iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Cenzura v Německu, Agrofert si stěžuje na OLAF u EU

Tvrdý cenzurní zákon vešel v účinnost od 1. ledna 2018 v sousedním Německu. Pluralita zveřejňování názorů byla zmenšena pouze na ty zákonné. Německé ministerstvo spravedlnosti už spustilo formulář pro hlášení nezákonného obsahu. Podle zákona musí provozovatel sociálních sítí pod hrozbou pokuty až 50 milionů eur nelegální sdělení blokovat nebo smazat. Zákon se týká i sítí ze zemí mimo Německo. Policie už vyšetřuje první protimuslimské výroky.

Hned první den nového roku byl Twitterem zablokován účet někdejší poslankyně Evropského parlamentu a současné německé opoziční poslankyně a místopředsedkyně AfD Beatrix von Storchové, a to za otázku proč policie z Kolína nad Rýnem píše svá sdělení arabsky, když úředním jazykem v Německu je němčina. „Co se to k sakru děje v této zemi? Myslíte si, že tím uklidníte barbarské násilnické muslimské hordy?“ vznesla na svém twitterovém účtu otázku poslankyně. Později sdělení zopakovali další poslanci AfD na Facebooku. Také tyto obsahy zmizely.

Zákon dnes kritizoval předseda AfD Alexander Gauland, podle kterého je v ohrožení svoboda slova. „Tyto metody Stasi mi připomínají NDR,“ uvedl s odkazem na tajnou policii někdejšího východního Německa. Příznivce AfD vyzval, aby smazaný komentář von Storchové „znovu a znovu zveřejňovali“.

Otázku pokládá vnučka Hitlerova ministra financí

Německá policie vyslala své silvestrovské respektive novoroční poselství v arabštině, francouzštině, angličtině, němčině a dalších jazycích, doplňují informaci média, která publikují původní posty na Twitteru i na Facebooku v originálu – jako například Die Welt.

O tom, že za předmětné výroky už je poslankyně Bundestagu von Storchová vyšetřována německou policií jako za pobuřování a nenávistné protimuslimské výroky, informuje také britský The Guardian. Tento list neopomněl připomenout, že dědeček Beatrix von Storchové sloužil jako ministr financí Hitlerovi.

Zákon se nevztahuje na média

Jak je možné, že se přesto údajně nezákonné výroky Německem šíří? Na média se totiž zákon nevztahuje protože poskytují redigovaný nebo editovaný obsah, a to ani v případě, že používají Twitter nebo Facebook jako platbofmu pro sdílení. Zákon se rovněž netýká herních nebo prodejních platforem. Naopak zákon se vztahuje na provozovatele sociálních sítí i za podmínky, že sídlí mimo Německo.

Podle zákona platného od 1. ledna 2018 musí například provozovatelé sociálních sítí od dvou milionů uživatelů každých šest měsíců vypracovat hlášení o nakládání s nezákonným obsahem, nebo jmenovat zmocněnce pro kontakt s policií, provozovatelé musí uživatelům poskytnout jednoduchý formulář a návod, jak rozpoznat nezákonný obsah a formulář pro žádost blokovat nebo mazat obsah. Sociální sítě, které za rok obdrží více než 100 podnětů proti jejich nelegálnímu obsahu, musí zveřejnit zprávu, jak s podněty naložily a tuto zprávu veřejně publikovat.

Lidé mohou podávat hlášení formulářem

Formulář pro podávání zpráv o nezákonném obsahu, jehož prostřednictvím mohou občané, spolky či firmy hlásit nelegální výroky, dokumenty, publikace, které považují za nelegální, vydal 1. ledna 2018 na své stránce Spolkový justiční úřad při ministerstvu spravedlnosti.
Samotné sociální sítě nemají povinnost nezákonný obsah vyhledávat, ale musí reagovat na udání a nezákonné obsahy blokovat nebo mazat. Pro účely policejního vyšetřování musí i blokovaný nebo smazaný obsah uchovat po dalších deset týdnů, aby byl k dispozici policii.

Rozdíl mezi blokováním a mazáním je ale také v tom, že „smazaný“ obsah je smazaný pro celý svět, zatímco obsah „blokovaný“ je blokován pouze pro jurisdikci Německo, zatímco mimo Německo je viditelný, vysvětluje pravidla podobná těm v Číně na své stránce věnované pouze nového zákonu německý spolkový justiční úřad. Na této stránce jsou k nalezení podrobnosti o zákoně včetně například sankcí za jeho porušení, které mohou dosáhnout 5 milionů eur u fyzické osoby a 50 milionů eur u právnické osoby.

Seznam nelegálního obsahu bude soudit firma

Na tomto webu je k dispozici také seznam těch ustanovení německého trestního zákona, v jejichž souvislosti lze spáchat čin šíření nezákonného obsahu. Jde o dvaadvacet paragrafů trestního zákona, které zahrnují například hanobení, šíření propagandy proti ústavě, vyzývání k násilí, schvalování zločinů nebo hanobení náboženského vyznání a ideologických sdružení. Takový obsah musí provozovatel sociální sítě zablokovat do 24 hodin od přijetí stížnosti.

Celý seznam nelegálních výroků i detaily zákona lze nalézt zde.

Jenže o tom, co je skutečně nelegální obsah a zda ho tedy zablokuje nebo nikoli, nakonec rozhodne sama firma – tedy provozovatel respektive poskytovatel služeb sociálních sítí tak, jak to učinily Twitter a Facebook v případu blokování účtu opoziční poslankyně Beatrix von Storchové za větu a muslimských násilnických hordách na Silvestra 2017. Na otázku, zda takovéto vymáhání práva nepůsobí omezení svobody slova, odpovídá spolkový úřad, že nikoli, neboť šíření stanoveného obsahu je trestné ze zákona.

Němečtí právníci a novináři neuspěli s protiakcí proti vládě

Před zákonem a jeho parametry ovšem už loni v červnu varovala Evropská federace novinářů a všechny německé svazy novinářů, které se v boji proti cenzurnímu zákonu sjednotily s německými právníky a podepisovaly proti zákonu Deklaraci svobody projevu, jak Česká justice informovala.

V této deklaraci uvedli novináři spolu s německými právníky tři body:

Prvním z nich je skutečnosti, že zodpovědnost za rozhodnutí, co je a co není nezákonná a trestatelná informace musí mít soud. Vymahatelnost takových rozhodnutí nesmí selhávat z důvodu nedostatku práva. Internetoví poskytovatelé by neměli být pověřováni vládním úkolem „činit rozhodnutí o legálnosti obsahu“.

Za druhé signatáři konstatují, že svoboda projevu je drahocenná hodnota, přičemž demokracie je živa z plurality názorů.

V posledním bodě pak novináři, mediální firmy a právníci upozornili, že jakákoli legislativa by měla zajistit rovnováhu mezi soupeřícími ústavně chráněnými zájmy. Svobodný projev a svobodné informování nesmí být ovlivněny tím, jak se zachází s kriminálním obsahem. „Pokud by v pochybnostech k volbě vymazat/blokovat neměla být záložní volba, bude mít takový přístup katastrofické následky pro svobodu projevu,“ uvádí se ve třetím bodě Deklarace svobody projevu.

V červenci pak němečtí novináři dokonce psali německému prezidentovi, aby zákon nepodepisoval. Sjednocení novináři, firmy a právníci však nedokázali přijetí cenzurního zákona zabránit. Irena Válová, ceskajustice.cz

AGROFERT SI NA OLAF STĚŽUJE U SOUDU EVROPY

Společnost Agrofert podala stížnost k evropskému ombudsmanovi a k Soudnímu dvoru EU kvůli vyšetřování poskytnutí evropské dotace pro farmu Čapí hnízdo, které vedl Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF). Novinářům to dnes řekl bývalý majitel Agrofertu a současný premiér Andrej Babiš (ANO) po návštěvě u prezidenta Miloše Zemana v Lánech. Babiše kvůli padesátimilionové dotaci pro Čapí hnízdo obvinila česká policie a žádá o jeho vydání Sněmovnu. Městské státní zastupitelství v Praze dnes nedoporučilo zprávu zveřejnit.

„Zpráva nám dorazila dnes. Státní zástupce ji nyní prostuduje a poté ji postoupí policejnímu orgánu. Zpráva bude zařazena do vyšetřovacího spisu, to znamená, že se k ní nebudeme nijak vyjadřovat, nebudeme ji komentovat ani zveřejňovat, aby nebyl zmařen účel trestního řízení,“ řekla mluvčí Štěpánka Zenklová. „V tomto smyslu jsme reagovali i na dotaz ministerstva financí, kdy jsme sdělili, že zpráva bude zařazena do vyšetřovacího spisu a že podle nás jsou důvody pro to, aby nebyla zveřejněna právě s ohledem na trestní řízení,“ dodala mluvčí. Upozornila ale, že zveřejnění ministerstvu nemohou žalobci zakázat, jde pouze o jejich vyjádření k věci.

Babiš uvedl, že závěrečnou zprávu OLAF z vyšetřování nečetl. Úřad dokument před Vánoci poskytl českému ministerstvu financí a premiér předpokládá, že materiál dostane i Agrofert, který se k ní podle něj poté vyjádří.

„Podle informací mé bývalé firmy to vyšetřování proběhlo velice nestandardně, takže byla podána stížnost k evropskému ombudsmanovi, který potvrdil, že tou stížností se bude zabývat. A zároveň byla podána žaloba k evropskému soudnímu dvoru ohledně vyšetřování OLAFu,“ řekl Babiš. Podrobněji se k průběhu vyšetřování ani k tomu, co považuje za nestandardní, nevyjádřil.

Kritizoval také postup ROP Střední Čechy, který o udělení dotace pro Čapí hnízdo rozhodl. „Bylo by dobré, kdyby se konečně někdo zeptal ROP, proč tu dotaci přidělil,“ řekl. Odmítl také tvrzení, že byla padesátimilionová dotace ukradena. „Určitě nikdo nic neukradl. Těch 50 milionů je ve farmě, nebyla žádná korupce,“ řekl premiér.

EXSOUDCE JELÍNEK PODAL DOVOLÁNÍ

Bývalý litoměřický soudce Ladislav Jelínek podal dovolání k Nejvyššímu soudu. Směřuje proti podmínce a pokutě 90.000 korun. Obojí mu loni v září pravomocně vyměřil středočeský krajský soud. Jelínek údajně sliboval, že za peníze ovlivní projednávání konkrétních případů. Domluvy v litoměřické hospodě monitorovala policie.

Nejvyšší soud dovolání obdržel koncem roku, vyplývá z justiční databáze. Informaci bez dalších podrobností potvrdil mluvčí soudu Petr Tomíček. Jelínek figuruje ještě v další kauze údajné korupce kolem někdejšího soudce Josefa Knotka, jenž taktéž působil v Litoměřicích. Okresní soud v Jičíně v prosinci nepravomocně uložil další podmíněný trest. V Knotkově kauze ovšem původně padly přísnější tresty, do případu ale zasáhl Nejvyšší soud a nařídil jičínskému soudu, aby rozhodl znovu. To se projevilo i v další Jelínkově kauze, kterou řešil kladenský soud.

Okresní soud v Kladně původně Jelínkovi uložil 3,5 roku vězení nepodmíněně, Krajský soud v Praze verdikt o rok zmírnil. Když ale Nejvyšší soud zrušil předcházející rozhodnutí jičínského soudu v kauze kolem Knotka, bylo nutné pohlížet na Jelínka jako na netrestanou osobu a podle státního zástupce nepodmíněný trest nepřipadal v úvahu. Na základě aktuálně podaného dovolání by se měl Nejvyšší soud zabývat pouze případem, který řešil soud v Kladně.

V ČR DOSTATEK SOUDCŮ?

V roce 2017 poprvé potřeba soudců podle nápadu vyšla nižší, než jsou rozpočtově zajištěné prostředky a nebylo třeba krátit aktuální stav soudců. Podle výpočtů ministerstva spravedlnosti, které má Česká justice k dispozici, bude tento trend pokračovat a u některých soudů se tak potřeba nových soudců dostane do záporných čísel. Resort ale odmítá, že by již rozhodl o snížení celkového počtu soudců.

Pro rok 2019 vychází podle výpočtů ministerstva potřeba soudců v obvodu Městského soudu v Praze minus 22 lidí, do záporných čísel se dostává i Krajský soud v Brně, který by při současném tempu přidělování soudců a při současném nápadu věcí měl o 15 soudců navíc. V obvodu Krajského soudu v Ostravě by pak mělo být dokonce 23 soudců navíc. Pro celou ČR ministerstvo pro rok 2019 vypočítalo nadbytek 88 soudců.

Resort ministra Roberta Pelikána ale zatím o snížení počtu soudců pro rok 2019 nerozhodl. „Systemizace na příští rok, tedy rok 2018 s jakýmkoliv snižováním počtu soudců tedy nepočítá, přičemž systemizace pro rok 2019 se bude tvořit teprve v roce následujícím, tudíž ani neexistuje,“ uvedl v prosinci 2017 pro Českou justici Jakub Říman z tiskového oddělení. Podle propočtů resortu by trend klesající potřeby počtu soudců měl pokračovat i v příštích letech. „Máme více soudců, než je aktuálně třeba a předpokládáme, že tento trend bude v následujících třech letech pokračovat. Současně toto považujeme i za přínosný stav, který je v zájmu kvalitnějšího soudnictví,“ dodává Říman.

Podle výroční zprávy ministerstva spravedlnosti se civilní řízení za poslední čtyři roky zrychlilo o třetinu. Rychlé je také vyřizování trestních věcí, polovina z nich skončí za sedm měsíců. „Justice je s výjimkou zhruba pěti okresů velmi uspokojivě rychlá,“ uvedl už dříve Pelikán. Za zrychlením podle něj stojí dvě příčiny. Jednak to, že se podařilo – mimo jiné i změnou advokátního tarifu – snížit počet bagatelních soudních sporů o zanedbatelné částky, jednak to, že posily v podobě nově jmenovaných soudců začaly adresně mířit k soudům, které měly největší problémy.
Počet civilních případů nově příchozích na soudy je v současnosti nejnižší za posledních osm let. Nejvyšší byly tyto hodnoty v roce 2009, kdy okresní soudy ročně obdržely 576.000 nových věcí. Loni to bylo 334.000 věcí. Také počty trestních věcí v posledních třech letech klesají.

Předsedové soudů přiznávají, že případů ubývá. „Méně je už ovšem zvažován dopad toho, že napadají věci stále právně náročnější, zvyšuje se počet věcí s cizím prvkem, procesní náročnost věcí,“ uvedl předseda Krajského soudu v Plzni Miloslav Sedláček. V jeho obvodu by měly být podle výpočtů ministerstva v roce 2019 navíc 4 soudci.

Faktem je, že například novela trestního řádu před pár lety zavedla konání vazebních zasedání, judikatura Ústavního soudu v poslední době stále více prolamuje hranice stanovené zákonem pro neveřejná zasedání – například při rozhodování o obnově řízení před stížnostním soudem – přesto se nijak nezměnila kritéria pro výpočet potřeby trestních soudců. „Regionálně klesá nápad některých soudních sporů, což by mohlo navozovat představu, že by i soudců mohlo být méně. Za hlubší rozbor ovšem stojí prozkoumat obtížnost a pracnost nových sporů, kde alespoň v hlavním městě významně narůstají právě tyto hodnoty,“ myslí si předseda Městského soudu v Praze Libor Vávra.

Soudům může také přitížit plánovaná legislativa. Například oddlužovací novela insolvenčního zákona, kterou hodlá ministr spravedlnosti prosadit co nejdříve, má podle dřívějších odhadů zástupců justice soudy zatížit poměrně významně. To ostatně v minulosti připustil i sám Pelikán, ceskajustice.cz