iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Dohoda Babiše s Ficem o nové EU a EK? Odejdou slabí?

„Telefonát se slovenským předsedou vlády byl přátelský a velmi otevřený,“ uvedl Babiš. Připomněl, že 5. ledna zavítá do Bratislavy, kde se s Ficem setká. „Je dobrou tradicí, že nový český premiér jezdí na svou první zahraniční cestu na Slovensko,“ poznamenal. Fico na svém facebookovém profilu napsal, že Babišovi poděkoval za 25 roků „nádherného sousedského soužití“

„Naše země ukázaly 1. ledna 1993 celému světu nevídaný příklad klidného rozdělení federální republiky a vzniku dvou samostatných států,“ dodal.

Premiéři Česka a Slovenska Andrej Babiš a Robert Fico telefonicky mluvili u příležitosti 25. výročí rozdělení Československa. Shodli se, že obě země spojují nadstandardní vztahy. Je podle nich důležité, aby oba státy spolupracovaly v rámci regionálních uskupení i na půdě mezinárodních institucí.

Premiéři podle tiskové mluvčí české vlády Barbory Peterové diskutovali zejména o vztahu obou zemí a významných výročích, které si letos Česká republika s Slovensko připomínají. „Shodli se na tom, že obě země stále spojují nadstandardní vztahy na všech úrovních,“ uvedla. Shodli se také na potřebě spolupráce v regionálních i mezinárodních uskupení. Česká republika a Slovenská republika vznikly před 25 lety. Ukončily tak existenci společného státu Československa. Ten vznikl 28. října 1918, letos si tak obě země zároveň připomenou 100 let od jeho založení.

V LEDNU ZEMAN PRITI VŠEM

O Hrad bojuje devět kandidátů. Nejvíc šancí na finále se připisuje Jiřímu Drahošovi. Kromě prezidentských voleb nás však v lednu čekají i jiné novinky, například ve stavebním zákonu.

Prezidentská volba před pěti lety neměla jasného favorita. Ještě pár týdnů před hlasováním se jím jevil Jan Fischer, který nakonec skončil až čtvrtý. Sociální sítě a vlna studentského nadšení do finále vynesly zdánlivě nepřijatelného předsedu TOP 09 Karla Schwarzenberga. Jinak řečeno, přízeň davů je vrtkavá a to, co se jeví jako předem daná věc, může přebít jedna nepromyšlená věta, zaváhání či zdravotní karambol.

V ČELE PELOTONU

Momentálně je v čele pelotonu Miloš Zeman, jemuž by podle prosincového průzkumu CVVM dalo hlas 32 procent lidí. Druhý je Jiří Drahoš s 21,5 procenta preferencí a na bronzovém stupínku skončil Michal Horáček s 10,5 procenta. Ostatní kandidáti by posbírali od čtyř do jednoho procenta, na chvostě se usadili Petr Hannig a Jiří Hynek. Z těchto dat se dá prostou logikou vyvodit, že pokud se do druhého kola dostanou Miloš Zeman a Jiří Drahoš, měl by zvítězit bývalý předseda Akademie věd ČR profesor Drahoš. Jenže takto jednoduše to nefunguje.

Lidé, kteří si například v prvním kole vyberou Mirka Topolánka, mohou v druhém klidně volit současného prezidenta. A spousta voličů Pavla Fischera či Marka Hilšera podruhé vůbec nemusí k urnám přijít, protože jim vyhovují právě a jen tyto dvě osobnosti.

Pro Miloše Zemana hraje i aranžmá, jehož je autorem. V povolební situaci je to prezident, který obsazuje režisérskou židli. Právě on určuje, kdo bude sestavovat vládu a kdy si s ní půjde do sněmovny pro důvěru. Ne-existuje lepší tečka za „neexistující“ kampaní se stovkami billboardů a výjezdy do krajů než všemi sledovaný parlamentní projev. Miloš Zeman ho pronese 10. ledna a nepochybně ho sestaví tak, aby si lidé řekli, že tandem Babiš–Zeman by zemi spravoval ze všech nejlépe. A že jim v tom brání hloupí politici tradičních stran, kteří by na Hradě nejraději viděli někoho úplně jiného.

Navíc Miloš Zeman už ve vánočním poselství předvedl, že svoje řemeslo zvládá bravurně. Smířlivým a povzbuzujícím projevem nikoho nepopudil a soupeřům vyrazil zbraně z rukou. Jiří Drahoš pro změnu ztrácí body svou akademickou rozvážností, kdy téměř každá jeho odpověď na ožehavou otázku zní ano, ale, eventuálně ne, ale. To ocení možná studenti či teoretikové, ale tisíce voličů, kteří chtějí slyšet jednoznačné stanovisko, to může odradit.

Andrej Babiš, jehož obliba stále roste, před prvním kolem sdělí, komu odevzdá v prezidentské volbě hlas. Pokud vysloví Zemanovo jméno, může to současné hlavě státu dodat zásadní počet příznivců. Otázka je, co si pak Miloš Zeman s dominantním premiérem počne. Bude to totiž Babiš, nikoli prezident, kdo bude určovat obsah i formu české domácí a zahraniční politiky. O tom nebudiž pochyb.

PŘEPLNĚNÉ VĚZNICE, NOVÁ AMNESTIE?

Když před pěti lety vyhlásil tehdejší prezident Václav Klaus amnestii, více než 100 tisíc lidí mohlo začít slavit. Zrušily se jim podmínky, zastavilo se příliš dlouhé trestní stíhání nebo dokonce mohli vězení opustit. Nicméně velká část z nich si znovunabyté svobody příliš dlouho neužila.

Byl to poslední novoroční projev prezidenta Klause. Ten připadal na 20. výročí vzniku samostatné České republiky. Jeho závěr ale většinu diváků překvapil. „Dovolte mi, abych před zakončením svého projevu oznámil, že jsem se rozhodl při příležitosti tohoto výročí vyhlásit dílčí amnestii, která vstoupí v platnost 2. ledna,“ řekl Klaus s tím, že detaily budou záhy zveřejněny na webových stránkách.

Klausův pardon se nakonec dotkl zhruba 111 tisíc osob, z toho 6443 z nich bylo právě ve výkonu trestu. Někteří byli propuštění s podmínkou, ale většina z nich se dostala na svobodu bez dohledu. Příliš dlouho venku ale nevydrželi, dva rok po jejím vyhlášení policisté stíhali více než polovinu osvobozených, a to hlavně za majetkovou trestnou činnost.

V den ohlášení amnestie, tedy 1. ledna 2013 bylo ve vězení 22 638 osob. Pak se brány nápravných zařízení pro některé otevřely a v únoru 2013 v káznicích zbylo pouze 16 098 trestanců.

Za čtyři roky se ale uvolněná místa začala znovu zaplňovat a na začátku roku 2017 bylo ve vězeních 22 481 osob. „Aktuálně máme více než 20 tisíc vězňů, s obviněnými je to přes 22 tisíc. Dnešní stav je 22 308 vězňů,“ oznámil v polovině prosince loňského roku šéf Vězeňské služby Petr Dohnal s tím, že ještě počátkem roku stavy vězňů rostly. Nynější stagnaci si vysvětluje poklesem kriminality. Přiznal ale, že odborníci očekávali, že to začne klesat dříve.

„Museli jsme otevřít věznici Drahonice, kterou jsem paradoxně já zavíral, protože jsme byli po amnestii a měli jsme minus 6500 vězňů, ale za pár let už bylo vše jinak,“ zmínil Dohnal s tím, že v posledních letech přišel příliv vězňů, který se zastavil až na počátku loňského roku.

I přesto, že se počet lidí nastupujících do výkonu trestu ustálil, Vězeňská služba stále řeší přeplněnost nápravných zařízení. Ty jsou nyní obsazené ze 106 procent, takže na některých celách je až 15 vězňů. Podle Dohnala by přitom bylo ideální, aby na celách byli vězni po dvou, aby se navzájem negativně neovlivňovali.

Jedním z řešení podle něj je výstavba nové věznice na bývalém letišti Všechov u Tábora, jak jsme informovali zde. Dohnal si také slibuje zlepšení od zavedení alternativního trestu v podobě domácího vězení. Ten již nyní mohou soudci udělovat, až dosud ale chyběla efektivní kontrola. Elektronické náramky, které by kontrolu vězňů umožňovaly, by mohly v praxi fungovat už letos na jaře. „Neočekávám, že elektronické náramky budou ukládány lidem v řádu tisíců, budou to spíš jen stovky případů,“ uvedl Dohnal s tím, že i to je úspěch. Nejen z hlediska přeplněnosti věznic, ale i z hlediska zásahu do jejich života.

Klausova amnestie se přitom nedotkla pouze osob ve výkonu trestu. Největší část lidí, kterých se Klausův „pardon“ týkal, byla zrovna v podmínce. Týkala se například „piráta silnic“ Aleše Trpišovského, herce a producenta Jiřího Pomejeho nebo zpěvačky Dary Rolins.

Větší kontroverzi ale vyvolaly osobnosti, kterým Klaus udělil milost, protože jejich trestní stíhání trvalo déle než osm let. Mezi nimi byla například trojice manažerů, která vytunelovala společnost H-System.

Abolice pomohla i podnikateli Jiřímu Štěpánkovi, který se kvůli obvinění z podvodu devět let skrýval v Karibiku. Do Česka jej následně přepravilo speciální komando. Štěpánek, který byl odsouzený v nepřítomnosti k 8,5 letům odnětí svobody, pak požádal o obnovu řízení a v tu chvíli přišla Klausova amnestie.

Omilostněný byl i bývalý fotbalový boss František Chvalovský, který měl být souzen za úvěrové podvody. Nicméně, když se proti verdiktu odvolal, přišla anestie, která jej osvobodila. Chvalkovskému nakonec vrátili i peníze a nemovitosti v řádu milionů korun.Milosti se dočkal i příbramský fotbalový boss Jaroslav Starka. Ten byl obviněný z údajného únosu italského šéfa finanční společnosti Union Group Giuseppa Roselliho.Amnestie ale jeho trestní stíhání zastavila. V současnosti je Starka prezidentem fotbalový klub Příbram.

Ačkoli od amnestie uběhlo již pět let, stále je to pro některé politiky aktuální téma. Piráti například žádají její přezkoumání. Hnutí Starostové a nezávislí i Zelení chtěli do českého práva implementovat pojistky, které by takové rozhodnutí prezidenta mohly zastavit. A v případě zvolení by okolnosti amnestie nechal prověřit také prezidentský kandidát Pavel Fischer.

Klausův „pardon“ vyvolal velké kontroverze i tím, že soudci se o něm dozvěděli až z novoročního projevu, jak přiznal jeden z nich Kamil Kydalka. Mimo záznam prý také novinářce Sabině Slonkové řekl, že amnestie stála 300 milionů, ale neměl pro svá tvrzení důkazy. Nyní za své výroky čelí kárné žalobě, kterou se bude na konci února zabývat Nejvyšší správní soud.

Kydalka se také připojil k ústavní stížnosti senátorů. Ústavní soud ale jejich návrh na zrušení lednové amnestie odmítl. Okolnostmi amnestie se také zabývala protikorupční policie, která ale vyloučila, že by na ni měly vliv úplatky.

Sám Klaus pak v dopise vyzval nejvyššího státního zástupe Pavla Zemana, aby prověřil osoby, kterého spojují jeho zesnulého přítele Petera Kovarčíka s údajnými úplatky za amnestii. Konkrétně v listu zmiňoval Petra Soukenku, který upozornil švýcarské úřady na to, že zhruba 600 milionů korun na Kovarčíkově účtu by mohlo pocházet z úplatků za amnestii. Jeho slova se ale nikdy nepodařilo prokázat.

KOLIK VOLNA V ROCE 2O18?

Jen dva ze třinácti státních svátků připadnou v roce 2018 na víkend. Dokonce nás čekají dva víkendy prodloužené na čtyři dny - na přelomu března a dubna a následně v červenci. Podruhé v řadě tak bude mít rok jen 250 pracovních dnů.

Co se týče překrývání svátků s víkendy, už letošní rok byl k zaměstnancům velmi přívětivý a ten nadcházející jim ještě přilepší. Víkendy v roce 2018 spolknou místo tří svátků pouze dva, a sice říjnový den Vzniku samostatného československého státu a listopadový Den boje za svobodu a demokracii. V příštím roce se vyplatí čerpat dovolenou především na začátku července, kdy budou na sedmidenní „oraz“ potřeba pouze tři dny řádné dovolené.

Zatímco pracující se po Vánocích vrátí „zpět do procesu“ už v úterý 2. ledna, školáci budou mít na vytrávení svátečních dobrot ještě jeden den k dobru - do lavic usednou až ve středu 3. ledna. Vyučování potrvá pouze do pátku 28. června, znovu začne po letních prázdninách v pondělí 3. září.

V mezidobí si školáci užijí den volna 2. února, kdy je čekají jednodenní pololetní prázdniny. Stejně tak zůstanou doma i 29. března - tedy už ve čtvrtek před Velkým pátkem, na tyto dva dny připadnou velikonoční prázdniny. Z pátku 27. na sobotu 28. července budeme v tuzemsku svědky nejočekávanějšího zatmění Měsíce v příštím desetiletí. Měsíc bude celý ponořen v zemském stínu 1 hodinu a 44 minut, což je fyzicky největší možná délka fáze úplného zatmění.

„Poslední takové ‚středové‘ zatmění jsme mohli spatřit v červnu roku 2011, další se odehraje až v červnu roku 2029. To bude geometricky ještě ‚středovější‘ - takřka dokonale, nicméně měsíc v Česku zapadne za obzor ještě před maximem úkazu,“ upozornila na webu Česká astronomická společnost. Letní čas začne v neděli 25. března ve 2:00 (hodinky posuňte o hodinu vpřed) a skončí v neděli 28. října ve 3:00 (hodinky posuňte o hodinu zpět).

PŘESČASY U POLICIE SKONČILY

Rok 2018 přináší úlevu mnohým policistům. Od Nového roku už nemusí sloužit přesčasy zdarma s výjimkou mimořádných událostí. Změny nastávají také ve zpravodajských službách, které nyní všechny budou spadat pod dvojí kontrolu. A nově se mohou strážníky stát i osmnáctiletí.

Počátek roku je pro mnohé spojený s legislativními změnami a ani letošní rok není výjimkou. V účinnost vstupují mimo jiné tři novely. Například změna zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů ruší 150 hodin povinných přesčasů bez nároku na odměnu nebo na náhradní volno.

Novinka se týká policistů, hasičů, celníků a pracovníků Vězeňské služby, Generální inspekce bezpečnostních sborů a zpravodajských služeb. Zdarma budou muset sloužit nad rámec pracovní doby pouze při vyhlášení krizových stavů.

Příslušníkům se také nově zavede zkušební doba. Ta potrvá šest měsíců a během ní obě strany mohou zrušit služební poměr bez udání důvodu. Řeší to dosavadní problém, kdy bylo poměrně obtížné propustit pracovníka, u něhož se v prvních měsících ukázalo, že pro práci nemá nutné předpoklady.

Po uplynutí zkušební doby by pak příslušník měl mít nárok na náborový příspěvek ve výši 30 až 150 tisíc korun. Pokud odslouží šest let, tak ho ani nebude muset vracet. Součástí novely je také zvýšení úmrtného. Z původního trojnásobku měsíčního platu se zvýšilo na dvanáctinásobek.

KONTROLA TAJNÝCH SLUŽEB

Od Nového roku budou se také zpřísní dohled nad tajnými službami. Až dosud Sněmovna kontrolovala pouze Bezpečnostní informační službu a Vojenské zpravodajství. Od letošního roku k tomu přibude i Úřad pro zahraniční styky a informace. Kandidátem na předsedu komise by měl být podle informací iDNES.cz bývalý ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS).

Tajné služby budou nyní podléhat dvoustupňové kontrole. Kromě sněmovní komise vznikne i orgán nezávislé kontroly složený z důvěryhodných, bezpečnostně prověřených a veřejností respektovaných lidí. Ten by měl dohlížet na to, zda civilní kontrarozvědka, rozvědka a Vojenské zpravodajství nepřekračují své pravomoci.

Všichni jeho členové musí být starší 40 let a mít vysokoškolské právnické vzdělání. Také musí mít prověrku na stupeň přísně tajné. Na každé z pěti míst navrhne vláda dva kandidáty. Z nich pak vybere Sněmovna. Orgán by měl přitom kontrolovat i takzvané „živé kauzy“. Výjimkou budou situace, kdy by mohly zmařit účel probíhající akce, odhalit totožnost zpravodajců či osob, které jednají v jejich prospěch.

STRÁŽNÍKEM OD 18 LET

Změny se chystají také na obecní strážníky. Ti budou smět při krizových situacích, velkých sportovních či společenských akcích nebo při demonstracích pomáhat i mimo svůj region. Bude také snížena věková hranice pro vstup k městské policii. Místo nynější 21 let se budou moct k městské policii hlásit i čerstvě plnoletí.

Podmínkou pro vstup k městské policii ale zůstává maturitní zkouška. Se zbraní budou navíc strážníci sloužit až od 21 let, kdy je možné získat zbrojní průkaz pro výkon povolání. Takže případní mladší zájemci o práci u městské policie budou muset chodit neozbrojení. Součástí novely o obecní policii je i změna pravidelného intervalu pro pravidelné přezkušování strážníků. Ze současných tří let se prodlužuje na pět let. /r/