iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Merkelová nechce odejít, Němci volají po jejím odchodu

Merkelové se po volbách stále nepodařilo vytvořit novou koaliční vládu. Volby sice vyhrála její konzervativní unie CDU/CSU, ale utrpěla ztráty, stejně jako dosavadní koaliční partner, sociální demokracie (SPD). Merkelová se tak snaží SPD přesvědčit k setrvání v koaliční vládě. Sociální demokraté nejprve vyjednávání o nové vládě zcela odmítali a po nejhorším poválečném volebním výsledku se chtěli stáhnout do opozice. Jejich postoj se ale postupně změnil.

Německá kancléřka Angela Merkelová vyzvala ve svém novoročním projevu k větší soudržnosti a vzájemnému respektu ve společnosti. Zdůraznila i užší spolupráci mezi evropskými zeměmi. "Svět na nás nečeká. Musíme nyní vytvořit podmínky k tomu, aby se Německu dařilo dobře i v příštích deseti, patnácti letech," uvedla Merkelová ve svém novoročním projevu, vysílaném na silvestrovský večer německými televizními kanály.

Komentátoři nepředpokládali, že z úst kancléřky padnou nějaké revoluční či nečekané teze. A to se vyplnilo.Příští rok půjde podle Merkelové o to, zda budou Evropané "důsledně bojovat za ochranu našich vnějších hranic a bezpečnost občanů". Na tom, aby se to podařilo, bude podle Merkelové Německo spolupracovat s Francií. Německo je podle kancléřky úspěšné a sebevědomé, řada lidí má ale strach a pocit, že úspěch země se nijak neprojevuje na jeho individuální situaci. "Obojí je pro mě podnětem," uvedla s tím, že politici dostali od občanů zadání postarat se o potřeby všech.

Koalice SPD a CDU/CSU vládla v Německu po dvě předchozí období kancléřky Merkelové od roku 2013, v letošních federálních volbách však SPD skončila sice druhá, ale jen s 20,7 procenta hlasů, což představovalo prudký propad a nejhorší výsledek od roku 1949.Kromě jiného se hovořilo o záříjových parlamentních volbách či budování koalice s SPD.

VŮDCE KLDR STÁLE HROZÍ

Vůdce KLDR Kim Čong-un v novoročním projevu prohlásil, že je celé území Spojených států v dostřelu severokorejských zbraní. Odpalovací tlačítko má podle svých slov na stole, ale jaderné zbraně použije jedině v případě, že by bezpečnost země byla ohrožena. Severokorejské jaderné síly podle něj nepředstavují hrozbu, ale realitu.

Američané podle Kim Čong-una nikdy nebudou schopni rozpoutat válku proti KLDR právě proto, že jsou na dostřel zbraní Severní Koreje. V projevu, vysílaném televizí, severokorejský vůdce rovněž vybídl ke zvýšení výroby mezikontinentálních raket a jaderných hlavic a také k jejich rychlejšímu rozmístění.

Kim rovněž uvedl, že zvažuje vyslání severokorejské delegace na zimní olympiádu v jihokorejském Pchjongčchangu. Je podle něj možné, že se brzy setkají zástupci obou zemí, aby jednali o účasti na olympijských hrách, které - jak věří - budou úspěšné. Vyslovil se přitom pro zlepšení vztahů s jižním sousedem, a to ještě před olympiádou.

Na tuto část projevu reagovala kancelář jihokorejského prezidenta i jihokorejský tisk. Úřad uvedl, že Soul vítá možnost, že KLDR vyšle svou delegaci do Jižní Koreje. List Čungang ilbo k tomu napsal, že jde o vůbec první severokorejskou reakci na pozvání, aby se KLDR připojila k olympijským hrám. Ty začnou 9. února nedaleko hranice mezi oběma Korejemi.

Mluvčí jihokorejského prezidenta Mun Če-ina řekl, že prezidentský úřad vítá návrh KLDR a doufá, že se Soulu a Pchjongjangu podaří vyřešit spor kolem jaderných zbraní „mírovými prostředky“. Řekl, že zástupci obou zemí spolu musejí jednat, aby uvolnili napětí a zajistili mír.

KLDR promeškala poslední lhůtu pro přihlášku k účasti na olympiádě, ale do poloviny ledna ještě má technickou možnost vyslat své sportovce, poznamenala agentura TASS a připomněla obavy mezinárodního společenství, aby další raketový či jaderný test KLDR hry nenarušil. Zimní olympiáda se má v Jižní Koreji konat mezi 9. a 25. únorem, na termín 8. až 18. března jsou pak plánovány paralympijské hry. Pchjongčchang leží 80 kilometrů od demilitarizovaného pásma, tedy od hranice mezi oběma korejskými státy.

Rada bezpečnosti OSN před Vánocemi přijala rezoluci rozšiřující sankce proti KLDR za její raketové testy. Mezi zákazy je i dovoz 90 procent rafinovaných ropných produktů. Prosincová rezoluce také rozšířila sankční seznam o 19 Severokorejců a žádá do dvou let návrat do vlasti všech občanů KLDR, kteří pracují v zahraničí a jsou zdrojem cenných deviz pro severokorejské hospodářství.

V SR VYZNAMENALI KUBIŠOVOU A PITHARTA

I když na Silvestra se zdálo, jakoby Slovensko na 25. výročí vzniku svého státu zapomnělo, první lednový den byl ve znamení akcí, při nichž si Slováci a jejich nejvyšší představitelé připomněli, jak bylo mnohokrát zdůrazněno „úspěšný příběh Slovenska“. Projevy slovenského prezidenta Andreje Kisky, premiéra Roberta Fica, ale i telefonát Fica českému premiérovi Andreji Babišovi s poděkováním za „skvělé sousedství“.

Nejslavnostnějším momentem připomínky 25. výročí vzniku Slovenska se ale stala udělování státních vyznamenání v bratislavské Redutě, nedávno zrekonstruované budově Slovenské filharmonie. Té se zúčastnila celá slovenská politická reprezentace, v čele s prezidentem Andrejem Kiskou a premiérem Robertem Ficem a stovky hostů. Symbolicky bylo vyznamenaných výjimečný počet dvaceti pěti mužů a žen, právě jako připomínka zmíněného výročí.

„I v nejhorších časech naší historie se našli lidé připravení čelit zlu. Chci na nich ukázat, kde můžeme hledat skutečné kořeny úspěchu naší země,“ uvedl v úvodním projevu prezident Kiska. „Je to vzácná příležitost ukázat, co povzbuzuje zdravý a udržitelný rozvoj naší země. Díky čemu je náš život ve Slovenské republice lepší a krásnější,“ řekla hlava Slovenska.

„Dvaceti pětiletý příběh Slovenska nebyl ani dokonalý, nebyl ani přímočarý ani jednoduchý. Ale vždy to byl silný příběh. Jsem přesvědčený, že to bude silný příběh úspěšné země,“ prohlásil Kiska. „Mám příležitost ocenit dvacet pět těchto výjimečných životních příběhů. Bojovníky proti fašismu i komunismu. Abychom si připomněli, kolik odvahy a obětavosti je třeba na porážku zla,“ dodal prezident.

Mezi oceněnými byla nejslavnější operní zpěvačka Gabriela Beňačková, která se na světovou scénu dostala z pražského Národního divadla, ale také několik významných Čechů, nebo Slováků spojených s českým prostředím, jako zpěvačka a disidentka Marta Kubišová, bývalý český premiér a dlouholetý předseda Senátu Petr Pithart.

„Hlas, který se stal symbolem touhy po svobodě. Poselství její Modlitby je platné dodnes,“ bylo uvedeno ve zdůvodnění vyznamenání Kubišové, které ocenilo i její činnost jako mluvčího Charty 77. Kubišová si odnesla zřejmě vůbec největší potlesk slavnostního večera, kdy musela pro tuto příležitost na zcela netypickou děkovačku.

Také při zdůvodnění vyznamenání Petra Pitharta zazněla čeština, když se připomnělo nejen jeho politické angažmá v České republice, kde byl premiérem i předsedou Senátu, jak bylo připomenuto - „přítel demokratického Slovenska“. Pithart sám byl podle svých slov překvapen, když se o svém ocenění dozvěděl. „Je to velký paradox, že vyznamenání jsem dostal já, který jsem byl odpůrce slovenské nezávislosti. Ale je v tom velkorysost současné slovenské politiky, jež dnes v té české tolik chybí,“ uvedl Pithart před novináři po svém vyznamenání.

Mezi českými Slováky byl oceněn i Fedor Gál, první předseda Veřejnosti proti násilí, který od devadesátých lidí žije v Praze, který byl oceněn za své vydavatelské a občanské aktivity na obranu lidských práv. Vyznamenání dostal i Martin Šimečka, disident, slovensko-český novinář, bývalý šéfredaktor prodemokratického deníku Sme v době autoritářského mečiarismu, který byl svého času i šéfredaktorem a editorem českého Respektu.

Mezi vyznamenanými byli pro české publikum známí umělci zpěvačka Marika Gombitová, herečka Zuzana Krónerová, nebo in memoriam herec Jozef Króner, kterého proslavila mimo jiné hlavní role v československém oskarovém filmu Obchod na Korze. /r/