iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Oslavy Nového roku v celém světě, Samoa, Austrálie…

Půlnoční oslavy na Zemi potrvají kvůli lokálním administrativním úpravám a časovým vyrovnáváním celých 26 hodin, přechod do roku 2018 tudíž skončí v pondělí ve 13:00 SEČ. S úderem jedenácté hodiny středoevropského času vykročily do nového roku tichomořský ostrov Samoa a Vánoční ostrov (Kiritimati), který je součástí republiky Kiribati. Vítání nového roku se protáhne až do zítřejších 13:00, pro časová vyrovnávání tak novoroční den potrvá o dvě hodiny déle.

Příchod nového roku zatím oslavuje jen několik desítek tisíc obyvatel tichomořských území Samoa a Kiribati, již ve 12:00 SEČ ale zahřmí a zablyští se ohňostroje na Novém Zélandu; pouhou hodinu poté nový rok dospěje na Čukotku, tedy nejvýchodnější cíp Ruska.

V SYDNEY VESELÍ U OPERY

Velkolepé ohňostroje ve světových metropolích. lidé po celém světě, od Nového Zélandu, přes Rusko, Evropu až po Ameriku, oslaví příchod roku 2018. Ohňostroje z jednotlivých metropolí můžete sledovat v přenosech i na iDNES.cz. Jako vůbec první přivítaly rok 2018 Samoa a tichomořský Vánoční ostrov. Novoroční oslavy potrvají kvůli časovým vyrovnáváním 26 hodin.

Ostrovní stát Samoa a také tichomořský Vánoční ostrov (Kiritimati), který je součástí republiky Kiribati v 11 hodin středoevropského času (SEČ) vstoupily jako první do roku 2018. Příchod nového roku zatím oslavují jen desítky tisíc obyvatel Země, ale ve 12 hodin SEČ se k ním přidali Novozélanďané, ve 13 hodin SEČ první Rusové a o další hodinu později také většina Austrálie.

Velkolepé oslavy se budou poté postupně přesouvat na východ přes Hongkong, Moskvu, Berlín, Paříž, Rio de Janeiro, New York až na Havaj, kde Nový rok oslaví až v pondělí v 11 hodin SEČ. Stejně jako v předchozích letech i letos se bude slavit příchod nového roku za přísných bezpečnostních opatření. Například v ulicích Paříže budou na Silvestra a Nový rok hlídkovat tisíce příslušníků bezpečnostních složek.

Celkem by mělo na bezpečnost lidí oslavujících příchod roku 2018 dohlížet ve francouzském hlavním městě a na jeho předměstích 7 900 policistů a vojáků. Předejít chtějí nejen spáchání teroristického útoku, ale i výtržnostem. Na Silvestra v Paříži vandalové často zapalují zaparkovaná auta. Po celé Francii bude v ulicích měst na Silvestra a Nový rok hlídkovat 99 tisíc policistů a příslušníků armády, sdělilo dnes francouzské ministerstvo vnitra.

Zvláštní pozornost chce policie věnovat výstavní pařížské třídě Champs-Élysées, kde budou podle očekávání na přelomu starého a nového roku statisíce lidí. Účastníci oslav budou muset příslušníkům bezpečnostních složek ukázat svá zavazadla a budou i prohledáni, příjezdy na bulvár budou blokovat nákladní vozy a betonové zátarasy.

Příchod nového roku oslaví Paříž ohňostrojem odpáleným u Vítězného oblouku, jinak v metropoli stejně jako v minulých letech platí zákaz ohňostrojů, petard a dělobuchů.

V BERLÍNĚ ZÓNA PRO ŽENY

Zvláštní důraz na bezpečnost oslavujících budou letos klást také v Berlíně, kde by se mohlo mezi Braniborskou bránou a Vítězným sloupem sejít několik stovek tisíc lidí. Zóna oslav bude zabezpečena dvojitým plotem, u vjezdů budou stejně jako v Paříži betonové bloky. Kufry a ruksaky budou muset podle mluvčí hlavního organizátora Anjy Marxové nechat návštěvníci doma, menší zavazadla jim některý z pěti stovek pořadatelů prohledá.

Poprvé bude na místě také takzvaná Safety Area, zóna, do které budou moci vstoupit pouze ženy a kde jim bude k dispozici vyškolený personál Německého červeného kříže. Ženy se na něj budou moci obrátit v případě, že se staly obětí sexuálního obtěžování, ale i v případě, že se v davu budou cítit nepříjemně.

Zóna bezpečí vznikne v Berlíně v reakci na masové sexuální útoky na ženy, které na přelomu let 2015 a 2016 páchali v Kolíně nad Rýnem, ale i dalších německých městech podle policie především imigranti ze severní Afriky. „Ne znamená ne, a pokud toho pachatel nenechá, zakročíme,“ řekl DPA mluvčí berlínské policie Thomas Neuendorf. Podobné zóny pro ženy vznikly i loni na karnevalu v Kolíně nad Rýnem i na letošním Oktoberfestu v Mnichově.

V NEW YORKU MRAZIVÝ SILVESTR

Přidat nějakou tu vrstvu oblečení, nepřehánět to s alkoholem a vzít si něco teplého na ruce. Tak zní doporučení před oslavami příchodu nového roku v oblastech na severu a severovýchodě Spojených států, kde udeřily silné mrazy. Na mnoha místech se kvůli nim ruší pravidelné akce, na newyorském Times Square se však bude slavit jako obvykle, uvedla agentura AP.

Teplota v noci na pondělí se má v New Yorku pohybovat kolem 11 stupňů Fahrenheita (téměř minus 12 stupňů Celsia), což by z letošního Silvestra učinilo druhý nejchladnější v historických záznamech spolu s oslavami z roku 1962. Vůbec nejmrazivějšího Silvestra prožili Newyorčané přesně před 100 lety, kdy teplota klesla 17 stupňů pod bod mrazu. Meteorologové ale varují, že kvůli větru bude pocitová teplota během noci podobná jako v roce 1917.

Od přihlížení tradičnímu spouštění zářící koule na Times Square to ale zřejmě mnohé lidi neodradí. „Statisíce lidí odolaly v průběhu let velmi chladnému počasí kvůli neopakovatelnému zážitku a my očekáváme, že letos to nebude jinak,“ řekl Tim Hopkins, který je ředitelem sdružení, jež pořádá novoroční oslavy na Manhattanu.

EXKOSMONAUT REMEK KONČÍ V RUSKU

Český velvyslanec v Rusku Vladimír Remek koncem ledna po čtyřech letech opustí svůj post na české ambasádě v Moskvě. Jméno nástupce osmašedesátiletého Remka zatím není veřejně známé. Týdeník Respekt však v srpnu uvedl, že prvního československého kosmonauta vystřídá kariérní diplomat Vítězslav Pivoňka.

Ministerstvo zahraničí již dříve sdělilo, že Remek v úřadu končí po uplynutí doby, která je pro působení velvyslanců standardní. Čtyřleté funkční období není v české diplomacii závaznou normou, ale zpravidla se dodržuje. Někteří čeští ambasadoři však toto období výrazně překročili. Například Pavel Vošahlík je velvyslancem ve Vatikánu od roku 2008 a v čele ambasády v Damašku je od od roku 2010 Eva Filipi.

Podle informací Respektu bude českou ambasádu v Moskvě po Remkovi řídit Pivoňka, který je od roku 2014 českým velvyslancem v Ázerbajdžánu. Ministerstvo zahraničí jméno nového velvyslance nepotvrdilo. Resort informace o obměnách na postech ambasadorů s ohledem na diplomatické zvyklosti nekomentuje do chvíle, kdy je nástup dotyčného oficiálně potvrzen hostitelskou zemí.

Obsazení některých velvyslaneckých míst označil při převzetí úřadu za jednu ze svých priorit nový ministr zahraničí Martin Stropnický (ANO). Kromě destinací, kde se o výměně ambasadorů hovoří již delší dobu, jako je třeba Vatikán, chybí šéf zastoupení ve Švýcarsku nebo Rakousku.

Vladimír Remek je jediným československým kosmonautem a byl vůbec prvním mužem ve vesmíru mimo Sovětský svaz nebo USA, celkově byl 87. kosmonautem světa. Do vesmíru vzlétl 2. března 1978 a byl tam 7 dní, 22 hodin a 17 minut. Bývalý vojenský letec byl v letech 2004 až 2013 poslancem Evropského parlamentu za KSČM.

V ROCE 2017 ZEMŘELO PŘES 81 NOVINÁŘŮ

Při výkonu povolání bylo v letošním roce zabito minimálně 81 novinářů, nejvíce jich zemřelo v Mexiku. Vyplývá to podle agentury AP z výroční zprávy Mezinárodní federace novinářů (IFJ). Mezi zabitými bylo osm žen. Údaj IFJ o počtu zabitých novinářů je nejnižší za poslední desetiletí. V loňském roce bylo podle organizace zabito 93 novinářů. Prezident IFJ Philippe Leruth nicméně upozornil, že navzdory klesajícímu počtu úmrtí zůstává úroveň násilí při práci novinářů nepřijatelně vysoká.

V Mexiku bylo letos podle IFJ zabito 13 novinářů. V Afghánistánu přišlo o život 11 novinářů, stejně jako v Iráku. Deset novinářů zemřelo v Sýrii, napsala agentura AP. Zpráva rovněž upozorňuje, že „nebývalý“ počet novinářů byl uvězněn či přinucen uprchnout. Vězněno letos podle IFJ bylo přes 250 novinářů, z toho zhruba 160 v Turecku.

V ÍRÁNU PROTESTY, ZEMŘELI DVA LIDÉ

Íránské ministerstvo vnitra varovalo demonstranty, kteří třetí noc v řadě demonstrovali proti vládě, že zakročí proti šíření strachu, násilí a teroru. Informovala o tom agentura AFP. Íránská média mezitím spekulují, že režim odpojí v zemi populární sociální síť Telegram, kterou účastníci protestů využívají. Při nočních protestech zahynuli nejméně dva lidé.

Agentury již v noci informovaly, že dva lidé zřejmě podlehli střelným zraněním při zásahu bezpečnostních složek v západoíránském městě Dorúd. Tisková kancelář Mehr úmrtí dvojice demonstrantů potvrdila s odvoláním na bezpečnostní úřady. Ty příčinu smrti nesdělily, uvedly ale, že sobotní nelegální shromáždění přerostlo v násilnosti.

„Na sobotní nelegální demonstraci v Dorúdu propukly násilné střety a dva lidé byli bohužel zabiti,“ oznámilo v neděli vedení provincie Lúrestán, jejíž je Dorúd součástí. „Policie a ani další ozbrojené síly nestřílely. Našli jsme důkazy, že za střetem byli nepřátelé revoluce, skupiny takfírí a zahraniční agenti,“ citoval Reuters prohlášení. Takfírí je termín používaný šíity pro sunnitské extremisty, mimo jiné i o pro teroristické hnutí Islámský stát.

„Ti, kteří poškozují veřejný majetek, narušují pořádek a porušují zákony, musí počítat, že budou za své jednání pohnáni k odpovědnosti,“ uvedlo také ministerstvo vnitra.

Ojedinělé a zároveň nepovolené protivládní protesty označované za největší svého druhu od roku 2009, kdy lidé vyšli do ulic na znamení nesouhlasu se znovuzvolením tehdejšího prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda, začaly jako projev nespokojenosti s ekonomickou situací v Íránu. Přerostly však do obecnější kritiky vlády současného prezidenta Hasana Rúháního, jehož někteří demonstranti označili za diktátora, jiní zase upozorňovali na nákladné zahraniční iniciativy země v Libanonu, Sýrii či Iráku.

AFP poznamenala, že zprávy z Íránu je nyní obtížné ověřovat, neboť oficiální státní média mají nevyvážené zpravodajství, na internetu se navíc šíří různé fámy. Několik íránských agentur navíc varovalo, že vláda brzy odpojí síť Telegram, hlášeno je také blokování přístupu k mobilnímu internetu. Ministerstvo komunikací navíc obvinilo populární zpravodajský kanál Amadnews, že svými články vyzývá k ozbrojenému povstání.

V sobotu proběhly v Íránu i provládní demonstrace, které oslavovaly výročí konce demonstrací, které zasáhly Írán po znovuzvolení tehdejšího prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda v roce 2009. V Teheránu podle agentury AP na provládní akci dorazilo na čtyři tisíce lidí. Na rozdíl od předchozích protestních shromáždění ale dostaly sobotní akce ve zpravodajství státních médií mnoho prostoru. /r/