iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Pojišťovny Německa platily léky z konopí, noví vojáci ČR

AOK obdržela do začátku listopadu 6600 žádostí o proplacení léčebného konopí, schválila jich 65 procent. Zbylé žádosti měly jen formální nedostatky. „Často chybělo zákonem požadované lékařské zdůvodnění žádosti nebo popisy dosavadní léčby,“ řekl listu mluvčí pojišťovny. Takové žádosti nebyly zamítnuty, musejí se jen doplnit. Druhá největší německá pojišťovna Barmer schválila 1700 žádostí z došlých 2900, tedy asi dvě třetiny, jak uvedl list Berliner Zeitung s odvoláním na údaje společnosti.

Podíl zamítnutých žádostí je tak nižší, než ukazovaly údaje z léta, tehdy pojišťovny ještě zamítaly až dvě třetiny žádostí. Německé zdravotní pojišťovny proplatily většinu předepsaných léků z konopí. Dva největší pojišťovací ústavy v zemi AOK a Barmer obdržely téměř 10.000 žádostí, více než polovinu z nich schválily, u ostatních často pouze chybělo řádné zdůvodnění, píše ve svém internetovém vydání týdeník Die Zeit. Marihuana je v zemi pro těžce nemocné lidi jako léčivo na předpis od března letošního roku a je hrazena z pojistného, pojišťovny její nasazení ale musejí nejprve odsouhlasit.

Nejčastější příčinou zamítnutí bylo chybějící doložení, že jiná metoda nezabrala, nebo nepřichází v úvahu. „Léčbu těžce nemocných lidí si dnes bez léčebného konopí nelze představit, ale není to všelék,“ řekl Berliner Zeitung šéf pojišťovny Barmer Christoph Straub. Podle v březnu schváleného zákona může lékař v Německu předepsat květy nebo jejich kapalné extrakty, nemusí jít o laboratorně připravená léčiva. Měsíční terapie léčebným konopím vyjde v průměru na 500 eur (zhruba 12.780 Kč). Léčiva se do Německa prozatím dovážejí z Kanady a Nizozemska, z domácí výroby nebudou k dispozici před rokem 2019.

Spolková vláda se i nadále brání celkové legalizaci marihuany. Poukazuje přitom na zdravotní rizika, která hrozí při jejím zneužívání především mladistvým. Užívání marihuany k lékařským účelům je povoleno i v dalších zemích Evropské unie, včetně České republiky. V ČR ji lékaři mohou předepsat na příklad lidem s rakovinou, roztroušenou sklerózou či AIDS, zdravotní pojišťovny ji ale neproplácejí.

ARMÁDA ČR ZÍSKÁVÁ NOVÉ VOJÁKY

Náčelník generálního štábu Josef Bečvář hodnotí letošní rok pozitivně. Řekl, že za úspěšný považuje nábor, kdy do armády přišlo více než 2170 nových vojáků. Jednotky armády jsou podle něj naplněny na asi 82 procent. Velký posun vidí také v rozšiřování aktivních záloh, které mají přes 2000 příslušníků. V souvislosti s aktivními zálohami je ale potřeba podle něj dále pracovat na některých záležitostech, například lépe sladit výcvik či materiálně-technické zabezpečení.

Armáda v uplynulých letech kvůli úsporám bojovala s naplněností skladů. Nedostatek byl například maskáčů, přileb nebo neprůstřelných vest. Bečvář poznamenal, že bylo podepsáno několik rámcových smluv, které vytváří předpoklady, aby už třeba boty nebo maskáče nedošly. Připustil však, že celková náprava "bude ještě chvíli trvat".

Příchod nových vojáků, rostoucí rozpočet i změnu ve vedení ministerstva má za sebou v letošním roce resort obrany. Vojáci během něj pokračovali v zapojení do zahraničních misí, při kterých se střetli s teroristy v Mali nebo pomáhali Iráčanům při zvládání českých bitevníků L-159. Oproti předpokladům se nepodařilo ministerstvu uzavřít například smlouvu na mobilní radary z Izraele. Náčelník generálního štábu Josef Bečvář uplynulý rok hodnotí pozitivně.

Oddalování uzavírání zakázek bylo nejčastější kritikou, která vůči obraně a ministru obrany Martinu Stropnickému (ANO) především před říjnovými volbami zněla od opozice i některých odborníků. Během letošního roku byla podepsána například smlouva na nákup 20 obrněných vozidel Pandur za dvě miliardy korun, další smlouvy v řádu miliard byly uzavřeny na nákup munice či na opravu techniky.

Vedení obrany ale ještě na začátku roku mluvilo o tom, že se letos podaří uzavřít smlouvy na nákup obrněných vozidel Titus, na modernizaci 33 samohybných houfnic Dana nebo na nákup desítek lehkých obrněných vozidel pro chemický a radiační průzkum. Zakázky schválila vláda, smlouvy ale budou podepsány nejdříve příští rok. Zdržela se i významná miliardová zakázka na mobilní radary, které chce ČR koupit z Izraele.

Tendr byl již podle ministerstva uzavřen, podepsání smlouvy ale Stropnický nechal na nové ministryni Karle Šlechtové (za ANO). Ta ale po nástupu do funkce řekla, že si nechá všechny chystané velké zakázky prověřit. Uzavření smluv se tak odkládá. Zdůvodnit bude chtít i nákup víceúčelových vrtulníků z USAnebo Itálie za více než deset miliard. Bečvář je přesvědčen, že se na modernizačních projektech podařilo odpracovat "ohromně velký kus práce". Řada chystaných nákupů je podle něj "za půlkou vlastního projektu".

Druhým často opakovaným tématem byl růst rozpočtu. Obraně každoročně příjmy ze státního rozpočtu rostou, na příští rok bude mít k dispozici 58,9 miliardy korun, tedy o 6,4 miliardy více než letos. Opozici se přesto tempo růstu nelíbí. Podle závazku k NATO by Česko mělo na svou obranu vydávat dvě procenta HDP, v současnosti to je asi procento. Minulá vládní koalice se zavázala, že zajistí navýšení obranného rozpočtu do roku 2020 na 1,4 procenta HDP. Rozpočtové plány s tím počítají, v příštích letech by to ale znamenalo nárůst o až 11 miliard korun za rok.

Vojáci i letos působili v řadě zahraničních misí. Největší kontingent má armáda v Afghánistánu, kde většina vojáků hlídá spojeneckou základnu Bagrám. V Iráku čeští lékaři operovali irácké vojáky zraněné v bojích proti extremistům z takzvaného Islámského státu nebo cvičili irácké piloty a techniky. V Mali hlídali velení výcvikové mise Evropské unie a museli osvobozovat hotelový komplex napadený teroristy.

Armáda se také letos musela vypořádat s nepříjemnými incidenty. V září došlo k výbuchu ve vojenské budově ve Vyškově, při kterém zemřel vojenský policista, o několik dní později výsadkář při seskoku na pražské Letné skončil mezi diváky, zranili se tři lidé. Od května má armáda první generálku. Stala se jí dosavadní plukovnice Lenka Šmerdová. Novým velitelem Hradní stráže byl jmenován dosavadní zástupce velitele 13. dělostřeleckého pluku Jiří Kývala. Změny se udály i ve vedení generálního štábu. /r/