iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Putin: Sýrii poskytneme veškerou pomoc proti teroristům

„Putin potvrdil, že Rusko bude i nadále poskytovat veškerou pomoc Syrské republice v ochraně státní suverenity, jednoty a územní celistvosti, i v procesu politického urovnání a v obnově národního hospodářství,“ uvedl Kreml. Rusko bude i nadále podporovat syrskou vládu v obraně jednoty země. V novoročním blahopřání to syrskému prezidentovi Bašáru Asadovi řekl ruský prezident Vladimir Putin.

Putin tento měsíc nařídil postupné stažení ruských sil ze Sýrie, kde vojensky podporují Asadův režim v občanské válce a v boji proti teroristům z organizace Islámský stát (IS). Ruský prezident vyjádřil naději, že v příštím roce budou pokračovat radikální změny k lepšímu. S Asadem se setkal před dvěma týdny při nečekané návštěvě Sýrie, při níž mimo jiné oznámil, že nařídil postupné stažení ruských sil ze země.

Prohlásil také, že syrští a ruští vojáci dokázali za zhruba dva roky zničit teroristickou organizaci IS. Moskva se do bojů v Sýrii zapojila v září 2015.

Tento týden prohlásil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, že hlavní bitva s IS v Sýrii skončila. Dodal ale, že stěžejním úkolem ruské armády v Sýrii nyní bude „zničit Džabhat An-Nusru“. An-Nusra byla syrskou odnoží teroristické organizace Al-Káida, loni údajně vazby na Al-Káidu zpřetrhala, přejmenovala se na Džabhat Fatah aš-Šám (Fronta dobytí Sýrie) a nyní bojuje s jinými povstaleckými skupinami proti syrskému režimu.

Ruská armáda bude nadále v Sýrii využívat námořní komplex v Tartúsu a leteckou základnu Hmímím. Příslušnou dohodu se Sýrií ratifikovala tento týden horní komora ruského parlamentu.

TUTECKÁ INTELIGENCE SE STĚHUJE NA ZÁPAD

Turecko prožívá novou emigrační vlnu. Do zahraničí odcházejí tisíce vzdělaných a movitých lidí, kteří se stali terčem vládních represí nebo prostě jen nechtějí žít v atmosféře strachu. Na exodus si stěžují turečtí podnikatelé i realitní makléři v Istanbulu.

Bulent Somay nechtěl z Turecka odejít, ale cítil, že v jeho vlasti už pro něj není místo. Jednašedesátiletý profesor, který dosud působil na Istanbulské univerzitě Bilgi, si nakonec sbalil věci a přestěhoval se do Bruselu, kde mu nabídli možnost přednášet.

„Během přednášek jsem se už necítil bezpečně. Musel jsem si dávat pozor na to, co říkám. Někteří studenti si vás nahrávají a pak si v provládních médiích přečtete, že urážíte prezidenta. Něco napíšete a začnou vám chodit urážky a výhrůžky,“ svěřil Bulent Somay reportérovi BBC během balení.

„Se svými věřícími studenty jsem míval velmi dobré vztahy. Jenže oni nyní mají pocit, že jsou elita a my jsme páriové. Před lety se pokoušeli získat moc. Teď ji mají a zpochybňují naše právo podílet se na ní,“ dodal.

Dlouhovlasý profesor literatury se slabostí pro sci-fi a Karla Marxe je jedním z 1 128 akademiků, kteří minulý rok podepsali petici požadující příměří mezi vládou a kurdskými separatisty. Od prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana se za to dočkali obvinění ze zrady. Někteří přišli o práci, část signatářů Turecko opustila, další před soudem čelí obvinění z „propagace terorismu“.

Současná vlna emigrace se začala zvedat v roce 2013, kdy Erdogan nechal potlačit protesty v Istanbulu a v zemi na pomezí Evropy a Asie začal systematicky likvidovat svobodu slova. Turecký exodus pak dál přiživily represe po loňském pokusu o převrat, v jejichž důsledku bylo zatčeno 60 000 lidí a 150 000 lidí přišlo o práci, a dubnové referendum o posílení prezidentských pravomocí.

Kolik přesně lidí z Turecka před čistkami a Erdoganovou vizí náboženského nacionalismu odešlo, není jasné. Oficiální statistiky nejsou k dispozici, podle hlavní opoziční strany CHP každý měsíc odchází za hranice asi 10 000 Turků.

BBC uvádí, že do Británie v posledních pěti letech emigrovalo 17 000 lidí, do Německa 7 000 a do Francie 5 000. A zatímco v 60. letech za prací do západního Německa odjížděli chudí venkované, dnes to jsou převážně vzdělaní a movití lidé. Jihoafrická konzultační společnost New World Wealth spočítala, že loni z Turecka odešlo 6 000 milionářů, šestkrát víc než o rok dříve.

Mezi cílovými zeměmi jsou i Nizozemsko, Švýcarsko či USA. Asi 4 500 Turků s židovskými kořeny si požádalo o občanství ve Španělsku a Portugalsku, které se tak snaží do jisté míry odčinit vyhnání Židů z Pyrenejského poloostrova v roce 1492. Značná část z nich tehdy našla útočiště v Osmanské říši.

„Bolí mě u srdce, ale musím odjet. Tady už se nedá dýchat,“ svěřil se pod podmínkou anonymity jeden muž, který se chystá k emigraci do Španělska. „Musíte si vybrat stranu. A pokud si vyberete špatně, tak se vašemu podnikání nebude dařit, a když dáte najevo své názory, tak se dostanete do problémů. Musíte být muslim, sunnita a podporovat vládu.“

TURCI SE USADILI V ŘECKU

Řada tureckých emigrantů se usadila v Řecku, kde cizinci mohou koupí nemovitosti v minimální hodnotě 250 000 eur získat takzvané zlaté vízum. Realitní makléřka Selcen Turková, která se v Athénách zaměřuje na tureckou klientelu, ještě loni uzavřela v průměru tři obchody za měsíc. Letos to jsou tři za týden.

„Lidé se už ve své vlasti necítí bezpečně, co se týče lidských práv, demokracie a spravedlnosti. Cítí, že tady je více demokracie a svobody,“ svěřila se reportérovi BBC v apartmánu s výhledem na Akropoli, který nedávno prodala turecké rodině.

Zatímco makléři v Řecku či na jižní Floridě, kde žije početná turecká diaspora, počítají zisky, jejich kolegové z nóbl čtvrtí Istanbulu jsou zoufalí. „Téměř všechno je tu na prodej. Staré dobré časy jsou pryč,“ říká Mustafa Aykac, který už čtyři desetiletí obchoduje s byty ve čtvrti Beyoğlu na evropské straně Bosporu.

Na odliv mozků si už začali hlasitě stěžovat někteří turečtí byznysmeni. „Už poosmé se mi letos stalo, že mi velmi dobrý zaměstnanec odešel za hranice. Je to ostuda pro mě, moji společnost i moji zemi,“ posteskl si podle agentury Bloomberg Nevzat Aydın, zakladatel největší turecké společnosti zabývající se roznáškou jídla Yemeksepeti.

Jeho slova potvrzuje i zakladatel úspěšného finančního start-upu Pozitron Firat Isbecer. „Během posledního roku 70 až 80 procent lidí, kteří u nás skončili, odešli do zahraničí,“ říká Isbecer, podle nějž jeho bývalí zaměstnanci našli práci ve společnostech jako Facebook, Spotify nebo Amazon.

V PETROHRADU ZADRŽELI ÚTOČNÍKA SUPERMARKETU

Ruská tajná služba (FSB) zadržela strůjce a zároveň vykonavatele středečního atentátu v petrohradském supermarketu, při kterém bylo podle nejnovějších informací zraněno 18 lidí, úřady dosud uváděly, že zraněných bylo 13. Informují o tom ruská média.

„Federální bezpečnostní služba Ruské federace 30. prosince 2017 v rámci pátrací akce zadržela organizátora a přímého pachatele atentátu, při kterém 27. prosince v obchodním centru Křižovatka v Petrohradu explodovalo podomácku vyrobené výbušné zařízení,“ cituje agentura TASS z prohlášení tajné služby. Žádné další podrobnosti neuvádí.

Vyšetřovatelé nyní podezřelého vyslýchají. Mluvčí Vyšetřovacího výboru Svetlana Petrenková uvedla, že policie bude u soudu žádat o jeho předběžné zatčení.

Agentura Interfax uvedla, že pachatelem atentátu je pětatřicetiletý občan Ruska Dmitrij Lukjanenko, který je z Petrohradu a podle informací agentury je závislý na drogách. Muž je údajně stoupencem nacionalistického hnutí New Age (Nová éra). Agentura TASS s odkazem na své zdroje uvedla, že podezřelý se léčil s psychickou poruchou. Úřady žádnou z těchto informací dosud nepotvrdily.

Ve středu večer explodovalo v supermarketu petrohradského zábavního centra výbušné zařízení o síle odpovídající výbuchu 200 gramů trhaviny TNT. Prezident Vladimir Putin čin ve čtvrtek označil za teroristický útok. K odpovědnosti za čin se v pátek přihlásila teroristická organizace Islámský stát (IS), žádné důkazy však neposkytla.

V CHARKOVÉ MUŽ DRŽÍ NA POŠTĚ RUKOJMÍ

V budově pošty v Charkově na východě Ukrajiny se v sobotu zabarikádoval muž, který má zřejmě u sebe výbušniny. Uvnitř bylo 11 lidí včetně dvou dětí, policie zatím vyvedla tři ženy a děti, uvedla agentura Unian. Motiv činu podle policie zatím jasný není, podle některých verzí chtěl muž poštu přepadnout.

Na místo dorazili také příslušníci ukrajinské tajné služby (SBU) a zvláštních jednotek, hasiči a záchranná služba. Ulice kolem budovy jsou uzavřeny. Policie začala prověřovat i lidi, kteří se na místě shromáždili, napsal list Ukrajinska pravda.

„Snažíme se s ním neustále komunikovat a udělat všechno, co je potřeba k tomu, aby byli rukojmí propuštěni,“ uvedl velitel místní policie Oleh Bech s tím, že je maskovaný muž klidný a zatím nevznesl žádné požadavky.

Podle Becha je však znepokojený středeční výměnou zajatců mezi Ukrajinou a proruskými rebely, kteří ovládají část Donbasu. Ukrajinská strana předala povstalcům 237 lidí a převzala od nich 74, oznámily obě strany. Muž v charkovské poště však podle policie míní, že by jich mělo být propuštěno víc.

Podle jedné z vyšetřovacích verzí chtěl muž poštu v Charkově přepadnout. Tísňové lince to oznámil manžel ženy, která na poště pracuje, uvedla na facebooku charkovská policie. „Policie a členové SBU v Charkově pracují v pohotovostním režimu. Povolali jsme i lidi na dovolené kvůli možné teroristické hrozbě. Myslíme si ale, že je to spíš místní záležitost. Nějaký občan se zkrátka rozhodl před Novým rokem přepadnout poštu,“ řekl poradce ministra vnitra Anton Heraščenko.

Policisté s mužem komunikují po telefonu. Volají mu na mobily zadržovaných lidí. Těch je ve dvoupodlažní žluto-bílé budově pošty jedenáct včetně dvou dětí. Pošta se nachází nedaleko stanice metra Kyjevská (Kyivska). Na místo kromě policie dorazili také hasiči a záchranná služba. Doprava v okolí je zastavena.

NEVALNYJ NEBUDE KANDIDOVAT NA PREZIDENTA

Ruský nejvyšší soud v sobotu zamítl odvolání opozičního lídra Alexeje Navalného proti odmítnutí jeho registrace v nadcházejících prezidentských volbách. Informovala o tom agentura Reuters. Volební komise jeho kandidaturu zakázala s tím, že byl politik pravomocně odsouzen za závažný trestný čin.

Politik, který je nejvýraznější postavou ruské opozice, byl v květnu odsouzen k podmíněnému trestu pětiletého vězení za krádež v lesnickém podniku. Obvinění odmítl a proces označil za zpolitizovaný. V pondělí se pak odvolal proti zákazu ústřední volební komise zúčastnit se voleb a veřejnost vyzval k širokému bojkotu klání o novou hlavu státu. Nejvyšší soud nyní jeho odvolání zamítl.

Navalného obhájce Ivan Ždanov oznámil, že se proti rozhodnutí nejvyššího soudu odvolá a obrátit se hodlá i na Evropský soud pro lidská práva. Státní instituce podle něj porušily Navalného práva, která jsou zakotvena v článcích Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod včetně práva na spravedlivý proces.

„Věděli jsme, že (sobotní) rozhodnutí bude rozhodnutím politickým. Přesto ale hodláme využít všech odvolacích prostředků,“ uvedl Ždanov. Rozsudek se podle něj dal očekávat. Navalnyj se soudního řízení z tohoto důvodu osobně nezúčastnil, dodal obhájce.

Ruské prezidentské volby jsou vypsány na 18. března. Navalnyj je označil za frašku, neboť se jich podle něj smějí zúčastnit jen dosavadní prezident Vladimir Putin a kandidáti, které si sám vybral. „Jít k takovým volbám znamená hlasovat pro lži a korupci,“ řekl. Už na 28. ledna přitom svolal celostátní akci, s níž chce svůj bojkot voleb podpořit.

Jedenačtyřicetiletý bloger Navalnyj se stal výrazným opozičním lídrem díky kritice korupce v nejvyšších patrech politiky a organizováním demonstrací. Letos v březnu svolal demonstrace proti korupci, kterých se po celém Rusku účastnilo na 60 tisíc lidí.

Navalnyj byl odsouzen k pětiletému trestu za zpronevěru v lesnickém podniku Kirovles už v červenci 2013. Rozsudek napadl u Evropského soudu pro lidská práva, který dospěl k závěru, že ruská justice porušila Navalného právo na spravedlivý soud. Loni v listopadu ruský nejvyšší soud rozsudek zrušil a nařídil nový proces, v jehož rámci dostal Navalnyj letos v únoru pět let vězení podmíněně a pokutu 500 tisíc rublů (dnes asi 187 tisíc korun).

V NIZOZEMSKU UHOŘELY DVĚ DĚTI, BYLY Z ČR?

Dvě děti ve věku pěti a šesti let zahynuly pri požáru rodinného domu v Emmenu na severovýchodě Nizozemska. Rodiče obou dětí jsou podle sousedů z Česka. K tragédii došlo po osmé hodině ranní v rodinném domku ve městěEmmen na severovýchodě Nizozemska. "Děti neměly nejmenší šanci," řekl nizozemskému listu De Telegraaf soused postižené rodiny Jan Jeuring.

Podle Jeuringovy manželky Claudie neměla rodina v místě svého bydliště mnoho známých. "Zřejmě kvůli jazykové bariéře. Pocházejí z Česka a nemluví dobře nizozemsky," uvedla. "Přišli o všechno," dodala Jeuringová. Příčina požáru, jemuž podlehly dvě děti ve věku 5 a 6 let, není znám. Rodiče obou předškoláků byli jen lehce zraněni, uvedl mluvčí hasičů Hart van Nederland. Matka je pod sedativy, otec sděluje vyšetřovatelům podrob. /r/