iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Kolik lidí se v ČR dožije důchodu? Za 8 či 10 tisíc jen živoří

Důchod lidí v ČR by měl být nejméně 40 tisíc či více měsíčně, jako je tomu v Německu a jinde, jak oznámila TV Nova. S 8 či 10 tisíci měsíčně si lidé v ČR moc radosti nenadělají. Je to spíš žebračenka, jak mnozí lidé o tom hovoří. Sami politici by měli s touto žebračenku zkusit měsíčně žít. Chvaly hodné by bylo, kdyby, když se přidávají peníze politikům, že by obdrželi měsíčně jen 42 Kč nebo 400 či 500 Kč, jak to stanovila Sobotkova vláda pro důchodce. A důchodci by obdrželi 10 či vice tisíc místo politiků. Jak by se pak politici, poslanci, senátoři a spol. tvářili?

Doba života se však neprodlužuje jen v ČR, ale v celém světě. Kromě toho není známo, kolik občanů se důchodu vůbec nedožije. O tom ČSSZ mlčí. Od roku 2000 se doba v průměru protáhla o čtyři roky na celkem 24 let. Ženy jsou v penzi v průměru kolem 27 let a sedmi měsíců, muži jen 19 let a jeden měsíc. Vyplývá to z důchodové statistické ročenky za rok 2016 od České správy sociálního zabezpečení. Prodloužila se také očekávaná doba dožití.

V roce 1970 byli lidé v důchodu průměrně 11 let. Doba dožití mužů byla podle statistiků 66 let a žen 73 let. O deset let později trval čas na odpočinku 13 let. V roce 1990 dosáhl 16 let. Očekávaná délka života mužů byla tehdy 67,6 roku a žen 75,4 roku. V roce 2010 se penze vyplácela v průměru 22,8 roku - mužům 18,6 roku a ženám 26 let.

V minulém roce průměrný senior pobíral důchod 19,1 roku a seniorka pak 27,6 roku. Proti roku 2015 se tak doba prodloužila u mužů v průměru o necelé čtyři dny a u žen zhruba o tři týdny. Očekávaná délka života při narození podle Českého statistického úřadu činila u mužů 76,2 roku a u žen 82,1 roku. Od počátku století se tak u mužů posunula o 4,6 roku a u žen o 3,8 roku. Třiašedesátiletí muži pak loni měli naději dožití 17,7 roku, stejně staré ženy 21,6 roku.

S prodlužováním života v Česku seniorů a seniorek přibývá. Strmý nárůst počtu lidí v důchodu brzdí odsouvání věku pro nástup do penze. Přispívá k udržitelnosti důchodového systému. U mužů se důchodová věková hranice zvedá každý rok o dva měsíce, u žen o čtyři měsíce. Penzijní věk mužů a žen se tak postupně srovnává.

V příštím roce budou moci penzi z veřejného systému začít pobírat muži, kteří se narodili mezi listopadem 1954 a srpnem 1955. Nárok na důchod budou mít také matky, které přišly na svět od května do prosince 1956, 1957, 1958 a 1959, a to podle počtu vychovaných dětí. Do penze budou moci jít bezdětné ženy, které mezi květnem a prosincem oslaví třiašedesáté narozeniny. Podmínkou pro získání důchodu je ale placení odvodů po 34 odpracovaných let, do nichž se započítává rodičovská či vojna. Důchodový věk pomůže určit důchodová kalkulačka.

Podle mluvčí ČSSZ Jany Buraňové získání nároku na penzi neznamená, že člověk musí odejít ze zaměstnání či skončit s podnikáním. Lidé mohou dál pracovat a současně pobírat důchod. Musí o něj ale požádat okresní správu podle svého bydliště. „Žádost je možné podat nejdřív čtyři měsíce před požadovaným dnem přiznání důchodu,“ upřesnila Buraňová.

Důchod se skládá ze dvou částí - pevné a procentní. Pevný díl je pro všechny stejný a odpovídá devíti procentům průměrné hrubé mzdy. Od ledna se zvýší z 2500 na 2700 korun. Do stanovení procentní části se zahrnují výdělky od roku 1986 do letoška. Započítává se ale jen část vydělané sumy, tedy takzvaný osobní vyměřovací základ. Za každý rok důchodového pojištění se z něj uzná 1,5 procenta. Lidé s nízkým výdělkem si v penzi příliš nepohorší. Naopak lidem, co vydělávali víc, příjem výrazně klesne.

Podle výsledků studie Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) Univerzity Karlovy Češi a Češky do důchodu odcházejí hlavně proto, že dosáhli důchodového věku. Přestat pracovat většinu z nich nenutí ani zdraví. Podle autorů studie představuje brzký odchod do penze pro společnost zbytečnou ztrátu - lidé mají ještě dost sil, mnoho zkušeností i ekonomický potenciál.

Podle důchodové komise minulé vlády by měl člověk na odpočinku strávit zhruba čtvrtinu života. Tuto zásadu tým, který ukončil po volbách svou činnost, schválil před koncem roku 2014

MINISTRYNĚ ŠLECHTOVÁ MEZI LETCI V ČÁSLAVI

Ministryně obrany Karla Šlechtová zavítala v pátek 22. prosince v doprovodu náčelníka Generálního štábu armádního generála Josefa Bečváře a velitele vzdušných sil generálmajora Jaromíra Šebesty na 21. základnu taktického letectva v Čáslavi. Během návštěvy se ministryně seznámila s činností základny, leteckou technikou a úkoly základny v rámci Integrovaného systému protivzdušné a protiraketové obrany NATO.

Velitel základny plukovník Petr Tománek nově zvolenou ministryni provedl hangáry s nejmodernější technikou. Při prohlídce Karla Šlechtová prosazovala české výrobce techniky a ocenila, že základna zaměstnává především lidi z regionu. „Třešničkou na dortu“ byl cvičný start dvou nadzvukových letounů JAS 39 Gripen.

O tom, že čáslavská základna taktického letectva pracuje na sto procent, svědčí nejen dobře připravená návštěva, ale třeba taková drobnost, jakou je komunikace s veřejností. O akreditované novináře se staral kapitán Tomáš Maruščák, tiskový a informační důstojník základny. Pro novináře, kteří z důvodu utajení nemohli být přítomni na všech jednáních, byl připraven náhradní program. Tím byla prohlídka vojenského muzea, ale především možnost vyzkoušet si letecký trenažer. A tomu neodolal nikdo. Pod laskavým vedením instruktora, bývalého velitele základny Jiřího Bise, se z každého stal alespoň na chvilku pilot.

Na závěr návštěvy převzala Karla Šlechtová obraz, jak jinak, než s letadly na obloze. Podle svých slov si ho pověsí do kanceláře na Ministerstvu obrany. Podobný dostali také pánové Josef Bečvář a Jaromír Šebesta. V podvečerních hodinách se ministryně obrany rozloučila slovy: „Věděla jsem, že náš vzdušný prostor je dobře zajištěn, ale ode dneška mám jistotu! Čáslavská základna taktického letectva je elita armády.“

PŘES 100 LIDI PŘIŠLO O ŽIVOT BOUŘÍ NA FILIPINÁCH

Nejméně 100 lidí zemřelo během tropické bouře, která se přehnala přes jižní Filipíny, desítky dalších osob se pohřešují. Bouře Tembin způsobila záplavy a sesuvy bahna, nejvíce poškozen je ostrov Mindanao. Ve městech Tubod a Piagapo rozbouřený živel smetl domy, některé vesnice úplně zmizely z mapy.

„Řeka se rozvodnila a vzala s sebou naše domovy. Vesnice už neexistuje,“ řekl důstojník Gerry Parami pro agenturu AFP. V Lanao del Norte je hlášeno 62 mrtvých, dalších 46 zemřelo v Zamboanga del Norte a 18 v Lanao del Sur, informoval server BBC. Dobrovolníci teď lopatami odstraňují bahno, aby mohli vytáhnout těla svých blízkých. Než se bouře přesune rychlostí 80 kilometrů v hodině směrem na západ, přežene se ještě přes jižní část ostrova Palawan. Na Filipínách jsou tropické bouře poměrně časté, nicméně ostorovu Mindanao se většinou vyhýbají. /r/