iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Volby prezidenta ohroženy? Šéf léčiv Blahuta rezignoval

Pokud Mirek Topolánek postoupí do druhého kola prezidentské volby nebo pokud vyhraje, prudce to zvýší pravděpodobnost, že soud následně celé volby zruší. Podle expertů na ústavní právo oslovených MF DNES je to další důsledek chyby ministerstva vnitra, které špatně vyložilo zákon. Nejde jen o Topolánka. Podobné to je i u Petra Hanniga, Marka Hilšera, Jiřího Hynka a Vratislava Kulhánka, na jejichž kandidátních listinách se dublují podpisy poslanců či senátorů.

Ti všichni se totiž drželi úřednického výkladu, který tvrdil, že jim stačí nasbírat pro postup do voleb dvacet podpisů poslanců či deset podpisů senátorů, aniž by vadilo, že se předtím zákonodárci podepsali také některému z protikandidátů. Minulý týden vnitru zahrozil Nejvyšší správní soud (NSS), když prohlásil, že něco takového je nepřípustné. Jeden zákonodárce, jedna podpořená kandidatura.

Od vyškrtnutí z voleb Topolánka a další zachránilo to, že Tereza Holovská, která stížnost podávala, k tomu podle NSS nebyla oprávněná. Stížnost tak soudní senát kvůli formalitě zamítl.

Po volbách ale hrozí další spor. U toho samého soudu se totiž tentokrát může neplatnosti hlasování domáhat nejen kandidát, ale kterýkoliv volič. „A pokud by NSS měl stejný názor po volbách jako před nimi, tak to vypadá, že došlo k porušení volebního zákona,“ řekl MF DNES právní expert z Univerzity Karlovy a člen legislativní rady vlády Jan Wintr.

Ke zneplatnění voleb je podle něj třeba splnění ještě druhé podmínky - že to ovlivnilo výsledek voleb. I to se při hlasování může stát. „Zrušení voleb by podle mého hrozilo, pokud by některý z kandidátů, které podpořili ti samí zákonodárci, postoupil do druhého kola prezidentské volby nebo případně i zvítězil,“ dodal odborník na ústavní právo Václav Pavlíček.

Ministerstvo vnitra na dotazy, zda se neobává zpochybnění voleb, v pondělí MF DNES neodpovědělo. Další ústavní expert Jan Kysela přitom očekává, že NSS zneplatnit volby odmítne, upozorňuje však, že sporem se následně může zabývat i Ústavní soud.

BUDOU VOLBY, ČI NEBUDOU?

Na ten by se ovšem už musel podle Kysely obrátit spíše některý z neúspěšných kandidátů. Právě ti by ho totiž snáze přesvědčili, že kandidaturou někoho, kdo nesplnil zákon, došlo k poškození jejich ústavou garantovaných práv.

„Například tak, že tomu stěžovateli sebral hlasy. Že by měl stěžovatel nějaká data, na základě nichž by tvrdil, že kdyby ten pochybný kandidát nekandidoval, tak by ty jeho hlasy získal on. Zatímco takhle přišel o šanci vyhrát nebo být ve druhém kole. Pokud by Ústavní soud dospěl k závěru, že má pravdu, pak samozřejmě nad těmi volbami visí otazník,“ dodal Kysela s tím, že to bude značně obtížné.

Wintr ovšem upozorňuje, že případ, kdy Nejvyšší správní soud uznal neplatnou registraci kandidáta až po volbách a hlasování zrušil, už tu vloni byl. Šlo o senátní volby, ve kterých kandidovala lékařka Alena Dernerová. Hnutí Severočeši ji sice těsně před volbami odvolalo z kandidátky, Okresní soud v Mostě ji ale na volebním lístku nechal a Dernerová nakonec vyhrála.

„NSS rozhodl, že vyhrát nemohla, protože kandidovala nezákonně a nechal celé volby zopakovat. A tohle se může stát znovu i v prezidentské volbě. Bude záležet na tom, jak se k tomu soud postaví,“ říká Wintr.

Ve zdůvodnění svého verdiktu minulý týden si přitom Nejvyšší správní soud dal značně záležet na tom, aby postup ministerských právníků, kteří povolili zákonodárcům stavět se za kandidaturu více lidí, důrazně odsoudil. Soudce a zároveň předseda NSS Josef Baxa při kritice vnitra poukázal na letitou ústavní praxi, kterou nezpřetrhala ani změna volby z nepřímé na přímou.

Nikdy v novodobé české politice podle něj nenavrhoval jeden zákonodárce, případně jeden klub nebo strana více kandidátů na prezidenta. Kdyby neexistovaly žádné limity, mohli by zákonodárci v překrývajících se skupinách vyslat do boje o Hrad obrovské množství kandidátů. „Ten počet by rostl až do neuvěřitelných rozměrů a byli bychom konfrontováni se situací, že bychom tady najednou měli desítky, možná stovky potenciálních kandidátů,“ řekl Baxa.

Právní poradce kandidáta Pavla Fischera Jiří Matolín je přitom přesvědčen, že pokud by stížnost podal někdo z navrhovatelů řádně zaregistrovaných kandidátů, skončilo by to vyškrtnutím pěti účastníků voleb. „Ty volby by pak proběhly úplně jinak, protože volič by se nerozhodoval mezi devíti kandidáty, ale mezi čtyřmi. A teď je samozřejmě otázka, jestli právě proto to nenapadne po volbách. Kvůli tomu samozřejmě vzniká velká právní nejistota,“ dodává. Prezidentské volby 2018: V lednu 2018 budou voliči z devíti kandidátů přímo vybírat prezidenta republiky. První kolo se uskuteční 12. a 13. ledna 2018.

ŘEDITEL KONTROLY LÉČIV BLAHUTA ODEŠEL, NEDOSTATKY?

Ředitel Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) Zdeněk Blahuta rezignoval. Informovalo o tom na webu ministerstvo zdravotnictví. Lékový ústav zodpovídá za kritizovaný systém elektronických receptů eRecept, který bude povinný od ledna. Blahuta podle ministerstva požádal státního tajemníka na ministerstvu zdravotnictví Ivo Benedu o odvolání ze služebního místa ředitele k dnešnímu dni z osobních důvodů.

Ministr zdravotnictví Blahutovo rozhodnutí respektuje. „Panu řediteli Blahutovi velice děkuji za odvedenou práci v čele lékového ústavu a přeji mu mnoho úspěchů v pracovním i osobním životě,“ uvedl uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Ten mimo jiné už dříve řekl, že systém elektronických receptů je nepřipravený, nebude proto lékaře za jeho nevyužívání pokutovat.

Řízením úřadu bude podle Vojtěcha pověřena náměstkyně ředitele Irena Storová. Na funkci ředitele bude vypsáno řádné výběrové řízení. Podle Vojtěcha nejspíš do konce ledna. Lékový ústav má na starosti například povolování nových léků nebo jejich kontroly. Shromažďuje také údaje o nežádoucích účincích. Na starosti má také přípravu systému elektronických receptů. Systém ale kritizovala lékařská veřejnost, lékárníci i pacienti.

Blahuta v dopise adresovaném poslanci ANO a nyní už premiérovi Andreji Babišovi koncem listopadu napsal, že SÚKL je na systém elektronických předpisů připraven, i když odpůrci tvrdí opak.

„Zatím nikdo nebyl ochoten vyslovit ten jediný opravdový důvod, proč je odpor vůči eReceptu tak výrazný. Jde o rozkrytí černé díry v předepisování léčivých prostředků a různých vazeb mezi lékaři a lékárníky, respektive mezi lékaři a farmaceutickými společnostmi, a tak jednoznačně prokázat účelovost proskripce,“ uvedl v dopise.

Lékaři mají povinně evidovat všechny vydané recepty na léky od 1. ledna příštího roku, systém ale kritizují. Nový ministr zdravotnictví už před svým jmenování řekl, že státní správa nebyla schopna systém elektronických receptů připravit a následky by neměli nést lékaři. Pokud se proto nepodaří systém odložit, což vzhledem k času zřejmě není reálné, bude usilovat o to, aby první rok nebyly doktorům v souvislosti s touto povinností udělovány pokuty.

Elektronické recepty zavedl v Česku zákon už v roce 2007. Vytvoření nového systému, jeho čtyřletá podpora a rozvoj stál SÚKL 14 milionů korun, provoz 100 000 korun měsíčně. Systém eRecept počítá s odbavením až 130 milionů receptů za rok, nyní je to asi 70 milionů papírových receptů. Zastánci změny si od ní slibují úsporu výdajů na léky nejméně 400 milionů korun. /r/