iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Ministr zprostil Královou soudkyní, věci převezmou jiní...

Soudkyně, která se stala známou kvůli případu Nagyová, Nečas a spol., čelí navíc dvěma kárným žalobám. Podle informace České justice musí vedení Obvodního soudu pro Prahu 1 nyní musí rozhodnout, co s případy, v nichž podle rozvrhu práce rozhoduje soudkyně Helena Králová rozhoduje. U neodkladných věci typu vazebních řízení bude změna rozvrhu práce učiněna v řádu dnu.

U ostatní věci, včetně mediálně sledovaných případů, je obvyklá praxe taková, že vedení soudu vyčká do nařízeni jednání kárného soudu o první žalobě a podle toho rozhodne, zda opatřením změní rozvrh práce a určí i v těchto věcech jiné soudce. Ministr spravedlnosti Robert Pelikán dočasně zprostil soudkyni Obvodního soudu pro Prahu 1 Helenu Královou. Vedení soudu nyní musí rozhodnout, jak naloží s věcmi, ve kterých soudkyně rozhodovala – včetně například vazebních řízení.

Očekává se také, zda Nejvyšší správní soud nespojí projednávání obou kárných žalob, které na soudkyni Královou podal ministr spravedlnosti a posléze předseda Městského soudu v Praze Libor Vávra. Podle zdrojů České justice budou kárné žaloby na soudkyni Královou projednány NSS někdy na přelomu února a března s tím, že kárný senát je projedná obě v jeden den.

Mluvčí Obvodního soudu pro Prahu 1 Pavla Hájková uvedla, že soud se o zproštění dověděl od novinářů a oficiálně zatím ministrovo rozhodnutí neobdržel. „Obecně, pokud je soudce dočasně zproštěn výkonu funkce, nemůže poté, co je mu takové rozhodnutí doručeno, vykonávat rozhodovací činnost soudce až do té doby, než rozhodne kárný senát o kárné žalobě,“ napsala.

Pelikán se rozhodl na základě Vávrovy žaloby

Soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 1 Helena Králová z kauzy Jany Nečasové čelí od prosince 2017 už druhé kárné žalobě. Podal ji předseda Městského soudu v Praze Libor Vávra. Vadí mu rozdílné rozhodování o použitelnosti odposlechů. O této kárné žalobě Česká justice již dříve informovala.

Jak vyplývá ze stanoviska ministra spravedlnosti, Pelikán se rozhodl zprostit Helenu Královu z funkce právě na základě kárné žaloby Libora Vávry: „Ministr Pelikán si přečetl text návrhu na zahájení kárného řízení, který podal pan předseda Městského soudu v Praze Libor Vávra, a rozhodl se k dnešnímu dni soudkyni Helenu Královou zprostit funkce,“ konstatovala mluvčí ministerstva spravedlnosti Tereza Schejbalová.

Ministr spravedlnosti může k dočasnému zproštění kárně stíhaného soudce přistoupit tehdy, jestliže se v kárné žalobě navrhuje soudcovo odvolání z funkce. Tento způsob postihu pro Královou požaduje jak Pelikán, tak i Vávra. Vávra soudkyni vytkl měnění názorů na zákonnost odposlechů v kauze trafik.

Soudkyně Králová může podat stížnost

Podle zákona o soudech a soudcích může Králová proti ministrovu rozhodnutí podat stížnost, která by však zákaz soudit neoddálila, protože nemá odkladný účinek. Dočasné zproštění trvá do pravomocného skončení kárného řízení u Nejvyššího správního soudu. Po tuto dobu soudce pobírá polovinu platu. Pokud nakonec není odvolán, zbývající peníze se mu doplatí.

První kárnou žalobu na soudkyni Královou podal ministr Robert Pelikán v listopadu 2017. Podle ministra spravedlnosti nechápe ústavní meze soudcovské nezávislosti a ohrožuje tak fungování soudnictví jako celku. Česká justice měla možnost se s tímto textem kárné žaloby podrobně seznámit a údaje z kárné žaloby zveřejnila.

Podle Českou justicí oslovených soudců, kteří přišli či přicházejí s prací soudkyně Heleny Králové do styku, se jedná o soudkyni, u níž je možné s velkou jistotou vyloučit jakékoliv korupční či nestandardní vlivy. Spíše, a v tom se všichni shodují, se jedná o soudkyni, která odborně nestačí na agendu, kterou vykonává.

Kauzy soudkyně Heleny Králové (66):

– Případem zneužití Vojenského zpravodajství se soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 1 Králová zabývala od června 2014, kdy státní zastupitelství podalo obžalobu. Králová nejprve trestním příkazem Nečasové (dříve Nagyové) uložila roční podmíněný trest, stíhání jednoho obviněného zastavila a případ dalších dvou předala ministerstvu obrany, aby ho řešilo jako kázeňské provinění. Pražský městský soud však případ zpravodajců vrátil. Nečasová i státní zástupce navíc podali odpor, takže se muselo konat hlavní líčení.

– Loni v květnu Králová dospěla k závěru, že nikdo trestný čin nespáchal. Městský soud v Praze vyhověl odvolání žalobců a vrátil věc k doplnění dokazování. Králová proto rozhodovala znovu a loni v červnu čtveřici znovu nepravomocně osvobodila. Odvolací soud ale verdikt znovu zrušil a případ vrátil k projednání. Letos v lednu pak pražský městský soud kauzu zneužití zpravodajství Králové odebral. Vytkl jí nelogické hodnocení důkazů a zpochybnil její nestrannost. Případ začala řešit soudkyně Pavla Hájková a 22. listopadu soud Nečasové uložil dvouletý podmíněný trest a pětiletý zákaz činnosti ve vedoucích funkcích státní správy. Obžalovaní zpravodajci také dostali podmínku a zákaz působit ve zpravodajských službách a bezpečnostních sborech. Rozhodnutí není pravomocné.

– Od konce loňského roku Králová soudí i další případ, související se zásahem na Úřadu vlády v červnu 2013. Jde o kauzu takzvaných trafik, tedy podplácení poslanců funkcemi. Žalobě kromě Nečasové čelí její manžel a bývalý premiér Petr Nečas či někdejší vládní úředník Roman Boček. Králová požádala, aby jí případ odebrali kvůli tomu, že její kolegyně je manželkou exposlance ODS Petra Tluchoře (v kauze byl dřív obviněn a nyní je svědkem), městský soud jí ale nevyhověl.

– Letos soud zamítl stížnost státních zástupců, podle nichž je Králová podjatá. Soudní líčení v této kauze nadále pokračuje. Počátkem listopadu Králová rozhodla, že odposlechy, o něž se opírá obžaloba, jsou nezákonné. Při předchozích jednáních ale Králová použití odposlechů připustila. Později prostřednictvím tiskové mluvčí své rozhodnutí upřesnila, že za nezákonné považuje jen dvě sms, které jsou součástí trestního spisu, nikoliv tedy všechny odposlechy. Kvůli této kauze podal předseda pražského městského soudu Libor Vávra na Královou kárnou žalobu. Byla to již druhá kárná žaloba na Královou.

– Letos v září podal na Královou kárnou žalobu ministr Pelikán. Návrh se týká pěti různých trestních řízení, které soudkyně podle něj prodloužila o léta, protože v nich opakovaně nerespektovala závazné právní názory nadřízených soudů. Tehdy ministr nevyužil svého oprávnění dočasně Královou zprostit výkonu soudcovské funkce. Této možnosti se rozhodl využít poté, co soudkyni zažaloval Libor Vávra.

– Mezi případy, kvůli kterým podal na Královou ministr Pelikán kárnou žalobu, patří obvinění někdejšího šéfa Správy železniční a dopravní cesty Jana Komárka za uzavření nevýhodných smluv na nákup elektřiny. Po dvojím osvobození senát pod vedením Králové v listopadu 2013 Komárka odsoudil k dvouleté podmínce (za pokus o porušení povinnosti při správě cizího majetku mu hrozilo až osmileté vězení). Městský soud ale nakonec Komárka, který vinu od počátku odmítal, osvobodil.

– V listopadu 2013 padl verdikt i v kauze bývalého ředitele firmy Čepro Tomáše Kadlece a jeho někdejšího obchodního ředitele Alexandra Houšky. Podle žalobce podepsali v letech 2003 až 2005 nevýhodné smlouvy. Králová oba muže osvobodila, po dovolání nejvyššího státního zástupce se proces vrátil na začátek. Kadlec a Houška byli osvobozeni i v prosinci 2015 a loni v září. Oba tyto verdikty Králové městský soud zrušil – první s odůvodněním, že líčení provázely podstatné vady a také porušení trestního zákoníku. Letos v dubnu byla Králové kauza odebrána. Soudí ji soudkyně Ivana Tichá.

– V listopadu 2013 padl další osvobozující rozsudek v dalším „kárném“ případu, pod nímž je Králová podepsána. Obžaloby zprostila bývalého velvyslance v Thajsku Milana Sedláčka a další dva lidi, obžalované za zneužití pravomoci a podvodu při uzavření tří smluv na marketingové akce kolem česko-asijského fóra 2009. Zhruba o dva měsíce dříve padl osvobozující verdikt i v podobném případu někdejšího ministra a velvyslance v Austrálii Juraje Chmiela, kterého žaloba vinila z porušení zákona o veřejných zakázkách.

– V předchozích letech soudila Králová například i výtvarníka Romana Týce kvůli jeho konfliktu se strážníky. V červnu 2012 rozhodla, že umělec nespáchal trestný čin a případ skončil jako přestupek na radnici. Na starosti měla také kauzu Čechoameričana George Novotného, obžalovaného mimo jiné z vydírání bývalého šéfa televize Nova Vladimíra Železného (kauza souvisela s případem, v němž byli oba potrestáni za krácení daní při dovozu obrazů z ciziny). Novotnému v červnu 2009 vyměřila dvouletou podmínku.

– Králová (narozena 12. srpna 1951) začínala podle informací médií v justici v polovině 70. let, nejprve působila v Chebu a Karlových Varech. K Obvodnímu soudu pro Prahu 1 byla jmenována v roce 1990, na přelomu století působila i jako jeho místopředsedkyně. Podle seznamu, který v roce 2011 zveřejnilo ministerstvo spravedlnosti, byla před rokem 1989 členkou komunistické strany.

ŘADA SOUDCŮ CHCE SKONČIT

Soudkyni Helenu Královou v pátek ministr spravedlnosti dočasně zbavil taláru. A to do doby, než kárný senát Nejvyššího správního soudu definitivně rozhodne o návrhu na její trvalé zbavení funkce. Je proto evidentní, že například medializovaný případ poslaneckých trafik se opět protáhne. Podle předsedy Městského soudu v Praze Libora Vávry, který návrh podal, dělala Králová v posledních letech mnoho chyb.

Mám z toho rozporuplné pocity, protože z hlediska jejího zdraví je mi do jisté míry kolegyně Králové líto. Na druhou stranu si myslím, že je to rozumné rozhodnutí, protože ta kvalita jejího rozhodování v posledních měsících a letech šla objektivně dolů.

Já ji znám hodně dlouho, dvanáct let jsme spolu byli na Praze 1 (Vávra byl dříve předsedou Obvodního soudu pro Prahu 1 a Králová byla několik let jeho místopředsedkyní). Myslím, že je to čestný člověk, pracovitý. Nevím, jestli je to jen věkem nebo zdravotními handicapy, vysílením… Prostě její práce už nebyla dobrá, říká předseda MS Vávra.

Odvolací soudy často rozhodnutí Králové rušily. To byl důvod, proč jsem na jaře nařídil hloubkovou prověrku všech spisů kolegyně Králové. A tam se potvrdilo, že množství těch chyb, které vedlo k rušení rozsudků, vracení - což strašně zatěžuje účastníky řízení - u ní velmi přibývá a vymyká se obvyklému průměru.

- Není to dáno tím, že soudci, i když už dosáhnou důchodového věku, mají zajištěnu funkci do sedmdesáti let a kvůli platu, který je v soudnictví přes sto tisíc měsíčně, se někteří místa dál drží zuby nehty?

To byste se musel zeptat jí, jakou má motivaci. Já takto nízké motivace bez nějakého důkazu nechci potvrzovat. Je pravda, že například v USA možná i proto zavedli, že i po odstoupení z funkce dostávají soudci dosavadní plat. Je pak jednodušší i pro příbuzné toho soudce přemluvit, aby do práce nechodil. Ale netvrdím, že toto je zrovna motivace kolegyně Králové. Myslím si a mám to i od kolegů z odvolacích senátů a z prověrky, kterou jsme dělali na jaře, že opravdu ta kvalita jejích rozhodnutí šla dolů, říká JUDr. Vávra.

- Není možné říct soudci, který dosáhne důchodového věku: "ty už na to nemáš, odejdi"?

To by bylo velmi nebezpečné. Zaprvé je významná část soudců i v těch sedmdesáti letech ve vynikající formě. U nich je škoda, že odejít musí. A zadruhé taková podmínka, pokud by byla vtělena do zákona, je velmi nebezpečná, protože pak by třeba i ministr spravedlnosti mohl tlačit na ostatní soudce s odůvodněním, že nepracují dobře, a vznikly by okamžitě pochybnosti, z jakých důvodů to dělá. To by bylo nebezpečné jak pro ministra, tak justici.

- Takže "přetahování" až do sedmdesáti nelze nijak zabránit?

Tomu nejde jinak zabránit než kárným řízením. Ten člověk vykonává svoji funkci ze zákona až do sedmdesáti let, podle ústavy vlastně doživotně. Vždy se vedou debaty uvnitř justice. Třeba se snažíme některé kolegy přesvědčovat, že už to není ono a řada lidí to vycítí a dokonce řekne: Máte pravdu, já chci vydržet do jara a pak pojedu na chalupu. Těch rezignací tohoto typu je celá řada, kdy ti lidé vycítí, že už by si začali dělat ostudu. A když ta debata nevyjde, což je případ kolegyně Králové, tak je tou cestou kárné řízení.

- Ale když má člověk řidičák, tak musí chodit k přezkoušení a s rostoucím věkem o to častěji. Člověka napadne, jestli by to nemělo být i u soudců…

To vás napadne, ale ochrana zákonného soudce není ochrana toho soudce, ale ochrana účastníků. Aby ho někdo nemohl zvenčí vyměnit. Vždyť máme zkušenost z minulého režimu, že se podobným způsobem čachrovalo se soudci. Čili zde máme případ člověka, který tu práci nedělá dobře, ale pořád si myslím, že ten princip je strašně důležitý pro občany, účastníky řízení. Aby měli pocit, že jim toho jejich soudce nemůže někdo měnit pod záminkou, že je třeba duševně nemocný. Vždyť všechny tyto věci se za minulého režimu používaly.

- Takže jediná cesta je opravdu kárným řízením?

Ano, taky jsem ten návrh podal. A víte, že ministr ho podal krátce přede mnou z podobných důvodů. Vidíte, že ten systém funguje, že ministr jí pozastavil výkon funkce. Takže není pravda, že by ty mechanismy nebyly. Pravda, jsou pracnější.

- Jak to bude s jejími rozdělanými případy? Pozastaví se, než kárný senát o paní Králové rozhodne, nebo se rovnou mohou přidělit někomu jinému, aby nenarůstaly průtahy?

To bude na rozhodnutí vedení Obvodního soudu pro Prahu 1, kde nejdřív musí udělat analýzu, které věci nemohou počkat ani chvilku - to jsou například ty, v nichž je někdo ve vazbě. Pak musí postupovat předseda podle rozvrhu práce, tam určitě bude upraven mechanismus, jak přidělit ty případy, které byly nějakému soudci odebrány nebo ten soudce odešel.

- Ale co třeba sledovaný případ Jany Nečasové a trafik, kde nikdo není ve vazbě? U něj se bude muset počkat, až definitivně rozhodne kárný senát? Protože pak by se vše opět muselo dělat od začátku.

Nemyslím si, že je to jasně dané. Je to na rozhodnutí předsedy obvodního soudu, jestli je v tuto chvíli rychlejší přidělit tu věc někomu jinému nebo vyčkat, říkl předseda MS JUDr. Libor Vávra aktuálně.cz /r/