iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

ČR už nebude přijímat žádné uprchlíky, ČR v armádě EU

Premiér Babiš v poslední době opakuje, že si chce mezi ostatními lídry zemí EU udělat co nejvíc kontaktů a přesvědčit je o tom, že povinné uprchlické kvóty nemají smysl. "Předpokládám, že takovou chybu už ty státy nebudou opakovat," myslí si premiér ohledně možnosti, že by jednání o novém návrhu povinných kvót opět skončilo hlasováním, ve kterém by Česku hrozilo, že svůj postoj neprosadí.

ČR už podle premiéra Andreje Babiše (ANO) nebude přehlasováno v otázce povinných kvót na přijímání uprchlíků. Babiš to řekl před odletem na čtvrteční a páteční summit lídrů zemí Evropské uniev Bruselu. "Nestane se to," řekl Babiš na otázku, jestli ostatní země EU kvóty neprosadí proti vůli Česka, podobně jako před dvěma lety.

Babiš chce podle svých slov co nejvíc vyjednávat s představiteli dalších zemí unie, aby pro český postoj sehnal podporu. "Musíme být aktivnější… jednotní, prosazovat naše zájmy, to znamená bezpečí našich lidí a zároveň bezpečí Evropanů," prohlásil premiér. Další kvóty na přijímání uprchlíků navrhla Evropská komise. Měly by platit pouze v případě, že by některou zemi zasáhla mimořádně silná migrační vlna. Návrh začne platit, jen pokud ho podpoří členské země EU a europoslanci.

Kvóty kromě ČR odmítají hlavně další státy visegrádské čtyřky. Část zemí, jako Itálie, Řecko nebo Německo, je naopak podporuje. Předseda Evropské rady, tedy summitů evropských lídrů, Donald Tusk je označil za "neefektivní" a "rozdělující". Některé státy se proti tomu ohradily. Lídři zemí unie se už v říjnu domluvili, že by reformu azylového systému, která obsahuje i návrh na kvóty, měli schválit jednomyslně. To znamená, že by Česko mohlo proti kvótám uplatnit veto. Tato dohoda ale není právně závazná a může se změnit.

ČR před dvěma lety nedokázalo sehnat dostatečnou podporu a ostatní státy ho ohledně kvót přehlasovaly. Platnost těchto kvót skončila letos, Česko mělo na jejich základě přijmout zhruba 2500 uprchlíků. Jedná se o lidi, kteří mají skutečně nárok na azyl, nikoliv o ekonomické migranty. ČR ale přijalo jen 12 uprchlíků a oznámilo, že už žádné další nevezme. Evropská komise kvůli tomu na Česko, a taky na Polsko a Maďarsko, podala žalobu kvůli nedodržování platného práva.

ARMÁDA ČR SE ZAPOJÍ DO ARMÁDY EU

Předseda vlády Andrej Babiš dnes na podvečerním jednání Evropské rady potvrdí na nejvyšší úrovni ohlášení České republiky, kterým se země připojila k v pondělí spuštěnému projektu stálé strukturované spolupráce PESCO. PESCO má být základem armády Evropské unie, která se stane vedle NATO další obranou aliancí. Stát se zavazuje financovat jednotný evropský trh obrany.

Česká republika už dříve ohlásila připojení k projektu PESCO prostřednictvím ministra obrany Martina Stropnického (ANO11) a ministra zahraničních věcí Lubomíra Zaorálka (ČSSD). Zatím 25 členských zemí EU včetně České republiky potvrdilo svůj úmysl zúčastnit se projektu evropské armády na jednání 13. listopadu 2017. Účast v projektu není povinná, ustavení nové evropské armády se podle aktuální informace neúčastní Veliká Británie, Malta a Dánsko.

Podle stanov projektu PESCO musí členská země tento úmysl ohlásit a o tomto kroku informovat národní vládu a parlament. Podle zveřejněného usnesení Výboru pro evropskou unii byla vláda ČR o ohlášení úmyslu země zapojit se do evropské armády informována na svém jednání 29. listopadu 2017 na základě schváleného mandátu vlády ČSSD, ANO11 a KDU-ČSL. Výborem pro EU se nazývá sama vláda, když v rámci jednání vlády schvaluje strategická a politická rozhodnutí EU.

Parlament musí být informován do tří měsíců od spuštění projektu PESCO. K tomuto spuštění došlo v pondělí 11. prosince 2017, kdy projekt spustila sama Rada EU. Právě ve čtvrtek v podvečer na summitu EU v Bruselu spuštění potvrdí na zvláštním jednáním věnovaném PESCO předsedové vlád členských zemí EU. Kromě toho budou přítomní předsedové vlád revidovat postup ve spolupráci EU – NATO, stojí v programu pro čtvrteční část summitu.

Kromě již schválených 17 plánů obsahuje projekt PESCO rovněž založení jednotného evropského trhu obrany. Jde o jednu ze tří klíčových akcí, které plán PESCO obsahuje. Těmito akcemi jsou: jednotný evropský obranný trh, závazné investice do obranného průmyslu a ustanovení evropského obranného fondu, kam budou peníze od členských zemí směřovat.

Přestože statut projektu PESCO vůbec neříká, proč je nutné postavit další vojenskou alianci vedle NATO, kdo je nebezpečím pro členské státy EU, proti komu bude nová aliance zasahovat a koho bude a za jakých podmínek bránit, v rámci projektu se počítá, že bude daňové poplatníky stát další stamiliony eur. Každá země bude odevzdávat peníze na obrany EU do nově vzniklého Evropského obranného fondu. Závazek není nikterak malý: „Spolupráce členské státy zavazuje k pravidelnému zvyšování rozpočtu na obranu. Stát by přitom měl 20 % svých výdajů směřovat do veřejných zakázek a 2 % na výzkum a technologie,“ informoval již dříve Euroaktiv.

Na programu summitu je pak ve čtvrtek návrh Evropské komise na stálý přerozdělovací mechanismus ze 13. června 2016, tedy přesídlováni přistěhovalců po zemích EU podle určených kvót a parametrů, ale také umožnění jejich příchodu z Afriky a Asie legální cestou. Tzv. nový Dublin jako návrh poslanců Evropského parlamentu může být diskutován v rámci tohoto jednání o přistěhovalectví. Program zatím neobsahuje žádné závazné návrhy k migraci, o nichž by předsedové vlády členských zemí EU jako Evropská rada měli hlasovat. Irena Válová, ceska justice.cz