iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

25 let nové ČR a SR, Klaus s Mečiarem o rozdělení ČSFR

V sále bývalé budovy federálního shromáždění v Praze, který je dnes velice málo využívaný, se v pondělí uskutečnila diskuze bývalého premiéra Václava Klause a bývalého premiéra SR Vladimíra Mečiara, který do Prahy přicestoval s celou rodinou. Ještě těsně před rozdělením ČSFR se pro poslance vylepšil bar v budově FS za více než 60 milionů korun. Přesto došlo k rozdělení… Diskuzi přenášela i ČT a kromě hostů v zaplněném sále bylo i mnoho našich i zahraničních novinářů.

Bylo to jako propadnout se v čase o čtvrt století zpět. V budově bývalého Federálního shromáždění vzpomínal Václav Klaus s Vladimírem Mečiarem na rozdělení Československa. Sál se zaplnil všemi tehdejšími hlavními hráči. Do předních lavic usedli bývalí ministři Vodička, Dlouhý, Dyba, Stráský nebo Pithart. První k řečnickému stolku přistoupil Václav Klaus. Rozdělení tehdejšího Československa označil za přátelské a velmi dobře připravené. „Rozdělení bylo logickým, správným, potřebným a tehdy navíc nevyhnutelným krokem,“ uvedl bývalý český premiér ve svém úvodním projevu.

Většina historických dělení států byla podle něho dělením nepřátelským, proběhla chaoticky a s vysokými náklady. „Naše rozdělení bylo soft,“ upřesnil Klaus. K těm „hard“ pak zařadil třeba rozpad Jugoslávie a varoval i před situací v Katalánsku.

Za klíčovou událost považuje volby v roce 1992. „Slovensko chtělo samostatný stát, Česko by akceptovalo společný stát, ale nechtělo třetí cesty, dvojdomky a samovolný rozpad,“ vysvětlil Klaus. Rychle podle svých slov dospěl k závěru, že rozdělení je nezbytné.

Závěrem svého úvodního vystoupení poděkoval Vladimíru Mečiarovi, bez kterého by podle jeho názoru proces rozdělení Československa nemohl dopadnout tak dobře. „V žádném okamžiku jsme nedopustili roztržku a věděli jsme, že ústupky a kompromisy byly potřebné. Vývoj uplynulých 25 let nám ale dal za pravdu,“ dodal Klaus.

U řečnického pultu ho vystřídal Vladimír Mečiar. „Do Prahy jsem přijel po devatenácti letech z úcty k Václavu Klausovi. Největší postavě novodobých českých dějin,“ složil hned na začátku poklonu Klausovi.

Federace podle Mečiara nefungovala dobře, a tak bylo potřeba najít novou kvalitu a nové řešení. Díky rozdělení Československa se zachovaly dobré vztahy na úrovni národních států. „Které dva státy v Evropě k sobě mají blíž než Česko a Slovensko? Nenajdete je,“ prohlásil Vladimír Mečiar během svého úvodního projevu.

Bývalý slovenský premiér poděkoval všem, kteří proces rozdělení Československa podporovali. „Pětadvacet let je historicky krátký čas, ale tento čas nám dal možnost být spolu ve středu Evropy a šířit myšlenku dobrých vzájemných vztahů,“ dodal Mečiar.

Dělení ČSFR bylo podle Klause nejnáročnější jako celek. „Kdybych vytahoval určité jednotlivosti, bylo by to umělé a ne tak zásadní. Myslím, že jsme přišli na racionální metodu dělit makro způsobem, ne mikro způsobem,“ řekl během debaty Klaus. Odměnou podle něj za to byla přátelskost a spokojenost se způsobem, jak to proběhlo.

Obrovskou výhodou podle něj také bylo, že nebyl žádný hraniční problém. „Jen jedna hospodyně měla dům na jedné straně a záchod na druhé straně hranice,“ vzpomněl si na jeden spíše humorný problém Mečiar. Diskuze se věnovala také legendárnímu setkání v brněnské vile Tugendhat a slavné fotografii z té doby. „Jednali jsme tváří v tvář, ale za zády jsem cítil pět a půl milionu Slováků, Václav Klaus zase deset milionů Čechu,“ vzpomněl Mečiar.

Oba rozdělení nelitují. „Obě naše země na tom vydělaly, Slovensko více než my a jsem tomu rád. Vždycky jsem Slovensku přál. Chtěli mít stát a ukázalo se, že ho umí zvládnout,“ uzavřel Klaus. „Dnes už je to pro nás příjemné vzpomínání na minulost,“ doplnil Mečiar.

Oba bývalí premiéři symbolicky diskutovali v sále Sněmovny lidu v Nové budově Národního muzea, kde dříve sídlilo Federální shromáždění. Václav Klaus a Vladimír Mečiar přednesli své krátké projevy, po nichž následovala diskuse moderovaná Danielem Takáčem z České televize. Účastníci akce sledovali rozmluvu obou řečníků z původních poslaneckých lavic.

Česká a Slovenská Federativní Republika zanikla na konci 31. prosince 1992. Od 1. ledna se bývalé Československo rozdělilo na dva samostatné státy - Českou republiku a Slovenskou republiku.

Dělení ČSFR je spjato zejména právě s Václavem Klausem a Vladimírem Mečiarem, kteří tehdy byli předsedy české a slovenské vlády. Na rozdělení federace se dohodli 8. července 1992 v brněnské vile Tugendhat, dohodu stvrdili písemně 26. srpna rovněž v Brně.

Završily se tak vleklé diskuse politických reprezentací o další budoucnosti ČSFR, které začaly již po pádu komunismu v roce 1989. K rozpadu Československa přispěl také fakt, že ODS nominovala Klause na funkci českého premiéra, přestože ho po volbách prezident Václav Havel pověřil sestavením federální vlády. Státoprávní jednání se od té chvíle vedla na úrovni republikových vlád.

Odstředivé tendence umocnila i volba prezidenta, při níž slovenští poslanci v červenci 1992 zablokovali potvrzení Havla ve funkci. Slovenská národní rada navíc 17. července přijala Deklaraci o svrchovanosti Slovenska a ve stejný den Havel oznámil abdikaci. ČSFR až do definitivního rozpadu na konci roku nemělo prezidenta. Jeho odstoupení ale mělo spíše jen symbolický význam, prezident v té době neměl žádný vliv na rozhovory o dalším osudu společného státu.

ROZPAD NEVYHNUTELNÝ

Rozpad Československa před čtvrtstoletím byl nevyhnutelný, mezi Čechy a Slováky bylo napětí dlouhodobě. V debatě v budově někdejšího Federálního shromáždění se na tom dnes shodli tehdejší předsedové české a slovenské vlády Václav Klaus a Vladimír Mečiar. Zdůraznili také, že nynější vztahy mezi Čechy a Slováky jsou výjimečně dobré, a to i díky existenci obou národních států.

Mečiar, který do Prahy dorazil po 19 letech, řekl, že Slováci vždy byli Čechům vděční za jejich pomoc při rozvoji Slovenska v meziválečném období. Zároveň ale chtěli mít ve společném státu silnější postavení. Politická jednání o něm ale podle Mečiara k reálnému úspěchu nevedla, i po vzniku federace v 60. letech měly jednotlivé národní vlády slabé pravomoci.

Podle Klause se v Československu o národnostních rozporech oficiálně nemluvilo, protože tuto debatu potlačoval komunistický režim. I kvůli tomu Češi nevnímali v roce 1989 národnostní otázku jako něco významného. "My Češi měli jediný cíl, zbavit se komunismu. Všechny pocity křivdy jsme odvíjeli od komunistické nesvobody. Slovensko cítilo i nesvobodu národní," řekl.

Rozhodujícím okamžikem pro rozpad Československa byly podle obou politiků volby v roce 1992, které na Slovensku vyhrálo Mečiarovo Hnutí za demokratické Slovensko (HZDS), jež požadovalo rozdělení federace. Mečiar dnes řekl, že to bylo nevyhnutelné, protože federativní orgány nefungovaly.

Klaus uvedl, že slovenští voliči se hlasováním pro HZDS vyslovili pro samostatné Slovensko. Češi sice měli zájem o zachování společného státu, v dané situaci ale nechtěli hledat třetí cesty uspořádání vztahů nebo odsouvat problém do budoucna. "Proto jsme s Vladimírem Mečiarem velmi rychle dospěli k závěru, že je rozdělení nezbytné. Volební výsledek to určil zcela jednoznačně," řekl Klaus.

ZEMAN: MÁME SKVĚLÉ VZTAHY

Prezident Miloš Zeman už dříve prohlásil: Česko a Slovensko mají po téměř čtvrtstoletí od rozdělení společného státu mimořádně skvělé a bratrské vztahy, uvedl Miloš Zeman u příležitosti 25. výročí uzavření dohody o rozdělení Československa. Rána ve vztazích podle něj nezůstala nezahojená, protože obě země vstoupily do Evropské unie a staly se členy širší evropské rodiny.

Rozdělení země zpečetili předsedové vítězných stran červnových československých parlamentních voleb Václav Klaus a Vladimír Mečiar ve středu 26. srpna 1992 těsně po půlnoci v brněnské vile Tugendhat. K rozdělení země došlo 1. ledna 1993.

Zeman řekl, že roli Klause a Mečiara na rozpad federace by nechtěl přeceňovat. „Václav Klaus podnikl velmi vážný pokus o udržení funkční federace tím, že založil ODS i na Slovensku. A často, i na úkor své kampaně v českých zemích, tam jezdil a usiloval o to, aby ODS na Slovensku uspěla. Toto poctivě míněné úsilí ale nemělo na tehdejším Slovensku šanci na úspěch,“ řekl na adresu svého předchůdce na Pražském hradě.

Dělení republiky podle něj nevyplynulo jen z neslučitelných představ vítězů voleb v roce 1992 o budoucnosti společného státu. „Dělení republiky bylo fakticky zahájeno hned v roce 1990 zdánlivě malichernými spory o název republiky a státní znak,“ uvedl Zeman.

Dodal, že se v roce 1992 snažil situaci zachránit prosazováním návrhu na vytvoření Československé unie. „Mělo jít o volnou federaci dvou států fungující na základě principu každý za své, tedy s oddělenými rozpočty. Tento plán nakonec nebyl akceptován,“ konstatoval.

Ve vztazích obou zemí podle Zemana nejsou trhliny. „Kdyby oba státy, nebo aspoň jeden z nich, nevstoupily do Evropské unie, považoval bych tu ránu za nezahojenou. Ale takto jsme se stali členy širší evropské rodiny a máme mimořádně skvělé, bratrské vztahy,“ uvedl.

MÉDIA V SR

Mečiar s Klausom v Prahe pozitívne hodnotili rozpad federácie

Po 25 rokoch si hlavní aktéri pripomenuli rokovania o rozdelení ČSFR. Česká a Slovenská Federatívna Republika (ČSFR) nefungovala dobre, a tak bolo treba nájsť novú kvalitu a nové riešenie.

Uviedol to slovenský expremiér Vladimír Mečiar, ktorý v pondelok diskutoval v pražskej budove bývalého Federálneho zhromaždenia s ďalšou hlavnou postavou rozdelenia ČSFR - bývalým českým prezidentom a premiérom Václavom Klausom. Ktoré dva štáty v Európe majú k sebe bližšie ako Česko a Slovensko? Nenájdete ich.

Úspešné rozdelenie

Obaja zhodnotili delenie ako veľmi úspešné a vyzdvihli vzájomné vzťahy samostatných republík, uvádza spravodajský server iDNES.cz. Podľa Mečiara sa vďaka rozdeleniu federácie zachovali dobré vzťahy na úrovni národných štátov. "Ktoré dva štáty v Európe majú k sebe bližšie ako Česko a Slovensko? Nenájdete ich," vyhlásil slovenský expremiér vo svojom úvodnom prejave.

Poďakoval sa všetkým, ktorí proces rozdelenia federácie podporovali. "Dvadsaťpäť rokov je historicky krátky čas, ale tento čas nám dal možnosť byť spolu v strede Európy a šíriť myšlienku dobrých vzájomných vzťahov," dodal Mečiar.

Ústupky a kompromisy boli potřebné

Václav Klaus považuje rozdelenie federácie za priateľské a veľmi dobre pripravené. "Rozdelenie bolo logickým, správnym, potrebným a vtedy navyše nevyhnutným krokom," uviedol bývalý český premiér. Vyjadril vďaku Mečiarovi, bez ktorého by podľa jeho názoru proces rozdelenia nemohol dopadnúť tak dobre, ako dopadol. "V žiadnom okamihu sme nedopustili roztržku a vedeli sme, že ústupky a kompromisy boli potrebné. Vývoj za uplynulých 25 rokov nám dal za pravdu," konštatoval Klaus.

Delenie ČSFR bolo podľa neho najnáročnejšie ako celok. "Keby som vyťahoval určité jednotlivosti, bolo by to umelé, a nie také zásadné. Myslím si, že sme prišli na racionálnu metódu deliť makro spôsobom, nie mikro spôsobom," povedal počas debaty Klaus.

Slovensku to prospelo viac

Odmenou za to bola podľa neho priateľskosť a spokojnosť so spôsobom, ako to prebehlo. Klaus na záver besedy označil rozdelenie federácie za veľmi úspešný krok, z ktorého obe krajiny profitovali. "Zo svojho pohľadu by som povedal, že Slovensku to prospelo viac ako Českej republike, a som za to rád. Slovensko chcelo svoj samostatný štát a preukázalo, že to zvládlo veľmi úspešne," dodal.

Česká a Slovenská Federatívna Republika zanikla 31. decembra 1992. Delenie ČSFR je späté najmä práve s Václavom Klausom a Vladimírom Mečiarom, ktorí boli vtedy predsedami českej a slovenskej vlády. Na rozdelení federácie sa dohodli 8. júla 1992 v brnianskej vile Tugendhat, dohodu potvrdili písomne 26. augusta taktiež v Brne, pripomína iDNES.cz. Fotografie v galerii ispigl.eu