iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

ÚS se bude znovu zabývat zákonem o státním občanství

Loni se ústavní soudci zabývali souvisejícím ustanovením, podle kterého se k žádosti o udělení českého státního občanství vyjadřují policie a zpravodajské služby. Pokud jejich negativní stanovisko obsahuje utajované informace, žadatel se k němu nedostane, a v důsledku tak nezjistí přesné důvody, proč občanství nezískal.

Ústavní soud se musí znovu zabývat zákonem o státním občanství. Podle sporného paragrafu nelze soudně přezkoumat rozhodnutí, jímž ministerstvo vnitra zamítne žádost o udělení státního občanství, pokud je důvodem zamítnutí bezpečnostní hrozba. Návrh na zrušení paragrafu podal Nejvyšší správní soud, vyplývá z databází soudů.

ÚS tehdy návrh na zrušení části ustanovení zamítl. Nově zpochybněný paragraf na zákonnou úpravu tajných stanovisek přímo navazuje a říká, že rozhodnutí o zamítnutí žádosti o udělení státního občanství je vyloučeno z přezkoumání soudem. Za Nejvyšší správní soud jedná předsedkyně senátu Miluše Došková, ústavním soudcem zpravodajem bude David Uhlíř.

Praxe je v současnosti taková, že k žádosti o udělení státního občanství podané člověkem starším 15 let si ministerstvo vyžádá stanoviska policie a zpravodajských služeb. Stanoviska se ovšem nestávají součástí spisu, pokud obsahují utajované informace. Když policisté nebo zpravodajci ve stanovisku napíšou, že žadatel představuje riziko, úředníci vnitra v odůvodnění rozhodnutí pouze uvedou, že žádost zamítli „z důvodu ohrožení bezpečnosti státu“. Žadatel tedy přesné důvody nezná. Bránit se může rozkladem k ministrovi, žalobu podat nelze.

Podle loňského nálezu ÚS sleduje právní úprava legitimní cíl, kterým jsou bezpečnostní zájmy státu. Paragrafem, který znemožňuje soudní přezkum negativního rozhodnutí, se tehdy ÚS přímo nezabýval. Jeho kritika ale zazněla například v odlišných stanoviscích soudců Kateřiny Šimáčkové a Vojtěcha Šimíčka. Nelíbí se jim situace, kdy se žadatel o občanství nedozví, proč neuspěl, a zároveň se nemůže nijak bránit.

„Jeho postavení tak není nepodobné postavení Josefa K. v Kafkově Procesu,“ stálo tehdy ve stanovisku přehlasovaných soudců. Podle důvodové zprávy k zákonu o státním občanství nelze připustit, aby se žadatel o občanství, jehož působení ohrožuje základní bezpečnostní zájmy státu, seznamoval s obsahem stanoviska policie a zpravodajců. Mohlo by to prý ovlivnit operace kriminalistů i tajných služeb, případně dokonce ohrozit lidské životy. /r/