iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Babišova vláda zasedne ve středu, důvěra v lednu

Premiér Babiš řekl, že do Strakovy akademie se chystá až po jmenování celé vlády. Využije nabídku premiéra v demisi Bohuslava Sobotky (ČSSD), který v úterý prohlásil, že je připraven mu úřad a potřebné informace předat. "Pan premiér mi předá úřad a hned zasedne vláda, která by měla zvolit ředitele Úřadu vlády a mluvčí," uvedl Babiš. Vláda Andreje Babiše (ANO) se sejde hned příští středu večer poté, co ji jmenuje prezident Miloš Zeman.

Babiš to uvedl na tiskové konferenci na Hradě, kde ho Zeman jmenoval předsedou vlády. Babiš zopakoval, že podporu pro svůj menšinový kabinet bude u ostatních stran hledat v posledním týdnu před Vánoci a na začátku ledna, až poté požádá o důvěru Sněmovnu.

Lidové noviny informovaly, že vedoucím Úřadu vlády by se mohl stát Radek Augustin, který funkci necelý rok zastával v době úřednické vlády Jiřího Rusnoka. Augustin je v současnosti ředitelem analytického odboru Kanceláře prezidenta republiky. Na ministerstva chce ve středu uvést co největší počet nových ministrů. "Byla by škoda, kdyby nezačali hned pracovat," uvedl. Ostatní ministry uvede do úřadů začátkem týdne, který bude následovat po jmenování. Ve čtvrtek a pátek hned po jmenování se totiž chystá na evropský summit do Bruselu.

Summit označil Babiš za velmi důležitý a jednu ze svých nejbližších priorit. Připomněl informace, že Evropská komise se zřejmě pravděpodobně dnes či ve čtvrtek rozhodne, že u unijního soudu zažaluje Česko, Polsko a Maďarsko kvůli jejich odmítání podílet se na přerozdělování žadatelů o azyl podle kvót. Babiš chce vyjednávat a žádat komisi, aby k žalobě nepřistoupila. Trvá na tom, že kvóty nejsou dobrým řešením a migraci je třeba řešit mimo Evropu.

Babiš odmítl, že by jeho strana už měla uzavřenou koaliční dohodu, jak tvrdí některé opoziční strany, když poukazují na to, že všechna dosavadní důležitá hlasování zvládlo ve Sněmovně ANO s podporou KSČM a SPD. "Žádnou koalici nemáme," uvedl. O důvěru chce Sněmovnu žádat až v lednu, protože nechce "lidi před Vánoci otravovat dohadováním".

Ostatní strany ve Sněmovně chce s žádostí o podporu či toleranci menšinového kabinetu oslovit v týdnu od 18. prosince a následně v druhém kole schůzek po Novém roce. "Představili bychom naše programové prohlášení a vládu a budeme jednat," uvedl. Babiš dříve tvrdil, že spoléhá na to, že strany se rozhodnou vládu podpořit kvůli programu, který bude obsahovat i části jejich plánů.

SCHMIDT NA 7 LET DO VĚZENÍ ZA AFÉRU DIESELGATE

Manažer německé automobilky Volkswagen Oliver Schmidt, zadržený počátkem roku v USA kvůli emisnímu skandálu "dieselgate", byl ve středu odsouzen k sedmiletému vězení pro podíl na podvodu. Zároveň má zaplatit pokutu 400.000 dolarů (zhruba 8,7 milionů korun), oznámil podle agentury AFP mluvčí soudu v Detroitu.

Osmačtyřicetiletý Schmidt v srpnu u federálního soudu v Detroitu přiznal vinu ve skandálu kolem manipulací testů emisí naftových aut. Soud mu uložil nejvyšší možný sedmiletý trest vězení a pokutu 400.000 dolarů poté, co v srpnu souhlasil s dohodou o přiznání viny. Schmidt přiznal spiknutí s cílem zakrýt manipulace s emisemi před americkými regulačními orgány. Původně mu hrozilo až 169 let ve vězení.

Schmidtův obhájce David DuMouchel žádal pro svého klienta trest v délce do 40 měsíců a pokutu ve výši 100.000 dolarů. Jeho provinění prý bylo mnohem menší než u řady vysoce postavených manažerů, kteří software umožňující manipulaci s testy emisí zavedli více než devět let předtím, než byl do věci zasvěcen i Schmidt.

Schmidt je jedním z osmi současných a bývalých manažerů Volkswagenu, které v souvislosti se skandálem obvinilo ministerstvo spravedlnosti USA. Manažer souhlasil, že po odpykání trestu bude deportován. Většina z obviněných zaměstnanců Volkswagenu je v Německu, a tedy mimo dosah amerických justičních orgánů.

Inženýr Volkswagenu James Robert Liang byl již koncem srpna ve Spojených státech za podíl na podvodu odsouzen ke 40 měsícům vězení a pokutě 200.000 dolarů (4,3 milionu Kč). Volkswagen v září 2015 v reakci na obvinění amerických úřadů přiznal, že do zhruba 11 milionů naftových aut po celém světě nainstaloval software umožňující manipulovat s testy emisí oxidů dusíku. Skandál se týká i zhruba 1,2 milionu vozů Škoda Auto.

MINISTR ŠTĚCH: VYHLÁŠKA UŠETŘÍ MILIARDU

Končící ministr školství Stanislav Štech (ČSSD) podepsal novelu vyhlášky o společném vzdělávání dětí, která má vést k úspornějšímu financování podpory pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami. Resort chce ušetřit především na asistentech pedagoga, kteří byli v uplynulém roce nejdražší součástí inkluze. Podle odhadů úřadu by novela vyhlášky mohla státu v příštím roce ušetřit zhruba 1,08 miliardy korun. Úprava bude platit od začátku roku.

Asistenti pedagoga podle nedávné analýzy ministerstva školství tvořili v loňském školním roce 7,2 procenta poskytovaných podpůrných opatření a přišli stát na 1,35 miliardy korun. Celkové náklady na podporu při společném vzdělávání dětí činily zhruba 2,07 miliardy korun. „V případě asistenta pedagoga se ukázalo, že v řadě případů není zajištěna účelnost této pozice na škole. Novela vyhlášky reaguje i na tato zjištění,“ uvedlo ministerstvo.

Resort v novele změnil výpočet, podle kterého školy na asistenty dostávají peníze. Podle úřadu stejně nyní asistentům vyplácí méně, než kolik jim na ně posílá stát. Zbytek peněz údajně školy využívají na různé účely, jako jsou třeba odměny svých dalších zaměstnanců.

Novela počítá s rozřazením asistentů do dvou skupin podle druhu poskytované podpory. Nově se příspěvek státu na asistenta už nebude počítat na základě nejvyššího platového stupně příslušné platové třídy, ale středního platového stupně. Po zapracování připomínek z krajů, odborů a dalších ministerstev resort pozměnil původní návrh a upravil odměňování asistentů podle nových platových tabulek od 1. ledna příštího roku.

Při výpočtu se tak bude vycházet pro kvalifikovanější asistenty z 5. platového stupně v 8. platové třídě a pro asistenty na jednodušší podporu z 5. platového stupně v 5. platové třídě. To činí 22900 korun, respektive 16790 korun měsíčně při plném úvazku. Všichni asistenti, kteří do škol nastoupili před touto novelou, budou odměňováni jako ti kvalifikovanější. Průměrný měsíční plat asistenta pedagoga v minulém roce činil asi 18250 Kč, úřad přitom do 31. října počítal náklady na asistenta z tabulkového platu 21930 Kč.

Financování asistentů by se v budoucnu mělo také víc přizpůsobit délce skutečného úvazku asistenta podle potřeb konkrétního žáka. Úvazky budou existovat v pěti variantách. Budou se počítat nejen po čtvrtinách, ale i po třetinách. Úvazek bude podobně jako u učitelů tvořit jak přímá pedagogická činnost, tak příprava na výuku, a to v poměru 9:1.

Novela sníží i maximální možný počet asistentů ve třídě ze čtyř na tři. Toto opatření se ale bude týkat až nově vydaných doporučení na podpůrná opatření. V základních školách působilo v roce 2016/2017 10080 asistentů pedagoga, v přepočtu tam pracovali na 6493 úvazků. Úřad odhadoval výdaje na inkluzi loni v září na 410 milionů korun pro zbytek roku 2016 a jednu miliardu korun pro letošek. Ve skutečnosti stát za inkluzi zaplatil loni 589 milionů korun a za první pololetí letošního roku zhruba 1,5 miliardy korun.

VOJÁCI ČR NA 142 CVIČENÍ DO ZAHRANIČÍ

Česká armáda by se měla příští rok zapojit do více cvičení než letos. Za hranice by měli vojáci odjet na 142 cvičení, zatímco letos jich bylo 113. V Česku se bude v roce 2018 konat 69 cvičení. Jejich plán dnes schválila vláda. V rozpočtu je na ně vyčleněno asi 152 milionů korun. "Prioritním cílem cvičení se zahraničními partnery v roce 2018 je prověřit a zvýšit úroveň připravenosti ozbrojených sil České republiky k její obraně v součinnosti se spojenci," poznamenal Jakub Fajnor z tiskového oddělení ministerstva obrany. Cvičení podle něj také slouží jako příprava pro společné působení vojsk v operacích a pohotovostních silách mezinárodních organizací.

Součástí plánu jsou i čtyři cvičení cizích armád na českém území, kterých se nebude účastnit česká armáda. Jde o výcvik jednotek ozbrojených sil Belgie ve vojenském výcvikovém prostoru Hradiště a příprava jednotek ozbrojených sil Rakouska a Nizozemí ve Vojenském újezdu Březina. Náklady si zaplatí dané země. Na letošek armáda plánovala v zahraničí 113, o rok dříve 115 cvičení.

RADARY ZA MILIARDU Z IZRAELE DO ČR

Ministerstvo obrany dojednalo smlouvu s Izraelem na pořízení radiolokátorů MADR za 3,5 miliardy korun, podepsat by ji ale mělo až nové vedení úřadu. Na jednání bezpečnostního výboru to dnes řekl ministr obrany Martin Stropnický (ANO). Jako ministr obrany v demisi již dle svých slov nechce podepisovat závažné smlouvy v řádu miliard korun. Novou ministryní obrany by se měla stát dosavadní ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (ANO).

Česká armáda by z Izraele měla dostat za 3,5 miliardy korun s DPH osm radarů. Nové 3D radiolokátory MADR mají nahradit zastaralé radary sovětské výroby a zajistit armádě přehled o vzdušné situaci ve výškách od 100 do 3000 metrů.

Ministerstvo původně uvádělo, že smlouva bude uzavřena v polovině letošního roku. Stropnický dnes řekl, že do poslední chvíle doufal, že zakázku ještě bude moct jeho úřad podepsat. Poznamenal, že od jara "přibývaly další kontrolní etapy", které se týkaly třeba zajištění bezpečnosti získaných údajů, které budou přenášeny i do velení NATO.

"Zakázka je připravena k uzavření smlouvy. Nechceme ale navázat na velice problematickou 'tradici' let minulých, kdy vlády v posledních dnech své existence podepisovaly významné kontrakty a jsou za to dodnes kritizovány," řekl. Dodal, že považuje za správné, aby měl jeho nástupce nejprve možnost se seznámit se zakázkou a až poté by mělo dojít k podpisu.

Izraelci dodají do Česka radar od státního podniku Elta Systems, který vyrábí systém Iron Dome. Je schopen nejen zjistit raketový útok, ale i vyhodnotit, kam raketa dopadne a v případě nebezpečí útoku na zalidněnou oblast ji sestřelit. Elta české armádě nabídla radar ELM 2084 MMR (Multi-Mission-Radar, radar pro více rolí), který je součástí tohoto systému.

Součástí zakázky je zabezpečení logistické podpory po dobu 20 let. Na zakázce bude spolupracovat pardubická firma Retia. V Česku by se mělo vyrábět 30 procent radaru, uvedla již dříve firma. Na projekt má ministerstvo na příští rok vyčleněny první peníze, radary by měla armáda dostávat do roku 2021.

Odložení podpisu smlouvy kritizovala nová předsedkyně výboru pro obranu Jana Černochová (ODS). Je podle ní nefér přenášet odpovědnost na novou ministryni. Podotkla také, že ministerstvo obrany pod Stropnickým odsunulo řadu zakázek. Stropnický uznal, že očekával, že akvizice půjde zajišťovat rychleji.

Náměstek ministra Daniel Koštoval se vyjádřil k dalším výrazným zakázkám. Ohledně dodávky 62 obrněných vozidel TITUS 6x6 na podvozku Tatra podle něj úřad vyjednává s dodavatelem o ceně. Podle předchozích údajů by se měla pohybovat kolem 4,8 miliardy korun. Koštoval očekává, že by mohl být kontrakt uzavřen na začátku příštího roku. Záležet dle něj bude na vstřícnosti dodavatele, kterým by měla být firma Tatra Export.

Obrana také plánuje nákup víceúčelových vrtulníků. Vybírá mezi nabídkami americké a italské vlády. Z USA by si vojáci mohli pořídit stroj UH-1Y od americké firmy Bell, italský kabinet nabízí stroje AgustaWestland AW139M od firmy Leonardo. Podle Koštovala měl úřad doplňující otázky, na které dostane odpovědi do pátku. Do poloviny prosince by měla být připravena zpráva pro ministra. Koštoval dodal, že nyní není na nákup dost peněz. Kolik chybí, zjistí úředníci po vyhodnocení projektu. Poté by byl vládě předložen návrh, jak situaci řešit. /r/