iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Místo Babiše stíhat Sobotku za OKD, žaloba na Královou

„Druhá záležitost, kterou by měla komise prošetřit, je plnění závazků nabyvatelem akcií, ke kterým se zavázal smlouvou o koupi akcií ze 16. září 2004,“ řekl šéf poslanců Pirátů Jakub Michálek. Označil to za velmi problematickou kauzu, protože podle ministerstva financí vznikla škoda několik milionů korun. I když se kauza OKD řeší u soudu, je podle Pirátů jeden zásadní problém.

Nestojí tam ti, kteří byli zodpovědní za tuto kauzu. Někdo musel ten tisk na vládu donést a někdo by za to také měl nést odpovědnost,“ řekl Michálek.

Pouhý den poté, co prezident přijal demisi vlády Bohuslava Sobotky, představili Piráti Ivan Bartoš a Jakub Michálek spolu s místopředsedou poslanců ANO Josefem Hájkem návrh na zřízení vyšetřovací komise ke kauze OKD. „Vláda Bohuslava Sobotky je v demisi, takže poslední zábrany, které bránily tomu, aby se ta kauza vyšetřila, padly,“ řekl Michálek.

Komise by podle něj měla prověřit převod akcií OKD z vlastnictví České republiky do vlastnictví jiných osob, snížení základního jmění OKD a následný postup ovládnutí společnosti a prodej minoritního podílu státu v OKD. Minoritní podíl stát prodával v době, kdy byl Sobotka ministrem financí a dlouhodobě kvůli tomuto prodeji čelí kritice.

Mezi 94 poslanci, kteří vyšetřovací komisi požadují, není žádný poslanec sociální demokracie, ale i exministryně školství Kateřina Valachová, jedna z patnácti poslanců ČSSD, mu také řekla, že při hlasování ve Sněmovně vznik parlamentní vyšetřovací komise podpoří. Zřízení komise by měla Sněmovna řešit do konce roku a každá z 9 stran v dolní komoře parlamentu by měla mít jednoho zástupce.

„Nemám problém při hlasování na plénu podpořit ustavení vyšetřovací komise k OKD. Tento postoj jsem ostatně potvrdila i kolegům z Pirátské strany. Budu ale prosazovat, aby se komise zabývala celým postupem jednotlivých vlád, tedy i okolnostmi toho, jak stát ztratil před rokem 2004 majoritu a přišel postupně o 54 procent akcií v OKD. Očekávám, že klub ČSSD se k této věci co nejdříve sejde a připraví společné stanovisko. Přeji si spravedlivé posouzení této věci,“ sděllila iDNES.cz Valachová.

Bartoš připomněl, že Piráti už ve volební kampani identifikovali a upozorňovali na různé kauzy, které hýbaly Českou republikou. „Jedna z těchto kauz je kauza OKD, která je teď i u soudu, ale stále tato kauza a jednotlivé její kroky nebyly vyřešeny,“ řekl Bartoš.

„Chceme se touto kauzou zabývat, protože vyšetřovací komise má více pravomocí než samotná Poslanecká sněmovna,“ uvedl šéf Pirátů. Ze zákona je na zřízení komise třeba 40 podpisů poslanců, čehož Piráti více než devadesáti získanými podpisy pro vznik komise hravě dosáhli. „Jsou tam i poslanci ANO, SPD, je tam podepsán i Dominik Feri z TOP 09, je tam pan poslanec Filip z KSČM,“ uvedl Michálek.

„Kauza OKD je moje srdeční záležitost. Pracoval jsem tam desítky let a mám tam stovky, tisíce známých, kolegů, kteří se dodnes nesmířili s tím, jak společnost skončila, jak byla vytunelována. Přestože byla Bakalou vytunelována, zůstává ještě 44 tisíc bytů a 5700 hektarů.

Pokud dokážeme, že privatizace nebyla provedena v souladu se zákonem, že došlo k nepovolené veřejné podpoře ze stran státu, pořád ještě v rámci privatizační smlouvy existuje možnost, že Česká republika může odstoupit od této smlouvy,“ řekl místopředseda poslanců ANO Josef Hájek. „Samozřejmě pan Sobotka po celou dobu, kdy byl u moci, blokoval tyhle snahy,“ uvedl poslanec Hájek.

ŠĚF BÝVALÉ KRAJSKÉ ČOI: SOBOTKA LHAL

Bývalý ředitel východočeské pobočky ČOI Jiří Pěkný rozkryl miliardovou kauzu chybných cen půjček na ojetiny, následně byl však odvolán. Prý kvůli tomu, že své kolegy obvinil z neschopnosti a korupce. Nyní u soudu požaduje omluvu po bývalém premiérovi Bohuslavu Sobotkovi. Ten něm řekl, že špatně vykonával kontrolu a spotřebitele uvedl v omyl.

Pěkný se domnívá, že jej Sobotka svým jednáním poškodil. „Podal jsem žalobu, protože premiér při interpelaci sdělil nepravdivé údaje. Tím způsobil škodu více než deseti tisícům spotřebitelům a poškodil fiskální zájmy státu,“ uvedl Pěkný pro iDNES.cz.

Podle Pěkného bývalý premiér nepravdivě řekl, že podmínky pro kontrolu spotřebitelských úvěrů jsou srovnány. „To není pravda a všechny úvěry jsou jinak posuzovány. Znamená to, že spotřebitel neví, čemu může věřit a čemu ne,“ uvedl Pěkný.

Pěkný rozkryl v roce 2014 sporné praktiky úvěrových firem v cenách půjček na ojetiny. Sporný výpočet zákazníkům naznačoval, že je půjčka bude stát až o polovinu méně, než pak ve skutečnosti platili. Pěkný pak za chybu v ukazateli RPSN (roční procentní sazba nákladů) udělil dvoumilionovou pokutu firmě Essox, kterou firma zaplatila.

Kvůli dalším nesrovnalostem chtěl pokračovat v kontrole, následně byl ovšem odvolán ústředním ředitelem inspekce Mojmírem Bezecným. Důvod v odvolací listině uveden nebyl, údajně však byl Pěkný odvolán proto, že obvinil své kolegy z neschopnosti či korupce (čtěte rozhovor s odvolaným ředitelem, který chtěl navrhnout pokutu pro velký autobazar). Další kontrola byla ukončena a od té doby už se případ znovu neřešil.

Podle Pěkného přehlíží Česká obchodní inspekce věci, které odhalil. Na oko se tím zabývají, aby nakonec postupovali způsobem, který je to v rozporu s rozhodnutím Evropského soudu. „Jednou uloží pokutu podle toho, co říká finanční arbitr, podruhé říkají, že jdou evropskou cestou. Takže se v tom spotřebitel nemůže orientovat, i když pan Sobotka řekl, že může,“ komentoval situaci Pěkný. Právní zástupce Sobotky Martin Šíp odmítl případ komentovat.

NA SOUDKYNI KRÁLOVOU DALŠÍ ŽALOBA

Šéf Městského soudu v Praze Libor Vávra podává kárnou žalobu na soudkyni Helenu Královou. Vadí mu rozdílné posuzování použitelnosti odposlechů v kauze Jany Nečasové. Je to již druhá kárná žaloba, která na členku Obvodního soudu pro Prahu 1 míří. „Ano, respektive podávám,“ odpověděl Vávra na dotaz iDNES.cz, zda na Královou podal kárnou žalobu. Vadí mu její postup, kdy soudkyně v jednací síni před měsícem řekla, že nepřipouští jako důkaz část odposlechů v kauze Jany Nečasové.

„Tím v podstatě znemožnila pokračovat dokazování, na což má právo. Pak ale řekla do médií, že se to týká pouze dvou SMS (zpráv) a že není pravda, že by ty důkazy byly nepoužitelné,“ řekl Vávra a dodal: „Obhajoba ani obžaloba už poté neměly šanci rozumně reagovat na to, kterým směrem se má dokazování ubírat“. Na podání kárné žaloby upozornila Česká televize.

V září podal kárnou žalobu na Královou ministr spravedlnosti Robert Pelikán. Návrh se týká pěti různých trestních řízení. Králová, která s médii dlouhodobě nekomunikuje, je známá ze sledovaných kauz údajného zneužití Vojenského zpravodajství Janou Nečasovou a případem bývalých manažerů Čepra. Obě tyto kauzy jí odvolací senát odebral.

Kárné žaloby projednává Nejvyšší správní soud. Podle závažnosti provinění může soudci uložit důtku, snížení platu, odvolání z funkce předsedy soudního senátu nebo odvolání z funkce soudce. V případě kárné žaloby podané ministrem Pelikánem zatím nerozhodl.

LOBISTA KUDLÁČEK KONČÍ V PARDUBICÍCH

Lobbista a mediální poradce Boris Kudláček nechyběl v posledních letech ani u jednoho kontroverzního tématu, které hýbalo politickou scénou Pardubic. Nyní ale končí jeho kariéra ve Službách města. Roky pracoval pro Rozvojový fond, Služby města, jednal o odkupu spalovny městem od firmy AVE CZ dokonce za obě strany. Lobbista Boris Kudláček ale mluvil i za krajské nemocnice, má výborné vztahy na magistrátu se členy hnutí ANO, působil jako ředitel kontroverzního nadačního fondu Naše nemocnice, v němž seděli pardubičtí radní včetně primátora. Na druhou stranu pomáhal ČSSD s kampaní v komunálních volbách.

Teď ovšem vlivný lobbista začíná mít v Pardubicích potíže. Zbavil se ho kraj a nyní odchází ze Služeb města, kterými letos zmítaly skandály. „Smlouva mu vyprší ke konci roku a předpokládám, že nebude prodloužena,“ uvedl ředitel Služeb města Aleš Kopecký. Kudláček se měl starat o dobrý mediální obraz firmy. Jenže byl to právě on, kdo nabízel redakcím otištění dopisu, který nebyl ničím jiným než výhrůžkou pardubickým zastupitelům, že pokud budou dál kritizovat výlet manažerů do JAR, hrozí jim trestní stíhání.

„Nic horšího jsem na radnici nezažil. Bylo to totálně za hranou. V mých očích je to stejná kauza jako kontroverzní prodej pozemků nebo výlet do Afriky,“ uvedl na adresu Služeb města dlouholetý zastupitel za ODS Petr Klimpl. Série kauz smetla celé vedení firmy včetně předsedy představenstva a radního Vítězslava Novohradského. A teď odejde i Kudláček.

„Nemyslím si, že jsem ve firmě udělal nějaké chyby v komunikaci. Například vámi citovaná tisková zpráva není moje práce, jen jsem ji viděl. Komunikaci s médii má za Služby paní Pozníková. Já jsem spíše některé výstupy distribuoval novinářům,“ uvedl Boris Kudláček. Za poslední roky prošel téměř všemi městskými firmami. Už v minulém volebním období ho třeba přivedl do Rozvojového fondu Pardubice jeho někdejší šéf a dnes primátor Martin Charvát. Společně dokonce začali vydávat noviny fondu.

Po odchodu Charváta na radnici, však spolupráce náhle skončila. „Hned jsme spolupráci zrušili. Činnost pana Kudláčka pro nás neměla smysl,“ uvedl šéf Rozvojového fondu Jiří Komárek. Ovšem jinde si Kudláček vliv udržel. Například v komunikaci radí firmě East Bohemian Airport, která se stará o mezinárodní letiště. „Jsme s ním spokojení. Vyhrál výběrové řízení, nabídl nižší cenu a své úkoly plní,“ řekl Pavel Svoboda, který město zastupuje ve vedení EBA.

Druhý akcionář společnosti, tedy Pardubický kraj, to vidí jinak. Hejtman Martin Netolický z ČSSD považuje výdaje za mediálního poradce za zbytečné. „Ředitelku letiště jsem opakovaně upozorňoval, že si nejsem jistý, proč platit PR agenturu, když tam mají tiskovou ředitelku,“ uvedl Netolický, který podle svých slov lobbistu při jednání s partnery nepotřebuje.

„Na krajském úřadu nedostává ani korunu, v nemocnicích od mého znovuzvolení také ne. Jediné, kde se na něčem podílí, je letiště, kde jsme přehlasovaní majoritním akcionářem,“ uvedl Netolický. Kudláček za jeho názory však vidí spíše osobní rozepře. „Vím o tom, že pan hejtman se mnou má problém, a musím říct, že mi to je lidsky líto,“ řekl Kudláček, který má momentálně na starosti ještě jednu choulostivou transakci.

Město chce totiž koupit od společnosti AVE CZ odstavenou spalovnu v Rybitví za 35 milionů. Jenže Kudláček zastupoval v minulosti AVE CZ, poté jednal i za město. A politici na pardubické radnici v tom neviděli problém. „Jsem stále externím konzultantem firmy AVE CZ,“ potvrdil loni v létě Kudláček, který přiznává, že se snažil obě strany přivést k jednacímu stolu. „V tomto směru dělám, co můžu,“ uvedl.

Boris Kudláček je známý i v sousedním Královéhradeckém kraji. Už dva a půl roku trvají spory radnice v Hradci Králové s nizozemským developerem CTP, který začal na podzim roku 2014 na kraji města bez povolení budovat skladovací haly. Kudláček se snažil prosadit dohodu mezi společností a městem, ale neúspěšně. Kriminalisté dokonce nedávno obvinili z podplácení firmy CTP Invest a PSG, které se snaží o dostavbu načerno postavených hal. Firmy podle policie nabídly městu miliony, když bude souhlasit s rozšířením silnice, které je třeba k legalizaci stavby.

Hejtman naopak odmítl, aby mu lobbista dělal prostředníka. „Se zástupci AVE CZ jsem jednal na standardním setkání přímo, osobně. Ujasňovali jsme si pozice ve vztahu ke spalovně. Nepotřebuju prostředníka,“ uvedl Netolický. To, že je Boris Kudláček něčím víc než jen mediálním poradcem, se ukázalo také před půldruhým rokem.

Tehdy dva pardubičtí radní Jan Řehounek (ANO) a Vítězslav Novohradský (ČSSD) založili nadační fond Naše nemocnice. Radní pak navrhli zastupitelům, aby město stejnému fondu poslalo peníze. Fond měl mimo jiné propagovat před krajskými volbami stavbu nové nemocnice, kterou ale vedení kraje budovat odmítá. V dozorčí radě seděl primátor Martin Charvát z ANO a výkonným ředitelem fondu byl Kudláček. Projekt však čelil silné kritice a politici od něj dali ruce pryč.

STÍŽNOST SENÁTORŮ NA VOLEBNÍ SYSTÉM DO SNĚMOVNY

Senátoři za hnutí STAN spolu s dalšími podávají ústavní stížnost kvůli volebnímu systému do Sněmovny. Vadí jim kvórum pro koalice i metoda rozdělování hlasů znevýhodňující menší strany. Pod stížnost 21 senátorů se podepsali i zákonodárci za TOP 09, KDU-ČSL a nezávislí - bývalá ústavní soudkyně Eliška Wagnerová, Václav Láska a Ivo Valenta. Senátor Jan Horník spolu s Jiřím Šestákem a europoslancem Stanislavem Polčákem představili ústavní stížnost 21 senátorů na volební systém do Poslanecké sněmovny | foto: Josef Kopecký, iDNES.cz

Senátorům vadí, že menší politické strany potřebují pro získání mandátů ve Sněmovně nesouměřitelně větší počet hlasů, než strany velké, což ukázalo i rozdělení mandátů po letošních volbách do dolní komory parlamentu.

Hnutí ANO získalo necelých třicet procent hlasů a má mandátů 78. Menší a méně úspěšné strany - hnutí STAN, TOP 09 a KDU-ČSL - dostaly od voličů mezi pěti a šesti procenty hlasů, ale STAN má jen šest poslanců, TOP 09 sedm poslanců a lidovci deset poslanců. Zatímco vítězné hnutí ANO potřebovalo na zisk mandátu 19 232 hlasů, klub STAN na jedno křeslo 43 693.

Takové rozdělení mandátů je dáno nestejnou velikostí volebních obvodů, společně s d’Hondtovou volební metodou, zvýhodňující větší strany. „Hlasy voličů nemají fakticky stejnou váhu, což je dáno zásadními rozdíly ve velikostech krajů a souběžným přepočítáváním hlasů d’Hondtovou metodou,“ řekl místopředseda Senátu Jiří Šesták. Podle něj volební zákon popírá ústavou stanovenou zásadu poměrného zastoupení stran ve Sněmovně.

Za diskriminační považují menší strany také desetiprocentní hranici, kterou musejí zdolat dvě strany, které uzavřou předvolební koalici. Koalice tří stran musí mít dokonce nejméně 15 procent, aby se do Sněmovny dostala. Právě kvůli tomu, kvůli obavě, že nepřekročí společně 10 procent, KDU-ČSL a hnutí STAN na poslední chvíli ustoupily od předvolební koalice. A kandidovaly zvlášť. Nikdo z hnutí ANO stížnost nepodepsal. Podle Jaroslava Větrovského bude každý volební systém pro někoho více a pro jiného méně výhodný.

MALÝM PORODNICÍM HROZÍ ZÁNIK

Továrna na děti, nebo porodnice s rodinnou atmosférou? Rodičky, které nemají rizikové těhotenství a neočekávají komplikovaný porod, volí častokrát menší porodnice mimo velká města. Těm však nyní hrozí zánik. Nastupující ministr zdravotnictví Adam Vojtěch jim totiž nechce prodloužit smlouvy s pojišťovnami.

„Z různých výzkumů je zřejmé, že rodičky preferují spíše menší zařízení, kde se jim mohou porodníci a sestry více věnovat,“ poznamenává profesor Aleš Roztočil, šéf gynekologicko-porodnického oddělení v Jihlavě. Na druhou stranu chápe i současné snahy koncentrovat péči do velkých center, protože porody ve větších nemocnicích vyjdou zkrátka levněji. „Velké porodnice mají zároveň lepší technické vybavení, více zkušeností s rizikovými rodičkami i nedonošenými dětmi. Vedle toho provozují i novorozeneckou jednotku intenzivní péče,“ upozorňuje Roztočil.

Už za rok by přitom mohla síť lůžek v nemocnicích výrazně prořídnout. S koncem roku 2018 totiž vyprší všem nemocnicím smlouvy s VZP. Pojišťovna o nich bude jednat s každou nemocnicí zvlášť. „Podporujeme posílení ambulancí,“ avizuje už teď mluvčí pojišťovny Oldřich Tichý. Seškrtat lůžka chce také nastupující ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Kritériem by měl být počet výkonů. „Nemocnice, které mají výkonů málo, by už nedostaly smlouvu s pojišťovnou a přeměnily by se na ambulance nebo polikliniky,“ uvedl Vojtěch. A jako příklad uvádí právě porodnice.

Česká gynekologicko-porodnická společnost včera sdělila, že doporučujícím kritériem bude 600 porodů za rok. „Nemocnice, které mají méně porodů, nedávají zdravotnický ani ekonomický smysl,“ uvedl pro MF DNES předseda společnosti profesor Vladimír Dvořák. Výjimkou by měly být těžko dostupné porodnice, jako například v Jeseníku.

Česká lékařská komora však upozorňuje, že není dobré měřit kvalitu jen na výkony. „Samotný počet porodů není jediné kritérium kvality péče. Porodnice, která dělá 700–800 porodů, může být kvalitnější než ta, která jich má dvojnásobek,“ říká viceprezident komory Zdeněk Mrozek. /r/