iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Piloti Německa odmítají létat s deportovanými migranty

Pilotům vadí hlavně to, že musí létat do Afghánistánu, přestože byla tato země německou vládou posuzena jako bezpečný stát, píše německý zpravodajský server Deutsche Welle. Nejvíce letů bylo zrušeno z Franfurktu, z největšího německého letiště neodletělo 140 letadel. V Düsseldorfu, kde deportace pravidelně provázejí protesty aktivistů na ochranu práv afghánských uprchlíků, nevzlétlo kvůli protestujícím pilotům 40 letadel.

Protestů se zúčastnili i zaměstnanci největší německé letecké společnosti Lufthansy, kteří odmítli provést asi 85 plánovaných letů. Piloti po celém Německu odmítají odvážet neúspěšné žadatele o azyl zpátky domů. Vadí jim zejména létání s migranty do Afghánistánu, který nepovažují za bezpečnou zemi. Kvůli protestům pilotů už bylo zrušeno 222 plánovaných letů.

Přestože německé úřady čím dál více přikračují k deportaci migrantů, Německo nadále zůstává jejich nejoblíbenějším cílem. V první polovině letošního roku dokonce zpracovalo více žádostí o azyl než všechny zbylé státy EU dohromady. Za prvních šest měsíců roku Němci vyřídilo Německo 388 201 žádostí o azyl, informoval německý deník Die Welt s odkazem na Eurostat.

Téměř každé druhé rozhodnutí Spolkového úřadu pro migraci a uprchlíky (BAMF) ale musí přezkoumávat soud, protože migranti se odvolávájí kvůli zamítnutému azylu. Počet odvolání je v tomto roce téměř dvojnásobný než před rokem.

Podle německé televize NDR stály od ledna tyto soudy už 19 milionů eur (v přepočtu asi 487 milionů korun), což je o 7,8 milionů (200 milionů korun) více než loni. Aby se snížil počet odvolání a urychlily se deportace, navrhla německá vláda program, který má být zahájen v únoru 2018. Odmítnutým žadatelům o azyl by byl poskytnut příspěvek 3 000 euro (76 965 korun) jako pobídka k souhlasu s deportací.

V NĚMECKU SE SRAZILY VLAKY, DESÍTKY ZRANĚNÝCH

Asi padesát zraněných si podle prvních informací vyžádala srážka osobního a nákladního vlaku poblíž západoněmeckého města Neuss, které leží u Düsseldorfu. O nehodě informují německé dráhy i média. Firma Deutsche Bahn (DB) uvedla, že nehoda se stala kolem 19:30 SEČ, když se na trase mezi Krefeldem a Neussem srazil regionální rychlík společnosti National Express s nákladním vlakem DB. Při srážce byla poškozena hlavně přední část osobního vlaku, ve kterém podle hasičů cestovalo 150 lidí.

Podle německých drah je na místě zhruba 20 zraněných. Rozhlasová a televizní stanice WDR i další média s odvoláním na policii hovoří o 50 lidech, kteří utrpěli zranění. Místní hasiči z Meerbusche ale na Twitteru uvedli, že zraněných je pět. Žádný z nich těžce.

V PRAŽSKÉ VINOŘI HOŘELA HALA

V pražské Vinoři hoří hala, ozývají se z ní výbuchy. U požáru zasahuje zhruba dvanáct jednotek hasičů, kvůli velikosti zásahu byl vyhlášen nejvyšší stupeň poplachu, řekl mluvčí pražských hasičů Martin Kavka. Policie uzavřela Mladoboleslavskou ulici, organizátor pražské hromadné dopravy Ropid z ulice odklání autobusy.

Hoří přízemní zděná hala velikosti asi 20 krát 40 metrů, oheň ji zasáhl v plném rozsahu. Je součástí objektu čtyř spojených hal. Hasiči se snaží zabránit tomu, aby se oheň rozšířil, uvedl mluvčí. "Hasíme z výškové techniky, požár ještě není lokalizován," řekl kolem 20:40.

K požáru haly v Mladoboleslavské ulici v pražské Vinoři vyjelo osm jednotek hasičů. Na místo míří cisterny s vodou a výšková technika. Dobrovolní hasiči podle Kavky pomáhají s dálkovou dopravou vody, zřízeny byly dvě čerpací stanice. V hořícím objektu sídlí prodejce balících strojů a obalového materiálu Ronex, vyplývá z fotografií hasičů. Poblíž je benzinová pumpa, kolem obytné domy.

"Byl vyhlášen zvláštní stupeň poplachu," uvedl Kavka na twitteru. Čtvrtý neboli zvláštní stupeň poplachu je nejvyšší možný. Podle mluvčího mimo jiné opravňuje hasiče uzavřít komunikaci. Uzavření Mladoboleslavské oznámila policie v dopravních informacích na internetu. Uzavírka měří víc než kilometr, zprůjezdnění policie očekává zhruba hodinu a půl po půlnoci.

Podle informací Ropidu jsou autobusové linky 375, 378 a 396 odkloněny mimo zastávky Lohenická a Vinoř. Linka 375 neobsluhuje ani zastávku Mladějovská a jede odklonem přes Satalice a Jenštejn.

NATO: VÁLKA S KLDR KATASTROFÁLNÍ

Ministry zahraničí zemí NATO čeká večer diskuze o napjaté situaci na Korejském poloostrově. Spojenci jsou podle šéfa NATO Jense Stoltenberga zastánci politiky silného odstrašení a maximálního mezinárodního tlaku na severokorejský režim, který by ho donutil k mírovému řešení. „Válka by pro region byla katastrofální,“ varoval.

„Zkouška balistické střely minulý týden opět ukázala, že Pchjongjang je bezohledný vůči mezinárodní bezpečnosti,“ uvedl Stoltenberg na úvod jednání ministrů zahraničí zemí NATO v Bruselu. Napětím na Korejském poloostrově se mají šéfové diplomacie zabývat během pracovní večeře. Obecně se očekává, že Aliance jako celek znovu vyzve mezinárodní společenství k zvýšení tlaku na severokorejský režim.

Schůzka přichází v době, kdy Spojené státy a Jižní Korea zahájily rozsáhlé kombinované letecké cvičení v reakci na test zatím nejsilnější severokorejské mezikontinentální střely. Ta má být údajně schopná zasáhnout nejen pobřeží USA, ale také Evropu. Na dotaz, jaké konkrétní opatření je připravena Severoatlantická aliance udělat, Stoltenberg uvedl, že spojenci zastávají politiku silného odstrašení. „Účelem odstrašování je předat zprávu, která je tak jasná a tak silná, že nemusíte vojenskou sílu použít,“ konstatoval.

Připomněl, že účinné odstrašení bylo zásadním pilířem Aliance pro předcházení vojenských konfliktů po celá uplynulá desetiletí. „NATO je jednotné a schopné reagovat na jakýkoli útok, včetně balistických a jaderných útoků,“ řekl.Zásadní roli v zesílení tlaku na severokorejský režim podle jeho slov hrají mezinárodní hospodářské sankce a jejich důsledné uplatňování. „Cílem je samozřejmě dosažení mírového řešení, protože válka v tomto regionu by byla katastrofální a měla by globální důsledky nejen pro region, ale pro celý svět,“ dodal.

Na otázku, zda Aliance sdílí některá americká hodnocení o případném „preventivním“ úderu na KLDR, poznamenal, že je klíčové zabránit ozbrojenému konfliktu. Pro to ale spojenci potřebují odstrašení jako nejlepší záruku toho, že severokorejský režim nezaútočí na spojence.

Probíhající americké a jihokorejské letecké manévry označil za součást odstrašujícího mechanismu. „Vysílají jasné sdělení, že Spojené státy jsou tam, že Spojené státy mají schopnosti a odhodlání své spojence bránit,“ uvedl Stoltenberg. Státní severokorejská tisková agentura uvedla, že cvičení posunuje Korejský poloostrov „na pokraj jaderné války“ a že cvičení je „přípravou na invazi“. Pchjongjang prý „vážně uvažuje“ o protiopatřeních a USA a Jižní Korea „draze zaplatí za své provokace“.

ZEMŘEL POSLEDNÍ KRÁL RUMUNSKA

Ve věku 96 let zemřel ve Švýcarsku poslední rumunský král Michal I., s odvoláním na královský dům o tom informovala agentura Reuters. Někdejší monarcha žijící v exilu trpěl rakovinou a loni se stáhl do ústraní. Michal I. se narodil 25. října 1921 jako syn následníka trůnu Karla a řecké princezny. Pocházel z německého rodu Hohenzollernů, jehož švábská větev usedla koncem 60. let 19. století na knížecí (později královský) trůn v Rumunsku, které se osamostatnilo od Osmanské říše.

Rumunsku Michal I. vládl dvakrát. Poprvé usedl na trůn v roce 1927 v šesti letech. Jeho otec totiž kvůli svým záletům na trůn nastoupit nemohl. Po třech letech ale přece jen Karel II. na trůn usedl.

Podruhé se stal Michal králem v září 1940 po abdikaci svého otce. Tou dobou ale Rumunsku už vládl pevnou rukou proněmecký diktátor, maršál Ion Antonescu. Michalovi poddaní bojovali na straně hitlerovského Německa až do srpna 1944, podíleli se mimo jiné na invazi do Sovětského svazu.

Prakticky ve stejnou chvíli, kdy postupující Rudá armáda překročila rumunské hranice, král Michal I. se rozhodl změnit strany a Antoneska svrhl. Rumunští vojáci poté bojovali na straně spojenců, tisíce se jich koncem války zúčastnily osvobozování Československa. Ani panovníkův příklon na vítěznou stranu ovšem nezachránil monarchii a nezabránil nástupu komunistů. Nicméně komunisté Michala na královském trůně přece jen tolerovali.

K odchodu z trůnu ho donutili na konci roku 1947. 30. prosince 1947 komunisté obklíčili královský palác a donutili Michala k abdikaci. Král se sice pokoušel vyjednávat a poukazoval na svou popularitu, komunisté mu ovšem pohrozili, že pokud na abdikaci nepřistoupí, popraví tisíc uvězněných studentů. 3. ledna 1948 pak donutili Michala I. k odchodu ze země. V exilu po několika měsících odvolal svou abdikaci, komunisté reagovali tím, že ho zbavili rumunského občanství. Michal I. také v Rumunsku přišel o veškerý majetek.

Michal I. poté žil v Londýně a ve Florencii. V roce 1956 se přestěhoval s manželkou Annou Bourbounsko-Parmskou, kterou si vzal 10. června 1948, do Švýcarska. V exilu se živil jako farmář, pilot a podnikatel.

Po pádu režimu Nicolaea Ceaușesca se Michal I. pokusil do Rumunska vrátit. 25. prosince 1990 ho po cestě z bukurešťského letiště zadržely rumunské bezpečnostní složky a donutily ho opustit zemi. Oficiálně mohl zemi navštívit až v roce 1992, kdy mu rumunská vláda povolila navštívit Rumunsko během velikonočních slavností. V zemi ho přivítaly miliony Rumunů. Další dvě návštěvy tehdější vláda Michalovi nepovolila. Prezident Ion Iliescu mu dokonce vzkázal, aby se už do Rumunska nevracel.

Teprve v roce 1996 vrátil prezident Emil Constantinescu bývalému králi rumunské občanství. A vyhrocené vztahy mezi rumunskými představiteli a bývalým králem zlepšily. V květnu 2001 už Michal do Rumunska přijel na pozvání vlády.

Po více než půlstoletí letech také navštívil své původní sídlo, kde se setkal i s prezidentem Ilieskem. V roce 2008 se potom vrátil také do rodového sídla, neorenesančního zámku Peleš v horském středisku Sinaia v Karpatech - tedy přesněji řečeno do zámečku vedle restituovaného sídla, které i nadále sloužilo hlavně turistům. Členové bývalé královské rodiny pobývali také v Bukurešti.

V květnu 2011 vyvolal Michal pozornost tím, že se distancoval od jakýchkoli historických a dynastických svazků s kdysi mocným německým rodem Hohenzollernů. Splnil tak přání svého dědečka, krále Ferdinanda I. Rumunského, který v roce 1921 učinil obdobný krok, aby prokázal národní a nezávislý charakter dynastie.

Rumunská královská rodina tak přestala používat jméno Hohenzollernů-Sigmaringenů a vystupuje jako rumunský královský rod. V březnu 2016 se Michal stáhl z veřejného života. Královská rada oznámila, že je to ze zdravotních důvodů. Během svého exilu se léčil s leukémií a rakovinou. /r/