iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Staré stanici v Konici na Olomoucku odzvonilo

V pondělí 4. prosince 2017 v 7 hodin ráno vystřídali hasiči naposledy směnu na staré požární stanici v Konici (ul. Hřbitovní) a dnešní směnu odslouží poprvé na stanici nové (ul. Chmelnice). Mezního historického okamžiku se zúčastnil krajský ředitel HZS Olomouckého kraje plk. Ing. Karel Kolářík a Vladimír Kubíček, bývalý velitel požární stanice v Konici. Oba hasičům popřáli, aby se jim v nové moderní budově dobře sloužilo, aby jim přirostla k srdci stejně tak, jako stávající stanice a od zásahů se do ní vždy ve zdraví vraceli.

Nová stanice byla slavnostně otevřena 13. listopadu 2017, hasiči postupně do nových prostor stěhovali vybavení ze stávající stanice. Nová stanice HZS vyrostla na "zelené louce" za 13 měsíců. Profesionální hasiči získali budovu s odpovídajícím zázemím pro jednotku požární ochrany, garáže pro požární techniku, dílny speciálních služeb a zázemí pro fyzickou přípravu.

Celkové náklady na výstavbu požární stanice v Konici činily 47 916 572,85 Kč a stavba byla financována z prostředků státního rozpočtu. Součástí stanice je i místo pro přistání vrtulníku letecké záchranné služby, na které přispěl finanční částkou 250.000 Kč Olomoucký kraj.

Výstavba budovy bývalé požární stanice byla zahájena v roce 1954, o čtyři roky později byla slavnostně otevřena. Šlo o budovu v majetku města Konice stojící v jeho centru. Postupem času, jak rostly rozměry požární techniky a navyšoval se počet příslušníků sloužících na stanici, a i přes řadu rekonstrukcí a úprav, přestala stávající budova vyhovovat současným požadavkům na výjezdovou techniku, odbornou přípravu a technické zázemí. Kolem budovy nebyl žádný volný prostor a navíc umístění budovy svým napojením na veřejnou komunikaci neumožňovalo plynulý, rychlý a bezkolizní výjezd požární jednotky k zásahu. Z těchto důvodu byly hledány možnosti výstavby nové stanice, která byla zahájena na podzim roku 2016.

Stanice Konice je stanicí typu P1 a službu zde vykonává celkem 15 příslušníků jednotky a velitelka stanice. Základní početní stav jedné směny je 5 příslušníků. Do zásahového obvodu spadá město Konice (2 792 obyvatel) a dalších 27 obcí v rámci ORP Konice, celkem zde žije 14 584 obyvatel a plocha zásahového obvodu stanice je 247 km2. Charakter zásahového obvodu je podhorský se specifickými podmínkami v zimním období, nachází se zde zařízení sociální péče, ubytovací zařízení, výrobní provozovny a rozsáhlé lesní porosty. Zásahový obvod požární stanice hraničí s Pardubickým a Jihomoravským krajem.

V listopadu 2017 převzal Hasičský záchranný sbor Olomouckého kraje novou cisternu CAS 30 VH T815, která bude umístěna na nové požární stanici v Konici. CAS byla pořízena z IROP v rámci projektu „Zvýšení připravenosti Hasičského záchranného sboru České republiky k řešení a řízení rizik způsobených změnou klimatu“. V minulosti byla na požární stanici i výšková technika AZ 30 na podvozku IFA. Vozidlo bylo nutné s ohledem na stáří (40 let) a technický stav vyřadit. V budoucnu uvažujeme, v návaznosti na nově pořizovanou výškovou techniku k Hasičskému záchrannému sboru Olomouckého kraje, o přesunutí výškové techniky na požární stanici Konice z některé ze stávajících požárních stanic.

Na nové požární stanici bude zajišťována i údržba speciální techniky pro jednotky SDH obcí a bude zde pracoviště krizového štábu města Konice. Zbudované místo pro přistání vrtulníku zrychlí poskytnutí zdravotnické pomoci v těžce přístupné oblasti Konicka a okolí. Por. Bc. Ing. Vladimíra Hacsiková, mluvčí HZS Olomouckého kraje

JADERNÝ ZDROJ NA VYSOČINĚ

Rada Kraje Vysočina využila své pravomoci a připojí své stanovisko k dokumentu posuzování vlivů na životní prostředí záměru výstavby nového jaderného zdroje v lokalitě Dukonany (EIA). Výstavba nového jaderného zdroje je krajskou samosprávou vnímána jako klíčová pro udržení energetické soběstačnosti ČR, konkurenceschopnosti jejího hospodářství, z geopolitického hlediska je zásadní pro snížení hospodářské a politické závislosti na okolních i vzdálenějších zemích, z regionálního hlediska zásadně ovlivňuje hospodářské parametry území, zaměstnanost, vzdělanost a sociální strukturu obyvatelstva Kraje Vysočina.

„Je třeba myslet na to, že České republice docházejí zásoby uhlí. Zbytek je škoda pálit v elektrárnách. Potřebujeme jej pro teplárenství, neboť teplo se nedá na dálku dopravovat bez enormních ztrát, a také pro chemický průmysl. I naše země musí plnit své závazky týkající se snižování emisí oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů. Také se obecně počítá s rozvojem elektromobility, aby byl vzduch ve městech čistší. Bez udržení a dalšího rozvoje jaderné energetiky tyto problémy nevyřešíme, tzv. obnovitelné zdroje v podmínkách střední Evropy nemají dostatečný potenciál ani stabilitu produkce. Jaderná energetika je při zodpovědném provozování bezpečná a nezatěžuje nepřiměřeně životní prostředí, na rozdíl od uhelných i plynových elektráren. Předpokládám, že i tyto faktory budou při komplexním posuzování vlivů projektu na životní prostředí brány v úvahu,“ uvádí ředitel Krajského úřadu Kraje Vysočina Zdeněk Kadlec. Ing. Jitka Svatošová

MYSLIVCI DOSTANOU PENÍZE ZA ČELISTI DIVOČÁKŮ

Za odevzdané čelisti ulovené černé zvěře dostávají myslivci na Vysočině už pátým rokem od kraje zaplaceno. „V letošním roce bylo pro tyto účely vyčleněno 450 tisíc korun, odevzdán byl však rekordní počet vzorků, a tak musela dnes krajská rada příspěvek o téměř 63% navýšit. Mezi pět okresních mysliveckých organizací bude rozděleno 732,7 tisíc korun za celkem 1887 odevzdaných a podle metodiky uznaných kusů,“ informoval radní Kraje Vysočina pro oblast životního prostředí a zemědělství Martin Hyský.

Za spodní čelist uloveného selete do věku stáří zhruba tří měsíců kraj vyplatí 500 korun. V případě selete do věku přibližně sedmi měsíců pak 350 korun. Kraj Vysočina vykupuje a shromažďuje a hodnotí spodní čelisti prasete divokého, hlavně pak jeho selat, především z důvodu snižování škod způsobených touto zvěří s efektem na úpravu věkové struktury populace v honitbách. V letošním roce bylo sice předloženo celkem 2 713 vzorků z toho platné metodice odpovídalo 1 887 kusů, tyto budou proplaceny. Nejvíce uznaných vzorků bylo odevzdáno myslivci na Jihlavsku 510 kusů a na Třebíčsku 426 kusů. Oproti loňskému roku stoupl počet uznaných vzorků o 254 kusů. Za posledních pět let vyplatil Kraj Vysočina regionálním mysliveckým sdružením za vzorky celkem 2,3 miliónu korun.

Odebrané vzorky jsou dále využívány Fakultou lesnickou a dřevařskou České zemědělské univerzity v Praze. Studenti na nich provádí měření nejdůležitějších tvarových charakteristik, určují dobu metání a chrutí. Novinkou pro příští období výkupu čelistí ulovené černé zvěře, které bude končit v říjnu 2018, bude rozšíření výkupu o čelisti bachyně za cenu 400 korun. Podle Martina Hyského je cílem regulace počtu nositelek přírůstku. Ing. Eva Neuwirthová