iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Mrtví žalují Merkelovou, kdy bude souzena a odejde?

„Také vaše dosavadní aktivity na podporu našich rodin nejsou dostatečné,“ míní pozůstalí, podle nichž se o ně nikdo ze strany úřadů v prvních dnech a týdnech po útoku pořádně nestaral. První psaní jim až 22 dnů po útoku poslal ministr spravedlnosti Heiko Maas (SPD). Po 60 dnech se s nimi sešel tehdejší prezident Joachim Gauck. Jak atmosféru tohoto setkání, tak angažovanost později jmenovaného zmocněnce Kurta Becka si příbuzní obětí pochvalují.

Oceňují také pomoc organizací, například Červeného kříže nebo Bílého kruhu. Pozůstalí 12 obětí loňského teroristického útoku v Berlíně napsali otevřený dopis kancléřce Angele Merkelové (CDU), v němž tvrdě kritizují postup německých úřadů i šéfky vlády. Na dopis, který podepsal i manžel Češky zavražděné při útoku na vánoční trh, upozornil magazín Spiegel.

„I když určitě žádná země na světě nemůže zajistit absolutní bezpečí před teroristickými útoky, v Německu chybí základní profesionalita v zacházení s terorismem,“ stojí v dopise, který poukazuje na četné chyby bezpečnostních úřadů v případu atentátníka Anise Amriho, jenž byl jako islámský radikál určitou dobu sledován, ale vyhostit se ho nepodařilo.

„Paní kancléřko, útok na náměstí Breitscheidplatz je také tragickým následkem politické nečinnosti vaší vlády. V době, kdy výrazně stouplo ohrožení islámskými radikály, jste propásla možnost včas navýšit prostředky a reformovat spletité struktury úřadů pro boj proti tomuto nebezpečí,“ konstatují dále pozůstalí, kteří požadují urychlené napravení nedostatků.

Slova kritiky příbuzní obětí nesměřují jen k činnosti úřadů před útokem, ale také k jejich chování a chování politiků po něm. Merkelovou kritizují za to, že jim ani téměř rok po útoku z 19. prosince nekondolovala ani osobně, ani písemně. Útok přitom směřoval proti spolkové republice, a proto by takový krok měl být samozřejmostí, jsou přesvědčeni.

I když se ztráta nejbližších nedá nahradit hmotnou kompenzací, očekávají pozůstali pomoc státu. „Je to naše konkrétní očekávání od vás, paní kancléřko, že spolková republika našim rodinám nebyrokraticky a komplexně pomůže,“ píší.

„Paní kancléřko, bohužel je možné obávat se toho, že útok na náměstí Breitscheidplatz nebude posledním teroristickým útokem v Německu. I proto se na vás obracíme tímto otevřeným dopisem. Mělo by se udělat vše pro to, aby se zabránilo dalším útokům a zajistilo se adekvátní zacházení s oběťmi a pozůstalými bez ohledu na jejich národnost,“ stojí také v textu. Merkelová už podle Spiegelu přislíbila, že se s pozůstalými den před výročím útoku sejde. Z kancléřství jim také v uplynulém týdnu poprvé přišel dopis.

ČÁST EXMINISTRŮ KATALÁNSKA NA SVOBODÉ

Část katalánských exministrů byla po měsíci propuštěna z vazby - z osmi lidí se jich na svobodu vrátilo šest. Museli ale zaplatit kauci. Další dva dál zůstávají ve vězení, stejně jako dva separatističtí lídři. Podle nového soudce, který má případ na starosti, by mohli pokračovat v trestné činnosti.

Všichni jsou obviněni ze vzpoury kvůli snaze prosadit nezávislost Katalánska, autonomního regionu Španělska. Soudce Nejvyššího soudu Pablo Llarena ponechal ve vazbě bývalého místopředsedu vlády Oriola Junquerase, katalánského exministra vnitra Joaquima Forna a dva lídry separatistických organizací Ómnium a Katalánské národní shromáždění (ANC) Jordiho Cuixarta a Jordiho Sáncheze. Dva Jordiové, jak se jim přezdívá, jsou ve vazbě už od poloviny října.

Právě tyto dvě organizace ANC a Ómnium v pondělí také zaplatily kauce za šest exministrů, za každého 100 tisíc eur (2,6 milionu Kč). Už odpoledne vyšly z vězení nedaleko Madridu dvě katalánské exministryně Dolors Bassaová a Meritxell Borrásová, večer pak byli díky kauci propuštěni další katalánští politici Raül Romeva, Carles Mundó, Jordi Turull a Josep Rull.

Organizace ANC po vynesení verdiktu o propuštění jen části Katalánců vyzvala na pondělní večerní osmou hodinu ke shromážděním před radnicemi v katalánských městech pod heslem „Svobodu pro politické vězně“. Tak aktivisty a politiky označují katalánští separatisté.

Podle Madridu ale Katalánci nejsou ve vězení kvůli politickým názorům, nýbrž kvůli porušování španělské ústavy, která nedovoluje vyhlášení nezávislosti autonomní oblasti, ani referendum o takové otázce. Obojí se v Katalánsku v předchozích týdnech stalo. Kvůli tomu se politici dostali do vězení poté, co Madrid koncem října regionální vládu odvolal a tamní parlament rozpustil. Španělská vláda pak dočasně převzala přímou správu Katalánska a vyhlásila tam regionální volby na 21. prosince.

V pondělí se konalo také soudní stání v Bruselu, kde tamní soud rozhoduje o vydání pěti členů bývalé katalánské vlády do Španělska k trestnímu stíhání. Tito politici, včetně katalánského expremiéra Carlese Puigdemonta, jsou v Belgii už několik týdnů.

Rozhodnutí o jejich vydání ale belgický soud odložil na 14. prosince. Ani pak ale nebudou hned vydáni, neboť podle jejich advokátů využijí možnosti odvolání. Do Španělska se tak vrátí nejdříve napřesrok. V pondělí o půlnoci začíná v Katalánsku kampaň pro prosincové volby, v nichž dávají průzkumy největší šanci na vítězství straně Republikánská levice Katalánska (ERC), jejíž kandidátku vede Junqueras. Separatistické strany ale asi nezískají v regionální parlamentu absolutní většinu.

JUNCKER SE S MAYOVOU NEDOHODLI

Vyjednávání mezi Evropskou unií a Británií o podmínkách Brexitu i přes značný posun nakonec průlomu nedosáhla. Po jednání s britskou premiérkou Theresou Mayovou to řekl předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. Jednání podle něj budou tento týden pokračovat, dosažení shody před prosincovým summitem EU je tak stále možné.

Juncker na úvod tiskové konference prohlásil, že Mayová je velmi tvrdým vyjednávacím partnerem, který hájí zájmy Spojeného království. Řekl, že výsledkem pondělní debaty je rozsáhlé sblížení názorových pozic a že dosud otevřené zůstávají dvě nebo tři otázky. To, že se průlom nezdařil, ale Juncker za nezdar nepovažuje, neboť EU je v tomto týdnu připravena k dalším jednáním.

„Jak řekl předseda Juncker, dnes jsme měli konstruktivní setkání. Obě strany pracují tvrdě a v dobré víře,“ prohlásila Mayová. „Znovu se sejdeme na konci týdne a já jsem přesvědčena, že se nám podaří věc uzavřít pozitivně,“ dodala.

Média v průběhu ostře sledovaného bruselského jednání s odvoláním na své zdroje spekulovala, že EU s Londýnem dosáhla ve všech klíčových oblastech shody. Vedle finančního vyrovnání, tedy způsobu vypořádání závazků Británie jako člena EU, a práv občanů, kde je hlavní spornou věcí role Evropského soudního dvora, je třetí klíčovou záležitostí budoucí režim na hranicích mezi Irskou republikou a Severním Irskem, které je součástí Spojeného království.

Spekulace o příznivém vývoji dnešních jednání podpořil i stálý předseda Evropské rady, tedy unijních summitů, Donald Tusk. Na twitteru poznamenal, že má pondělky rád. „Blížíme se k dostatečnému pokroku v prosinci (na summitu EU),“ napsal.

Pokud totiž Londýn s Bruselem dosáhnou shody ve třech výše jmenovaných otázkách k brexitu, je pravděpodobné, že summit příští týden v pátek rozhodne vyjednávání s Británií posunout směrem k budoucím vztahům. Británie unii opustí na konci března 2019. Tusk kvůli pokroku ve vyjednávání o brexitu zrušil návštěvu Izraele a palestinských území, kde byl očekáván v úterý a ve středu. S Mayovou se sešel poté, co premiérka jednala s Junckerem.

SÖDER MÍSTO SEEHOFERA

Bavorský premiér Horst Seehofer skončí v prvním čtvrtletí příštího roku ve funkci. Nahradí ho tamější ministr financí Markus Söder. V čele Křesťanskosociální unie by Seehofer, který se po propadu strany v zářijových parlamentních dostal pod velký tlak, měl zůstat. Mohl by se také stát ministrem v příští celoněmecké vládě.

Křesťanskosociální unie (CSU) v zářijových volbách sice v rámci Bavorska zůstala nejsilnější stranou, když získala 38,8 procenta hlasů, proti hlasování před čtyřmi lety ale ztratila 10,5 procentního bodu, což zneklidnilo řadu straníků, kteří se obávají, že v zemských volbách příští rok CSU ztratí většinu v bavorském parlamentu.

Pozice osmašedesátiletého Seehofera se kvůli volebnímu výsledku stala neudržitelnou. Rozhodnutí o své politické budoucnosti sliboval Seehofer už před dvěma týdny, definitivně nakonec padlo v pondělí na zasedání poslanců CSU v bavorském zemském sněmu.

Na čele vlády klíčové spolkové země sousedící s Českem Seehofera vystřídá ministr financí Söder, kterého dnes předsednictvo i poslanci CSU jednomyslně podpořili. Další možný uchazeč o tento post - bavorský ministr vnitra Joachim Herrmann - dal najevo, že do souboje se Söderem nepůjde. Padesátiletému politikovi dnes Seehofer, který stojí v čele bavorské vlády od roku 2008, slíbil dobrou spolupráci, i když právě Söder bývá označován za jeho velkého vnitrostranického soka.

„Politika je vždy týmovou činností, jedinec sám nic nezmůže,“ nechal se dnes slyšet Söder, který CSU vyzval k soudržnosti. Formálně bavorská strana dnešní kroky schválí na sjezdu, který se uskuteční 15. a 16. prosince. Ve svém čele by na něm měla znovu potvrdit Seehofera, který se tak bude moci nadále podílet na vyjednávání o podobě nové spolkové vlády mezi CDU/CSU a sociálními demokraty (SPD).

CSU, která je sesterskou stranou křesťanských demokratů (CDU) kancléřky Angely Merkelové, dlouhá desetiletí dominuje bavorské politice a obsazuje post tamního ministerského předsedy. V současném zemském sněmu má strana nadpoloviční většinu. Aktuální průzkum ji ale přisoudil „jen“ 37 procent hlasů.

AZYL STOVKÁM DIPLOMATŮ TURECKA

Od loňského zmařeného puče v Turecku požádalo v Německu o azyl 768 tureckých diplomatů, vysokých státních úředníků a členů jejich rodin. S odvoláním na ministerstvo vnitra o tom v pondělí informovala agentura DPA. Mezinárodní ochranu získala už více než polovina z nich.

Od pokusu o státní převrat, který loni v červenci zmařily síly věrné prezidentovi Recepovi Tayyipu Erdoganovi a turecké vládě, požádalo Berlín o udělení politického azylu 260 Turků s diplomatickými pasy a dalších 508 tureckých občanů s průkazy vysokých státních úředníků.

Statistika německého ministerstva vnitra k 20. listopadu zahrnuje i rodinné příslušníky diplomatů a úředníků - manžele, manželky a děti. Z celkového počtu 768 žádostí německé úřady podle ministerstva vnitra 401 vyhověly. Jejich předkladatelé tedy dostali v Německu nějakou formu mezinárodní ochrany. U zbytku žádostí řízení o udělení azylu zřejmě zatím nebylo uzavřeno.

Celkem v říjnu německé imigrační úřady evidovaly 1059 žádostí o azyl tureckých občanů. Turci se tak zařadili co do počtu žádostí na třetí místo za Syřany a Iráčany. Ankara po neúspěšném pokusu o převrat začala pronásledovat příznivce duchovního Fethullaha Gülena, kterého podezřívá ze zosnování puče. Gülen, který dlouhodobě žije v USA, toto obvinění odmítá. Podle něj puč vyvolal prezident Erdogan ve snaze upevnit si vlastní moc.

Od červencového pokusu o puč se obětí vládních čistek ve státní správě stalo na 160 tisíc lidí, včetně soudců, policistů či učitelů, z toho na 50 tisíc lidí skončilo za mřížemi. Spor kvůli udělení azylu několika tureckým vojákům v Německu letos v květnu přinesl další ochlazení v již tak napjatých německo-tureckých vztazích. Ankara v reakci zakázala německým poslancům vstup na leteckou základnu Incirlik. Berlín následně rozhodl o přesunu svých vojáků, kteří na základně pomáhali s bojem proti organizaci Islámský stát, do Jordánska.

RYCHLEJŠÍ PŘESUN VOJSK NATO?

Rychlejší přesuny vojsk napříč evropskými státy v případě ohrožení budou jedním z hlavních témat nadcházející schůzky ministrů zahraničí členských zemí NATO v Bruselu. Takzvaná vojenská mobilita má být podle Jense Stoltenberga novou vlajkovou lodí spolupráce s Evropskou unií.

„Naším cílem je učinit další krok s novým balíčkem opatření. Dnes ještě probíhají jednání, ale doufám, že se rozhodneme s Unií ještě více spolupracovat. A ve více oblastech,“ prohlásil šéf NATO Jens Stoltenberg před dvoudenní schůzkou šéfů diplomacie.

Hlavní oblastí, ze které chtějí spojenci podle Stoltenberga udělat „novou vlajkovou loď“ vzájemné spolupráce s EU, má být vojenská mobilita. Tedy schopnost v případě ohrožení přesouvat co nejrychleji vojenské jednotky napříč Evropou bez zdlouhavých administrativních úkonů.

Aliance totiž po ruské anexi Krymu a akcích na Ukrajině posílila svou vojenskou přítomnost na východní hranici. Vojenští velitelé však řeší, jak tyto síly v případě potřeby či ohrožení co nejrychleji posílit dalšími jednotkami. „V nepředvídatelném bezpečnostním prostředí musí být naše jednotky i s technikou schopné se rychle přesunovat, kdykoli je potřebujeme. To je zásadní pro naši bezpečnost,“ řekl Stoltenberg. K tomu ale Aliance podle něj potřebuje jasnou podporu vlád členských zemí i Evropské unie jako celku.

Aliance sice podle něj pro rychlý pohyb sil už odstranila mnoho byrokratických překážek, je však třeba udělat mnohem víc. Od legislativy usnadňující přechod hranic spojeneckých jednotek přes dostatečné přepravní kapacity až po infrastrukturu v podobě silnic, mostů, železnic, přistávacích drah a přístavů.

Na větší vzájemné spolupráci se NATO a Evropská unie domluvily teprve loni na summitu ve Varšavě, především v reakci na ruské počínání okolo ukrajinské krize a na rostoucí hrozbu terorismu.

Obě organizace tehdy schválily balíček 42 konkrétních opatření v několika oblastech. Od spolupráce v kyberprostoru a sdílení informací o útocích či škodlivém softwaru po společný postup proti takzvaným hybridním hrozbám a terorismu. Právě ohledně boje proti terorismu a řešení teroristických hrozeb by měla být podle Stoltenberga kooperace ještě posílena.

V úterý budou ministři zahraničí jednat o současných globálních výzvách včetně rostoucí hrozby ze strany Severní Koreje. Poslední test nové severokorejské balistické střely podle Stoltenberga ukázal, že v ohrožení nejsou jen partneři Aliance v širším regionu. „Všechny spojenecké národy by mohly být v dosahu,“ prohlásil s tím, že celý svět proto musí na Pchjongjang vyvinout maximální tlak, aby bylo možné dosáhnout mírového řešení.

„Naší odpovědí bylo vždy věrohodné odstrašení. Máme schopnosti a odhodlání odradit všechny útoky,“ dodal. Připomněl, že události na Korejském poloostrově už v historii výrazně NATO formovaly. „Vypuknutí korejské války v roce 1950 vedlo ke kompletní přestavbě Aliance. Doslova dalo písmeno ‚O‘ do NATO včetně zřízení stálého vojenského velitelství a postů generálního tajemníka a vrchního velitele,“ konstatoval.

Ve středu se spojenci budou zabývat pokračováním mise v Afghánistánu. Obecně se předpokládá, že ministři schválí vyslání dalších 3 tisíc zahraničních vojáků do země. Šéfové diplomacie by měli také posoudit, zda a jak změnit zapojení NATO do široké mezinárodní koalice bojující proti Islámskému státu poté, co bylo území ovládané touto organizací v Sýrii a Iráku prakticky dobyto. „Naše práce ještě není u konce, i když ISIS už neovládá žádné území. Globální koalice se pohybuje od bojových operací až po stabilizační úsilí,“ řekl Stoltenberg.

EVAKUUJTE AMERIČANY…

Jižní Korea a USA zahájily masivní společné letecké cvičení. Manévry odsoudila jako provokaci Severní Korea, která nedávno provedla další raketový test. Vlivný americký senátor Lindsey Graham soudí, že konflikt s KLDR se blíží, a požaduje proto evakuaci rodin amerických vojáků umístěných v Jižní Koreji.

Každoroční cvičení by mělo trvat do pátku. Podle předpokladů se jej zúčastní přes 230 letounů. Bude mezi nimi i šest amerických stíhaček F-22 Raptor, které jsou téměř nezachytitelné radarem.

Do manévrů se zapojí i příslušníci amerického námořnictva. Celkem se počítá s nasazením přibližně 12 000 členů ozbrojených sil USA, napsala agentura Reuters. Cílem cvičení je zlepšit připravenost a operační schopnosti a zajistit mír a bezpečnost na Korejském poloostrově, uvedla americká armáda.

Washington a Soul se rozhodly cvičení uskutečnit navzdory výzvám Ruska a Číny, které požadovaly jeho odvolání. Čína a Rusko v poslední době vybízely USA a Jižní Koreu, aby zastavily svá velká společná vojenská cvičení výměnou za to, že KLDR zastaví své zbrojní programy.

Čínský ministr zahraničí Wang I označil za „politováníhodné“, že zainteresované strany „nevyužily příležitosti“, které představovaly dva měsíce klidu na Korejském poloostrově. KLDR od září až do minulé středy své rakety netestovala, což po četných raketových zkouškách v předchozích měsících byla relativně dlouhá pauza.

Severní Korea uvedla, že nové jihokorejsko-americké cvičení přivádí „již tak kritickou situaci na Korejském poloostrově na pokraj jaderné války“. Pchjongjang opakovaně tvrdí, že veškeré společné manévry USA a Jižní Koreje jsou přípravou na invazi.

KLDR zváží, jaká přijme protiopatření. Spojené státy a Jižní Korea „za své provokace draze zaplatí“, konstatovala severokorejská oficiální tisková agentura KCNA. Severní a Jižní Korea zůstávají technicky ve válečném stavu. Vzájemný konflikt z let 1950-1953 byl totiž ukončen pouze dohodou o příměří, nikoli řádnou mírovou smlouvou.

Člen branného výboru amerického Senátu Lindsey Graham v neděli vyzval Pentagon, aby zahájil evakuaci rodin amerických vojáků umístěných v Jižní Koreji, protože konflikt s KLDR se blíží. Graham to řekl v pořadu televize CBS.

„Vzhledem k provokacím Severní Koreje je šílenství posílat manželky a děti na jih. Chci, aby s tím Pentagon přestal, je čas je z Jižní Koreje vyvézt,“ řekl Graham. Spojené státy mají nyní na Korejském poloostrově 28 500 vojáků, kontingent tam udržují od korejské války.

Severní Korea ve středu vyzkoušela novou mezikontinentální balistickou raketu, která by mohla zasáhnout kteroukoli část území USA. To podle Grahama ukazuje, že konflikt se blíží. „Blížíme se vojenskému konfliktu, protože Severní Korea si osvojuje technologii ICBM (mezikontinentálních balistických raket) s jadernou zbraní na špici, která se nejen dostane do Ameriky, ale dopraví tam i nálož. Ztrácíme čas,“ řekl Graham.

Bezpečnostní poradce Bílého domu Herbert McMaster televizi Fox News řekl, že prezident Donald Trump je připraven k vojenské akci proti KLDR, ale snaží se přesvědčit Čínu, Rusko a další země, aby jaderné ambice Pchjongjangu potlačily hospodářskými sankcemi. /r/