iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Pirát Michálek nadále místopředsedou strany, rozhodli...

Pro odvolání Michálka se vyslovilo pouze 18 procent z hlasujících v referendu Pirátů. Pro jeho odvolání bylo 65 hlasů ze 321 hlasujících. Celkem 233 hlasů bylo pro ukončení hlasování bez přijetí usnesení, 62 hlasů bylo pro odročení vyřešení věci na řádné jednání. Piráti mají celkem 513 členů. „Chtěl jsem poděkovat členům Pirátské strany za důvěru,“ reagoval Michálek na výsledek hlasování v ČT.

Jeden z vrcholných představitelů Pirátů, šéf poslaneckého klubu Jakub Michálek, ustál hlasování členů strany o odvolání z funkce místopředsedy. Všichni členové Pirátů mohli o víkendu a ještě v pondělí elektronicky hlasovat o jeho odvolání z funkce. Michálek se podle části straníků, kteří iniciovali hlasování o jeho odvolání, provinil tím, když potají nechal stáhnout stížnost podanou Pirátů na výsledky voleb.

Piráti mají ve Sněmovně 22 poslanců a byli jedním z největších překvapení voleb. Nehodlají podporovat menšinovou vládu Andreje Babiše, ale nezapojili se ani do Demokratického bloku, který vytvořily společně ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a hnutí STAN. Podle prvního povolebního průzkumu, který zveřejnila v neděli ČT, preference Pirátů vzrostly na 14 procent oproti volebnímu výsledku 10,79 procenta.

ZBYTEČNÁ BUZERACE UČITELŮ, UČIT MOHOU JEN MAGISTŘI

Velká část českých vysokoškoláků, kteří vystudují pedagogické fakulty, nesmějí učit školáky ani studenty. Absolvují totiž vysokou školu jen s titulem bakalář, který jim k tomu nestačí. Na některých školách je takových absolventů více než polovina. „Pro ně je to výhodné, mají vysokoškolský titul, pro nás už to tak výhodné není,“ myslí si Hana Stýblová, ředitelka základní školy v Plzni-Božkově a prezidentka Asociace ředitelů základních škol.

Pro profesi učitele stát požaduje titul magisterský. A to v praxi znamená zvládnout tříleté bakalářské studium a poté zůstat na škole další dva roky. Spousta mladých lidí tak sice v Česku studuje „na učitele“, ale učitelů je trvalý nedostatek. Kolik studentů odchází po bakalářské zkoušce, to se liší školu od školy. Například na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého letos nepokračovalo dále přes 52 procent bakalářů. Ještě menší počet budoucích magistrů mají v porovnání s absolventy bakalářského studia na univerzitě v Hradci Králové.

Na Západočeské univerzitě v Plzni naopak pokračují s výjimkou absolventů učitelství pro mateřské školy (ti titul magistra nepotřebují) prakticky všichni. „U nás na rozdíl od jiných pedagogických fakult nemáme bakalářské obory, které nevedou k zisku učitelské kvalifikace,“ říká děkan Pedagogické fakulty Západočeské univerzity Miroslav Randa. V tom, že student s bakalářským titulem ve studiu nepokračuje, ale problém nevidí. „Rozdělení na bakaláře a navazující magistry by nemělo smysl, kdyby všichni studenti museli povinně pokračovat ve studiu,“ říká Randa.

Ještě kolem roku 2000 to tak bylo. Absolvovat pedagogickou fakultu znamenalo zvládnout pětileté studium zakončené jako dnes magisterským titulem. Titul bakalář pedagogické fakulty neudělovaly.

Zavedení bakalářského titulu, kterým se dá vysokoškolské vzdělání plnohodnotně ukončit po třech letech, je jedním z výsledků takzvané boloňské dohody. V ní se padesátka zemí mimo jiné dohodla, že na svých vysokých školách sjednotí studijní programy tak, aby studenti mohli snáze cestovat mezi školami. Jednou ze změn bylo zavedení tříletého bakalářského studia, na něž navazuje dvouleté studium magisterské.

Aby to fungovalo, musely fakulty původní pětileté studium rozdělit do dvou celků. Udělaly to většinou tak, že bakalářské studium zaměřily na odbornost v předmětu, například fyzice nebo chemii, a magisterské studium orientovaly více na pedagogické. Problém netkví v systému bakalářského studia, právě naopak. Ten umožňuje například vyměnit bez větších problémů na semestr nebo na dva školu a rozšiřuje studentům obzory.

Problém spočívá spíš v tom, že značná část studentů, kteří se hlásí na pedagogické fakulty, svou budoucnost ve školství od začátku nevidí. Vyplývá to z dotazníkového šetření společnosti Scio, která se loni ptala více než čtyř tisíc maturantů i na další vzdělání. Zjistila, že třetina studentů, kteří se hlásí na pedagogické fakulty, vůbec vyučovat nechce, 26 procent by to bavilo, ale nechce se tím živit a dalších 30 procent si není jistých. Jen 10 procent dotázaných odpovědělo, že jsou rozhodnutí.

Počty studentů, kteří končí po bakalářských zkouškách, ukazují, že se tyto studenty pro učitelství nedaří získat. Proč tomu tak je, na to se ale školy příliš neptají. „Taková data nemáme, víme že někteří studenti od nás odcházejí na jiné fakulty, nebo začnou pracovat. To se týká jazykových oborů. Kolik jich kam odchází a z jakých důvodů, to nevíme,“ říká tiskový mluvčí Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy Tomáš Bederka.

V HOSPODÁCH SE BUDE OPĚT KOUŘIT?

Senátoři budou ve středu hlasovat o povolení kuřáren a výjimce pro malé bary. Neformální koalice proti zákazu se formuje i ve Sněmovně, kde o jeho změnu usiluje poslanec za ODS Marek Benda. Protikuřácký zákon tak čeká po šesti měsících fungování první hlasování o jeho zmírnění.

Na své prosincové schůzi budou senátoři ve středu jednat o třech doporučeních pro vládu, jak zákon zmírnit. Do Senátu přišla petice proti zákazu kouření v hospodách a členové petičního výboru se s ní ztotožnili.

Shodli se, že vyzvou vládu, aby předložila nový, mírnější zákon, který zaprvé připustí zřízení „kuřáren“ v hospodách, zadruhé udělí výjimku ze zákazu těm nejmenším barům do 50 metrů čtverečních a nakonec zruší jednu hodně absurdní pasáž v současném zákoně, která se týká alkoholu. Hospodský nesmí nalít lidem, kteří by pak mohli ničit cizí majetek nebo někoho zranit. Jenže jak to předem poznat?

„Zákon by se měl změkčit. Dávám tomu šanci tak 55 procent ku 45,“ uvedl před hlasováním o výzvě vládě na senátním plénu senátor Zdeněk Papoušek (KDU-ČSL), předseda výboru, který zmírnění zákona schválil. Na malém vzorku v senátním výboru se tak ukázalo, že hlasů proti zákonu je docela dost. Odpůrci zákona cítí příležitost i v Poslanecké sněmovně.

Tam určitě znovu navrhne zmírnit zákon poslanec za ODS Marek Benda. „Ze Sněmovny odešlo hodně sociálních demokratů a to je strana, která zákon prosadila. Zároveň všichni viděli důsledky zákona, tak by teď kolegové mohli názor změnit,“ věří Benda.

Do Sněmovny přišli nováčci, kterým zmírnění zákona není proti srsti. Třeba Piráti odmítají absolutní zákaz, ale chtějí rozumnou regulaci kouření v hospodách. „Mezi hlavními prioritami zákaz kouření nemáme, tak nevím, jestli a jak rychle zmírnění navrhneme. Jsme ale proti striktnímu zákazu,“ sdělil ale poslanec za Piráty Mikuláš Ferjenčík.

Policie už v prvním půlroce začala protikuřácký zákon celkem tvrdě vymáhat, protože Češi příliš neposlouchají. Jenom pražská městská policie eviduje od 1. června tři tisíce přestupků. Mluvčí pražské městské policie Irena Seifertová vytáhla ze statistik, že z tří tisíc přestupků proti zákonu jich strážníci víc jak polovinu (celkem 1 621) řešili blokovou pokutou. Policie tedy rozhodně nezavedla žádnou „dobu hájení“.

„Za tyto přestupky byly uloženy pokuty v souhrnné výši více než 500 tisíc korun, 86 přestupků bylo postoupeno správnímu orgánu a 1 293 přestupků bylo řešeno domluvou anebo napomenutím,“ doplnila Seifertová. Znamená to tedy, že průměrná pokuta činila asi 300 korun, což je pořád ještě spíš symbolická sazba.

V této statistice je však zahrnuto nejen nedovolené kouření v hospodách, ale třeba i kouření na zastávce MHD a další prohřešky proti zákonu. Když se člověk dopustil více přestupků najednou, například ještě rušil noční klid, tak spíš dostal pokutu. Jinak mohl vyváznout s napomenutím. „Přihlíží se i k tomu, zda se člověk dopouští přestupku opakovaně,“ potvrzuje Seifertová.

Zastánci zákona sice chlácholili hospodské, že novinka přivede do výčepu víc nekuřáků a celé rodiny, ale asi byli přílišně optimističtí. „Zpočátku jsme odhadovali, že ubude hostů tak o desetinu. Nakonec to není tak hrozné a je jich třeba o pět procent méně. Ale o pár hostů jsme přišli. Nechodí k nám třeba kuřáci doutníků, těm se ven nechce,“ řekl v neděli provozovatel baru Šedý pes v Praze na Smíchově Petr Hala.

Ten původně zvažoval postavit na chodníku před barem malou zahrádku, ale boj s byrokracií nakonec vzdal. Méně piv prodá i ústecká hospůdka U Lípy ve čtvrti Střekov. Kuřáci, kteří přijdou, se ale zákonu nakonec podrobí. „Pár lidí si zkoušelo zapálit, ale pohrozili jsme, že zavoláme policii, tak si to rozmysleli,“ říká majitel hospody U Lípy Vlastimil Žáček.

V prvním půlroce zavedení „kuřácké prohibice“ v Česku se také ukázalo, že hosté na chodníku s cigaretou v ruce obtěžují dýmem obyvatele domů nad hospodou (experti naměřili pro MF DNES vysoké koncentrace zápachu). Také se dá čekat kromě zmírnění i regulace konzumování alkoholu ve vybraných ulicích. Praha 1 poslala v létě do ulic na kuřáky „antikonfliktní tým“, který ale paradoxně vypadal jako gang ostrých hochů. /r/