iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

V Německu opilý terorista napadl nožem starostu

Server Spiegel Online uvedl, že útočník napadl starostu asi 30centimetrovým nožem (server v původní verzi textu psal o tom, že pachatel starostu bodnul, starosta později informace upřesnil, že šlo o lehčí zranění. Muž byl pod vlivem alkoholu a před útokem hovořil o Hollsteinově liberálním postoji k přijímání migrantů. Šestapadesátiletý muž v pondělí večer zaútočil nožem na starostu německého města Altena na západě Německa Andrease Hollsteina.

Stalo se tak zřejmě z politických důvodů. Politik CDU je totiž známý svým otevřeným přístupem k migrantům. Ještě před útokem se měl Hollsteina zeptat, zda je skutečně místním starostou. Útok se odehrál před občerstvením s kebaby. Starosta pachatele s pomocí dalších lidí přemohl. Starostu po útoku převezla záchranka do nemocnice. „Bál jsem se o život,“ připustil v úterý na tiskové konferenci starosta, který je přesvědčen, že nebýt ostatních, už by nebyl na světě.

„Měl jsem po svém boku pohotové lidi a jsem rád, že ještě žiju,“ uvedl politik, kterého po útoku záchranka převezla do nemocnice. Lehké zranění při souboji utrpěl i provozovatel občerstvení. Útočník po příjezdu policie podle Hollsteina žádal, aby byl zastřelen.

„Bezpečnostní úřady vycházejí z toho, že tento útok má politické pozadí,“ uvedl ministerský předseda Severního Porýní-Vestfálska Armin Laschet (CDU). Útočník, jemuž naměřili 1,2 promile, trpí psychickými problémy a podle policie jednal spontánně. Na pravicové extremisty zřejmě napojen není.

Právě město Altena je známé tím, že přijímá více uprchlíků, než by podle klíče, kterým se rozdělují, muselo. Kancléřka Angela Merkelová městu s 18 tisíci obyvateli v květnu udělila cenu National Integration Award Útok odsoudila řada německých politiků. „Jsem zděšena útokem nožem na starostu Andrease Hollsteina - úlevu mi přineslo, že už může být znovu se svou rodinou,“ vzkázala přes svého mluvčího na Twitteru Merkelová. „Díky těm, kdo mu pomohli,“ podotkla také.

O hrozné zprávě z Alteny na Twitteru píše ministr spravedlnosti Heiko Maas (SPD). „Nemůžeme nikdy přijmout, že budou lidé napadáni jen proto, že pomáhají ostatním. V naší zemi nesmí být místo pro nenávist a násilí.“

Pondělní útok není ojedinělý v Německu, kam od roku 2015 přišlo 1,35 milionu žadatelů o azyl. V říjnu 2015 se Frank S. pokusil zabít pozdější primátorku Kolína nad Rýnem Henriette Rekerovou, s jejíž migrační politikou nesouhlasil. Bodl ji tehdy loveckým nožem do krku, přičemž jen těsně minul krční tepnu a míchu.

VZNIK KOALICE V NĚMECKU 50 NA 50

Rozhovory o nové německé vládě mezi konzervativní unií CDU/CSU a sociální demokracií (SPD) dost možná začnou až příští rok, je přesvědčena místopředsedkyně CDU Julia Klöcknerová. Zástupci sociálních demokratů, kteří ještě donedávna obnovení velké koalice důrazně odmítali, nyní hovoří o tom, že pravděpodobnost jejího vzniku vidí tak 50 na 50.

Po krachu vyjednávání o vládě mezi CDU/CSU, svobodnými demokraty (FDP) a Zelenými se konzervativci kancléřky Merkelové v neděli jasně vyslovili pro zahájení rozhovorů o velké koalici. O menšinovém kabinetu, který by podle mnohých nebyl dostatečně stabilní, Merkelová uvažovat nechce.

Na straně sociálních demokratů se ale nadále objevují hlasy, že by SPD výměnou za ústupky mohla podporovat menšinovou vládu CDU/CSU. „Jdeme do rozhovorů, o nichž ještě nevíme, kam povedou. Žádná možnost není ze stolu,“ nechal se v pondělí na tiskové konferenci slyšet předseda sociálních demokratů Martin Schulz. Obě uskupení vyzval, aby si předem nekladla ultimáta. „Potřebujeme klid,“ podotkl. Zopakoval, že výsledek rozhovorů, ať už bude jakýkoliv, předloží sociálním demokratům k hlasování.

Většina pozorovatelů i tak považuje velkou koalici za pravděpodobnější než menšinovou vládu. Poprvé po zářijových parlamentních volbách se šéfové obou uskupení ke společnému jednání sejdou ve čtvrtek, na kdy je pozval prezident Frank-Walter Steinmeier. Ten se minulý týden důrazně postavil proti předčasným volbám, které byly jednou z variant dalšího vývoje.

Konkrétní rozhovory o velké koalici ale zřejmě začnou výrazně později než tento týden. SPD, která postupně mění svůj postoj k velké koalici, totiž podle Klöcknerové potřebuje čas. Za necelé dva týdny mají sociální demokraté sjezd a nedlouho poté jsou Vánoce, zdůvodnila svůj časový odhad v rozhovoru s televizí ARD.

O tom, že o nové německé vládě v žádném případě nebude jasno ještě letos, je přesvědčen i ministerský předseda Dolního Saska z řad sociální demokracie Stephan Weil. Jeho kolega a místopředseda poslanců strany Karl Lauterbach vidí šance na obnovení velké koalice 50 na 50. V žádném případě podle něj nejsou vyšší.

Velká koalice bývala ve spolkové republice dlouhá desetiletí naprostou výjimkou. Od roku 1949 do roku 2005 taková vláda na celoněmecké úrovni byla jen jedna. Od roku 2005, kdy se kancléřkou stala Merkelová, zažilo ale Německo velkou koalici ve dvou volebních obdobích ze tří.

Pro obnovení této koalice je i velká část Němců, přeje si to 40 procent. Menšinovou vládu CDU/CSU a Zelených by upřednostnilo 27 procent lidí a nové volby 26 procent dotázaných. Ukázal to průzkum veřejného mínění pro televize RTL a n-tv.

IROVÉ MAJÍ STRACH Z BREXITU

Společná studie britské vlády a Evropské komise ukazuje, že případný tvrdý brexit se nějakým způsobem dotkne až 142 dohod ovlivňujících přeshraniční styky Irska a Velké Británie. Irsko se mezi tím potýká s politickou krizí. Zemi hrozí předčasné volby. Téma přeshraničních vztahů obou zemí je klíčové pro vyjednávání Londýna a Bruselu.

Seznam je založen na studii britské vlády, která na popud Bruselu začala už v srpnu mapovat všechny následky případného tvrdého brexitu na vztahy s Irskem. Za tvrdý brexit je považováno vystoupení z jednotného trhu i celní unie. Ekonom z Ulsterské univerzity Eoin Magennis považuje zjištění studie za klíčová. „Jedná se o důležitý seznam, který mapuje hloubku spolupráce obou států vybudovanou od roku 1999,“ uvedl Magennis.

V případě tvrdého brexitu utrpí takřka každý sektor spolupráce Irska a Velké Británie. Server The Guardian uvádí jako příklad kooperaci speciálních lékařských zařízení v příhraničních regionech. Mimo jiné se jedná o operace srdce pro dětské pacienty či léčbu rakoviny. Pacienti ze Severního Irska mohou nyní bez větších překážek využívat lékařské péče u irských sousedů.

Skončit by však mohla i celá řada mnohem obyčejnějších forem spolupráce jako výhodné mobilní tarify, sdílená správa pozemních komunikací či výhodné obchodní styky nezatížené clem. Náměstek ředitele Centra pro přeshraniční studia Anthony Soares se obává rovněž omezení spolupráce v oblasti sportu a sociálních aktivit.

„Aktuálně tady máme mír. Jsme na správné cestě, místní obyvatelé si k sobě našli cestu, i když to nemusí být na první pohled patrné. Brexit může tohle všechno ohrozit,“ míní Soares

Naráží na dlouholeté bouřlivé období v Severním Irsku, které započalo v 60. letech minulého století. Spor loajalistů, kteří požadovali setrvání ve Velké Británii, a nacionalistů bojujících za připojení k Irsku, si vyžádal tisíce mrtvých. Napětí ukončila až Velkopáteční dohoda z roku 1998.

Hranice obou regionů je jedním z hlavních témat aktuálního jednání mezi Londýnem a Bruselem. Šéf Evropské rady Donald Tusk v pátek Británii vyzval, aby do 4. prosince dosáhla pokroku v jednáních o finančním vyrovnání, o režimu na irské hranici a o právech občanů EU v zemi po odchodu z Unie. Pokud takový posun v tomto termínu nepřijde, nebude podle něj moci unijní summit v polovině prosince rozhodnout o začátku diskuse s Londýnem o budoucích obchodních a dalších vztazích

Irská vicepremiérka Frances Fitzgeraldová dnes oznámila svou rezignaci. Ostrovní země se tak podle všeho prozatím vyhne pádu vlády a předčasným volbám. Kvůli kauze týkající se policie odchod vicepremiérky požadovala strana, která z opozice podporuje menšinovou vládu premiéra Lea Varadkara. Předčasné volby by podle analytiků před prosincovým summitem Evropské unie zkomplikovaly jednání o odchodu Británie z EU, při kterých patří k důležitým bodům budoucí režim na hranicích Irska a Spojeného království.

Irští politici několikrát uvedli, že svým hlasem mohou vetovat posun do další fáze vyjednávání. V pondělí však irský ministr zahraničí Simon Coveney prohlásil, irská vláda zřejmě veto nevyužije a bude spoléhat na solidaritu ostatních unijních členů.

Pomezí mezi Irskem a Severním Irskem bude po odchodu Spojeného království z EU vnější hranicí evropského bloku. Dublin se proto obává, že by odchod Británie, takzvaný brexit, mohl skončit zavedením celních a pasových kontrol na dosud volné hranici. EU otázku hranic na ostrově proto považuje za jednu ze svých priorit vznikající dohody o brexitu.

Během víkendu debata mezi Londýnem a Dublinem o podobě budoucí hranice nabrala na síle. Irský premiér Leo Varadkar trvá na písemných zárukách, že po brexitu zůstane hranice se Severním Irskem prostupná. Irský eurokomisař Phil Hogan, který má na starosti zemědělství, navrhl, aby Británie, nebo aspoň Severní Irsko, zůstala součástí celní unie a jednotného trhu.

Otázku hranice by to podle něj vyřešilo. Britský ministr mezinárodního obchodu Liam Fox naopak prohlásil, že o otázce budoucí podoby irsko-severoirské hranice Londýn rozhodne až poté, co bude jasné, jak budou vypadat obchodní vztahy.

STIHAČKA RUSKA OHROZILA LETADLO USA?

Ruský bojový letoun Su-30 nebezpečným manévrem ohrozil americký námořní hlídkový letoun nad Černým mořem, tvrdí Pentagon. Když ruský stroj přelétl před americkým a zapnul přídavné spalování, dostala se posádka amerického letounu do silných turbulencí a musela reagovala prudkým klesáním.

Ruský letoun vystartoval k americkému námořnímu hlídkovému stroji P-8A Poseidon v mezinárodním vzdušném prostoru nad Černým mořem k rutinní identifikaci. Podle ministerstva obrany si však pilot počínal velmi nebezpečně.

Incident se měl odehrát v sobotu a o den později o něm informovala americká televizní stanice CNN. Ruský stíhač podle mluvčí Pentagonu Michelle Baldanzové znenadání přelétl před kabinou amerického stroje zprava doleva ve vzdálenosti asi 15 metrů. Pilot ruského stroje navíc zapnul přídavné spalování a posádka amerického stroje musela v silných turbulencích prudce klesat.

Manévr americké ministerstvo obrany označilo za „nebezpečné přiblížení“. „Velitel letounu to označil za nebezpečné,“ uvedl mluvčí velitelství amerických sil v Evropě Juan Martinez.

Velitelství ruského jižního vojenského okruhu v reakci uvedlo, že ruské prostředky pro monitorování vzdušného prostoru zachytily 25. listopadu vzdušný cíl v mezinárodním vzdušném prostoru. „Blížil se vysokou rychlostí ke státní hranici. Stíhací Suchoj Su-30 se přiblížil k cíli a identifikoval ho jako americký průzkumný letoun P-8A Poseidon,“ citovala prohlášení ruská agentura TASS.

Stroj P-8A na platformě Boeingu 737-800 má mnohem menší manévrovací schopnosti než stíhací letoun. Americké námořní průzkumné letouny poslední měsíce startují nad Černé moře v rámci posílených hlídek z italské základny Sigonella z obav spojeneckých zemí před aktivitami ruských bojových lodí a ponorek v oblasti.

Jde o první takový případ po několika měsících. Naposledy v květnu nad Černým mořem se ruský stíhač přiblížil opět k americkému hlídkovému stroji P-8A na zhruba 6 metrů, tehdy však Pentagon označil identifikaci ze strany ruského pilota za bezpečnou a profesionální.

Členské státy NATO posílily v reakci na ruskou anexi Krymu a akce na Ukrajině vojenskou přítomnost v Pobaltí a právě i v Černém moři. Alianční letci opakovaně upozorňují na někdy velmi nebezpečné chování ruských pilotů.

Loni například ruská stíhačka přeletěla nebezpečně blízko amerického vojenského letounu, který se pohyboval na východě Sýrie. Nebezpečné manévry zaznamenali i finští nebo švédští letci, kteří zažili situace, kdy ruští piloti v jejich bezprostřední blízkosti odpalovali i klamné cíle proti tepelně naváděným střelám. (Psali jsme v článku zde).

Dramaticky působil také incident z listopadu 2014, kdy se nečekaně u letounu F-16 norských vzdušných sil objevil ruský stroj MiG-31. Videozáběry z pohledu norského pilota zveřejnily norské ozbrojené síly. Norové se zveřejněním snažili doložit zvýšenou aktivitu ruského letectva i to, že se ruští piloti dopouštějí nebezpečných manévrů.

TERORISTA AUSTRÁLIE CHTĚL NA SILVESTRA STŘÍLET NA NÁMĚSTÍ

Australská policie zadržela muže, který plánoval teroristický útok během silvestrovských oslav v Melbourne. Muž, který se v Austrálii narodil somálským rodičům, plánoval postřílet co nejvíce lidí automatickou zbraní na Federálním náměstí v centru Melbourne. Podle policie bude 20letý muž obžalován z terorismu a hrozí mu doživotí. Informoval o tom server BBC.

„To, co víme je, že chtěl použít automatickou pušku k tomu, aby zabil co nejvíce lidí. Potom měl v plánu namířit zbraň proti sobě,“ prohlásila dnes komisařka Shane Patton. Policie jeho pohyb sledovala od ledna, nalezla u něj například manuál teroristické skupiny Al-Káida s instrukcemi, jak provést teroristický útok. Podezřelý sympatizoval se samozvaným Islámským státem. I když byl v kontaktu s dalšími extremisty, jednal sám na vlastní pěst. Další nebezpečí podle policie zatím nehrozí.

KLDR ODPÁLILA BALISTICKOU RAKETU

KLDR odpálila z provincie Jižní Pchjongan mezikontinentální balistickou raketu. Informovala o tom jihokorejská tisková agentura Jonhap s odvoláním na generální štáb. Podle Pentagonu raketa urazila asi 1000 kilometrů a spadla do Japonského moře.

Raketa zatím nezjištěného typu letěla zhruba 50 minut východním směrem. Dopadla do moře maximálně 370 kilometrů od japonského pobřeží. Podle japonského ministerstva obrany raketa letěla v maximální výši 4000 kilometrů nad mořem. Podle jihokorejského generálního štábu byla střela vypálena v ranních středečních hodinách místního času (19:17 SEČ).

Japonský premiér Šinzó Abe svolal mimořádné zasedání vlády. Japonsko se proti dalšímu severokorejskému raketovému testu ostře ohradilo, informoval mluvčí vlády Jošihide Suga. O raketovém testu byl informován americký prezident Donald Trump, uvedl Bílý dům. Jižní Korea a Spojené státy analyzují, o jaký typ rakety se jednalo. Jihokorejský prezident svolal schůzku bezpečnostního výboru.

Japonsko ještě před vypálením rakety zachytilo radiové signály, které podle něj naznačovaly právě to, že se Severní Korea chystá odpálit balistickou střelu. KLDR od dubna do září, kdy odpálila raketu, která přeletěla japonský ostrov Hokkaidó, každý měsíc odpálila dvě až tři střely. Od té doby aktivita Pchjongjangu ustala.

PREZIDENT KENI SLOŽIL PŘÍSAHU, INAUGURACI CHCE I OPONENT

Znovuzvolený keňský prezident Uhuru Kenyatta v úterý složil přísahu a ujal se dalšího pětiletého mandátu. Opoziční vůdce Raila Odinga ale inauguraci nazval korunovací a na shromáždění svých stoupenců řekl, že na 12. prosince svolá shromáždění, na němž bude prezidentem Keni inaugurován on.

V celém Nairobi v úterý panovala přísná bezpečnostní opatření. Ceremonie se konala na nairobském stadionu, kam ráno dorazili prezidentovi stoupenci a plně ho obsadili. Mnohé do hlavního města svážely autobusy z oblastí, kde má Kenyatta velkou podporu. Další se snažili dostat dovnitř přes policejní kordon a policisté proti nim použili slzný plyn.

Keňská opozice svolala na úterý shromáždění, při kterém se měli lidé modlit za 70 obětí násilností, které se ve volebním období odehrály. Podle agentury Reuters Raila Odinga na opozičním shromáždění prohlásil, že se bude 12. prosince konat akce, na níž bude prezidentem Keni inaugurován on.

Krátce po jeho projevu ale policie slzným plynem přítomné i Odingův konvoj rozprášila. Jeden ze svědků citovaných agenturou AP tvrdil, že jedna osoba přišla o život. „Sejdeme se 12. prosince na shromáždění, na němž se bude konat moje inaugurace,“ stačil Odinga říci.

V rozhovoru se stanicí BBC prohlásil, že je třeba nastolit volební spravedlnost. „Je to spíš korunovace než inaugurace. Nebyl (Kenyatta) legálně zvolen,“ řekl k dnešním událostem v Nairobi. Odinga trvá na tom, že Kanyattu zvolilo méně než 20 procent oprávněných voličů, čímž není zvolení legitimní. „Nemáme zájem o společné vládnutí. Jediné, co čem je třeba hovořit, je volební spravedlnost v Keni,“ řekl Odinga.

Ceremonii na stadionu bylo přítomno několik afrických státníků a do Keni se vydal také izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Nebyl ale přítomen na stadionu a podle izraelského tisku se zúčastní pozdější akce, která se koná v prezidentském paláci.

Kenyatta byl znovuzvolen 26. října v opakovaných volbách, které ale opoziční vůdce Raila Odinga bojkotoval. První, srpnové volby zrušil soud kvůli chybám volební komise. V říjnu Kenyatta vyhrál, hlasy mu dalo 98 procent hlasujících. Volební účet však byla jen devětatřicetiprocentní.

PAPEŽ SE SEŠEL SE SU ŤIJ

Papež František v úterý v Barmě vyzval k respektování všech etnických skupin obyvatelstva a prohlásil, že v zemi je zapotřebí vést náboženský dialog. Barmská vůdkyně Do Aun Schan Su Ťij po setkání s papežem slíbila hájit v zemi lidská práva a prosazovat toleranci všech.

Papež František uvedl, že Barma trpí občanským konfliktem a násilnostmi, které „trvají příliš dlouho a hluboce zemi rozdělily“. „Obtížný proces budování míru a národního usmíření může postupovat, jen když bude hájena spravedlnost a lidská práva,“ řekl. „Náboženské odlišnosti nemusejí šířit nedůvěru a rozdělovat, ale naopak by měly být silou, která povede k dosažení jednoty, k odpuštění a toleranci,“ dodal.

Papež rovněž vyjádřil podporu civilní vládě vedené Su Ťij a jejím snahám o usmíření v zemi po desítkách let vojenské diktatury. O armádních operacích proti Rohingům se konkrétně nezmínil. Su Ťij ve svém projevu poděkovala všem, kdo barmskou vládu podporují při „řešení společenských, ekonomických a politických problémů, které narušují důvěru, porozumění a harmonii“.

„Cílem naší vlády je pokračovat v mírovém procesu, posilovat rozmanitost naší země, podporovat lidská práva. V úterý se už papež účastnil také setkání s představiteli buddhistů, kteří tvoří v Barmě většinu, hinduistů, muslimů, křesťanů a židů. Trvalo zhruba 40 minut.

Podle mluvčího hlavy katolické církve Grega Burkea papež shromážděné vyzval, aby spolupracovali na obnově země, která po desetiletích vojenské vlády přechází postupně k demokracii, a pokud se budou hádat, aby se hádali jako bratři, kteří se následně usmíří. „Jednota je vždy produktem rozmanitosti,“ prohlásil papež.

František diskutoval rovněž s prominentním buddhistickým mnichem, který je kritizován za očerňování muslimů, především pak Rohingů, napsala agentura Reuters. Poté odletěl do barmské metropole Neipyijta.

Do Barmy přicestoval papež František v pondělí. Jde o vůbec první návštěvu hlavy katolické církve v historii této země. Na úvod se sešel s generálem Min Aun Hlainem. Rozprava trvala pouhých patnáct minut. „Hovořili o velké odpovědnosti úřadů země v tomto přechodném období,“ komentoval schůzku, která byla původně plánována na čtvrtek, stručně Vatikán.

Ve středu bude papež sloužit v Rangúnu mši pro místní katolickou komunitu a sejde se s buddhistickými vůdci. Podle statistik Vatikánu z roku 2015 žije v 52milionové Barmě jen asi 659 000 katolíků. V metropoli Barmy bylo v souvislosti s papežovou návštěvou rozmístěno velké množství členů pořádkové policie, žádné známky protestů se ale neobjevily, napsala agentura Reuters.

Podle analytiků je nynější papežova cesta zřejmě zatím největší prověrkou jeho oceňovaných diplomatických schopností. Nejvyšší katoličtí představitelé Barmy předem vyzvali papeže, aby během svého pobytu nepoužíval výraz Rohingové.

Toto pojmenování je zapovězené buddhistickou většinou země, jež Rohingy žijící v Barmě po generace neuznává jako etnikum a považuje je za nelegální přistěhovalce z Bangladéše bez práva na barmské občanství. Podle místních katolických duchovních by papežovo poukazování na Rohingy mohlo vyvolat odvetu vůči křesťanské menšině ze strany barmské armády.

Barma se od konce srpna potýká s uprchlickou krizí, během níž před násilím uprchlo z barmského Arakanského státu do sousedního Bangladéše 620 000 příslušníků muslimského etnika Rohingů. Náplní papežovy cesty je tak především nabádat k usmíření.

Su Ťij čelí v současné době kvůli uprchlické krizi velkému mezinárodnímu tlaku. OSN označila tažení barmské armády za etnickou čistku, což však vláda odmítá (více o postoji OSN zde). Nakolik se bude papež během setkání s barmskou vůdkyní věnovat přímo otázce Rohingů, se nyní s napětím očekává.

LETIŠTĚ V BALI ZAVŘENÉ

Indonéské úřady v úterý o dalších 24 hodin prodloužily uzavření mezinárodního letiště na ostrově Bali kvůli popelu z erupce sopky Agung. Letiště by mělo být opět otevřeno 29. listopadu kolem 07:00 místního času. Informovala o tom agentura Reuters. Indonéské úřady v pondělí zvýšily varování před soptícím vulkánem Agung na nejvyšší možný stupeň a rozšířily zónu určenou k evakuaci na deset kilometrů kolem sopky, neboť bezprostředně hrozí větší výbuch.

Sopka Agung chrlí od víkendu oblaka bílého a šedého popela do výšky několika tisíc metrů a z kráteru se řine takzvaný bahnotok či lahar, tedy směs sopečného popela, úlomků ztuhlé lávy a velkého množství vody. Lahary jsou podle vědců nebezpečnější než tekoucí láva, protože se pohybují mnohem rychleji.

Letiště Ngurah Rai v balijské metropoli Denpasaru denně odbaví nejméně pět tisíc zahraničních turistů a 15 až 20 tisíc domácích návštěvníků. Důvodem jeho uzavření je sopečný popílek, který může letadlům poškodit motory.

Vulkán se nachází zhruba 70 kilometrů od hlavních turistických letovisek a 60 kilometrů od letiště. České ministerstvo zahraničí ve svém aktualizovaném doporučení uvedlo, že čeští cestovatelé a občané pobývající na Bali by měli dbát zvýšené obezřetnosti a sledovat vývoj situace v místních sdělovacích prostředcích.

V případě trvajícího uzavření letiště v Denpasaru a potřeby odcestovat z Bali doporučuje Černínský palác využít lodního spojení z přístavu Gilimanuk (západ Bali) na Jávu a následně přepravu pozemní cestou do Surabaye, odkud se létá do Jakarty.

Ve městě Surabaya mohou čeští turisté využít konzulární asistenci Honorárního konzulátu České republiky. Alternativou by mohla být přeprava z přístavu Padangbay (jihovýchod Bali) na ostrov Lombok, a odtud letecky do Jakarty na návazné mezinárodní spoje.

Sopka Agung se probudila v září po více než 50 letech. V Indonésii se nachází téměř 130 sopek, tedy nejvíce ze všech zemí světa. Mnoho z nich jeví vysokou úroveň aktivity, přestože do opravdové erupce mohou zbývat měsíce. Při poslední velké erupci Agungu v roce 1963 zemřelo na 1100 lidí. /r/