iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Válka policistů, žalobci obvinili detektiva Komárka, soud

Kauzu odstartovalo trestní oznámení, které na Komárka podal policejní prezident Tuhý. Týkalo se podezření na zneužití pravomoci a pro pomluvu. Že by se Komárek dopustil pomluvy, se ale nakonec neprokázalo. Například kontrola Nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana ukázala, že vyšetřování takzvaného úniku bylo zcela v pořádku. Žalobci poslali k soudu případ bývalého detektiva Jiřího Komárka obviněného ze zneužití pravomoci úřední osoby.

Týká se jeho loňského výroku, v němž obvinil policejního prezidenta Tomáše Tuhého z „brutálního úniku informací“. Komárkovi hrozí rok až pět let vězení a zákaz činnosti. Vyplývá to z informací, které na webu zveřejnil dozorující státní zástupce Pavel Prygl. Případ bude řešit Okresní soud pro Prahu-západ.

Generální inspekce bezpečnostních sborů Komárka obvinila na počátku letošního roku. Bývalý policista se činu podle ní dopustil porušením povinnosti mlčenlivosti a povinnosti nestranného jednání tak, jak mu ukládá zákon o policii a zákon o služebním poměru. Komárek podle inspekce porušil zákony tím, že veřejně a ještě ve služebním poměru nařkl šéfa policie z úniku informací.

Komárek už dříve několikrát zopakoval, že si za svým výrokem stojí a policejní prezident pro něj tehdy byl podezřelým. V loňském roce patřil k hlavním kritikům reorganizace části policie, kvůli změnám od sboru odešel. Poté nastoupil na Finanční správu, která spadala pod ministerstvo financí tehdy vedené Andrejem Babišem (ANO), jenž reformu také odmítal. Pracoval tam v oddělení koordinace kontrolní činnosti. Kvůli zahájenému trestnímu stíhání je od letošního dubna postaven mimo službu.

Sloučení policejních útvarů v loňském roce odsouhlasil ministra vnitra Milan Chovanec (ČSSD), který v minulosti uvedl, že se Komárek bude muset obhájit. Otázkou podle něj je, zda šlo o chybu policisty, jeho zlý úmysl nebo o snahu odstranit policejního prezidenta. Tuhý dříve konstatoval, že Komárek informaci vyslovil jen z důvodu, aby poškodil policejního prezidenta a vedení policie a cílem bylo zaútočit na vedení policie v době, kdy reorganizace začala.

Komárek odešel od policie stejně jako jeho tehdejší nadřízený a ředitel Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Robert Šlachta. Oba to vysvětlovali tím, že podle nich byla reorganizace účelová. Jejich podezření vyšetřovala sněmovní komise. Počátkem února konstatovala, že cílem loňské reorganizace policie nebylo Šlachtu odstranit. Nicméně podle poslanců vedení policie v čele s Tuhým a jeho bývalým náměstkem Zdeňkem Laubem přípravu reformy značně podcenilo a nedostatečně projednalo.

Při policejní reorganizaci vznikla Národní centrála proti organizovanému zločinu, do níž se sloučily Útvar pro odhalování organizovaného zločinu a Útvar odhalování korupce a finanční kriminality. Reorganizace vyvolala roztržku mezi koaličními ČSSD a ANO, kritizovali ji také někteří žalobci.

ÚPLATNÍ SOUDCI, SVĚDCI NESVĚDČÍ

Výslechem svědka u Okresního soudu v Jičíně pokračovala korupční kauza bývalých litoměřických soudců Josefa Knotka a Ladislava Jelínka. Obžalobě čelí i soudní zapisovatelka a dva lidé, kteří podle spisu soudce upláceli. Případ do Jičína vrátil Nejvyšší soud, který zrušil dříve uložené tresty nad pěti obžalovanými. Nikdo z nich se dnešního líčení osobně neúčastnil, omluvili se z něj.

„Trvám na to, že jsem se ničeho nezákonného nedopustil,“ napsal soudu Jelínek v omluvném dopise, který přečetl předseda senátu Václav Hanousek. Na úterý bylo předvoláno šest svědků, z nichž dorazil jen jeden, který navíc nepřinesl do případu jasno. Řekl, že po tak dlouhé době si na nic nevzpomíná. Projednávání případu bude proto pokračovat 19. prosince.

„Nevím, proč jsem tady,“ řekl dnes soudu svědek, kterého před šesti lety u litoměřického soudu v jiné kauze soudil Knotek. „Byla to totální fraška, banalita, byl jsem osvobozen. Nevím, kdo to soudil, je možné, že pan Knotek, je to už dlouhá doba. Netuším, že by někdo chtěl jednání ovlivnit,“ uvedl muž.

Knotek a Jelínek se zodpovídají z přijetí úplatků a zneužití pravomoci úřední osoby, Antonín Marčaník a Antonín Kühn z úplatkářství. Zapisovatelku Jiřinu Šindelářovou obžaloba viní z napomáhání ke zločinu zneužití pravomoci úřední osoby, podle spisu pomáhala obžalovaným soudcům. Tři případy se týkaly údajné manipulace s termíny hlavních líčení, jedna věc manipulace se zákazem řízení a další ovlivnění trestního řízení. „Obžalovaní dílem úplatky přijímali a dílem je dávali. Někteří z nich jsou obžalováni i ze zneužití pravomoci úřední osoby,“ řekl ČTK státní zástupce Radim Dragouna.

Podle obžaloby Knotek figuroval ve všech zmíněných případech, které se měly stát v roce 2011. Podle spisu převzal od Kühna úplatek 30.000 korun, o které se rozdělil se Šindelářovou. Jelínkovi pak Knotek dal údajně jako úplatek láhev whisky.

Podle Dragouna 30.000 korun nemuselo být poslední částkou, kterou obžalovaní mohli získat. „Celkem jde o pět skutků. Ve druhém skutku byla předána hotovost 30.000 korun, ve třetím se hovořilo o více než 10.000 a následně o 100.000 korun. K plnění nedošlo, protože je policie zadržela,“ uvedl Dragoun.

Soudy svými původními rozsudky potrestaly Knotka 5,5 roky vězení, Jelínek dostal tříletou podmínku a Šindelářová, Marčaník a Kühn dvouleté podmínky. Knotkovi a Jelínkovi hrozilo až osm let, ostatním maximálně šest let. Ministr spravedlnosti oba soudce v roce 2012 dočasně zprostil soudcovské funkce. Knotek na ni v květnu 2013 rezignoval. Letos v květnu Nejvyšší soud rozsudky nad pěti obžalovanými zrušil a vrátil k novému projednání.

V RAKOUSKU NEMOHOU PODAT HROMADNOU ŽALOBU

Rakouský student práv a aktivista Maxmilian Schrems, který kvůli porušování ochrany soukromí podal ve Vídni hromadnou žalobu na irskou součást americké společnosti Facebook, nemůže tuto žalobu podat u rakouského soudu. Jako jedinec se ale svých práv domáhat ve své vlasti může. Uvedl to dnes generální advokát Soudního dvora Evropské unie Michal Bobek.

Max Schrems podal k rakouskému soudu žalobu proti společnosti Facebook Ireland Ltd. Tvrdí, že firma porušila práva na ochranu soukromí a ochranu údajů jak jeho, tak sedmi dalších uživatelů Facebooku, jejichž jménem jedná. Tito lidé mají bydliště v Rakousku, Německu a v Indii. Zemský soud ve Vídni se před dvěma lety žalobou odmítl zabývat s odůvodněním, že mu projednávání případu z procedurálních důvodů nepřísluší.

„Spotřebitel, který je oprávněn podat žalobu proti svému zahraničnímu smluvnímu partnerovi v místě svého bydliště, se nemůže současně se svými vlastními nároky dovolávat také nároků se stejným předmětem, postoupených jinými spotřebiteli s bydlištěm na jiných místech téhož členského státu, v jiných členských státech nebo ve třetích zemích,“ uvádí se v doporučení generálního advokáta. Bobek argumentuje tím, že povolení hromadné žaloby by znamenalo, že spotřebitelé by si mohli soud sami vybírat.

Rakušan Schrems namítá, že individuální soudní spory jsou vzhledem k finanční zátěži žalujících nereálné. „Podle názoru generálního advokáta mohu ve své domovské jurisdikci ve Vídni přinést přinejmenším „modelový případ“ a s ním vůbec první veřejné jednání o nelegálních praktikách Facebooku,“ uvedl Schrems ve svém prohlášení. K výzvě, kterou Schrems zveřejnil na internetu se připojily tisíce dalších uživatelů. Rakouský aktivista dnes žádá o náhradu škody 500 eur (téměř 12.800 Kč) za každého z 25.000 signatářů žaloby. Na rozdíl od Spojených států jsou společné žaloby v Evropě uznány jen málokdy. /r/