iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Kennedyho neuchránila policie? Venku část dokumentů

Zveřejnění všech materiálů týkajících se vraždy někdejšího amerického prezidenta Johna F. Kennedy ukládal archivům zákon z roku 1992. Na odhalení čekalo přes tři tisíce materiálů. Badatelé se však nakonec mohou ponořit „pouze“ do 2 800, zbytek zůstal na příkaz prezidenta Donalda Trumpa utajen kvůli obavám o národní bezpečnost. Nutno podotknout, že ani Trumpovi se tento krok příliš nezamlouvá.

Americké archivy ve čtvrtek zveřejnily většinu ze zbývajících tajných dokumentů o vraždě Johna F. Kennedyho. Odpovědi na klíčové otázky však nepřinesly. Potvrdily nicméně, že atentátník Lee Harvey Oswald byl v kontaktu se Sovětským svazem i Kubou. Policie také po atentátu dostala informace, že ho někdo plánuje zabít.

ZA SMRT CASTRA STO TISÍC DOLARŮ

Mezi odtajněnými dokumenty jsou i informace, které s atentátem na Kennedyho souvisí jen okrajově. Jde například o údajnou odměnu, kterou kubánští exulanti v USA byli ochotni vyplatit za zabití havanských revolucionářů.

Za smrt Fidela Castra to bylo 100 000 dolarů (dnes odpovídá hodnotě 800 000 dolarů, tedy 17,5 milionu korun), za zabití jeho bratra Raula a za smrt Ernesta Che Guevary, argentinského revolucionáře a Castrova ministra, po 20 000 dolarech.

Podle televize CNN odtajněné dokumenty potvrzují, že přípravy atentátu na Fidela Castra byly zahájeny už v prvních dnech Kennedyho úřadování v Bílém domě. Robert Kennedy, prezidentův bratr a ministr spravedlnosti, prý zjistil, že CIA nabídla přes prostředníka americkému gangsterovi Samu Giancanovi 150 000 dolarů za to, že najme Castrova vraha. Tajná služba měla prý zájem i na spolupráci s jinými gangstery, kteří měli Castra otrávit smrtící pilulkou.

Zpravodajský server Politico poukazuje na možnou vietnamskou stopu ve vyšetřování, kterou je prý zpráva bývalého šéfa CIA Richarda Helmse z roku 1975. Helms v odtajněné výpovědi tvrdí, že tehdejší prezident USA Lyndon Johnson spekuloval, že Kennedyho vražda byla odvetou za smrt jihokorejského diktátora Ngo Dinh Diema po puči z listopadu 1963, do něhož byla údajně CIA zapletena.

Dokumenty si krátce po zveřejnění začali pročítat historici i novináři z celého světa. Zřejmě nejzajímavějším odhalením je dosud zpráva tehdejšího ředitele FBI J. Edgara Hoovera. Podle ní měly americké tajné služby zprávy o přípravě vraždy strůjce atentátu Lee Harveyho Oswalda. Oswalda zabil dva dny po smrti Kennedyho majitel nočního podniku Jack Ruby.

Hoover, 24. listopadu 1963 (JFK zemřel 22. listopadu, Lee Harvey Oswald 24. listopadu), napsal: „Včera večer jsme v naší kanceláři v Dallasu přijali hovor. Nějaký muž klidným hlasem říkal, že je členem skupiny, která plánuje zabít Oswalda. Kontaktovali jsme policii v Dallasu a ujistili jsme se, že Oswald bude mít vyhovující ochranu. To se však nakonec nestalo.“

Ruby postřelil Oswalda v přímém přenosu během převozu do věznice. FBI poté vyslala svého agenta do nemocnice, a doufala, že by se zraněný Oswald mohl na smrtelné posteli přiznat k vraždě amerického prezidenta. To se však nestalo. Oswald na následky zranění v noci v nemocnici zemřel. Shodou okolností ve stejné nemocnici, ve které se dva dny před tím pokoušeli lékaři zachránit život Kennedymu.

Ve stejném textu Hoover píše i o pochybnostech náměstka nejvyššího státního zástupce Nicholase Katzenbacha. Ten se měl obávat, aby veřejnost nezačala šířit konspirační teorie o vraždě Kennedyho. Zároveň prý poznamenal, že Oswald před vraždou navštívil Mexiko, telefonoval na tamní kubánskou ambasádu a na sovětské velvyslanectví odeslal žádost o udělení víza.

Odtajněné dokumenty rovněž nabízí zajímavý pohled na postoje Sovětského svazu k atentátu. Kreml v reakci na zabití Kennedyho v interní komunikaci uváděl, že Oswald je „neurotický maniak, který zradil svou zemi“. Představitelé Sovětského svazu také věřili, že za smrtí amerického prezidenta je větší konspirace, kterou mohli zorganizovat lidé okolo Lyndona B. Johnsona, nástupce Kennedyho v Bílém domě.

Moskva se také obávala případné reakce USA, kdyby byl Sovětský svaz dáván do souvislosti s atentátem. V interní zprávě FBI se píše: „Náš zdroj uvádí, že představitelé Sovětského svazu se obávají, že některý z generálů by bez pevného vedení Spojených států mohl odpálit rakety na Sovětský svaz.“ Zveřejněné materiály rovněž potvrdily, že Oswald před vraždou mluvil se sovětskými diplomaty v Mexiku. Kontakt měl s velvyslancem Vladimirem Vladimirovičem Kostikovem i členy sekce KGB, která měla na starosti sabotáže a vraždy.

Zmínky se v nově odtajněných dokumentech dočkala také Kuba. Její zástupci FBI ubezpečovali, že nemají s vraždou Kennedyho nic společného. Kubánský velvyslanec v USA však v roce 1963 byl podle záznamů CIA smrtí amerického prezidenta potěšen. V roce 1967 FBI zachytila rozpravu kubánského důstojníka, který tvrdil, že Oswald byl skvělým střelcem. Důstojník Oswalda prý znal už před atentátem, uvádí CNN.

Další informace z odtajněných dokumentů jsou spíše jen malými střípky, které dokreslují komplikovanost celého případu. Dallaské oddělení FBI se například v listopadu 1963 snažilo sledovat Oswalda. Tajemně působí i britská stopa. Pětadvacet minut před atentátem totiž obdržel reportér britského deníku Cambridge Evening News telefonát a hlas na druhém konci mu radil, ať za chvíli zavolá na americkou ambasádu, která pro něj bude mít „něco velkého“.

OFICIÁLNÍ ZPRÁVA

Kennedy podle oficiální vyšetřovací verze, kterou zveřejnila v září 1964 takzvaná Warrenova komise, zemřel 22. listopadu 1963 krátce po půl jedné odpoledne. Jeho vůz, ve kterém cestovala také jeho žena Jackie a guvernér John Connally, projížděl po dallaském náměstí Dealey Plaza. Zazněly tři výstřely. První střela prezidenta minula, druhá ho zasáhla do zad. Poslední roztrhla Kennedymu hlavu, těžké zranění utrpěl i Connally. Americký prezident nejevil známky života a v nemocnici byl následně prohlášen za mrtvého.

Po pár hodinách policie zadržela Lee Harvey Oswalda. Po dvanácti hodinách ho obvinila z vraždy Kennedyho a policisty JD Tippita. O dva dny později v přímém přenosu majitel nočního klubu Jack Ruby Oswalda postřelil, ten na následky poranění v nemocnici po několika hodinách zemřel. Ruby byl později odsouzen k trestu smrti. Rakovina ho však dohnala dříve, Ruby zemřel v roce 1967.

Okolo vraždy stále panuje celá řada nejasností. Některé teorie hovoří o tom, že na Kennedyho pálilo více střelců. Mluví se také o přešlapech amerických tajných služeb či objednání vraždy amerického prezidenta ze Sovětského svazu či Kuby. Nově odtajněné dokumenty tyto části případu příliš neosvětlily.

V archivech však stále zůstávají stovky materiálů. Podle tajných služeb by nikdy neměly být zveřejněny, protože obsahují informace, které mohou ohrozit bezpečnost Spojených států. Speciální komise nyní bude zkoumat, zda je toto tvrzení pravdivé.

The Washington Post upozorňuje, že mezi nezveřejněnými dokumenty je i zpráva šéfa rezidentury CIA v Dallasu Waltona Moorea z doby atentátu nebo výpověď podnikatele Gordona McClendona, který hovořil s Jackem Rubym krátce předtím, než zastřelil Oswalda. Chybí i podrobnější informace o aktivitách kubánského exilu v USA. Otázkou zůstává, jestli se někdy tyto dokumenty dostanou na veřejnost. Konspirační teorie tak budou nad vraždou Kennedyho viset i nadále.

ČÁST DOKUMENTŮ NEZVEŘEJNĚNA

Americký prezident Donald Trump nakonec odložil zveřejnění některých utajovaných dokumentů týkajících se atentátu na někdejšího prezidenta Johna F. Kennedyho. Z celkem 3810 souborů nařídil zveřejnění pouze 2800 dokumentů, a to z důvodů obav o národní bezpečnost. S odkazem na úředníky Bílého domu o tom informoval server BBC.

Vedoucí představitelé FBI ve čtvrtek odmítli zveřejnit některé záznamy, které byly uloženy v Národním archivu. Ty se budou dalších šest měsíců zkoumat. Podle úředníků se Trump bude také snažit přesvědčit federální úřady o tom, že záznamy by měly být zůstat v utajení pouze ve výjimečných případech.

V prohlášení adresovanému výkonným útvarům Trump uvedl, že americká veřejnost si zaslouží být "plně informována o všech aspektech této klíčové události". „Požaduji, aby bylo vše konečně odtajněno.“ Velká část dokumentů, které se týkaly antentátu, byly však zveřejněny již v minulosti, podle serveru BBC se jedná o 90 procent celého souboru. Dokumenty zpřístupnila knihovna amerického Národního archivu. Některé záznamy byly však v utajení až do čtvrtka.

Zákon z roku 1992 schválený Kongresem totiž nařizoval, aby tyto záznamy týkající se atentátu – celkem asi pět milionů stránek – byly v plném rozsahu zveřejněny po 25 letech od schválení tohoto zákona. Jejich zveřejnění by totiž podle prohlášení úředníků mohlo ohrozit národní bezpečnost USA.

Některé z nezveřejněných záznamů však můžou podle serveru BBC být utajeny i po půlročním termínu, který připadne 26. dubna příštího roku. Prezident se podle úředníků Bílého domu velmi zdráhal při udělení souhlasu s uložením zbývajících dokumentů. Stalo se tak na žádost FBI. "Dnes nemám na výběr, ale tuto žádost raději přijmu než abych dovolil potenciální nevratné poškození bezpečnosti našeho národa," dodal Trump ve své zprávě.

Kennedy byl zastřelen 22. listopadu 1963 v otevřené limuzíně při návštěvě Dallasu. Podle oficiálního závěru vyšetřovatelů atentát spáchal Lee Harvey Oswald. Ten byl zatčen a následně obviněn, avšak obvinění popřel s tím, že byl jen „obětní beránek.“ Tomu věří také většina Američanů. Podle průzkumu stanice History Channel je 74 procent Američanů toho názoru, že muž atentát nepřipravil sám. Podle nich byl Oswald pouze nastrčenou figurkou, která posloužila k zakrytí „vyšších cílů.“

Warrenova komise, která se vyšetřováním atentátů zabývala, také zjistila, že muž navštívil kubánské a ruské velvyslanectví v Mexico City dva měsíce předtím, než byl Kennedy zastřelen. Milovníci senzací a historici si tak nejvíce slibují od dokumentů, které by se mohly týkat tohoto období.

Předpokládá se totiž, že mnoho doposud utajovaných spisů vytvořili agenti CIA, kteří tehdy Harveye v Mexiku sledovali. Odborníci však tvrdí, že mnoho dokumentů bude pro normálního smrtelníka nesrozumitelná. Podle serveru Politico se zde totiž nejspíše objevuje plno kódů, skrytých informací či falešných jmen. Trump však některé dokumenty označil za zajímavé.

MINISTR OBRANY USA NECHCE VÁLČIT S KLDR

Americký ministr obrany James Mattis dnes zavítal do demilitarizované zóny mezi KLDR a Jižní Koreou. Ve svém prohlášení zde pak ubezpečil, že cílem Spojených států není válka, ale „diplomatické řešení.“ Podle jeho slov chtějí Spojené státy přesvědčit jejího vůdce Kim Čong-una vzdát se svého jaderného arzenálu. Podle něj ohrožuje KLDR globální bezpečnost. "Severokorejské provokace nadále ohrožují regionální a světový mír a pokračují navzdory jednomyslnému odsouzení Bezpečnostní radou Organizace spojených národů," uvedl Mattis.

Ve svém prohlášení se také odvolal na slova svého kolegy, amerického ministra zahraničí Rexe Tillersona. Ten řekl: „Naším cílem není válka, ale spíše úplná, ověřitelná a nevratná denuklearizace Korejského poloostrova".Vyjádřil také solidaritu s lidmi z Jižní Koreje: „V době, kdy režim Kim Čong-una vyvolává ohrožení, stojíme po vašem boku i po boku korejského lidu."

Podle Mattise potlačuje severokorejský režim lidská práva a upírá občanům KLDR svobodu, prosperitu a lidskou důstojnost. Zároveň však zdůraznil, že nadále chce pokračovat v mírovém a diplomatickém jednání. "Pokračujme společně v práci a ukažme světu, že to dokážeme, a získáme čas k tomu, aby naši diplomaté tento problém vyřešili,“ dodal. Mattis přijel do Jižní Koreje, aby se tam setkal s představiteli její národní obrany a s americkými veliteli, kteří v oblasti působí.

Demilitarizovaná zóna je de facto hranice mezi Severní a Jižní Koreou. Je čtyři kilometry široká a 250 kilometrů dlouhá. Hranice je přísně střežená vojáky a nachází se tu i minová pole. Hranice vznikla dohodou o příměří roku 1953. Ta ukončila korejskou válku, obě strany jsou tak dodnes technicky v konfliktu, neboť nikdy nepodepsaly žádnou mírovou smlouvu.

Napětí mezi USA a KLDR vzrostlo po nedávných severokorejských zbrojních testech a slovních přestřelkách mezi prezidentem Donaldem Trumpem a Kim Čong-unem. Asii má v příštím týdnu navštívit i americký prezident Donald Trump. Během své jedenáctidenní cesty by měl navštívit pět zemí. Podle Bílého domu Trump zamíří do Japonska, Číny, Jižní Koreje, Vietnamu a na Filipíny a rovněž se zastaví v americkém tichomořském státě Havaj. Podle posledního prohlášení Bílého domu ale přísně střeženenou hranici mezi Severní a Jižní Koreou během svého pobytu nenavštíví. /r/