iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Protipovodňové opatření ochrání před vodou Olomouc

Dva nové mosty i veřejnosti přístupná náplavka podél pravého břehu řeky Moravy vzniknou v rámci další etapy protipovodňových opatření Olomouce. Etapu II. B dnes slavnostně zahájil ministr zemědělství Marian Jurečka. Po dokončení všech opatření bude před stoletou povodní ochráněno 20 tisíc obyvatel a majetek v hodnotě tří miliard korun.

„Už při svém nástupu na Ministerstvo zemědělství jsem si dal jako prioritu řešení protipovodňové ochrany v lokalitách, které byly postiženy ničivou povodní v roce 1997. Etapa, kterou nyní zahajujeme, bude stát více než sedm set milionů korun a zcela zásadně změní průběh povodní, protože kapacitně rozšíří nejužší místo řeky přímo v centru města,“ řekl ministr zemědělství Marian Jurečka.

Mimo samotné protipovodňové ochrany města ocenil ministr i nové rekreační možnosti, které stavba přinese. Na pravém břehu řeky mezi Šmeralovou a Komenského ulicí totiž vznikne přibližně 11 metrů široká náplavka celoročně přístupná veřejnosti.

Koryto řeky v centru města se v průběhu stavby zcela změní, vznikne nová kamenná nábřežní zeď, přeložit se bude muset i nábřežní komunikace a chodníky na pravém břehu. Mosty na Masarykově a Komenského ulici nahradí stavbaři novými, 22 metrů širokými a 56 metrů dlouhými. Díky těmto úpravám se zvýší kapacita koryta v centru města až na 650 m3/s.

Kvůli přestavbě dvou mostů na hlavních silnicích vedoucích do centra města bude nutné, aby byl vždy alespoň jeden plně funkční. Především kvůli tomu je stavba plánovaná na dobu 53 měsíců. Celkové předpokládané stavební náklady jsou 655 mil. Kč (v těchto nákladech nejsou zahrnuty náklady na inženýrskou činnost, autorský dozor a další náklady), 90 % uhradí Ministerstvo zemědělství.

V rámci III. etapy programu Prevence před povodněmi bylo doposud od roku 2014 poskytnuto více než 902 mil. Kč. V současné době je již ukončeno 30 opatření, kterými byla zvýšena ochrana před povodněmi pro téměř 32 tisíc obyvatel, dalších 37 opatření je aktuálně ve fázi výstavby.

NETRŽNOST PRODUKCE LESA A NÁVŠTĚVNOST LESA

Vlastní sběr prvotních dat a zjištění vstupních podkladů pro vyhodnocení dat a zpracování výsledků probíhalo v období od 1. 12. do 9. 12. 2016. Časové období i metodika sběru dat včetně dotazníku byla obdobná jako v minulých letech, čímž se zajistila potřebná kompatibilita vstupních dat a podkladů s předchozími roky šetření. Cílem bylo zjistit množství sbíraných lesních plodů a povědomí o ceně lesních plodů.

Sběr prvotních dat a zjištění vstupních podkladů provedla výzkumná marketingová agentura StemMark, s.r.o. v rámci periodického šetření s využitím stálé sítě školených tazatelů. Sběr byl proveden na reprezentativním souboru domácností ČR (na základě kvótního výběru) s využitím osobního F2F (Face to Face) dotazování. Dotazování bylo realizováno metodou CAPI (Computer Aided Personal Interview) s pomocí notebooků. Celkový počet uskutečněných rozhovorů a vyplněných dotazníků dosáhl 1008, což je rovněž v souladu s počtem respondentů v minulých letech.

Ze zjištěných údajů vyplývá, že rok 2016 je podprůměrným ve fyzickém objemu sběru lesních plodin v rámci celého sledovaného období, v němž se u nás dané informace zjišťují – tj. od roku 1994. Celkově bylo podle údajů nasbíráno 33,8 tis. t. lesních plodin, což je podprůměrný výsledek vzhledem dlouhodobému průměru 39,3 tis. t.. Výsledky potvrzují skutečnost, že ve sběru a produkci lesních plodin existují často meziroční rozdíly, působené řadou faktorů přírodních i ekonomických.

V odhadu peněžního vyjádření byl objem sběru v roce 2016 v hodnotě 5 060 mil. Kč nadprůměrným za celé sledované období (průměr činil 4 023 mil. Kč) v běžných cenách, ale jinak zcela srovnatelný s rokem 2015, kdy celková odhadovaná částka činila 5 851 mil. Kč. Na této hodnotě se výrazně podílí i nárůst cen za lesní plody v průběhu 23 let (včetně vlivu inflace) - viz tabulka 2. V intenzitě sběru uvedených lesních plodin na jednotku plochy existují značné rozdíly mezi kraji, což je způsobeno intenzitou sběru domácnostmi, ale i počtem obyvatel (domácností) připadajících na jednotku výměry lesní půdy přístupné veřejnosti (tj. zejména bez lesů ve správě Ministerstva obrany). Výrazně nadprůměrné množství lesních plodin na jednotku plochy je sbíráno na území Středočeského kraje (vliv obyvatel Prahy) oproti průměru ČR.

Návštěvnost lesa byla podle údajů v roce 2016 výrazně nadprůměrná, tj. 24,6 návštěv lesa na obyvatele, a 105,1 návštěv/ha lesa oproti dlouhodobému průměru 20,8 návštěv/obyvatele a 87,3 návštěv/ha lesa za celé sledované období (viz tabulka 3). Návštěvnost lesa je však výrazně místně diferencována, souvisí nejen s dostupností z velkých sídel, rekreační přitažlivostí a vybaveností, lesnatostí, ale i s výskytem lesních plodin. Opět platí, že návštěvnost lesů ve Středočeském kraji je v průměru výrazně vyšší oproti ostatním krajům.

Mezi nejčastěji sbírané plody patří houby, borůvky, maliny a ostružiny. Počet lidí, kteří je sbírají, meziročně mírně poklesl. Houby sbírá 68 % lidí, borůvky 43 %, maliny 35 % a ostružiny 31 % lidí. Bezinky a brusinky se sbírají nejméně, což se meziročně nezměnilo.

PRO ČECHY MÍSTO SÝRU ANALOG

Špagety pod privátní značkou stejného řetězce vyrobené pro rakouský trh z kvalitní tvrdé pšenice a pro český trh z obyčejné, německý kečup s vyšším obsahem rajčat než maďarský nebo dvě pomerančové limonády, z nichž jedna místo cukru obsahuje umělá sladidla a pomerančovou šťávu v ní nahrazuje jablečná. Takové jsou výsledky testu kvality privátních výrobků z pěti evropských zemí.

Test pro Ministerstvo zemědělství vypracovala Vysoká škola chemicko-technologická v Praze. Odborníci otestovali celkem 21 produktů, a to dětské výživy, krmivo pro domácí zvířata a privátní výrobky obchodních řetězců z České republiky, Německa, Rakouska, Slovenska a Maďarska. Jedenáct výrobků bylo odlišných, tři mírně odlišné a sedm vyhodnotila komise jako stejné.

„I tento test, zaměřený na kojeneckou výživu a privátní značky obchodních řetězců ukázal, že dvojí kvalita je tady stále velkým problémem. U privátních značek je možné jasně říct, že především zákazníci v České republice, v Maďarsku a na Slovensku dostávají výrobky s rozdílnou kvalitou, dost často s kvalitou horší,“ řekl ministr zemědělství Marian Jurečka.

Test odhalil například kečupy, obsahující rozdílné množství rajčat. Špagety pro český a slovenský trh byly vyrobené z běžné pšenice, zatímco pro rakouský trh z výrazně kvalitnější tvrdé pšenice. Ananasové plátky pro Německo a Rakousko byly nakládané v ananasové šťávě, pro ČR, Slovensko a Maďarsko v cukerném sirupu. Velký rozdíl byl i v mražené salámové pizze. Zatímco v německé byl použitý eidam a mozzarella, v pizze stejného řetězce pro český trh byl analog sýra, tedy náhražka vyrobená z rostlinných tuků. Stejný řetězec také v Německu prodává pomerančovou limonádu slazenou cukrem s obsahem pomerančové šťávy. V ČR obsahuje „stejná“ limonáda umělá sladidla a pomerančová šťáva je nahrazena levnější jablečnou.

Jen mírné rozdíly byly v instantních kojeneckých výživách, drobně se lišily výživové hodnoty a zastoupení jednotlivých složek. Přesnídávka s příchutí banán, broskev a jablko měla ve všech zemích složení stejné, naopak dýňová kojenecká výživa stejného výrobce určená pro český trh obsahovala 90 procent dýně, německá jen 65 procent, zbytek byl nahrazen škrobem.

„Tady se také potvrdil trend dvojí kvality potravin, nicméně obráceně, kdy němečtí spotřebitelé dostávají kojeneckou výživu s nižším obsahem základní složky. Nevidím důvod, proč by měli mít jak čeští, tak třeba i němečtí zákazníci rozdílnou kvalitu. V těchto průzkumech budeme dále pokračovat, budeme je zveřejňovat a ukazovat na ty firmy, které tuto nekalou obchodní praktiku používají,“ uvedl ministr Jurečka.

Od zveřejnění prvního průzkumu dvojí kvality v červenci 2017 došlo k velkému posunu. Jak výrobci, tak obchodní řetězce, kterým ministr po zveřejnění průzkumu zaslal osobní dopis, již avizovali, že budou u některých produktů měnit receptury. Změnil se i pohled členských států EU na dvojí kvalitu, problém za nepřijatelný označil rovněž předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker s tím, že je třeba jej řešit.

PLOCHA LESNÍCH POZEMKŮ ROSTE

Plocha lesních pozemků v České republice trvale roste. V roce 2016 se meziročně zvýšila o 1 458 hektarů na 2 669 850 hektarů. Částečně je to způsobeno převisem výměry nově zalesněných původně nelesních pozemků nad výměrou pozemků, které jsou z různých důvodů z lesa odnímány, částečně díky zpřesňujícím se údajům z katastru nemovitostí. Uvádí to Zpráva o stavu lesa a lesního hospodářství České republiky v roce 2016, kterou včera schválila vláda.

Oproti předchozím rokům mírně vzrostla i plocha obnovených lesních porostů, a to na 24 742 hektarů. Výše přirozené obnovy je 4 813 hektarů, což je ve srovnání s rokem 2015 také mírný nárůst. Podíl listnatých dřevin na umělé obnově je z dlouhodobějšího hlediska stabilní, přestože i zde loni došlo k mírnému nárůstu oproti předchozím letům. Podíl dosáhl 40,4 %.

„V loňském roce bylo v našich lesích vytěženo celkem 17,617 milionu metrů krychlových surového dříví. Výše těžby dřeva nepřekročila celkový průměrný přírůst, je tedy dlouhodobě udržitelná. Celkové zásoby dřeva v lesích se zvyšují,“ řekl ministr zemědělství Marian Jurečka.

Výše nahodilých těžeb dosáhla v roce 2016 téměř 9,4 mil. m3, a byla tedy o zhruba 1,25 mil. m3 vyšší ve srovnání s rokem předchozím. Nahodilé těžby představovaly více než polovinu těžeb celkových, což představuje nejhorší stav od kalamitních let 2007-2008. Tehdy byly zpracovávány následky větrných pohrom Kyrill a Emma. Výrazný nárůst poškození, a to na dvojnásobnou úroveň oproti roku předchozímu, byl zaznamenán v poškození zejména kůrovcem.

Celkové dodávky surového dříví se meziročně zvýšily o 1 454 tis. m3 na 17 617 tis. m3, přičemž dodávky jehličnatého dříví dosáhly 15 924 tis. m3 a dodávky listnatého dříví 1 693 tis. m3. Zpráva o stavu lesa a lesního hospodářství České republiky v roce 2016 se věnuje také návštěvnosti lesa a sběru lesních plodů (viz příloha). Markéta Ježková, tisková mluvčí Ministerstva zemědělství