iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Do konce roku se začne stavět dálnice do Karlových Varů
in

Ministerstvo dopravy vydalo stavební povolení pro připravované tři úseky na dálnici D6 ve směru z Karlových Varů na Prahu. Jedná se o obchvat Řevničova, silniční úsek Nové Strašecí – Řevničov a první etapu obchvatu Lubence. Hejtmanku Karlovarského kraje Janu Vildumetzovou o tom informovali zástupci Ředitelství silnic a dálnic ČR. Stavby odstartují ještě letos.

„Mám z toho velkou radost, vyvíjeli jsme velký tlak na Ředitelství silnic a dálnic, aby příprava těchto tří prioritních úseků probíhala sice pečlivě, ale bez zbytečných průtahů, aby se se stavbou začalo co nejdříve. Opakovaně jsme o tom jednali i s ministrem dopravy Danem Ťokem, který přislíbil, že ministerstvo udělá všechno pro to, abychom se v dokončení D6 posunuli dál. Nedostavěná D6 stále trápí nejen naše občany, ale stěžují si i návštěvníci, kteří k nám přijíždějí ve směru od Prahy. Věřím, že se zdárně podaří dokončit výběrová řízení na zhotovitele staveb a nic nebude stát v cestě tomu, aby práce mohly začít. Velký dík patří starostům po trase „déšestky“, i díky jejich úsilí se uleví lidem v obcích, kde se vybudují obchvaty,“ uvedla hejtmanka Jana Vildumetzová.

Obchvat Řevničova by měl měřit asi 4, 2 km a na jeho stavbu se počítá s náklady ve výši okolo
1 miliardy 630 milionů korun. Úsek Nové Strašecí – Řevničov v délce 5, 5 km přijde podle předpokladů asi na 1 miliardu 395 milionů korun. První etapa obchvatu Lubence je dlouhá přes 4, 8 km a náklady dosáhnou asi 1 miliardu 899 milionů korun. K úsporám částek ale může dojít během výběrových řízení. „Celkem se musí po trase D6 vybudovat 11 úseků v délce 70 kilometrů. I když je to pro nás stále hrozivé číslo a dostavba celé dálnice v nedohlednu, je dobře, že silnice konečně zase ožije stavebním ruchem. V průběhu roku 2020 by měly být tři zmiňované úseky hotové a mezitím budeme velmi bedlivě dohlížet na to, aby rychle pokračovala příprava i dalších částí D6,“ doplnila hejtmanka.

Kraj také v uplynulých dnech zaslal zásadní připomínku k novele vyhlášky, jejíž součástí je seznam komunikací s dálničním poplatkem. „Žádáme o vyjmutí celého úseku D6 od Karlových Varů do Chebu, protože v kraji jednak nemáme paralelní silnici I. třídy, po které by se D6 dala objet, je tak horší i dostupnost zdravotní péče a jde o úsek, který není napojený na českou dálniční síť, vede „odnikud nikam,“ vysvětlila Jana Vildumetzová. Vyhláška by měla vstoupit v platnost od ledna 2018, už v příštích týdnech by se mělo rozhodnout, zda ministerstvo dopravy připomínkám vyhoví. Mgr. Jana Pavlíková, tisková mluvčí

GRAND PRIX TOURFILM OBDRŽEL SPOT RAKOUSKA

Grand Prix festivalu Tourfilm letos obdržel rakouský spot režiséra Johannese Greberta „An Alpine Sense of Life“, který nahlíží na život v oblasti Alp očima jeho mladých obyvatel. Skrze jejich příběhy se snaží divákovi ukázat, co znamená život v horách, kterému čelí s otevřeností, lehkostí a vychutnávají si vše, co nabízí. S divákem tak sdílejí svou lásku ke krásné horské krajině.

"Filmu se podařilo vymanit se z pouhé vizitky rakouských Alp. Stylem natočení, pohybem kamery a jemnými protisvětly jde na jednu stranu o nadstandardní řemeslo, ale na stranu druhou obsahuje výrazný nápad personifikace, tedy přirozeně plynoucího představení lidí, kteří krajinou procházejí, fotografují, pracují v ní, žijí, jsou do ní vkořenění a hlavně ji cítí. Konečný titulek "Feel Austria" je tedy velmi výstižný, protože snímek vytváří audiovizuálními prostředky bohatou a jemnou atmosféru, která inspiruje k návštěvě rakouských horských strání a příkrých kamenných srázů velehor,” dodává k výsledku předseda mezinárodní poroty Martin Štoll.

V kategorii dokumentů s tématikou cestování do 60 minut získal prvenství indický snímek „Benaras-the unexplored attachments“, v němž jeho režisér Amartya Bhattacharyya zve diváky do starobylého indického města Váranásí, které se nachází na břehu řeky Gangy. Režisér přináší velice intimní a emotivní pohled město, které láká k návštěvě turisty a cestovatele z celého světa. Zároveň se zamýšlí nad prchavostí a pomíjivosti zájmu většiny z jeho návštěvníků, kteří na chvíli přijedou a město opět navždy opustí.

Mezi promo spoty do tří minut dosáhl na hlavní cenu své kategorie spot z portugalské produkce „Turismo Centro Portugal – Preferred Destination ECTAA´s 2017“, v kategorii promo spotu delších než tři minuty získal nejvyšší ocenění rakouský spot „Upper Austria - An incredible journey“.

V rámci jubilejního ročníku se v mezinárodní soutěži objevila nová kategorie amatérských krátkých filmů nebo „vlogů“ s tematikou cestování. Zde si hlavní cenu odnesl snímek „DugOut“ britského režiséra a dobrodruha Benjamina Sadda, který se svým kamarádem vydal na cestu do Ekvádoru. Zde objevovali kouzlo amazonského deštného pralesa na vlastnoručně vyrobené kánoi.

„Blahopřeji všem výhercům letošního jubilejního 50. ročníku Tourfilmu i TourRegionFilmu, který byl věnován proměnám cestování v České republice za uplynulých padesát let. Porota neměla snadnou úlohu, protože musela vybírat z více než 350 snímků. Velmi mě potěšilo, že kvalita přihlášených filmů je rok od roku vyšší,“ dodala k letošním výsledkům ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová.

Festival rozdal po čtyřiadvacáté i ceny v národní sekci TourRegionFilm. Mezi mobilními aplikacemi a webovými stránkami nejvíce porotu zaujal „Oficiální průvodce po severní Moravě a Slezsku”, nejlepším dokumentárním filmem s tematikou cestování, včetně online a TV sérií se stal seriál z produkce České televize ”Národní klenoty II”. V sekci promo spotů do deseti minut si cenu odnesl spot režiséra Petra Kašpara a produkce Revitalizace KUKS o. p. s. ”Zkus Kuks”. V sekci amatérských krátkých filmů porota udělila cenu snímku Markéty Hanákové a Lumíra Mikulenky „Afghánské odmítnutí”. Do festivalu se letos přihlásilo 368 soutěžních snímků (274 v mezinárodní soutěži, 94 do národní části soutěže).

V soutěži bylo zastoupeno celkem 45 zemí. Mimo Českou republiku (celkem 122 snímků, z toho 28 v mezinárodní soutěži) bylo nejvíce snímků z Portugalska (37), Španělska (32), Turecka (17), Německa (16), Chorvatska (16) či Slovenska (12). Do soutěže se však přihlásilo i několik "exotičtějších" zemí, jako je např. Bangladéš, Ghana, Indonésie, Filipíny či Mexiko. Michaela Klofcová, manažer tiskového oddělení

HISTORIE KONTAKTNÍCH ČOČEK V NTM V PRAZE

Národní technické muzeum otevírá expozici „Historie kontaktních čoček“, která navazuje na stálou výstavu „Chemie kolem nás“. Nová expozice mapuje historii kontaktních čoček a představuje světový přínos českého vědce Otto Wichterleho, který stál za vynálezem vhodného materiálu a způsobu výroby měkkých kontaktních čoček. Expozice vznikla ve spolupráci s Ústavem makromolekulární chemie Akademie věd ČR.

Měkké kontaktní čočky se používají od 60. let 20. století jako korekční pomůcka refrakčních vad oka, pro terapeutické účely a v poslední době také jako kosmetický módní doplněk. Pokusy o výrobu a použití tvrdých skleněných kontaktních čoček probíhaly od 80. let 19. století, ale až do poloviny 20. století nebyl vynalezen materiál, který by nebyl pro oko dráždivý a který by propouštěl vzduch k rohovce.

Materiál vhodný pro oční implantáty, hydrofilní gel poly-HEMA, připravil v 50. letech tým profesora Otto Wichterleho. Na Vánoce 1961 sestavil Otto Wichterle za pomoci dětské stavebnice Merkur prototyp odstředivého odlévacího zařízení, známý jako „čočkostroj“, na kterém vyrobil první měkké kontaktní čočky s vyhovujícím okrajem. Na tento úspěch později navázal jeho další patent na výrobu měkkých kontaktních čoček soustružením z vysušeného gelového bločku s následným bobtnáním ve vodě. Licenci na využití těchto komerčně velmi zajímavých vynálezů bohužel nedokázal československý normalizační režim udržet, a české hospodářství tak přišlo o velké zisky.

V expozici návštěvníky zaujme příběh Otto Wichterleho, jednoho z nejvýznamnějších českých vědců. Mohou zde vidět jeden z prvních „čočkostrojů“ z roku 1961, lahvičku s částí prvního milionu odlitých čoček, odlévací desku na přípravu prefabrikátů pro výrobu kontaktních čoček soustružením a mnoho dalších zařízení i druhů kontaktních čoček z různých období. Součástí expozice je také funkční model „čočkostroje“ z Merkuru, jehož autorem je sběratel Jiří Mládek. Adam Dušek

50 LET TECHNICKÉ ŠKOLY V PŘEROVĚ

Psal se rok 1967, když do lavic tehdy nově otevřené Střední školy technické v Přerově zasedli první studenti. Výuka zde byla od počátku zaměřena na optické obory a spjata s rozvojem podniku Meopta. Letos škola slaví už padesátileté jubileum. Za tu dobu jí prošlo více než sedm tisíc lidí. Zřizovatelem je Olomoucký kraj.

„Historie naší školy je opravdu bohatá. Už dávno ale nejsme jen „optickým“ učilištěm. Vzdělání tady získávají i budoucí strojně a stavebně zaměření řemeslníci,“ řekl ředitel střední školy technické František Šober. Oslavy založení škola rozvrhla na celý rok. Například se hned třikrát otevře veřejnosti. Poprvé si ji lidé mohli prohlédnout už dnes v rámci akademie řemesel.

„Rád jsem se na vlastní oči přesvědčil, že právě o tuto školu je velký zájem. Přeji jí další úspěšný rozvoj a hlavně mnoho kvalitních absolventů,“ řekl během dne otevřených dveří Ladislav Hynek, náměstek hejtmana Olomouckého kraje. Škola se může chlubit moderním technickým zázemím. Díky zřizovateli, kterým je Olomoucký kraj, tu mají například CNC stroje a další potřeby důležité pro praktickou výuku. „Techniku“ dnes v Přerově navštěvují čtyři stovky studentů. Praxi vykonávají přímo ve firmách, kde pak řada z nich může začít svoji profesní kariéru. Bc. Eva Knajblová, odbor kancelář hejtmana