iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Manipulativní studie nám udržitelnost nezajistí
in

Přesně před dvěma lety se všechny členské země OSN dohodly na Cílech udržitelného rozvoje. Tato strategie má do roku 2030 odstranit největší překážky lidského rozvoje a příčiny devastace životního prostředí. Česko si podle nedávné studie v plnění Cílů vede údajně velmi dobře. Ve skutečnosti je za tím manipulace s fakty a potřebné činy chybí.

V červenci tohoto roku vydala Bertelsmannova nadace a Sustainable Development Solutions Network další srovnávací studii o udržitelnosti nazvanou SDGs Index and Dashboards. Česká vláda její výsledky přivítala. ČR totiž překvapivě získala 5. místo, přeskočila tak např. Německo. „Přestože jsou pod studií podepsány uznávané kapacity, jedná se přesně o to, co bychom mohli označit za fake news, tedy falešnou zprávu,“ uvádí odborník na rozvojovou spolupráci a ředitel Střediska humanitární a rozvojové spolupráce Diakonie ČCE Tomáš Tožička.

Hlavním důvodem, proč studie o plnění Cílů příliš nevypovídá, je nevhodně zvolená metodika. Kritéria studie „se sice zaměřují na největší překážky, s nimiž se lidstvo aktuálně potýká, ale zároveň jsou zacíleny především na problémy, které se fakticky netýkají nejbohatších zemí; např. pandemie nemocí, podvýživu, úmrtnost dětí.

Naopak studie se takřka nevěnuje klíčovým otázkám, které jsou pro globální rozvoj a jeho udržitelnost zásadní a které se zároveň týkají právě bohatých států. Takovými jsou např. efektivní využití vody, poměr obnovitelných zdrojů energie, produkce skleníkových plynů, množství odpadu, materiální spotřeba a ekologická stopa. Celkově je tímto problematickým způsobem budován obraz světa, kde jsou rozvinuté průmyslové země zárukou udržitelnosti a nikoli její největší překážkou,“ upozorňuje ředitel Střediska humanitární a rozvojov é spolupráce Diakonie ČCE Tomáš Tožička.

Zvolený způsob měření z hlediska plnění Cílů udržitelného rozvoje tedy neposkytuje relevantní informace. Naopak vytváří jakýsi sebeklam. Západní společnosti mohou na základě takových měření snadno získat dojem, že se jich udržitelný rozvoj vlastně netýká nebo že je vše v nejlepším pořádku. Tomáš Tožička v této souvislosti podotýká, že nebezpečí podobných studií spočívá v tom, že „poskytují politikům, řídícím orgánům a dalším aktivním složkám společnosti zkreslené informace, na jejichž základě nemohou správně reagovat.“

Cíle udržitelného rozvoje (SDGs) jsou rozpracovány do podoby několika desítek konkrétních úkolů, jež mají vlády plnit. Lze je ve stručnosti vyjádřit pomocí pěti anglických slov: people (lidé), planet (planeta), prosperity (prosperita), peace (mír) a partnership (partnerství). Cíle vycházejí z vědomí, že výzvy, jako jsou odstranění chudoby, omezení diskriminace, ochrana planety, posílení svobody a bezpečnosti, jsou navzájem propojené. Vyžadují proto provázané řešení a aktivní zapojení jak zemí globálního Jihu, tak Severu. Cíle udržitelného rozvoje byly schváleny všemi členskými státy OSN 25. září 2015. Tomáš Tožička, tozicka.spolu@diakonie.cz, tel.: 603 866 054

DVĚ MILIARDY ZEMĚDĚLCŮM ZA SUCHO A MRAZY

Na zmírnění škod způsobených suchem v letošním roce dostanou naši zemědělci a pěstitelé 2 miliardy korun ze státního rozpočtu. Také ovocnáři a lesní školkaři obdrží celkem 208 milionů korun jako náhradu za úrodu, kterou zničily dubnové a květnové mrazy. Kompenzace dnes schválila vláda.

„Díky dvěma miliardám ze státního rozpočtu, které dnes schválila vláda, částečně pomůžeme nejvíce poškozeným zemědělským podnikům, u nichž by kvůli letošnímu suchu hrozilo ukončení jejich činnosti. Peníze na kompenzace za mrazy získáme z ušetřených prostředků z loňska, což je zhruba 57 milionů korun, vláda pak odsouhlasila zvýšení našeho rozpočtu o 151 milionů. Celkem tak můžeme ovocnářům a lesním školkařům poskytnout jako kompenzaci za letošní mrazy 208 milionů korun,“ řekl ministr Marian Jurečka.

Kompenzace za sucho budou vypláceny z Rámcového programu řešení rizik a krizí v zemědělství. Pro vyplácení bude stanovena maximální úroveň celostátního průměrného výnosu pro příslušnou plodinu za posledních pět let. Při jejím překročení nebude možné o kompenzaci žádat. Odškodnění za sucho půjde na nejvíce postižené plodiny, tj. obiloviny, olejniny, cukrová řepa, brambory, kukuřice na zeleno a siláž a trvalé travní porosty ve vazbě na chov hospodářských zvířat.

Škody způsobené suchem se v důsledku projevily zejména ve výrazném poklesu produkce a zároveň na nižší kvalitě plodin, např. potravinářské pšenice. Nejvýraznější dopady na výnosy obilnin byly zjištěny hlavně na jižní Moravě (Břeclavsko, Znojemsko, oblasti jižně od Brna, Hodonínsko, Uherskohradišťsko), v části středních Čech (Litoměřicko, Lounsko, Příbramsko) či v jižních Čechách. Letošní sucho se vyznačovalo výraznými rozdíly dopadu na zemědělskou produkci i mezi velmi málo vzdálenými lokalitami, proto nelze vyloučit jeho významné dopady i v oblastech, které nebyly celoplošně suchem zásadně dotčeny.

Ve spolupráci s Ovocnářskou unií ČR a Sdružením lesních školkařů ČR určilo MZe na celkovou kompenzaci škod způsobených mrazy částku 208 milionů korun: pro pěstitele ovoce 200 milionů a pro pěstitele lesních školkařských výpěstků 8 milionů korun.

MZe vyplatí podporu prostřednictvím Rámcového programu pro řešení rizik a krizí v zemědělství. Na kompenzaci budou mít nárok ovocnáři a lesní školkaři, kteří utrpěli ztráty převyšující 30 % obvyklých tržeb v porovnání s průměrem předcházejících tří let nebo za průměr posledních pěti let, do kterých se ale nezapočítá nejvyšší a nejnižší roční produkce. Na základě požadavku Ovocnářské unie ČR bude letos pro ovocnáře připravena i zjednodušující varianta k dotačním podprogramům dle Rámcového programu pro řešení rizik a krizí v zemědělství, a to dotační podprogram v režimu de minimis.

V dubnu a květnu letošního roku zasáhly mrazy především Moravu, nejvíce jižní. V Čechách byly škody spíše lokálního charakteru. Nejvýznamnější poškození je u meruněk a broskvoní. Mráz likvidoval také třešně, hrušně, jahodník, švestky a slivoně. Nejvyšší finanční ztráty jsou odhadovány u jablek. V mnoha oblastech byly poškozeny také některé druhy školkařských výpěstků v lesních školkách, jde zejména o jedle, smrky, buky a duby. Markéta Ježková, tisková mluvčí Ministerstva zemědělství

POSLANCŮM 1,8 MILIONU ZA ROK

Češi si ve druhé polovině října vyberou nové poslance. Asi tři čtvrtiny současných zákonodárců se o přízeň voličů ucházejí znovu. Pokud se do poslaneckých lavic vrátí, čekají je kromě solidního platu i bohaté náhrady. Server iDNES.cz přináší podrobný přehled, jak je v roce 2016 stávající poslanci čerpali.

Exkluzivní databáze zájemcům přesně ukáže, jak si poslanci při čerpání náhrad vedli, čtenáři se dostanou i k údajům o tom, kolik si jednotliví zákonodárci vydělali nejen na mzdách, ale také příplatcích k funkci například za vedení sněmovních výborů. Přehled si zájemci zároveň mohou filtrovat podle stranické příslušnosti nebo regionu, odkud konkrétní poslanec pochází.

Redakce iDNES.cz získala přehled všech náhrad, které poslanci dostávají. Většina dokáže nabízené možnosti vyčerpat na maximum. Podívejte se, jak poslanci čerpali náhrady na ubytování, telefony či asistenty. Částky jsou uváděny v průměru za měsíc. V tabulce najdete u jednotlivých poslanců i účast na hlasování ve Sněmovně a informaci, zda a kde kandidují v letošních volbách.

Oproti roku 2015 si poslanci loni přilepšili. Jejich základní plat byl v roce 2016 65 tisíc korun (o čtyři více než dvanáct měsíců před tím). Zvýšení platové základny navýšilo také příplatky za funkce ve výborech a limity na některé náhrady, které mohli za své výdaje čerpat. Což většina poslanců také využila. V průměru si tak polepšili o dalších více než pět tisíc.

Každý poslanec má k dispozici celkem sedm druhů náhrad. Jisté má každý zákonodárce čtyři z nich - na reprezentaci (117 600 korun za rok), na administrativní a odbornou práci (182 436 korun), na mzdy svých asistentů (468 000 korun) a také na telefon (60 000 korun). Dvě další souvisí s místem, odkud poslanec je (cestovní náhrady až 438 000 korun), a kde má kancelář (až 386 400 korun). Poslední - na ubytování (204 000 korun) - získají jen mimopražští zákonodárci.

„Je důležité si uvědomit, že kromě náhrad na reprezentaci a na cestování jde o platby, které nedostává poslanec, ale subjekt, na nějž je uzavřena smlouva,“ upozorňuje však mluvčí Sněmovny Roman Žamboch. Dalších pět druhů náhrad totiž Sněmovna poslancům neposílá.

Nejvíc na náhradách opět vyčerpali komunističtí poslanci z Ostravy. Mají to z Moravskoslezského kraje do Sněmovní ulice na pražské Malé Straně nejdál, takže mají možnost čerpat nejvyšší náhrady za cestování. Ostrava zároveň patří k největším městům České republiky, takže zdejší poslanci mají i možnost čerpat téměř nejvíc na kancelář.

„Jsem z Moravskoslezského kraje, kde máme nárok na nejvyšší náhrady,“ vysvětluje poslanec René Číp, že na náhradách vyčerpá nejvíc ze všech. Důsledkem je to, že pouze jemu stát vyplatil jen na náhradách více než 1,8 milionu, nebo taky 150 tisíc měsíčně. Podobně reagoval Číp už na začátku letošního roku, kdy iDNES.cz důkladně zkoumal náhrady za rok 2015 (více zde).

Za Čípem se v hodnotě celkem vyčerpaných náhrad umístil (stejně jako v roce 2015) další ostravský poslanec Leo Luzar a pak poslankyně z Karviné Milada Halíková. Nejvyšší náhrady celkem kromě poslanců KSČM vyčerpal Ladislav Šincl z moravskoslezské ČSSD, který si naúčtoval 1 772 138 korun.

Na statistiku se lze dívat i z pohledu, kteří poslanci dokázali vyčerpat nejvíc z nastaveného limitu za všechny náhrady. I v tomto ohledu se na špici objevili především poslanci KSČM. V první desítce jich je sedm, doplňují je dva zákonodárci z ČSSD a jedna poslankyně za TOP 09.

Nejúspěšnější v tomto směru byl komunista Stanislav Mackovík. Ten za celý loňský rok z celkových 1,68 milionu korun nevyčerpal pouze 2,4 tisíce. Stranická jednička v Libereckém kraji totiž pro nadcházející volby loni státu nechala jen 16 korun za administrativní práce a 2,4 tisíce za telefon.

„Myslím, že je to velmi účelové. Nikdo z KSČM neporušuje žádné zákony tím, že čerpá náhrady. Naopak postupujeme v souladu se zákonem,“ hájí postup svůj i svých kolegů poslanec Mackovík a dodává, že kdyby s tím měli ostatní zákonodárci problém, mohou navrhnout změnu zákona.

Většina poslanců KSČM posílá náhrady za kancelář své rodné straně. Pronajímá si totiž prostory v budovách patřící právě komunistům, strana si zároveň za pronájem účtuje nejvyšší možnou částku. Za jednoho průměrného komunistu zaplatí stát ročně za kancelář o 40 tisíc korun víc než za ostatní.

Hned za Mackovíkem skončil Jiří Zemánek z ČSSD, který státu nechal za minulý rok 3,7 tisíce korun. I jeho se pokusila redakce kontaktovat, jenže to není tak jednoduché. Na vlastních webových stránkách má uvedeno jen číslo svého asistente Radana Holáska. „Zeptám se pana poslance, jestli s vámi chce mluvit, a případně se ozve,“ reagoval Holásek na dotaz, zda by měl poslanec čas na rozhovor.

Do konce týdne už se však poslanec ani jeho asistent neozvali. Jak Zemánek, tak Mackovík si při čerpání vedli velmi dobře i loni. Oba shodně státu nechali jen necelých pět tisíc a překonala je jen Helena Válková z ANO.

O komunistických poslancích platí také to, že v průměru loni vyčerpali oni i jejich poslanecký klub ze všech nejvíc. V průměru jako jediní od státu inkasovali přes 1,5 milionu korun. Nejméně vyčerpali poslanci ANO. Každý z nich v průměru vyčerpal loni o 164 tisíc méně než průměrný komunista. Jen nepatrně víc stáli v průměru stát jejich kolegové z TOP 09.

PŘÍPAD MANAŽERŮ POJIŠŤOVNY VRÁCEN K DOŠETŘENÍ

Soud vrátil pražskému vrchnímu státnímu zastupitelství k došetření kauzu dvou bývalých manažerů státní Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP). Uvedla to mluvčí Obvodního soudu pro Prahu 1 Pavla Hájková. Muži čelí obvinění v souvislosti s financováním výstavby cementárny ve Vietnamu. Podle vrácené obžaloby způsobili porušením povinnosti při správě cizího majetku škodu ve výši 871 milionů korun.

Obžalobu podalo státní zastupitelství letos v dubnu. Soud pak v neveřejném zasedání, které se konalo v polovině září, rozhodl, že mu spis vrátí zpět. Podle trestního řádu může soud obžalobu po jejím předběžném projednání vrátit státnímu zástupci, jestliže je to třeba buď k odstranění závažných procesních vad dosavadního řízení, nebo k objasnění okolností, bez nichž není možné o věci rozhodnout. Proti rozhodnutí o vrácení si státní zástupce může podat stížnost.

Obvinění podle dřívějších informací médií čelí někdejší generální ředitel EGAP Karel Pleva a jeho obchodní náměstek Jiří Skuhra. V dubnu 2010 údajně v dokumentech pro jednání dozorčí rady o pojištění úvěru od České exportní banky (ČEB) úmyslně mazali a zkreslovali informace o riziku spojeném s výstavbou vietnamské cementárny. Chtěli prý dosáhnout příslibu uzavření pojistné smlouvy, protože si byli vědomi toho, že kdyby rada znala všechny okolnosti, příslib by neschválila. Mužům hrozí dva až osm let vězení.

ČEB kvůli pochybnostem z projektu odešla, úvěr 2,5 miliardy korun poskytla PPF Banka. Ta později čerpání z úvěrového rámce zastavila, z celkových 100 milionů eur se stihlo vyčerpat 30 milionů eur (dnes zhruba 807 milionů korun). Pojišťovna EGAP podporuje český export především pojišťováním vývozních úvěrů. Stát ve společnosti vykonává vlastnická práva prostřednictvím ministerstva financí, průmyslu, zemědělství a zahraničí. /r/