iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Lid Francie se bouří proti Macronovi, de Gaulle nebude

Macron před prezidentskými volbami jednal tak, jako kdyby se chtěl brzy stát oblíbeným politikem, jakým byl generál de Gaulle, nebo dosáhnout slávy Napoleona či jiných významných osobností Francie. Teď se ovšem už ukazuje, že se to nestane, protože lid Francie se proti Macronovi bouří.

Do ulic francouzských měst v úterý vyrazily statisíce lidí, aby protestovaly proti novele zákoníku práce prosazované prezidentem Emmanuelem Macronem. Stávky organizuje největší francouzský generální odborový svaz CGT. Aerolinky Ryanair organizátory protestů obvinily z toho, že drží celou Evropu jako rukojmí.

Protestů se zúčastnili hlavně železničáři, studenti a úředníci. Zablokovali silnice a ropné rafinérie od Paříže přes Lyon, Toulose a Nantes až po Marseille. Kvůli stávce muselo být zrušeno množství železničních i leteckých spojů. Prezident Macron, hlavní adresát nesouhlasu, je přitom momentálně v Karibiku kvůli hrozivé spoušti, kterou na francouzských ostrovech zanechal hurikán Irma.

Změna zákoníku práce je prvním velkým Macronovým krokem na poli legislativy. Její podstatou je rozvolnění některých mantinelů v oblasti pracovní doby, odměňování a odškodňování, kvůli kterým je francouzský trh práce zkostnatělý. Ačkoli se dotkne především soukromého sektoru, jeho odborová centrála CFDR se paradoxně k dnešním demonstracím nepřipojila.

Marketingový ředitel nízkorozpočtové letecké společnosti Ryanair Kenny Jacobs vyzval francouzskou vládu a Evropskou komisi, aby zasáhla. „Nemohou nečinně přihlížet, zatímco protesty působí evropským zákazníkům další a další trápení na cestách,“ rozohnil se Jacobs. Odboráři z CGT však již pohrozili, že bude hůř. Další, masivnější vlnu stávek plánují na 21. září. A dva dny nato chce uspořádat svou protestní akci neúspěšný krajně levicový prezidentský kandidát Jean-Luc Mélenchon.

„Prezident by měl lidem naslouchat, a ne je rozdělovat,“ prohlásil šéf CGR Philippe Martinez pro stanici France 2. Macron se však už dříve nechal slyšet, že „flákačům, cynikům a zastáncům tvrdé linie“ nehodlá ustoupit ani o píď. Zvláště výrazem „flákač“ nicméně podle politických komentátorů ještě přilil olej do ohně. Cílem francouzského prezidenta je stlačit v průběhu svého mandátu nezaměstnanost z 9,5 na 7,5 procent. Kvůli zvolené metodě jeho popularita poklesla prudčeji než ve srovnatelných obdobích všech třech jeho předchůdců v úřadu.

PLAVBA MIGRANTŮ Z LIBYE VRAŽEDNOU CESTOU

Plavba přes centrální Středozemní moře je nejnebezpečnější migrační trasou na světě. Za posledních tři a půl roku na ní zemřelo 14 620 lidí. Vyplývá to z nové studie Mezinárodní organizace pro migraci. Od začátku roku 2014 zahynulo či zmizelo na celém světě celkem 22 500 migrantů a uprchlíků, více než polovina z nich ve vodách Středozemního moře. Počty mrtvých rostou i přes to, že počet migrantů přijíždějících do Evropy klesá.

„Zatímco celkový počet migrantů pokoušejících se překročit Středozemní moře východní trasou byl v roce 2016 dohodou mezi EU a Tureckem výrazně snížen, míra úmrtnosti stoupla z 1,2 mrtvého na sto lidí v roce 2016 na 2,1 v roce 2017,“ píše se ve zprávě Mezinárodní organizace pro migraci (IOM).

„Tento nárůst je částečně způsoben vyšším počtem migrantů, kteří si vybírají tu nejnebezpečnější cestu, tedy centrální Středomoří,“ uvádí se ve zprávě. Trasu ze severní Afriky na Lampedusu či Sicílii si za poslední tři a půl roku vybrala jen čtvrtina běženců mířících přes Středozemní moře do Evropy, ale zahynulo na ní 88 procent všech migrantů, kteří se v něm utopili.

Evropská unie se v posledních měsících soustředí na udržení migrantů na libyjském území. V Libyi se dokonce objevila nová milice, které migrantům brání v odplutí a zadržuje je v detenčních centrech. Podle agentury AP tyto ozbrojence podpořila mezinárodně uznávaná vláda v Tripolisu i Itálie (více zde).

Organizace Lékaři bez hranic upozorňuje, že situace v libyjských detenčních táborech je naprosto katastrofická. Ozbrojenci je využívají k nucené práci, sexuálnímu otroctví či je prodávají pašerákům lidí.

„Podstata zadržování migrantů a uprchlíků v Libyi je prohnilá do morku kosti. Musí být pojmenována pravým jménem: je to prosperující podnikání s únosy, mučením a vydíráním,“ napsala minulý týden prezidentka Lékařů bez hranic Joanne Liuová v dopise adresovaném evropským politikům.

Zatímco migrační cesta z Libye se v posledních týdnech výrazně zklidnila, dramatický nárůst migrantů zaznamenali Španělé. Šéf evropské agentury pro ochranu hranice Frontex Fabrice Leggeri v pondělí uvedl, že z Maroka do Španělska se letos přeplavilo už 14 000 migrantů, což je ve srovnání s minulým rokem více než dvojnásobek. Většina z nich jsou občané Maroka.

ZADAR POD VODOU, MOHUTNÉ ZÁPLAVY V CHORVATSKU

Chorvatské pobřeží Jaderského moře zasáhl prudký déšť, který vyvolal bleskové povodně. Ty způsobily uzavření silnic a ponechaly mnoho lidí v této oblasti bez elektřiny. Ve městě Zadar byla v pondělí kvůli záplavám přerušena školní výuka, voda v této oblasti zatopila domy a nemocnice. Valící se voda navíc strhla v Zadaru most.

Bouře se na jih přesunula ze severu, kde o víkendu napáchala velké škody na istrijském poloostrově. Ve městě Zadar spadlo 190 litrů vody na metr čtvereční, což je více než dvojnásobek měsíčních srážek. Ty se v Zadaru průměrně pohybují kolem 98 litrů. Meteorologové uvádějí, že se jedná o nejhorší déšť v této oblasti od roku 1986, kdy spadlo 353 litrů vody na metr čtvereční. Zadarské úřady naléhají na obyvatele, aby nejezdili po zatopených komunikacích až do odvolání výstrahy.

Povodně způsobily uzavření několika škol a ponechaly velkou část města bez elektřiny. Jedním z nejvíce zaplavených míst je nákupní středisko Supernova Mall, kde voda zaplnila celé podzemní parkoviště, které nyní připomíná bazén. V neděli vypukly přívalové deště také v Itálii, kde zabily nejméně sedm lidí. Jedna osoba se stále pohřešuje v Livornu.

BOSNA BEZ TERORISTŮ?

Vlajky teroristické organizace Islámský stát (IS) v Bosně nevlají, ujistil v úterý po jednání bezpečnostních složek státu bosenský premiér Denis Zvizdić. Popřel zároveň tvrzení českého prezidenta Miloše Zemana a některých dalších představitelů, že radikální muslimové mezi Bosňáky představují pro Evropu teroristickou hrozbu.

O vlajkách IS vlajících nad některými bosenskými městy hovořil český prezident Miloš Zeman, připomněla agentura Reuters. Bosenští muslimové obecně praktikují umírněnou formu islámu, někteří však přijali radikální výklad od zahraničních bojovníků, kteří přišli do balkánské země během občanské války v letech 1992-1995 a bojovali po boku muslimů proti pravoslavným Srbům a katolickým Chorvatům.

Někteří Bosňáci se připojili k Islámskému státu v Sýrii a v Iráku, ale bosenská policie tvrdí, že odjezdy těchto adeptů svaté války v posledních 18 měsících úplně ustaly a více než polovina těch, kteří se z války vrátili, byla uvězněna podle zákona zakazujícího válčit v cizině.

Zeman minulý měsíc v pořadu serveru Blesk.cz S prezidentem v Lánech mimo jiné uvedl, že v případě teritoriální porážky IS v Iráku a v Sýrii hrozí nebezpečí, že si islamisté vytvoří evropskou teroristickou základnu. „Já se obávám, že takovou základnou může být Bosna. A to jednak vzhledem k národnostnímu složení v této zemi a jednak vzhledem k tomu, že už dnes v řadě bosenských měst a vesnic vlají vlajky Islámského státu,“ řekl český prezident.

Chorvatská prezidentka Kolinda Grabarová Kitarovičová zase varovala před „tisícovkami bojovníků, kteří se vraceli do Bosny ze Sýrie a Iráku“. Chorvatský časopis Globus minulý týden odhadl počet zradikalizovaných bosenských muslimů na pět až deset tisícovek. Podle premiéra Zvizdiče jsou tato tvrzení neopodstatněná, politicky motivovaná a mohla by poškodit Bosnu v očích investorů a turistů.

„V Bosně nevlají vlajky IS,“ řekl Zvizdić novinářům po poradě s ministry a šéfy bezpečnostních složek. „Nemáme žádné odjezdy do válečných zón v cizině, nemáme žádný incident, který by se dal označit za teroristický čin, a pracujeme na prevenci, abychom zabránili možnosti, že k takovému incidentu dojde,“ dodal s odvoláním na poslední dva roky, během nichž v Evropě došlo k několika teroristickým útokům.

Bosenské bezpečnostní složky tvrdí, že od roku 2012 zemi s cílem přidat se k IS opustilo celkem 240 bosenských občanů. Z nich 116 na Blízkém východu zůstalo a ze 44 navrátilců bylo 23 uvězněno. Bosenský ministr bezpečnosti Dragan Mektić uvedl, že teroristické hrozby v Bosně jsou převážně vnější a že bezpečnostní a zpravodajské agentury minulý měsíc zabránily vstoupit do země osobě, která mohla mít vazby na teroristy.

V roce 2015 byli v Bosně zabiti dva vojáci a policista při dvou různých útocích. Nenašly se žádné stopy svědčící o napojení větší uskupení. Zemanův názor, že Bosna by se mohla stát základnou IS v Evropě, již dříve odmítl člen předsednictva Bosny a Hercegoviny Bakir Izetbegović, který v tříčlenné bosenské kolektivní hlavě státu zastupuje Bosňáky, hlásící se k islámu.

OSN VARUJE, ROSTE POČET DĚTSKÝCH VOJÁKŮ

Verbování dětských vojáků v ozbrojených konfliktech na Blízkém východě i v Africe je na vzestupu. OSN ve své poslední zprávě uvádí, že počet dětí a mladistvých v řadách ozbrojenců se za poslední roky zdvojnásobil. Humanitární pomoc kvůli bojům potřebuje dalších 28 milionů dětí. Chybí jim základní zdravotní péče i vzdělání.

Nasazení dětí v ozbrojených konfliktech podle organizace UNICEF prošlo v posledních letech dramatickým vývojem. Až donedávna ozbrojenci využívali mladé rekruty spíše mimo bojiště jako pomocníky, kteří se starali o raněné a vojákům pomáhali se zásobováním. Nyní se děti mnohdy staví do první linie se zbraní v ruce. V roce 2015 OSN zaznamenala přes tisíc takových ověřených případů, tisíce dalších však pozornosti humanitárních pracovníků unikají.

„Konec bojů je v nedohlednu a ekonomická situace rodin stižených konflikty je bídná. Nemají tak jinou možnost, než své děti poslat do práce. Dcery pak končí v manželských svazcích ve velmi nízkém věku. Počet dětí, které se nějakým způsobem zapojily do bojů, se zdvojnásobil,“ popisuje regionální ředitel UNICEF Geert Cappelaere. Za bojové nasazení děti dostávají slušné peníze. Rizika jsou však nemalá.

Příliv těch nejmenších je patrný zejména na bojištích v Sýrii a Iráku. K nelichotivé statistice přispěl zejména Islámský stát, který svou ideologií krmí i šestileté děti. Nutí je sledovat popravy a cvičí je v zacházení se zbraní. Čisté svědomí v tomto ohledu nemají ani irácké milice, které děti trénují s tichým souhlasem Spojených států. Irák přitom už v roce 2008 ratifikoval úmluvu OSN o zákazu verbování vojáků mladších osmnácti let.

Ozbrojené konflikty v rozvojových oblastech dlouhodobě brání práci humanitárních organizací, které se zde snaží poskytovat základní pomoc. „Války připraví o dětství miliony chlapců a dívek. Desetiletí pokroku na Blízkém východě a na severu Afriky jsou v ohrožení,“ myslí si Cappelaere.

Smutným důkazem nelepšící se situace je přehlížený konflikt v Jemenu. Statisíce lidí musely opustit své domovy. Po ostřelování v mnoha městech chybí dodávky elektrické energie i pitné vody. Celá řada nemocnic je v troskách. Minulý týden zde OSN informovala o jednom z mnoha případů rekrutování dětských vojáků. Jednalo se o 1 700 dětí. Některým vojákům bylo deset let, píše server The Guardian.

Situace v Jemenu je podle OSN vůbec nejhorší současnou humanitární krizí na světě. Bezmála 19 milionů lidí musí spoléhat na pomoc z ciziny. Sedm milionů balancuje na hraně hladomoru. Situaci nepřispívá ani rychlé šíření cholery, kterou aktuálně trpí až 610 tisíc lidí (více o nákaze zde). Nejvíce touto situací trpí děti.

Na dětské bojovníky stále častěji spoléhá také nigerijská teroristická organizace Boko Haram. Za letošní rok vyslala na teroristické mise čtyřikrát více dětských sebevražedných atentátníků než loni. Jednalo se 83 dětí, většině z nich bylo méně než 15 let. V jednom případě teroristé použili při atentátu mimino, které bylo připásáno k dívce.

Děti, kterým se podaří od Boko Haram utéct, většinou musejí podstoupit dlouhé výslechy a bývají vyčleněny ze svých domovských komunit. Nigerijská humanitární pracovnice Rebecca Daliová uvedla, že její organizace už pomohla 209 dětem, jež utekly od Boko Haram. Jedno dítě přitom podle ní bylo teprve čtyřleté.

„Děti, které od Boko Haram uprchly, jsou velmi traumatizované. Byly tam dvě dívky, které povstalci z Boko Haram připravovali na sebevražedné mise. Ozbrojenci dívkám vštěpovali, že jejich život nic neznamená a pokud zemřou při sebevražedné misi a zabijí mnoho lidí, teprve pak jejich život smysl měl,“ prozradila Daliová.

Nasazení dětí v ozbrojených konfliktech pro ně může mít dlouhodobé následky, a to nejen kvůli případným zraněním a psychickým traumatům. Kvůli válce totiž často nemohou chodit do školy. Jen v Iráku a Sýrii kvůli bojům chybí pravidelná školní docházka 3,4 milionům dětí. Na celém Blízkém východě a Severní Africe se jedná dokonce o 16 milionů. Takto špatné statistiky UNICEF hlásil naposled v roce 2007.

V NORSKU OPĚT VLÁDNE SOLBERGOVÁ

Norské premiérce Erně Solbergové se podařil husarský kousek: navzdory poklesu cen ropy a ekonomickým otřesům v posledních letech vyhrála parlamentní volby. Konzervativci tak poprvé za třicet let obhájili mandát k vedení země. Nyní ji čekají tvrdá vyjednávání s dosavadními koaličními partnery o další těžbě ropy a zemního plynu. „Naše řešení problémů fungovalo. Vytvořili jsme pracovní místa,“ řekla Solbergová krátce po půlnoci svým příznivcům v metropoli Oslu.

„Máme před sebou ale další výzvy... Výnosy z ropy se budou snižovat. Všichni musíme jednat zodpovědně,“ dodala politička, jejíž středopravý blok získal po sečtení 95 procent hlasů ve 169členném parlamentu 89 křesel. Šéf opoziční Dělnické strany Jonas Gahr Störe porážku uznal. „Je to obrovské zklamání,“ uvedl vůdce strany, jež byla během posledního století dominantní silou norské politiky. Rezignovat na funkci šéfa strany prozatím odmítl.

Solbergová se v předvolební kampani prezentovala jako záruka pokračujícího ekonomického růstu, labouristický vůdce Störe sliboval, že posílí sociální stát, ovšem za cenu opětovného zvýšení daní, které konzervativní vláda snižovala. Solbergová, která bývá svými stoupenci přirovnávána k německé kancléřce Angele Merkelové, zaznamenala pro stranu historické vítězství; od roku 1985 se totiž žádné konzervativní vládě v ropné velmoci Norsku nepodařilo obhájit mandát.

Konzervativní strana Höyre v čele s „železnou Ernou“, jak bývá Solbergová přezdívána, tvořila od roku 2013 menšinovou vládu společně s populistickou, protiimigrační Stranou pokroku za podpory Křesťanské lidové strany a Liberální strany Venstre.

Před dvěma lety, kdy se Norsko potýkalo s prudkým poklesem cen ropy, kvůli němuž přišlo o práci v zemi 50 000 lidí, vévodila Dělnická strana průzkumům veřejného mínění s podporou 40 procent voličů. Tento trend se změnil, když se vládě Solbergové povedlo oživit ekonomický růst díky snižování daní a čerpání z norského fondu bohatství, kam země již řadu let střádá ropné zisky a jehož objem dosahuje téměř bilionu dolarů.

Z pondělních voleb sice Dělnická strana vyšla jako nejsilnější jednotlivá politická formace, získala ale pouhých 27,4 procenta hlasů, což je podle deníku Aftenposten druhý nejhorší výsledek strany od druhé světové války. Norská média píší o debaklu.

Ani pro vítězku Solbergovou ale nebude situace jednoduchá. Její strana ztratila oproti minulým volbám v parlamentu tři místa, takže bude ještě víc závislá na podpoře menších stran středopravého bloku a její vláda by mohla být méně stabilní. Křesťanská lidová strana a Liberální strana Venstre se navíc výrazně neshodují v názorech s protiimigrační Stranou pokroku, především v otázce přistěhovalecké politiky a budoucnosti těžby ropy.

Šéf křesťanských demokratů již Solbergovou varoval, že jeho strana nebude automaticky podporovat každé vládní rozhodnutí. Jak Křesťanská lidová strana, tak Liberální strana Venstre se v předvolební kampani vyslovily pro přísné omezení průzkumů nových nalezišť ropy a zemního plynu kolem malebného souostroví Lofoty a Vesteraaly a v dalších arktických oblastech. Strana pokroku naopak propaguje rozšíření těžby ropy v Arktidě a větší utrácení energetických zisků. /r/