iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Tajné služby pod širší kontrolou? Normu podepsal Zeman

Členy nezávislého orgánu se budou moci stát výhradně čeští občané, kteří dosáhli 40 let věku a mají vedle vysokoškolského právnického vzdělání taky prověrku na stupeň přísně tajné. Zákon ale vylučuje prezidenta, členy vlády, jejich náměstky, zákonodárce, soudce, krajské nebo obecní zastupitele a také lidi, kteří byli v posledních třech letech příslušníky nebo zaměstnanci bezpečnostních sborů a ozbrojených sil. Členy bude vybírat Sněmovna na návrh vlády na dobu pěti let.

Sněmovní kontrola nově zahrne všechny tajné služby, tedy i civilní rozvědku. Na činnost zpravodajců bude navíc dohlížet taky pětičlenný nezávislý orgán. Předpokládá to vládní novela zákona o zpravodajských službách, kterou dnes podepsal prezident Miloš Zeman, informoval Hrad. Účinná bude od ledna příštího roku.

Sněmovní komise nyní kontrolují činnost Bezpečnostní informační služby, tedy civilní kontrarozvědky, a Vojenského zpravodajství, což je jednotná armádní zpravodajská služba, jež se zaměřuje na rozvědnou i kontrarozvědnou práci. Nově budou poslanci dohlížet i na Úřad pro zahraniční styky a informace, což je civilní rozvědka.

Vedle toho vznikne orgán nezávislé kontroly, který by měl být složený z důvěryhodných, bezpečnostně prověřených a veřejností respektovaných lidí. Kontrolovat bude všechny zpravodajské služby, navíc i takzvané živé věci, byť s omezeními. Služby by nemusely předávat například údaje, které by mohly jejich akce zmařit.

Sporným bodem novely se stal mezi zákonodárci rozsah působnosti Vojenského zpravodajství. Sněmovna mu navrhla odebrat bezpečnost, mělo se starat jen o obranu. Senátoři se ale proti omezení postavili zejména s argumentem, že obranu a bezpečnost není možné oddělovat. Dolní komora nakonec jejich názor v opětovném projednání vrácené normy podpořila a bezpečnost v působnosti armádní tajné služby zůstala.

ZAORÁLEK POSTUPOVAL PROTI SNĚMOVNĚ U REZOLUCE UNESCO

Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) podle opoziční ODS postupoval proti výzvě Sněmovny, která odmítla protiizraelskou rezoluci Organizace spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO). Občanským demokratům se ale tuto záležitost dnes nepovedlo zařadit na jednání dolní komory. Zaorálek na schůzi chyběl a přítomní členové vlády včetně premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) na výtky ODS nereagovali.

Vláda měla podle návrhu Jany Černochové (ODS) sdělit Sněmovně, jak zareagovala na její květnovou výzvu, jaké kroky učinila proti politizaci UNESCO a jak zareagovala na nótu palestinského velvyslanectví v Praze, aby se od výzvy Sněmovny distancovala. Dolní komora se postavila proti rezoluci UNESCO, která popírala izraelskou svrchovanost nad Jeruzalémem, a doporučila vládě zastavit platby této organizaci v případě její další politizace.

Poslankyně svůj návrh zdůvodnila tím, že Zaorálek písemně vybídl Sněmovnu k tomu, aby byla uvážlivější, protože některé její kroky nejsou zcela v souladu s uplatňovanou zahraniční politikou vlády. Ministr podle Černochové podlehl palestinské nótě, podle níž se postoj Sněmovny nezakládá na historických faktech a mohl by vytvářet iluzi, že ČR podporuje "okupaci a etnické čistky praktikované Izraelem".

"Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek hodil přes palubu našeho největšího a historického spojence na Blízkém východě Izrael, když se zalekl palestinské pozice a pokáral Sněmovnu," prohlásila poslankyně. S odkazem na analýzu Parlamentního institutu odmítla ministrovo tvrzení, že by pozastavení příspěvků za členství v UNESCO bylo v rozporu s mezinárodním právem, a tím i s ústavou. Česko by letos mělo zaplatit UNESCO přes 30 milionů korun.

Napadaná rezoluce UNESCO kritizovala Izrael za vykopávky ve východním Jeruzalémě a označila je za porušení mezinárodního práva. Izrael tuto část města obsadil za války v roce 1967, později ji připojil k západním čtvrtím a celé město označil za svou nedělitelnou metropoli. Dohody z 90. let počítaly s tím, že východní Jeruzalém bude hlavním městem palestinského státu. Podobná loňská rezoluce k památkám ve východním Jeruzalémě, kterou navrhly arabské země, používala pro místa v jeruzalémském Starém městě pouze arabské názvy.

V CHOMUTOVĚ PROTESTY PROTI LIDLU, ODSTRAŇUJE KŘÍŽKY

Kauza s vymazáváním křížů pobouřila velkou spoustu zákazníků i čelních představitelů země. K bojkotování nákupu výrobků z řeckého týdnu vyzývali především lidovečtí poslanci a zástupci církví. V chomutovském Lidlu se ale dál tvoří fronty. Zákazníkům sice chování řetězce vadí, nakupují v něm ale dál. „Mě to přišlo hrozně sprosté a na rozdíl od té kauzy s černochem tady opravdu vidím problém,“ myslí si například zákaznice Věra Černá. „Jenže nikde jinde skoro nenakupuji a obchod by mi opravdu chyběl. Takže nekupuji nic z řeckého týdne, jinak to ale neomezuji,“ uzavírá Chomutovanka.

U prodejen Lidl v Chomutově někteří lidé protestují a instalují pomníčky. Protestní akce je součástí mezinárodní iniciativy. Velký mezinárodní skandál zčeřil i klidné chomutovské vody. U místní prodejny Lidl protestovali několik dnů aktivisté, kteří nesouhlasí s reklamní kampaní německého řetězce. U obchodu vztyčili dřevěné kříže s memorováním a zapalovali svíčky. Obchod je nechal z Chomutova odstranit, objevují se ale i v jiných městech.

Protestní akce je součástí mezinárodní iniciativy. „Organizuje ji Generace identity, což je celoevropské mládežnické hnutí,“ vysvětluje předseda chomutovských aktivistů Jan Mrázek. Hnutí si klade za cíl rozvíjet evropské tradice a podporovat kulturní identitu Evropanů. Protestem chce upozornit na počínání Lidlu, který z obalů svých výrobků vymazával kříže z křesťanských památek.

Aktivisté odmítají, že by se jednalo o náboženskou akci. „Uznáváme ale tradici, která Evropu po staletí formovala,“ říká Mrázek. Krok Lidlu chápou jako nesmysl poplatný politické korektnosti. Pomníčky zapíchnuté v trávníku stály před prodejnou několik dní. „Kříž jsme vztyčili ve čtvrtek v podvečer a ještě v ranních pondělních hodinách tam stál,“ říká Mrázek. Teď by ho tam ale zákazníci hledali marně, na místě už zůstaly jen vyhořelé kalíšky od hřbitovních svící. „Naši zaměstnanci ho odstranili,“ potvrdila mluvčí Lidlu Zuzana Holá. Proč tak učinili a jak s kříži dál Lidl naložil, nechtěla společnost více komentovat.

Kříže vztyčili aktivisté nejen na různých místech v České republice, ale také na území takzvané Visegrádské čtyřky, tedy i u prodejen v Polsku, Slovensku a v Maďarsku. Podle Lidlu to není jediný způsob protestu, se kterým se řetězec setkává. „U několika prodejen jsme během uplynulého týdne i dnes zaznamenali na výlohách nalepené lepící pásky ve tvaru kříže,“ popisuje mluvčí Lidlu Holá. Potvrdila také, že aktivisté s kříži a svíčkami se objevili i v dalších městech než jen v Chomutově. S většími demonstracemi se ale společnost zatím nesetkala.

Chomutovští aktivisté jsou, přestože kříže už Lidl odstranil, spokojení. „„Vzbudilo to pozornost a diskuzi, svůj účel tedy akce splnila,“ myslí si aktivisté. Chomutované se na Lidl zlobili i v minulosti U Chomutovanů si Lidl udělal škraloup dávno před kauzou s modelem černé pleti i vymazávání náboženských symbolů. Když tam řetězec otevíral svou prodejnu, došlo k pokácení stoleté lípy, která překážela reklamnímu poutači. K události došlo v říjnu 2003 a u příležitosti státního svátku Chomutované hromadně demonstrovali. Město nechalo na vlastní náklady vysázet osm nových lip a zaplatilo pískovcový pomník, který lípu připomíná. /r/