iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Trestní oznámení nelze zneužívat v politickém boji

Trestní oznámení nemá být pokračováním politického boje jinými prostředky. Pokud je nepodložené a šikanózní, mohou soudy později přiznat nařčenému člověku náhradu od toho, kdo oznámení podal. Ústavní soud (ÚS) se dnes v nálezu zastal třinecké starostky Věry Palkovské (Osobnosti pro Třinec), jejím sporem s opozičním zastupitelem se musí znovu zabývat Krajský soud v Ostrava.

„Z hlediska ochrany základních hodnot českého ústavního pořádku by bylo nepřípustným trendem, kdyby se policie na základě vágních, či dokonce objektivně nepravdivých podnětů měla fakticky stát bezplatnou detektivní kanceláří k získání informací o jednání politických oponentů,“ uvedl v nálezu soudce zpravodaj Jan Filip.

„Je to poprvé, co se soud zastal komunálního politika. Trestní oznámení se stále častěji využívá v politickém boji, což není v pořádku. Tento institut nemůže být zneužíván k takovým účelům. Kdyby to pokračovalo, řada lidí by pak raději do komunální politiky vůbec nešla,“ řekla Palkovská. Podle Palkovské opoziční zastupitel Jan Ferenc podal trestní oznámení ve věci, ve které bylo od začátku zcela jasné, že trestný čin nespáchala. „Mohl se zeptat na zastupitelstvu. Či v kontrolním výboru. To neudělal. místo toho zbytečně zatěžoval policii a státní zastupitelství,“ řekla.

Dnešní nález nic nemění na právu, případně povinnosti, obrátit se na policii v situaci, kdy má člověk podezření, že je páchán trestný čin. „Každý si však musí být vědom, že může být volán k odpovědnosti za jednání, které nebere, ať už konáním či nekonáním, přiměřené ohledy na ústavně garantovaná práva ostatních členů společnosti,“ stojí v nálezu.

Palkovská konkrétně žádá uhradit náklady, které vynaložila za právníka kvůli nepodloženému trestnímu oznámení. Opoziční zastupitel oznámení podal kvůli tomu, že si město platilo externí auditorskou firmu. Policie podnět odložila. Starostka se domnívá, že primárním cílem oznámení bylo poškodit ji v politickém boji. Zastupitel si prý mohl snadno ověřit, že není důvod podezřívat ji z trestného činu.

Palkovská původně žádala 20.000 korun jako náhradu majetkové újmy a 38.497 korun jako náhradu nákladů na právní služby. Okresní soud nejprve vyloučil k samostatnému projednání žalobu o náhradu nemajetkové újmy, poté zamítl zbytek žaloby, ve kterém šlo o náhradu nákladů právního zastoupení.

Podle okresního soudu trestní oznámení neobsahovalo vědomě nepravdivé informace, ani starostku neuráželo či neskandalizovalo. Podle okresního soudu také starostka musela být srozuměná s tím, že se jako osoba veřejně činná může stát cílem kritiky či kontroly. Rozhodnutí potvrdil Krajský soud v Ostravě, který se po zásahu ÚS musí případem zabývat znovu.

Opoziční zastupitel oznámení podal v prosinci 2012. Policie pak starostku začala vyšetřovat kvůli podezření ze zneužití pravomoci úřední osoby a porušování povinnosti při správě cizího majetku. Kriminalisté případ odložili v březnu následujícího roku, opoziční zastupitel však ještě uspěl se stížností u Krajského státního zastupitelství v Ostravě. Podruhé pak policie vyšetřování odložila v říjnu 2013 s odůvodněním, že Palkovská žádný trestný čin nespáchala a město postupovalo v souladu s principem řádného hospodáře. Nikdo z aktérů sporu se vyhlášení nálezu nezúčastnil.

MINISTR JUREČKA S ŘEDITELEM EFSA URLEM O POTRAVINÁCH

Možnosti spolupráce mezi Evropským úřadem pro bezpečnost potravin (EFSA) a Českou republikou byly tématem dnešního jednání ministra zemědělství Mariana Jurečky a výkonného ředitele EFSA Bernharda Urla. Hovořili také o tom, jak ji dále rozvíjet, o možném zapojení českých vědců do vědeckých panelů EFSA a rovněž o aktuálních problémech, jako je fipronil ve vejcích, africký mor prasat a salmonela v chovech nosnic.

„Pana ředitele Urla jsem informoval, že kontrolujeme všechna vejce a vaječné výrobky dovážené do Česka ze zahraničí. Na trh je možné je uvést až poté, kdy příjemce prokáže, že fipronil neobsahují. Hovořili jsme i o tom, že při mimořádné kontrolní akci se naše Státní veterinární správa zaměřuje na používání pesticidů v chovech zvířat s ohledem na následné hodnoty reziduí pesticidů v živočišných tkáních a produktech,“ řekl ministr zemědělství Marian Jurečka.

„Jsem rád, že jsem s panem ministrem Jurečkou absolvoval užitečné jednání o klíčových oblastech naší práce, včetně bezpečnosti potravin a boje proti nemocem zvířat. Díky mojí návštěvě a rozhovorům jsme posílili úzkou spolupráci mezi EFSA a Českou republikou,“ uvedl Bernhard Url.

EFSA vznikl v roce 2002 v reakci na řadu potravinových krizí v Evropě (dioxiny, BSE). Jeho cílem je přispívat k ochraně obyvatel před možnými riziky souvisejícími s potravinovým řetězcem. Úřad poskytuje orgánům EU nezávislá vědecká stanoviska, vědeckou a technickou podporu pro legislativní a politickou činnost v oblastech, které mají přímý nebo nepřímý vliv na bezpečnost potravin a krmiv.

Základem vnitřní struktury EFSA jsou vědecké panely a vědecký výbor tvořené nezávislými odborníky vybranými na základě jejich odborných znalostí a zkušeností. Úřad by nemohl pracovat bez spolupráce s členskými státy. Důležitou roli v tomto ohledu hrají Poradní sbor, který tvoří zástupci jednotlivých členských států a v roli pozorovatelů i zemí kandidátských, a Focal Points, tedy Koordinační místa pro vědeckou a technickou spolupráci s EFSA. V ČR činnost tohoto místa zajišťuje Úřad pro potraviny - Odbor bezpečnosti potravin Ministerstva zemědělství. Ten mimo jiné zajišťuje oboustrannou spolupráci a komunikaci mezi EFSA a organizacemi a jednotlivci v členských státech EU. Markéta Ježková, tisková mluvčí Ministerstva zemědělství