iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Merkelová nechce horní hranici pro příjem uprchlíků

Ve volební aréně v pondělí Merkelová čelila většinou dotazům zaměřeným na běžné problémy a starosti občanů, včetně otázek týkajících se chudoby starších, poplatků za školky nebo situace v zemědělství. Německá kancléřka Angela Merkelová (CDU) trvá na tom, že Německo by nemělo mít horní hranici pro příjem uprchlíků. Prohlásila to v pondělí v takzvané volební aréně v Lübecku, kde v přímém televizním přenosu odpovídala na otázky německé veřejnosti.

Dotaz týkající se limitu pro počet žadatelů o azyl byl vůbec první otázkou, kterou Merkelová dostala od jednoho ze zhruba 150 občanů, kteří byli vybráni tak, aby tvořili reprezentativní obrázek Německa. „Můj postoj k horní hranici je známý,“ uvedla šéfka německé vlády. „Nechci ji. Zaručeně. Nepovažuji ji ani za realizovatelnou,“ poznamenala také.

O horní hranici pro příjem běženců se v Německu mluví kvůli tomu, že jich v letech 2015 a 2016 do země přišlo 1,2 milionu. Hranici ve výši 200 tisíc migrantů ročně požaduje především bavorská CSU, která je sesterskou stranou Merkelové CDU. Šéf CSU Horst Seehofer dokonce prohlásil, že bez dohody o horní hranici pro příjem uprchlíků jeho strana nepůjde do vlády.

Nejsilnějším potleskem publikum ocenilo dotaz mladé dívky s Downovým syndromem, kterou zajímalo, jak je možné, že matky těhotné s takovými dětmi mohou ještě v pozdním stádiu těhotenství na potrat. Merkelová uvedla, že to její strana řešila a podařilo se jí dosáhnout alespoň toho, že je před takovým potratem nutná konzultace s odborníky a uplynutí třídenní lhůty. „Když je vidět, jaký jste skvělý člověk, tak je dobře, že jsme o tom přemýšleli,“ uvedla. Dívka s odpovědí vyjádřila spokojenost a poznamenala, že je premiérčinou extrémní fanynkou.

VOLBY V RUSKU

Podle neúplných výsledků v komunálních volbách v Moskvě hlasovalo 77 procent zúčastněných voličů pro Jednotné Rusko a 12 procent voličů pro Jabloko. Šéf moskevské volební komise Valentin Gorbunov konstatoval, že Moskvané změnili své politické preference. Zatímco dosud byly v metropoli za hlavní opozici vůči Jednotnému Rusku považování zastupitelé komunistů a levicové strany Spravedlivé Rusko, nyní se do čela opozice postavilo liberální Jabloko.

Ruská opozice zaznamenala v nedělních komunálních volbách nemalé zisky v centrálních obvodech Moskvy. Vyplývá to ze zatím neúplných výsledků. Vládní strana Jednotné Rusko, která se zřejmě stane v celostátním měřítku jasným vítězem, nezískala v některých moskevských obvodech dokonce ani jediný mandát.

Moskva má 125 obvodů a opozice vyhrála ve 14 z nich, kde získala právo jmenovat starostu. V dalších víc než padesáti obvodech se do místních zastupitelstev dostali opoziční kandidáti. Radnice některých moskevských obvodů tak zřejmě povedou osobnosti známé z opoziční scény, včetně vůdce opoziční strany Solidarita Ilji Jašina nebo novináře z ostře opozičních novin Novaja gazeta Ilji Azara.

Za pikantní detail voleb označují ruská média skutečnost, že totální vítězství zaznamenala opozice například v Gagarinově obvodu, kde v neděli odevzdal svůj hlas prezident Vladimir Putin. Jeho strana Jednotné Rusko tam propadla a nezískala jediný mandát. Vítězství rovněž ohlásila opozice v dalších významných moskevských obvodech, například v Tverském, Ostankinském nebo Lomonosovově.

Kreml přesto úspěch opozice v hlavním městě přivítal. Prezidentský mluvčí Dmitrij Peskov prohlásil, že opoziční poslanci se teď budou aktivně účastnit správy města a budou moci prokázat svou efektivitu. „Takový je pluralismus a politická konkurence,“ řekl mluvčí.

Úspěchem byly volby v Moskvě hlavně pro liberální stranu Jabloko, která do místních zastupitelstev v metropoli prosadila 180 svých kandidátů. Mluvčí strany Igor Jakovlev prohlásil, že strana s ohledem na úspěch vyšle příští rok svého kandidáta do boje o post moskevského primátora. V úvahu připadají šéf moskevské organizace Jabloka Sergej Mitrochin nebo politik Dmitrij Gudkov.

Celkově ale dosavadní celostátní výsledky ukazují na další vítězství Jednotného Ruska. Strana pravděpodobně získá posty všech šestnácti gubernátorů, o nichž se v neděli hlasovalo. Volební účast v komunálních volbách byla tradičně nízká, v Moskvě dokonce k urnám přišlo jen kolem 15 procent voličů.

V USA VÝROČÍ ÚTOKU NA OBCHODNÍ CENTRUM

Obyvatelé Spojených států si v pondělí připomínají šestnácté výročí nejkrvavějších teroristických útoků na území USA. Zatímco více než tisícovka lidí se na Manhattanu shromáždila před památníkem obětí útoků z 11. září 2001, prezident Donald Trump s chotí Melanií držel minutu ticha před Bílým domem.

Blízcí téměř 3 tisíc obětí útoku na budovy Světového obchodního střediska (WTC) se zapojili do obřadu, který se stal smutnou tradicí. S fotografiemi těch, kteří zahynuli v důsledku nárazů unesených letadel do manhattanských mrakodrapů, tiše poslouchali čtení jejich jmen či vzpomínky některých příbuzných.

„Vím, že se na mě sem dolů díváš s velkým, velkým úsměvem na tváři,“ řekl se slzami v očích Connor Murphy, jehož čtyřicetiletý otec Kevin James v osudný den pracoval v jedné z firem ve WTC. Na Ground Zero, jak Newyorčané místo útoků nazvali, stojí dnes nové výškové budovy a v okolí jsou nové hotely a obchodní střediska. Na místě zničených mrakodrapů jsou dvě vodní nádrže, které lemují panely se jmény všech obětí a u nichž se konalo letošní shromáždění.

Prezident Trump, který v době útoků pobýval ve svém nedalekém mrakodrapu Trump Tower a hrůzné scény měl možnost vidět z okna, se k pietnímu aktu poprvé připojil v roli hlavy státu. V minulosti nejednou hovořil o hrdinství zasahujících hasičů a záchranářů, z nichž mnoho během akce položilo své životy.

KURDOVÉ VARUJÍ IRÁK

Prezident autonomního iráckého Kurdistánu Masúd Barzání pohrozil irácké vládě, že si Kurdové sami načrtnou hranice svého nového státu v případě, že Bagdád nepřijme výsledky kurdského referenda. To se bude konat 25. září. Ve sporném Kirkúku už teď naráží na odpor, podle společného prohlášení jej budou tamní Turkméni bojkotovat.

Kurdští politici upozorňují, že předpokládané „ano“ v referendu nepovede automaticky k vyhlášení nezávislosti, ale spíše posílí pozici Kurdů v jednáních s iráckou vládou o odtržení Kurdů od Iráku. „Toto je první krok. Poprvé v historii budou lidé v Kurdistánu svobodně rozhodovat o své budoucnosti. Poté začnou rozhovory s Bagdádem, při kterých bychom se měli dohodnout na hranicích, vodě a ropě. My tyto kroky učiníme, ale jestli je (Bagdád) nepřijme, to už bude něco jiného,“ uvedl Barzání pro BBC.

Irácký premiér Hajdar Abádí totiž v polovině července prohlásil, že je referendum protiústavní a nelegální a zemi jen přidělá problémy. „Federální vláda se nebude podílet na referendu o nezávislosti kurdského regionu na Iráku, nebude ho podporovat ani sponzorovat. Myslím si, že regionu jen přidá problémy, obzvláště když s ním nesouhlasí ani všichni Kurdové. Po vyhlášení nezávislosti by se mohla dále zkomplikovat už tak napjatá ekonomická situace regionu,“ poznamenal Abádí podle serveru Iraqi News.

Referendum se bude konat 25. září ve třech provinciích autonomního Kurdistánu - Dahuku, Erbílu a Sulajmaniyi - a dále „oblastech Kurdistánu mimo místní správu“. Jednou z nich je i sporné město Kirkúk.

Šíítské milice, které v Iráku bojují proti teroristům z Islámského státu, však upozornily, že nedovolí, aby se Kirkúk stal součástí nezávislého Kurdistánu. Město bohaté na ropu nyní ovládají kurdští pešmergové a kurdský prezident Iráčany varoval, že se Kurdové postaví jakékoliv skupině, která „by se pokusila změnit realitu v Kirkúku silou“. „Měli by očekávat, že každý jednotlivý Kurd bude připraven proti nim bojovat,“ prohlásil.

„My netvrdíme, že Kirkúk patří pouze Kurdům. Měl by být symbolem soužití všech etnik. Pokud budou lidé v Kirkúku v referendu hlasovat pro ‚ne‘, budeme to respektovat. Ale nepřijmeme, aby nás někdo odrazoval od uspořádání referenda v Kirkúku,“ dodal Barzání.

Kirkúk kromě Kurdů obývají i Arabové a Turkméni. Ti budou podle tureckého listu Hürriyet referendum bojkotovat. Ve společném prohlášení se k tomu zavázalo sedm turkménských politických stran a své příznivce vyzvalo k témuž. Turkménští politici rovněž pohrozili, že výsledky kurdského referenda neuznají a nadcházející hlasování označili za „nástroj používaný proti místním Turkménům“.

„Irák aktuálně prožívá kritické období. Vítězství nad teroristickou organizací Daeš (Islámským státem, pozn. red.) je na obzoru, ale Havíja a další části Kirkúku stále musí být osvobozeny,“ podotkl v sobotu předseda Irácké turkménské fronty Ershad Salihi. Právě na tyto oblasti se po porážce Islámského státu v Tall Afaru (více zde) irácká vojska zaměřují.

Právě bojem s Islámským státem argumentují také Spojené státy a Velká Británie s tím, že v současné situaci je referendum velkým rizikem. I to kurdský prezident odmítá. „Kdy tady naposledy byla stabilita a bezpečí, o které bychom se mohli bát? Kdy byl Irák tak jednotný, že bychom se mohli obávat narušení té jednoty? Ti, co říkají podobné věci, jen hledají výmluvy, aby nás zastavili,“ míní Barzání.

Proti kurdskému referendu dlouhodobě protestuje také Turecko, které se obává, že nezávislost iráckých Kurdů spustí řetězec reakcí napříč státy a že by se snaha o nezávislý stát mohla přenést i mezi turecké Kurdy. Těch je podle americké CIA v zemi kolem 20 procent populace a podle nadace Institut Kurde de Paris patnáct až dvacet milionů.

„Přáli bychom si, aby se tyto kroky (o uspořádání referenda) učinily jako výsledek konzultací. Vždy jsme bránili teritoriální integritu Iráku. V takto kruciálním procesu není takový krok v ničím zájmu,“ uvedl podle Hürrieytu turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v polovině června. Turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu pak o dva měsíce později dodal, že by referendum mohlo vést k občanské válce a že Turecko bylo, je a bude proti němu.

TERORISTÉ ZAÚTOČILI NA POLICISTY EGYPTA

Radikálové z Islámského státu zaútočili v pondělí na Sinaji na konvoj policistů a osmnáct jich zabili. Dalších sedm lidí včetně čtyř záchranářů zranili. Jde o jeden z nejtragičtějších letošních útoků, píše AP. K útoku nedaleko Aríše, hlavního města provincie Severní Sinaj, se podle amerického listu The Washington Post přihlásil Islámský stát (IS).

Agentura Reuters uvádí, že militanti odpálili podomácku vyrobené výbušniny umístěné na silnici, přičemž se jim podařilo zničit tři obrněná vozidla a jedno další auto. Následně vypukla střelba, při které teroristé z IS se samopaly postřelili i zdravotníky na místě. Osmnáct lidí zemřelo a dalších sedm - tři policisté a čtyři záchranáři - utrpělo zranění. Jeden egyptský brigádní generál údajně při výbuchu přišel o nohu. Policisté při přestřelce zabili podle egyptské agentury MENA zabili také několik útočníků.

Zřejmě jde o nejtragičtější útok na egyptské bezpečnostní složky na Sinaji od července, kdy při atentátu radikálů u hraničního přechodu mezi Egyptem a Pásmem Gazy zahynulo 23 vojáků. Tento útok si vyžádal nejvíce obětí na životech za poslední dva roky. Za poslední čtyři roky na neklidné Sinaji rukou islamistů zemřely stovky policistů. Egyptské úřady přičítají odpovědnost teroristické organizaci Sinajská provincie, jejíž členové v listopadu 2014 přísahali věrnost vůdci IS abú Bakrovi Bagdádímu.

Islamisté, jejichž cílem je svržení vlády prezidenta Abdal Fattáha Sísího, znásobili útoky na Sinajském poloostrově v roce 2013 po svržení tehdejšího prezidenta Muhammada Mursího. Ten byl do funkce zvolen jako reprezentant islamistického Muslimského bratrstva. Armáda po Mursího svržení tuto organizaci zařadila mezi teroristické skupiny. V neděli egyptská policie při razii ve dvou bytech v Káhiře zabila deset radikálů. Podle egyptského ministerstva vnitra šlo o teroristy ze severu Sinaje, kteří plánovali útoky v Káhiře a Gíze. /r/