iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Agitace Zaorálka v ND v Praze, místo úspěchu pomluva

Signatáři dopisu, který zaslal mluvčí Národního divadla Tomáš Staněk, uvedli, že Zaorálek s doprovodem přišel služebním vchodem v době, kdy bylo pro veřejnost zavřeno. "V době, kdy se umělečtí i neumělečtí pracovníci pečlivě připravovali na premiéru nové Verdiho opery. Přerušili jste práci zpěváků na jevišti. Uprostřed zkoušky orchestru jste přednesl agitační projev," vyčítají Zaorálkovi.

Divadlo tvrdí, že Zaorálek zjevně přišel na pozvání funkcionáře odborů sboru opery, obešel ministra kultury Daniela Hermana (KDU-ČSL) a narušil kolektivní vyjednávání. "Nezneužívejte žádné divadlo pro volební reklamu! Važte si nezávislosti umělců v divadlech i jinde!" píše Národní divadlo. Zaorálek však odmítá, že by divadlo zneužil k agitaci. "Celý minulý týden jsem se scházel s odborovými organizacemi, které mě požádaly o schůzku. Zúčastnil jsem se i schůzky v Národním divadle, na začátku mi bylo řečeno, že pan ředitel se omlouvá a schůzky se nezúčastní," řekl Zaorálek.

Národní divadlo kritizuje volebního lídra ČSSD Lubomíra Zaorálka kvůli tomu, že minulý týden svou návštěvou narušil zkoušku orchestru. V otevřeném dopisu podepsaném zástupci Národního divadla, dalších divadel či vysokých škol navíc stojí, že ministr zahraničí přednesl projev a divadlo zneužil k předvolební agitaci. Zaorálek řekl, že kritice nerozumí, protože pouze vyhověl žádosti odborářů o schůzku v době, kdy se ve vládní koalici jednalo o jejich platech. Podobných schůzek v minulém týdnu absolvoval řadu, uvedl.

Divadelníci také tvrdí, že Zaorálek setkání nepravdivě popsal na sociálních sítích. "Neprojevil jste žádnou snahu sejít se také s vedením divadla nebo s umělci Činohry či Baletu," stojí v dopise. Divadlo tvrdí, že Zaorálek zjevně přišel na pozvání funkcionáře odborů sboru opery, obešel ministra kultury Daniela Hermana (KDU-ČSL) a narušil kolektivní vyjednávání. "Nezneužívejte žádné divadlo pro volební reklamu! Važte si nezávislosti umělců v divadlech i jinde!" píše Národní divadlo.

Zaorálek však odmítá, že by divadlo zneužil k agitaci. "Celý minulý týden jsem se scházel s odborovými organizacemi, které mě požádaly o schůzku. Zúčastnil jsem se i schůzky v Národním divadle, na začátku mi bylo řečeno, že pan ředitel se omlouvá a schůzky se nezúčastní," řekl Zaorálek.Předseda Unie profesionálních zpěváků v ČR Jakub Hrubý potvrdil, že Zaorálek přišel na jejich pozvání. "O návštěvě ministra byl ředitel (Jan) Burian informován 6. září a vzal tu informaci na vědomí," sdělil Hrubý. Návštěva podle něj trvala zhruba 15 minut, Zaorálek jen pozdravil zaměstnance.

Divadlo ale trvá na tom, že návštěva měla atributy předvolební akce. "Ministr přišel v doprovodu volebního štábu a dalšího kandidáta do Sněmovny, publikoval video s logem strany na svém volebním profilu. Jeho mediální výstup se netýkal aktuální politické agendy, ale vnitřního chodu organizace," sdělil Staněk.

Kritika Zaorálka zaskočila. "Překvapilo mě, že mě někdo kritizuje za to, že jsem vyhověl všem odborářům, kteří se se mnou chtěli bavit ve chvíli, kdy se rozhodovalo o jejich platech," řekl. Koalice se shodla, že platy od listopadu stoupnou o deset procent. Zaorálek vylučuje i to, že by mohl narušit zkoušku. "Já jsem tam pozdravil některé herce a úzkostlivě se omlouval, že ruším, protože jsem neměl v úmyslu nic než právě jednat o tom, co bylo tématem minulého týdne," uvedl.

Dopis vedle šéfa Národního divadla Buriana podepsali například šéfové opery, baletu či činohry divadla, šéfové Městského divadla Brno, Dejvického divadla, Divadla na Vinohradech, Švandova divadla a dalších divadel. Mezi signatáři figurují také herci, rektor AMU, děkanka DAMU či místopředseda Senátu Jiří Šesták (za STAN).

Sboristé Národního divadla, kteří vyhlásili 8. června stávkovou pohotovost, se dosud nedohodli s vedením české první scény na kolektivní smlouvě. Bude-li jednání neúspěšné, jsou odboráři připraveni ke stávce, informoval před třemi týdny Hrubý. Spor se týká asi šesti desítek lidí, divadlo má víc než 1300 zaměstnanců.

ÚNIKY ZE SPISŮ OHROŽUJÍ ÚSTAVNOST?

Úniky informací z trestních spisů, jejich účelový výklad a následné ovlivňování veřejného mínění mohou znamenat fatální ohrožení ústavnosti, stojí v závěrečné zprávě sněmovní vyšetřovací komise, jež se úniky zabývala. Dokument dnes dolní komora zveřejnila. Plénum by jej mělo projednat v úterý jako jeden ze závěrečných bodů poslední řádné schůze v nynějším volebním období.

Komise vznikla, jak uvádí i zpráva, hlavně kvůli uniklým nahrávkám rozhovorů bývalého novináře Mladé fronty Dnes Marka Přibila s exministrem financí a předsedou hnutí ANO Andrejem Babišem. Případem se ale zpráva konkrétně nezabývá, její text je obecný. Úniky informací komise pokládá podle zprávy za nebezpečný jev, když zájmové skupiny mohou díky nim vytvářet veřejné mínění i s cílem ovlivnění politické soutěže a tím destabilizace demokratického právního státu.

Zpráva například popisuje také vymezení veřejného zájmu nebo trestní odpovědnost za úniky v některých evropských státech. Komise mimo jiné konstatovala, že v současnosti není možné spolehlivě vyšetřit nezákonné informační toky mezi stranami trestního řízení a sdělovacími prostředky a chybí právní úprava ochrany osobnostních práv a osobních údajů při nakládání s informacemi z trestního řízení ve vztahu k médiím.

Komise navrhla, aby na Nejvyšším státním zastupitelství vznikl zvláštní orgán, jenž by vyšetřoval trestnou činnost státních zástupců. Chtěla by také, aby orgány činné v trestním řízení musely evidovat a zakládat do spisů své kontakty s médii. Dále komise doporučila úpravy zákonů o ochraně osobních údajů a o svobodném přístupu k informacím. Tato norma by měla zamezit možnému prolamování zásady, že přípravné trestní řízení je neveřejné. Komise navrhla definovat veřejný zájem pro ospravedlnění získávání a uveřejňování informací z trestního řízení a výslovně zakázat soukromým detektivů získávat údaje ze zdrojů orgánů činných v trestním řízení. Návrhy mají formu usnesení, o nichž bude dolní komora hlasovat.

DOPRAVA NEMÁ REZERVY PRO ROZPOČTOVÝ PŘÍSPĚVEK

Ministerstvo dopravy neví, kde má hledat rozpočtové rezervy do desetimiliardového příspěvku, na kterém se dnes shodli lídři koaličních stran. Resort dopravy má do této částky přispět 600 miliony korun, k dispozici v rezervě má ale volných zhruba jen 350 milionů. Dohoda o hledání rezerv napříč resorty souvisí se zvyšováním platů ve veřejné sféře, tedy učitelům, hasičům, policistům, zdravotníkům či úředníkům. Ohledně navýšení peněz pro vysoké školy budou ještě jednání pokračovat.

Jednotlivá ministerstva mají přitom uvolnit čtvrtinu ze svých zamýšlených rezerv pro příští rok. Peníze získané z rezerv ale nepůjdou pouze na tyto účely, Ťok předpokládá, že by alespoň část těchto peněz mohla skončit v resortu dopravy jako příspěvek na rozvoj dopravní infrastruktury.

Už dříve ministerstvo uvádělo, že na výstavbu potřebuje navýšit peníze pro Státní fond dopravní infrastruktury o pět až osm miliard korun. Pokud se tak nestane, hrozí, že nebudou zahájeny práce na všech nově plánovaných stavbách. Rozpočtový návrh příští rok počítá se 71,1 miliardy pro dopravní infrastrukturu, což meziročně znamená snížení o asi deset miliard korun.

Složitá vyjednávání o penězích se však nevyhýbají ani jiným resortům. Ministr financí Ivan Pilný (ANO) v neděli řekl, že i přes zvednutí příjmů navrhovaného rozpočtu o 21 miliard korun oproti červnovému návrhu chybí na platy, jak je požadují zvýšit odbory a jak dnes schválila koalice, osm miliard korun. V pátek oznámil, že po výzvě, aby ministerstva informovala, kolik peněz mohou uvolnit, úřady odpověděly, že žádné. Naopak podle něj požádaly ministerstvo financí v souhrnu o dalších 33 miliard korun, což by dohromady s požadavkem na růst platů zvýšilo plánovaný padesátimiliardový schodek rozpočtu až ke 100 miliardám korun.

Ministerstva přispějí do rozpočtu čtvrtinou svých rezerv

Ministerstva do rozpočtu na příští rok přispějí čtvrtinou svých rezerv, celkem půjde o deset miliard korun. Po jednání, na kterém se dnes lídři koalice dohodli na navýšení platů ve veřejné sféře, to novinářům řekl volební lídr ČSSD, ministr zahraničí Lubomír Zaorálek. Dohodu z rána potom podle něj respektovali všichni ministři na pravidelném zasedání kabinetu.

Pro diplomacii bude opatření znamenat omezení některých plánovaných oprav. "Rozhodli jsme se, že do některých plánovaných rozsáhlejších investic, které se týkají staveb, které máme v zahraničí, nepůjdeme, nebo je odložíme," řekl. Podstatu dnešní dohody popsal jako shodu na tom, že všichni budou hledat a nebudou tvrdit, že se nemohou hnout."Neviděl jsem jediného ministra, který by řekl, že tu dohodu odmítá. Takže koaliční dohoda, která byla učiněna ráno, tak z toho koaličního jednání si odnáším pocit, že to nikdo nezpochybnil a že to všichni akceptují," konstatoval.

ČR CHCE LÁZNĚ DO UNESCO

Česká republika by měla v lednu příštího roku podat další nominaci na Seznam světového dědictví UNESCO. Poté, co letos odeslalo ministerstvo kultury nominaci Žatce jako města chmele, by měla být v lednu 2018 odeslána společná nadnárodní nominace lázeňských měst. Informoval o tom mariánskolázeňský místostarosta Vojtěch Franta (Piráti).

Letos kromě Žatce jako místa spojeného se staletou historií výroby chmele předložila ČR také nominaci ruční výroby foukaných vánočních ozdob a nadnárodní nominaci metody modrotisku.

Franta se v pátek zúčastnil na ministerstvu kultury schůzky koordinační skupiny pro nominaci lázeňských měst. "Jedná se o nejsložitější nominaci v historii. Podání nominace plánujeme na leden roku 2018. Po 12 letech je zde konečně reálná šance na tento zápis do UNESCO," uvedl dnes. Podle mediálního zástupce Pirátů v Karlovarském kraji Josefa Pavlovice jsou všechny potřebné dokumenty a materiály v takové fázi příprav, že nominaci bude možné v lednu podat.

Návrh nominace byl v závěru minulého týdne předložen mezinárodní řídící skupině projektu Slavné lázně Evropy, řekla dnes mluvčí MK Simona Cigánková. Skupina posoudí, zda je možné nominační dokumentaci předložit Centru světového dědictví ke kontrole. Centrum zašle asi do poloviny listopadu připomínky a teprve poté stanoví mezinárodní řídící skupina, zda je reálné nominaci oficiálně předložit v lednu 2018 či zda bude nutné ji dopracovat v delším časovém horizontu, uvedla mluvčí. Jednání starostů se zástupci ministerstva kultury nezúčastňují.

Česko má na seznamu hmotného dědictví 12 památek, poslední je z roku 2003. Úspěch sklízí i s tradicemi a zvyky, naposledy bylo na konci roku 2016 zapsáno loutkářství. Proces případného zápisu je ale velmi dlouhý, zmiňovaný Žatec by mohl podle dřívějšího vyjádření MK přijít na řadu jednání výboru UNESCO až v příštím roce.

Nominace lázeňských měst je mezinárodní, okruh měst byl v počátcích širší, konečné složení je 11 evropských měst - Bad Ems, Bad Kissingen, Baden-Baden, Baden u Vídně, Bath, Františkovy Lázně, Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Montecatini Terme, Spa a Vichy. Termín podání žádné z dalších nominací z Česka známý není. Nejčastěji se mluví o společných nominacích dvou států - krajiny Krušnohoří s Německem nebo památek Velké Moravy se Slovenskem./r/