iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Nagyová odmítla u soudu vypovídat, špatné zdraví?

Znalecký posudek potvrdil oprávněnost dřívějších zdravotních omluvenek Jany Nečasové (dříve Nagyové) z hlavního líčení v kauze údajného zneužití Vojenského zpravodajství. Novinářům to po dnešním jednání řekla předsedkyně soudního senátu Pavla Hájková s tím, že nyní už se obžalovaná může procesu účastnit. Nečasová tentokrát k soudu dorazila, využila však svého práva nevypovídat.

Jednání se s ohledem na utajované skutečnosti, jež by při něm mohly zaznít, konalo za zavřenými dveřmi. Nečasovou k Obvodnímu soudu pro Prahu 1 jako obvykle doprovodil její manžel, bývalý premiér Petr Nečas, jenž v případu figuruje jako svědek. „Dnes probíhal výslech obžalované, ona odmítla vypovídat, a byly tedy přečteny protokoly z přípravného řízení a hlavního líčení,“ popsala soudkyně Hájková.

Projednávání případu na jaře opakovaně zbrzdila omluvenka Nečasové, která zároveň trvala na své osobní účasti v soudní síni. Soud si proto vyžádal odborný posudek, který měl její stav zhodnotit.

„Z posudku vyplynulo, že první i druhá omluva byla adekvátní – že tam skutečně nějaké zdravotní problémy byly, které neumožňovaly účast u hlavního líčení. Důležité pro mě je v tuto chvíli to, že prognóza do budoucna je příznivá – že by se paní obžalovaná tedy měla nadále účastnit hlavního líčení bez problémů,“ shrnula Hájková.

Právník Nečasové Eduard Bruna nechtěl specifikovat, v čem zdravotní problémy klientky spočívají. Posudek má podle něj dvě části. „V první se říká, že ta její situace zřejmě mohla být taková, že se omlouvala, protože ta dokumentace tomu svědčí. A do budoucna, že se doporučují medikamenty, aby to znova nenastalo, tak, aby mohla chodit k soudu,“ řekl.

Obvodní soud se případem zabývá už potřetí. Předchozí dva osvobozující verdikty zrušil odvolací senát, který poté nařídil výměnu soudkyně. Nečasová dnes podle Bruny nevypovídala proto, že její předchozí výpovědi „jsou perfektní“. „Na jejich základě byla přece původně zproštěna, tak proč by dneska vypovídala? To by nemělo logiku,“ podotkl. Jeho klientka podle něj nechce na svých stanoviscích nic měnit, stejně tak nechce navrhovat předvolání žádných nových svědků.

V tomto týdnu bude soud vyslýchat utajované svědky, v říjnu přijdou na řadu ostatní svědecké výpovědi. Rozsudek by soudkyně ráda vynesla do Vánoc.

Kauza Vojenského zpravodajství přispěla v roce 2013 k pádu Nečasovy vlády. Obžaloba tvrdí, že zpravodajci sledovali na podzim 2012 na pokyn šéfky premiérova kabinetu Nečasové a bez vědomí ministra obrany tehdejší ženu premiéra Nečase Radku, přičemž současná Nečasova manželka si tím chtěla opatřit neoprávněný osobní prospěch – premiérův rozvod. Společně s Nečasovou čelí obvinění zpravodajci Ondrej Páleník, Milan Kovanda a Jan Pohůnek, kteří uvádějí, že prováděli tzv. kontrasledování kvůli obavám o bezpečí premiérovy rodiny. Obvodní soud se případem zabývá už potřetí. Předchozí dva osvobozující verdikty zrušil odvolací senát, který poté nařídil výměnu soudkyně.

DĚLNÍCI ZA 30 TISÍC MĚSIČNĚ, STAROSTOVÉ STO TISÍC?

Starostové, primátoři i hejtmani budou od ledna 2018 lépe placeni, polepší si o zhruba o 8,5 procenta, rozhodla vláda. Informoval o tom po jejím jednání premiér Bohuslav Sobotka. Podle velikosti obcí, měst a městských částí, které vedou, budou vydělávat od 36 500 korun do téměř 95 000 korun.

Hejtmani a pražský primátor budou dostávat průměrně o téměř 16 procent víc, přijdou si na 109 500 až 120 500 korun. Návrh pro vládu připravilo ministerstvo vnitra kvůli novele zákona o obcích.

Sobotka řekl, že vnitro konzultovalo materiál i se Svazem měst a obcí a státního rozpočtu se změna podle něj nedotkne. „Finanční prostředky jsou generovány v rámci rozpočtu měst a obcí. Věc je v pravomoci obce a obec nese náklady, stejně jako kraje u jejich představitelů,“ řekl premiér.

Nařízení stanovuje jako základ měsíční odměnu pro starosty obcí, v nichž žije do 300 obyvatel. Určuje ho jako 1,3násobek průměrné měsíční mzdy v nepodnikatelské sféře za rok 2016, tedy 28 076 Kč. U starosty tak bude plat činit 36 499 Kč. Odměny by průměrně měly podle vnitra vzrůst o bezmála pět tisíc, nejvýrazněji u primátorů členěných statutárních měst do 200 tisíc obyvatel.

Na základě koeficientů odměny postupně stoupají v závislosti na počtu obyvatel obcí, měst a krajů. Pražská primátorka bude v roce 2018 vydělávat 120 447 korun, tedy o 14 505 víc než letos. Hejtmani budou brát minimálně 109 497 korun, polepší si průměrně zhruba o 15 800 korun.

ČR VYHAZUJE MILIONY ZA MISE

Česko od roku 2015 vyslalo na zahraniční mise asi 1100 policistů. Podle policejního prezidenta Tomáše Tuhého budou policisté v zahraničí působit nejméně do konce letošního roku. S některými státy se jedná o tom, aby spolupráce pokračovala i příští rok. Tuhý to dnes řekl novinářům při odjezdu skupiny 65 policistů, která bude do konce října střežit hranice v Makedonii a Srbsku.

Migrační krize začala před dvěma lety. Podle Tuhého od té doby na základě bilaterálních dohod působilo 760 policistů v Maďarsku, Makedonii, Srbsku, Řecku nebo Slovinsku. Policisté působili hlavně v zemích na takzvané balkánské cestě, po které především předloni přicházely stovky tisíc migrantů z Turecka přes Egejské moře a státy západního Balkánu do střední Evropy.

Policisté v cizině obvykle pomáhají s ostrahou hranice, dohlížejí na pořádek, dělají bezpečnostní prohlídky nebo kontrolují dopravní prostředky. V hlídkách působí se zahraničními kolegy. "Jsou tam také k dispozici k zavádění registračních míst nebo jsou součástí eskort migrantů. Situace je proměnlivá a jsou připraveni splnit úkoly, které souvisejí s ochranou hranic," doplnil Tuhý.

Pokračování spolupráce se zeměmi na balkánské trase podle Tuhého závisí na vzájemných dohodách. Podle Tuhého dnešní odjezd policistů určitě není poslední misí v zahraničí. "Makedonie rozhodně bude žádat o další podporu i v roce 2018," dodal Tuhý. Česko také vyslalo 330 policistů do evropské agentury Frontex, kam spadá pobřežní a pohraniční stráž. Jejím úkolem je ochrana vnějších hranic EU. Čeští policisté prostřednictvím této agentury podle Tuhého působili například v Itálii, Řecku, Portugalsku nebo Španělsku.

Podle policejního prezidenta je o službu v zahraničí mezi českými policisty zájem. V loňském roce kvůli tomu vznikla databáze, kde se evidují. "Na mise pak vyjíždějí policisté z celé republiky," uvedl Tuhý. Policie v souvislosti se zahraničními misemi zjistila, že musí zlepšit technické vybavení, protože hranice jsou často v těžce přístupných oblastech.

"Jedná se o speciální kamery pro noční vidění nebo terénní vozidla," uvedl Tuhý. Česká vláda v EU prosazuje důslednější ochranu vnější hranice osmadvacítky, přerozdělování uprchlíků odmítá. Hájí názor, že se při migrační krizi má pomáhat na dobrovolném principu. Jde o projekty jako právě vysílání policistů do zahraničí nebo o finanční pomoc přímo v zasažených státech.

UČITELÉ PŘIDÁNO 15 PROCENT, STÁTNÍ ZAMĚSTNANCI DESET

Učitelé dostanou přidáno od listopadu 15 procent, další státní zaměstnanci 10 procent, dohodla se vládní koalice. Oznámil to premiér Bohuslav Sobotka z ČSSD a shodu potvrdil také vicepremiér Pavel Bělobrádek z KDU-ČSL. Letos se na to podle premiéra v rozpočtu ušetří a pro příští rok se na to vyčlení asi 23 až 24 miliard korun.

Jen lékařům a zdravotním sestrám, kteří jsou placeni jiným způsobem než jiní zaměstnanci veřejného sektoru, se platy zvýší později, od ledna příštího roku. Rozhodnutí vládních stran předcházela před Úřadem vlády akce odborářů, kteří přišli požadovat právě tolik, na čem se ČSSD, ANO a KDU-ČSL shodly. „Dostanete to, co chcete,“ řekl šéf ANO, exministr financí Andrej Babiš již před jednáním.

„Heuréka, je to velký den, jsem spokojen,“ hodnotil po krátkém jednání dohodu koalice místopředseda zahraničí a volební šéf ČSSD Lubomír Zaorálek. „Až to bude černé na bílém, tak tomu uvěřím. Stávkovou pohotovost zatím odvolávat nebudeme,“ řekl iDNES.cz v reakci na dohodu stran koalice šéf školských odborů František Dobšík. Navýšena bude podle rozhodnutí politiků ČSSD, ANO a KDU-ČSL tarifní složka mzdy učitelů všech stupňů škol.

Koalice se dohodla na zvýšení platů už od 1.11. Učitelům se tarifní plat zvýší o 15 %, všem dalším zaměstnancům veřejného sektoru o 10 %. Předseda ČMKOS Josef Středula ráno před Úřadem vlády vykládal, že na zvýšení platů bude i v příštím roce peněz dost. A to proto, že podle odborů poroste ekonomika ještě více, než odhaduje ministerstvo financí - asi o 3,5 procenta, ne „jen“ o 3,1 procenta. A také letošní rozpočet skončí díky vývoji ekonomiky o desítky miliard korun lépe, než byl schválen.

Politici vládní koalice zatím říkají, že chtějí dodržet návrh schodku státního rozpočtu na příští rok 50 miliard korun. V pondělí o něm začali jednat, ale ještě ho neschválili a vrátí se k němu 25. září. Šéf ANO Andrej Babiš a vicepremiér Richard Brabec přicházejí na koaliční jednání o platech Nespokojeni mohou být zatím mladí doktorandi, kteří přišli v pondělí před Úřad vlády s tím, že by vláda také měla najít 4,5 miliardy na navýšení rozpočtu vysokých škol. „Peníze pro vysoké školy se musí najít,“ řekl ale Bělobrádek po koaličním jednání.

Zástupci vysokých škol kvůli tomu politikům přinesli kapesníky s uzly, aby při rozhodování nezapomněli ani na slib zvýšení rozpočtu vysokých škol. Na tom se ale zatím koalice nedohodla. Podle Zaorálka je dolní hranice, kterou by měly vysoké školy navíc dostat, 2,5 miliardy. „Byl bych rád, kdyby navýšení vysokým školám činilo minimálně tři miliardy korun,“ řekl po koaličním jednání premiér Sobotka.

Vláda musí rozpočet do konce září poslat do Sněmovny, takže ho zatím nemusela schválit, má ještě čas. Ministr financí Ivan Pilný už v neděli řekl, že zvýšil díky odhadu rychlejšího růstu ekonomiky příjmy rozpočtu o 21 miliard korun.Blížící se volby byly patrné i před Úřadem vlády, kde byli odboráři, doktorandi a mezi nimi se pohybovali politici. Kosu, aby si vyzkoušel, jaké to je sekat trávu, dostal Pilný od ministra vnitra Milana Chovance z ČSSD.

„Já jsem předal panu ministru Pilnému kosu, protože on v minulosti říkal, že se mají důchodci připravit na to, že si mají přivydělávat a aby se naučili sekat trávu, aby se uživili. Tak já jsme mu předal kosu, aby trénoval,“ prohlásil Chovanec. Za připravovaný rozpočet sklidila vláda kritiku pravicové opozice. „Celkové výdaje státu raketově rostou, výdaje na investice klesají. Rozpočtová politika vlády je politika rozežraného a neefektivního státu, který nemyslí na zítřek,“ uvedl exministr financí, předseda TOP 09 Miroslav Kalousek.

To, že vláda chystá do parlamentu poslat rozpočet se schodkem 50 miliard korun, kritizoval rozpočtový expert ODS Jan Skopeček. „Navrženým schodkem ve výši 50 miliard korun usvědčuje vláda sama sebe z naprosté neschopnosti využít léta slušného hospodářského růstu ke stabilizaci veřejných financí.

Očekávám, že ani poslední zveřejněná čísla nepřimějí vládu ke snížení plánovaného deficitu, který měl být navíc v době konjuktury dávno na nule,“ uvedl v tiskové zprávě ODS Skopeček. I při menším schodku a efektivní veřejné správě by podle něj bylo na platy pro učitele a další státní zaměstnance dost peněz. „Současná vláda si ale vybrala bobtnání státu, 30 tisíc nových státních zaměstnanců a minimální pokrok v elektronizaci veřejné správy,“ vytkl vládě rozpočtový expert ODS. /r/