iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Milion a půl za migranta, vymýšlejí šéfové v Bruselu

Za každého běžence, který členský stát převezme, by do něj putovalo 60 000 eur. Celková částka, kterou by za jejich přerozdělení dostaly země EU, by tedy mohla dosáhnout 12 miliard eur (313 miliard korun). Systém zároveň počítá i s negativní finanční motivací. Pokud by stát přijal méně než polovinu své kvóty, odečítalo by se mu zase 60 000 eur za osobu. Čísla se ale ještě mohou pozměnit.

Státy Evropské unie by v budoucnu mohly dostávat 60 000 eur (1,57 milionu korun) za každého běžence přijatého podle kvót, uvedl v neděli německý deník Frankfurter Allgemeine Zeitung s odvoláním na vyjednávání v rámci osmadvacítky. Zemím, které by uprchlíků přijímaly velmi málo, by se peníze naopak odečítaly.

Spor o přerozdělování uprchlíků už dva roky výrazně komplikuje vztahy v rámci EU, členské země se proto snaží najít kompromis, který by pomohl tento nesoulad překonat. Podle německého deníku by mohl kompromis vypadat tak, že se dublinský systém pro případ nouzové situace doplní o mechanismus na přerozdělení maximálně 200 000 žadatelů o azyl.

Německý deník také poznamenává, že by nový systém měl umožnit přijímat méně běženců zemím, které přetíženým hraničním státům pomáhají vysláním vlastních azylových úředníků nebo strážců hranic. O podobné opatření usilují především země Visegrádu (Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko), které kvóty na přerozdělování uprchlíků odmítají.

Ke kvótám se v neděli v rozhovoru s deníkem vyslovila i německá kancléřka Angela Merkelová, která věří, že se v blízké budoucnosti podaří najít cestu k solidárnímu přerozdělování běženců. Nejdřív je k tomu ale nutné vytvořit předpoklady, míní. Zejména je podle ní nutné stabilizovat ostatní prvky uprchlické a migrační politiky jako je účinná ochrana vnějších hranic nebo důslednější boj proti příčinám migrace.

KORDON POLICISTŮ PŘEVEDL PŘES HRANICE SAAKAŠVILIHO

Na pokyn z Kyjeva byl v neděli v polském městě Przemyśl zadržen mezinárodní rychlík, v němž chtěl na Ukrajinu vycestovat gruzínský exprezident Michail Saakašvili spolu s bývalou premiérkou Ukrajiny Julijí Tymošenkovou. Oba jsou kritici současného prezidenta Petra Porošenka. Stoupenci Saakašviliho však prorazili policejní kordon a převedli ho na Ukrajinu i přes zákaz Kyjeva. Policie nezasáhla.

Mluvčí ukrajinské společnosti Ukrzaliznycja oznámil, že ve vlaku se nachází „osoba bez dokladů potřebných ke vstupu do země“. Bývalý gruzínský prezident, který je ve vlasti stíhán pro údajné překročení pravomocí, byl nedávno zbaven ukrajinského občanství a už v roce 2015 ztratil i občanství gruzínské. Porošenko původně Saakašviliho na Ukrajinu sám povolal a v roce 2015 mu svěřil post oděského gubernátora. Později ale gruzínský exprezident Porošenka tvrdě kritizoval za to, že prý váhá v zemi s reformami a otevírá dveře korupčníkům. Saakašvili se s ním rozešel a založil na Ukrajině vlastní politickou stranu. Zpráva o odebrání ukrajinského občanství ho zastihla v cizině.

Pokus o návrat na Ukrajinu ohlásil Saakašvili předem, na polsko-ukrajinském přechodu ho podle agentury Unian očekávaly davy příznivců a novinářů. Spolu s ním ve vlaku, který zůstal stát na perónu v Przemyślu, cestovalo několik opozičních poslanců ukrajinského parlamentu v čele s hlasitou kritičkou Porošenka, bývalou ukrajinskou premiérkou a šéfkou strany Vlast Julijí Tymošenkovou.

Když pokus odcestovat vlakem z polského Przemyślu do ukrajinského Lvova nevyšel, dorazil Saakašvili autobusem na silniční přechod Medyka-Šehyni. Neuspěl ale nejdřív ani tam. Bez problémů sice prošel polským hraničním přechodem Medyka východně od Przemyślu. Když se ale blížil k nedalekému ukrajinskému přechodu Šehyni, silnici zablokovala speciální jednotka ukrajinské policie, která autobusu znemožnila další cestu.

Rychlík spojující Przemyśl s Kyjevem měl mít po přejezdu polsko-ukrajinské hranice první zastávku ve Lvově, kde původně chtěl Saakašvili vystoupit. Hranici ale souprava nepřekročila, protože vedení ukrajinských železnic ji ještě na polském území zadrželo. Hrozili, že pokud Saakašvili vlak neopustí, ostatní cestující dostanou k dispozici autobusy, které je na místo určení dopraví.

Saakašvili v rozhovoru s novináři obvinil kyjevské úřady, že si cestující vlaku berou jako rukojmí. „Porošenko jim vzkázal, že nikam nepojedou. Jsou tu děti a ukrajinští občané, kteří se chtějí dostat domů,“ řekl agentuře Reuters a z vlaku odmítal vystoupit.

Večer Saakašviliho anabáze vyvrcholila živelnou akcí jeho ukrajinských stoupenců, mezi nimiž bylo i několik poslanců kyjevského parlamentu. Dav prorazil policejní kordon a lidé podle očitých svědků prakticky na rukou odnesli politika na ukrajinské území. Policisté ustoupili a události jen sledovali zpovzdálí.

Incident později potvrdil Oleh Sloboďan z ukrajinské pohraniční stráže. „Dav pronikl na hraniční přechod Šehyni. Začala rvačka, je těžké předpovídat následky této situace,“ napsal na twitteru.

DEMONSTRACE V LONDÝNĚ, NECHTĚJÍ Z EU

Ulicemi Londýna procházelo více než deset tisíc lidí, řada z nich byla oblečena do modré a žluté barvy, nesla prapory EU. Transparenty odmítající brexit byly všudypřítomné. Cílem demonstrativní akce bylo spojit, přehodnotit a odmítnout plány konzervativní vlády na brexit do roku 2019, uvedl jeden ze spolupořadatelů, poslanec Liberálních demokratů Ed Davey. Ten k více než deseti tisíci demonstrujících prohlásil, že je v rozpacích z vyjednávacího postoje Británie.

Další z řečníků požadovali, aby měli Britové šanci hlasovat o brexitu znovu poté, co budou dokončena jednání. Demonstranti pochodovali centrem Londýna na Parlamentní náměstí. Protest se uskutečnil před pondělním zasedáním britské Dolní sněmovny, kde se má ve druhém čtení hlasovat o návrhu zákona, který se stane základem právní odluky Británie od Evropské unie. Loni v červnu Britové odhlasovali, že jejich země jako první v historii opustí Evropskou unii.

Veřejnoprávní BBC připomíná, že katastrofické scénáře některých ekonomů se nenaplnily. Přesto se bezprostředně po šoku z těsného výsledku hlasování libra prudce propadla vůči euru a dolaru. Dodnes ztrácí 14 procent.

Devalvaci měny a v jejím důsledku vyšší inflaci však liberálnější část britských ekonomů považuje za pozitivní jev, který pomáhá exportu a domácí spotřebě. „Po půl roce od plebiscitu si nicméně ekonomika Spojeného království vedla překvapivě dobře," podotkl ekonom David Owen z investiční banky Jefferies.

Výhled je však podle něj negativní, což ilustruje i vývoj průměrné mzdy v zemi. Ta totiž přestala držet krok s inflací.Také větší optimisté dnes předjímají, že britský hospodářský růst přinejmenším zpomalí. Podle oxfordského profesora Martina Becka za to může především nejistota panující ohledně výsledků vyjednávání.

Oficiálně začal odchod ostrovního státu z Unie tento týden poté, co premiérce Therese Mayové nevyšla sázka na předčasné parlamentní volby. Levicový deník The Guardian se zeptal svých čtenářů, jak rozhodnutí o brexitu s odstupem jednoho roku zpětně hodnotí. Nejčastějšími reakcemi byly frustrace, odevzdanost, případně neochota přijmout následky. Negativní emoce přitom vyjadřovali i ti, kteří vloni hlasovali pro odchod.

FRANCOUZI ŽÁDAJÍ AGRESIVITU OD LEPENOVÉ

Francouzská krajně pravicová strana Národní fronta ztrácí důvěru voličů. Podle aktuálního průzkumu jí vyčítají vnitřní spory či to, že je v některých otázkách příliš levicová. Předsedkyni Marine Le Penové pak stále nezapomněli, že před prezidentskými volbami „projela“ debatu se svým rivalem Emmanuelem Macronem.

Průzkum, který podle listu Le Figaro oslovil více než tisíc lidí, tento týden provedla společnost Odoxa-Dentsu Consulting. Byli v něm zastoupeni jak voliči a potenciální voliči Národní fronty (FN), tak příznivci republikánů, Macronova hnutí Republika vpřed a dalších stran.

Podle Odoxy si 36 procent potenciálních voličů FN a 45 procent všech dotázaných myslí, že se situace Národní fronty zhoršila. „To je pětkrát více než těch, kteří soudí, že se situace zlepšila,“ podotýkají autoři. Přesto je Národní frontu v příštích volbách připraveno volit 29 procent lidí.

Mezi důvody, kvůli kterým se Národní fronta propadá, Francouzi na prvním místě uvedli fakt, že Le Penová s Macronem prohrála předvolební duel připomínající brutální zápas boxerů (více zde). Myslí si to 67 procent respondentů. Třiačtyřiceti procentům účastníků průzkumu vadí hádky mezi představiteli FN, například místopředsedou hnutí Florianem Philippotem a Marion Maréchal-Le Penovou, neteří předsedkyně Le Penové.

Krajně pravicové straně, známé svými radikálními postoji už od dob otce současné lídryně Jeana-Marie Le Pena, lidé v průzkumu vyčítají také to, že je „příliš levicová“ v ekonomických otázkách a „nedostatečně vpravo“, pokud jde o imigraci a bezpečnost ve Francii. Prostým faktem, proč už FN není tak populární, je i prohra v červnových parlamentních volbách.

„Je tu opravdový problém s kredibilitou, který musí Národní fronta a obzvlášť Marine Le Penová vyřešit,“ míní generální ředitelka Odoxy Céline Bracqová. Se setrvalým poklesem popularity se však potýká i Macron.

Průzkum se zabýval i jednotlivými osobnostmi v hnutí a ptal se Francouzů, zda jsou pro FN posila, nebo přítěž. Coby největší posila zvítězila Marion Maréchal-Le Penová, o které si to myslí 58 procent respondentů. Čtyřicet procent ji naopak považuje za handicap strany.

U její tety je poměr těsně opačný, 52 procent lidí ji totiž považuje za přítěž. Přesto ji stále více než polovina Francouzů vnímá jako osobnost schopnou postavit se v příštích letech Macronovi. Uvádí to srpnový reprezentativní průzkum společnosti Ifop, o kterém informoval server Europe1. Na prvním místě je v tomto žebříčku Jean-Luc Mélenchon s hnutím Nepoddajná Francie.

Celých 70 procent Francouzů z průzkumu Odoxy pak míní, že by Národní frontě prospělo, kdyby se zbavila Roberta Ménarda. Ten proslul počítáním muslimských dětí a dalšími radikálními nápady v Béziers, kde je starostou.Více než polovina potenciálních voličů Národní fronty si nepřeje, aby se strana spojovala s některou další pravicovou partají.

Nutnost změny si Le Penová uvědomuje a hned po porážce v prezidentském klání to voličům přiznala. „Národní fronta se musí sama osvěžit. Začnu proto proces hluboké transformace našeho hnutí. (...) Vyzývám všechny patrioty, aby se k nám připojili,“ uvedla v květnu podle serveru Politico. Místopředseda hnutí Florian Philippot pak řekl, že se musí změnit i název strany.

PAPEŽ ZRANĚN NA TVÁŘI

Papež František ztratil v sobotu rovnováhu při cestě svým papamobilem v kolumbijské Cartageně. Má podlitinu na tváři a roztržené obočí, jeho stav ale není vážný, oznámil vatikánský mluvčí. Hlava římskokatolické církve si prý zranění leduje.

Zranění si František přivodil při cestě papamobilem, speciálním otevřeným automobilem, který papežovi umožňuje zdravit se s věřícími při cestě kolony. Papež zprvu zranění ignoroval a věnoval se lidem, později byl ještě v papamobilu na levém oku ošetřen. „Dostal jsem ránu, ale jsem v pořádku,“ popsal později František incident po návštěvě útulku chudých ve čtvrti San Francisco.

Papež se v sobotu vyslovil k dramatické situaci ve Venezuele, která si zmítá v nepokojích vyvolaných protesty proti režimu prezidenta Nicoláse Madura. „Modlím se za každou latinskoamerickou zemi a zejména za Venezuelu,“ řekl František. „Vyzývám k odmítnutí násilí v politickém životě. Pro vážnou krizi je třeba najít řešení,“ konstatoval. Cartagena je poslední papežovou zastávkou v Kolumbii, jejíž čtyřdenní návštěvu dnes ukončí.

KLDR VYVEZLA SUROVINY ZA ŠEST MILIARD

Severní Korea vyvezla do zahraničí během půl roku suroviny a zboží v hodnotě nejméně 270 milionů dolarů (5,9 miliardy korun). Uhlí a železo a další komodity prodávala do Číny a také do Indie, Malajsie a Srí Lanky. Podařilo se jí to navzdory sankcím OSN.

Osmičlenná skupina expertů OSN uvedla, že vedle porušování sankcí vyšetřuje rozšířenou aktivitu Severokorejců v Africe a na Blízkém východě, zejména v Sýrii, s níž KLDR podle všeho spolupracuje na výrobě chemických zbraní, balistických raket a konvenčních zbraní. Týká se to i raket Scud a údržby a opravy systému protivzdušné obrany SAM. Dvě nejmenované země podle odborníků zachytily nelegální zásilky určené pro Sýrii.

Odborníci uvedli, že uplatňování stávajících sankcí „zaostává daleko za tím, co je nezbytné pro dosažení hlavního cíle denuklearizace“ Korejského poloostrova. Podle nich je vymáhání sankcí laxní. Poté co Čína zastavila v únoru dovoz uhlí z KLDR, Pchjongjang prodává tuto komoditu do jiných zemí, včetně Malajsie a Vietnamu.

ZEMĚTŘESENÍ V MEXIKU, POČET OBĚTÍ 90

Mohutné zemětřesení v mexické státě Oaxaca si od čtvrtka vyžádalo už 71 mrtvých. Oznámila to mexická záchranná služba. Celkový počet obětí po přírodní tragédii je nejméně 90. Podle předchozí bilance bylo obětí 65, z toho 46 ve státě Oaxaca, 15 ve státě Chiapas a čtyři ve státě Tabasco. Dalších nejméně 250 osob utrpělo zranění.

Zemětřesení o síle 8,1 stupně podle agentury AFP propuklo ve 23:49 místního času (06:49 SELČ), tedy v době, kdy se řada lidí ukládala k spánku nebo už spala. Epicentrum bylo v moři zhruba 120 kilometrů jihozápadně od obce Tres Picos v mexickém státě Chiapas.

„Jde o nejsilnější zemětřesení (v Mexiku) za posledních sto let,“ prohlásil během dne mexický prezident Enrique Peña Nieto, podle něhož to pocítilo 50 milionů lidí ze 120 milionů obyvatel země. Na twitteru v té době Nieto také napsal, že zranění utrpělo více než 200 lidí. /r/