iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Nemocnici ve Vysokém Mýtě převezme a upraví kraj?

Hejtman Pardubického kraje Martin Netolický navštívil ve čtvrtek dopoledne Vysokomýtskou nemocnici. S jejím ředitelem Josefem Pejchlem jednal o dalším rozvoji tohoto zdravotnického zařízení následné péče, které není součástí akciové společnosti Nemocnice Pardubického kraje. Jedná se především o převod budov, které se nachází na Hradecké a Žižkově ulici a momentálně jsou ve vlastnictví města Vysoké Mýto. Pardubický kraj je má ve výpůjčce.

„Naším cílem je další rozvoj Vysokomýtské nemocnice. Již před časem jsme proto otevřeli s městem otázku převodu budov v Hradecké a Žižkově ulici do majetku Pardubického kraje. Majetková komise na svém posledním jednání tento převod nedoporučila, a tak jsem se chtěl detailně seznámit s důvody, které k tomuto rozhodnutí vedly,“ uvedl hejtman Martin Netolický. „Je pravdou, že není možné, aby k převodu došlo v momentě, kdy město Vysoké Mýto čelí žalobě jedné ze společností, která chtěla v areálu vybudovat dialyzační středisko.

V současné době je však z mého pohledu možné převzít alespoň budovu v Žižkově ulici, kde se nachází léčebna dlouhodobě nemocných a nejsou zde žádné závazky. Jednání o budově v Hradecké ulici můžeme otevřít v momentě, kdy budou odstraněna všechna rizika, která mohou kraji přinášet nemalé výdaje v souvislosti s právními vztahy, které uzavřelo v minulosti město. Budova samotná je značně podfinancovaná, a proto nechceme investovat do závazků, které vznikly díky předchozímu majiteli, ale raději vynaložit prostředky na investice do budovy samotné,“ uvedl hejtman Netolický s tím, že se jedná například o vybudování výtahu, únikových východů a dalšího zabezpečení. „Tento návrh projedná krajská rada na svém pondělním jednání a následně v průběhu září budeme jednat se zástupci města Vysoké Mýto,“ dodal hejtman.

Problém, který komplikuje převod majetku z města Vysoké Mýto na Pardubický kraj, spočívá v žalobě, kterou na město podal jeden ze subjektů usilujících o vytvoření dialyzačního střediska v areálu nemocnice. Jádrem celého sporu je platnost nájemních smluv mezi provozovatelem zdravotní péče a městem, které je vlastníkem objektu.

Na podzim minulého roku byl ve Vysokomýtské nemocnici zprovozněn nový operační sál, který vznikl v prostorách starého chirurgického sálu ve druhém nadzemním podlaží budovy v Hradecké ulici. Nemocnice před zprovozněním sálu získala v evropském projektu moderní přístroje, které jsou zde využívány. „Rekonstrukce operačního sálu byla jedním z kroků, který má vést k modernizaci nemocnice. Je součástí projektu na rozvoj jednodenní chirurgické péče, což je celosvětový trend pro poskytování drobných chirurgických zákroků, včetně mini invazivních operací, které jsou šetrné k pacientům a zkrátí dobu zotavení,“ uvedl hejtman Martin Netolický s tím, že na tato investici vyšla krajský rozpočet na 5,6 milionů korun. „Pardubický kraj investoval do Vysokomýtské nemocnice celkem přes 46 milionů korun. Je to důkaz toho, že nemáme zájem na omezování péče, ale naopak ji chceme začlenit do celého systému zdravotní péče v kraji jako jeden z doplňujících článků,“ dodal hejtman.

PLYŠÁCI Z MÍROVA POMOHOU DĚTEM PO ÚRAZECH

Hejtman Pardubického kraje Martin Netolický navštívil hrad Mírov, ve kterém se od 14. století nachází vězeňské zařízení. S 1. zástupcem ředitele věznice Romanem Mišákem debatoval hejtman mimo jiné o fungování tohoto vězeňského zařízení nedaleko Mohelnice a pracovních aktivitách vězňů. Kraj má zájem z věznice získat také plyšové hračky, které vězni vyrábí. Sloužit mohou ve vozech záchranné služby jako rozptýlení pro děti po úrazech.

„Mírovská věznice je profilována jako věznice se zvýšenou ostrahou. Celkově se zde nachází přes 360 vězněných osob. Zaměstnanost vězňů se pohybuje kolem 67 procent. Vzhledem ke svému zařazení pracují téměř všichni vězni přímo v areálu věznice. Uplatnění mohou odsouzení nalézt např. na pracovištích SIEMENS, kovovýroba či lepení obálek. Řada z nich se také věnuje výrobě nábytku,“ uvedl hejtman Martin Netolický s tím, že jím bylo vybaveno například pracoviště ombudsmana v Brně, Justiční palác v Liberci nebo Český dům v Moskvě.

Hejtman zároveň jednal se zástupcem ředitele o možnosti získání plyšových hraček, které vězni v rámci svých pracovních aktivit, pro potřeby zdravotnické záchranné služby. „Hračky se využívají pro děti, které utrpí nějaký úraz nebo jsou součástí například dopravní nehody. Medvídek působí uklidňujícím způsobem a je pro děti v prvních chvílích velmi důležitý a často si jej odnášejí domů, takže je potřeba jejich postupná obměna. Byl bych proto rád, pokud by se nám s věznicí podařilo navázat pravidelný kontakt a jednotlivé sanitní vozy medvídky zásobovat,“ uvedl hejtman Netolický.

Hrad Mírov začal jako věznice sloužit od konce 14. století primárně provinivší se služebníky olomouckého biskupa. Nachází se zde oddělení s dozorem, s ostrahou, se zvýšenou ostrahou, oddělení se zesíleným stavebně technickým zabezpečením ve věznici se zvýšenou ostrahou a oddělení specializované pro výkon trestu odsouzených s poruchou duševní a poruchou chování ve věznici se zvýšenou ostrahou.

Vzhledem k tomu, že tresty většiny odsouzených jsou dlouhodobé, je kladen velký důraz na mimopracovní aktivity a využití volného času. Kromě obvyklých sportovních aktivit mohou své zájmy a schopnosti uplatnit i v jiných oblastech, ať už jsou to hudební skupiny či kroužek výtvarného umění. Úspěch sklízejí i dřevěné hračky, vyrobené z odpadového materiálu v rámci pracovní terapie. Věznice spolupracuje se zástupci církví a řadou dalších nevládních organizací a sdružení.

NÍZKOKAPACITNÍ AUTOBUSY NA PARDUBICKU

Malá vytíženost některých autobusových spojů vede zástupce Pardubického kraje k myšlence zavést na některých linkách autobusy s menší kapacitou cestujících. Pořizovací cena a provoz těchto autobusů je zároveň levnější než v případě klasických linkových autobusů. Hejtman Martin Netolický se proto společně s náměstkem hejtmana Michalem Kortyšem seznámil s technikou jednoho z výrobců, který tento typ mikrobusů dodává jak v rámci České republiky, tak zahraničí.

„Nechceme nadále vozit vzduch v autobusech, které nikdo nevyužívá, nebo jsou využívány jen minimálně. Zároveň chceme snížit provozní náklady na jeden kilometr. V těchto případech bychom dosáhli úsporu až osm litrů na sto kilometrů, což jsou v celkovém objemu výrazné úspory. Bohužel až nyní po více jak pěti letech po zpackané optimalizaci dopravy můžeme uvažovat o výměně vozidel,“ uvedl hejtman Martin Netolický. „Do konce roku 2018 musíme vysoutěžit nové dopravce pro další období. Kraj jako zákazník si může nadefinovat parametry vozidel v rámci soutěže, které musí uchazeč o tuto veřejnou zakázku splnit. V žádném případě se nejedená o diskriminaci některého výrobce autobusů,“ řekl hejtman. „Podle našich prvotních odhadů lze za jistých okolností nasadit nízkokapacitní vozidla až na 35 procent všech linek. Díky tomu budeme schopni udržet provozní náklady na rozumné výši a nesnížit objem objednaných kilometrů, přestože dochází k velkému zvyšování mezd řidičů autobusů v posledních letech,“ dodal hejtman Netolický.

Kraj nyní začne specifikovat linky, na kterých by bylo možné v budoucnu mikrobusy nasadit. „Především by se mělo jednat o linky v brzkých ranních hodinách nebo v periferních oblastech, kde není nezbytně nutné, aby byl nasazován klasický autobus. Nepřipustíme však, aby se stalo, že autobus nebude stačit potřebám cestujících, a proto musí být analýza velmi přesná. Budeme požadovat, aby vozidla byla vybavena klimatizací, samostatným topením, dostatečnou tepelnou izolací, Wifi a IT technologií pro komunikaci s řídícím centrem. Místo pro kočárek a invalidu je samozřejmostí. Cestující tak dostane komfort pro příjemné cestování do školy či za prací,“ řekl náměstek hejtmana pro dopravu a dopravní obslužnost Michal Kortyš. Mgr. Dominik Barták, tiskový mluvčí Pardubického kraje

SETKÁNÍ VEDOUCÍCH ŠKOLNÍCH JÍDELEN NA PARDUBICKU

Přes sedmdesát tisíc dětí, žáků a studentů se v Pardubickém kraji téměř denně stravuje ve školních jídelnách, které tak mají velkou moc ovlivnit jejich stravovací návyky na celý život. Z toho důvodu uspořádal odbor školství Krajského úřadu Pardubického kraje pracovní setkání pro vedoucí a pracovníky školních jídelen. Těch se včera v Sukově síni pardubického Domu hudby sešlo na tři stovky.

„Téma školního stravování je velmi důležité, protože má vliv na stravovací návyky, které přispívají k tomu, aby z dětí vyrostly vyrovnané a harmonické osobnosti,“ zahájil celodenní akci krajský radní pro oblast školství Bohumil Bernášek. „Jsem velmi rád, že se zde sešlo tolik návštěvníků. To dokazuje, že pracovníkům školních jídelen záleží na tom, co vaří, a já jim děkuji za to, co pro děti dělají,“ dodal radní Bernášek.

Pardubický kraj se tématem školního stravování dlouhodobě zabývá a snaží se přispívat k jeho zlepšování. „Pro personál jídelen připravujeme řadů kurzů, kterými jsou mimo jiné například Škola moderního zdravého vaření, Manažerské minimum vedoucí školní jídelny nebo Trendy ve školním stravování. Školní jídelny v kraji se také prezentují na nejrůznějších soutěžích, jednou z nich je Soutěž o Nejlepší školní oběd, ve které tento rok Pardubický kraj reprezentuje v celorepublikovém finále SOŠ a SOU Polička,“ informoval Bohumil Bernášek.

Cílem setkání byla výměna zkušeností, ale také seznámení s nejnovějšími trendy v oblasti školního stravování nebo získání praktických informací z oblasti personální, ekonomické či manažerské. „V Pardubickém kraji máme 465 zařízení školního stravování, kde se stravuje více než 70 tisíc dětí, což je ohromné množství. Byl bych rád, kdybychom měli na paměti, že je stále potřeba hledat zdravý kompromis a vařit zdravá jídla z čerstvých surovin, která budou výživově hodnotná a zároveň budou dětem chutnat,“ řekl vedoucí odboru školství Krajského úřadu Pardubického kraje Martin Kiss.

„Toto setkání považuji za příležitost, jak si ověřit, zda to, co děláme, děláme správně. Zároveň je to možnost si vyměnit zkušenosti a názory na nejrůznější problémy,“ zhodnotila akci ředitelka Školní jídelny Holice Věra Pamánková, která se školnímu stravování věnuje již 27 let. „Už víme, co dětem chutná a co mají rády, velkou roli však hrají rodiče v tom, jak děti ke stravování vedou a zda si váží jídla i práce s ním,“ uzavřela Věra Pamánková a dodala, že problémem školství je také nedostatečné finanční ohodnocení.

První vyhlášku, která stanovila výživové normy pro stravování na školách, vydalo ministerstvo školství již před čtyřiapadesáti lety. Český systém stravování na školách může být vzorem i pro vyspělé státy. V zemích, jako je Norsko, Velká Británie či Spojené státy americké celostátní systém zcela chybí a děti se stravují doma nebo v bufetech. Dnes v celé republice existuje přes osm tisíc školních jídelen, v Pardubickém kraji jich funguje 465, z toho 405 obecních, 43 krajských, 14 soukromých, 2 církevní a 1 státní. Za obědy pro jedno dítě rodiče platí měsíčně zhruba 500 korun, z těchto peněz se hradí pouze potraviny. Platy kuchařů hradí ministerstvo, provoz jídelen pak zřizovatel, nejčastěji obec či kraj. Bc. Karolína Frýdová, oddělení komunikace a vnějších vztahů

ZÁJEM O STŘEDNÍ ŠKOLY

Na začátek školního roku se připravují střední školy a další školská zařízení, které zřizuje Pardubický kraj. Jejich naplněnost vzhledem k demografické křivce mírně stoupá, nyní je na 70 procentech a patří k nejvyšším v České republice. Ve školním roce 2025/26 by mělo být ve středních školách v Pardubickém kraji přibližně o 5 000 žáků více, a naplněnost tak zřejmě překročí 90 procent.

Z pozice zřizovatele se kraj snaží podporovat kooperaci škol a firem. Ačkoli u nás takzvané duální vzdělávání zatím nemá legislativní podporu, spolupráci škol a regionálních zaměstnavatelů se na některých místech velmi dobře daří. Jedná se především o odborný výcvik, odbornou praxi a exkurze žáků ve firmách, využití odborníka z praxe ve výuce, stáže pedagogů, firemní prospěchová stipendia, příspěvky firem na stravování nebo ubytování žáků, podíl firem na materiálně technickém vybavení škol. „Příklady dobré praxe můžeme vidět například ve spolupráci Středního odborného učiliště Svitavy se společností REHAU, s.r.o. Moravská Třebová, Střední průmyslové školy chemické Pardubice se společností Synthesia, a.s., Průmyslové střední školy Letohrad s Konsorciem zaměstnavatelů Orlicka a Střední školy obchodu, řemesel a služeb Žamberk se společností Bühler CZ s.r.o,“ uvádí hejtman Pardubického kraje Martin Netolický, jež je zastáncem využití prvků duálního vzdělávání, který mají například v Německu nebo v Rakousku.

Uplatnitelnost absolventů na trhu práce hraje zásadní roli při zařazování nových oborů vzdělávání. O tom proto rozhoduje Pardubický kraj ve spolupráci se zaměstnavateli, Úřadem práce ČR, Krajskou hospodářskou komorou a dalšími sociálními partnery. „Požadavky vycházejí hlavně od regionálních zaměstnavatelů. Proto letos otevíráme čtyři nové obory, a to obory Výrobce potravin, zaměřený na výrobu a zpracování mléka v Hlinsku, Autolakýrník v Ústí nad Orlicí, Klempíř v Žamberku a Operátor skladování v Holicích,“ informuje radní pro školství Bohumil Bernášek.

Ve snaze propagovat technické obory u žáků základních škol zavedl v roce 2013 Pardubický kraj cyklus projektů s názvem TECHNOhrátky. „Žáci základních škol si mohou ve středních školách pod odborným dohledem vyzkoušet různé pracovní postupy a seznámit se s výrobními technologiemi. Organizátoři akce na ně působí zábavnou a soutěžní formou,“ říká krajský radní Bohumil Bernášek. Ve školním roce 2016/2017 bylo do projektu zapojeno 15 středních škol zřizovaných Pardubickým krajem. K doprovodným aktivitám projektu patří i semináře pro kariérní a výchovné poradce. Také na další školní rok jsou vyčleněny pro tyto aktivity prostředky.

Od školního roku 2010/2011 podporuje Pardubický kraj zájem žáků o odborné vzdělávání také formou prospěchových stipendií. „Vybíráme vždy takové obory, jejichž absolventi jsou zvláště žádaní na trhu práce. Opět se při tom obracíme na zaměstnavatele a tripartitu,“ vysvětluje postup kraje Bohumil Bernášek. „Z rozpočtu Pardubického kraje bylo ve školním roce 2016/2017 vyplaceno žákům ve 21 oborech vzdělání, jakými je například Obráběč kovů, Strojní mechanik, Kominík, Zedník, Tesař, Chemik, Zemědělec – farmář ve 20 krajských středních školách téměř 1,9 milionu korun,“ dodává radní Bohumil Bernášek.

Nové obory od školního roku 2017/2018: Výrobce potravin (3letý obor vzdělání s výučním listem se zaměřením na výrobu a zpracování mléka) na Gymnáziu K. V. Raise a Středním odborném učilišti, Hlinsko, Adámkova 55. Autolakýrník (3letý obor vzdělání s výučním listem) na Střední škole automobilní Ústí nad Orlicí. Klempíř (3letý obor vzdělání s výučním listem se zaměřením na strojírenskou výrobu) na Střední škole obchodu, řemesel a služeb Žamberk. Operátor skladování (3letý obor vzdělání s výučním listem) na Střední škole automobilní Holice Bc. Karolína Frýdová, oddělení komunikace a vnějších vztahů