iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Koruna posílila, ČNB zvýšila úrokové sazby
in

ČNB je první centrální bankou v EU, která se během současného hospodářského cyklu rozhodla zvýšit úrokové szaby. "ČNB zpřísňuje svou měnovou politiku skrze zvýšení úroků dříve než ECB či ostatní banky v západní Evropě či ve středoevropském regionu. Tento krok byl ale bankovní radou koncem června velmi zřetelně avizován:

ČNB tím reaguje na vývoj inflace a na signály přehřívání některých segmentů v české ekonomice, jako jsou trh práce či trh nemovitostí," okomentoval situaci hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč. Rada České národní banky po téměř deseti letech zvýšila úrokové sazby. Základní sazba stoupla o 0,2 procentního bodu na 0,25 procenta. O zvýšení rada rozhodla jednomyslně. Jednání se zúčastnilo šest ze sedmi centrálních bankéřů, chyběl viceguvernér Hampl. ČNB naposledy hýbala s úrokovými sazbami v listopadu 2012, kdy je snížila na současnou minimální úroveň.

Základní úroková sazba tak od té doby činí 0,05 procenta. Naposledy bankovní rada sazby zvýšila v únoru 2008, základní úroková sazba tehdy stoupla na 3,75 procenta. Poté ČNB sazby snižovala. Bankovní rada chce svým dnešním krokem zbrzdit inflaci. Na zvýšení úrokových sazeb již zareagovala koruna. Rychle posílila pod 26 Kč/EUR. Dostala se tak na nejsilnější úroveň od začátku intervencí v roce 2013.

"Nicméně, nárůst úroků (ať již z úvěrů anebo úroků pro střadatele) asi nebude nijak zásadní a je dobré mít na paměti, že reálné úrokové sazby ČNB (tedy výše nominální sazeb očištěných o inflaci) zůstávají záporné a tento stav bude trvat ještě dlouhou dobu," sdělil také Jáč.

"My si myslíme, že tentokrát nebylo se zvyšováním úrokových sazeb kam spěchat. Umělé oslabování koruny trvalo dlouhých 3 a půl roku a vyšlo na 2 biliony korun. Naopak ponechání sazeb u nuly prakticky nic nestálo. Jenže v tomto 'nicnestojícím' režimu jela koruna po jarním ukončení intervencí jen necelé 4 měsíce," podotkla ekonomka Markéta Šichtařová.

"Rozhodnutí ČNB spíše než jako nezbytná reakce na vývoj ekonomických fundamentů působí jako demonstrace obratu v měnové politice: od opatrného až rezervovaného přístupu ke vstupu do eurozóny ke stimulaci reálné konvergence jako předpokladu přijetí eura. Krok sám o sobě by nemusel být převratným a trhy by jej dokázaly vstřebat, pokud není předzvěstí rozsáhlejšího pohybu úrokových sazeb. Takový pohyb by, zdá se, působil protiexportně a proti růstově," sdělil ředitel odboru legislativy, práva a analýz Hospodářské komory Ladislav Minčič. Zvýšením úrokových sazeb končí podle analytiků éra levných peněz. Úročení úvěrů, hypoték, nebo naopak vkladů však bude růst zvolna./r/