iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Veterinární opatření při šíření afrického moru prasat

Státní veterinární správa (SVS) ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství přijala nová nařízení s cílem zabránit šíření afrického moru prasat, který se vyskytl u divokých prasat na Zlínsku. Nařizuje intenzivní celoroční lov přemnožených divokých prasat na celém území ČR. V oblasti přiléhající k tzv. zóně zamoření, tedy okresu Zlín, se nově povoluje využívání způsobů lovu divokých prasat, které v současnosti legislativa zakazuje. V zamořené oblasti se výrazně zpřísňují pravidla pro domácí chovy prasat.

„Děláme maximum pro to, aby se africký mor prasat nešířil dál na území České republiky. Některá navržená opatření mohou být sice nepříjemná, ale jsou v současnosti nezbytná. Doufám, že veřejnost tuto mimořádnou situaci pochopí a bude s myslivci a veterináři spolupracovat,“ řekl ministr zemědělství Marian Jurečka

„Veškerá přijatá mimořádná veterinární opatření mají jako prioritní úkol ochránit chovy prasat domácích před zavlečením afrického moru prasat a rovněž zabránit jeho šíření v populaci divokých prasat,“ uvedl ústřední ředitel SVS Zbyněk Semerád.

Na celém území České republiky

Začíná platit ustanovení, které ukládá všem uživatelům honiteb nebo oprávněným účastníkům lovu povinnost celoročně lovit všechny věkové kategorie divokých prasat bez rozdílu pohlaví. Nevztahuje se ale na zamořenou oblast stanovenou mimořádným opatřením krajské veterinární správy, to znamená, že v celém okrese Zlín i nadále platí úplný zákaz odlovu divokých prasat. Případný lov divočáků v oblasti výskytu nákazy zvyšuje nebezpečí jejího rychlého přenosu, protože vyplašená zvěř by mohla zaběhnout do větší vzdálenosti. Do budoucna bude možné lovit divoká prasata i v zamořené oblasti, ale pouze při splnění přísných požadavků na biologickou bezpečnost při lovu a přepravě uloveného kusu. Tato pravidla budou součástí tzv. eradikačního plánu, na němž v současné době pracuje skupina odborníků.

Subjekty, které se věnují preparátorské úpravě vedlejších živočišných produktů pocházejících z pobaltských zemí a Polska, kde se africký mor prasat dlouhodobě vyskytuje, budou muset nejpozději v den, kdy obdrží zásilku, informovat příslušnou krajskou veterinární správu. Státní veterinární správa také upozorňuje, že už v současnosti platí zákaz krmení prasat kuchyňskými odpadky. Nový dokument zdvojnásobuje peněžní sankci za jeho porušení.

Území kolem okresu Zlín

Oblast je ohraničena dálnicí D1 od Brna směr Ostrava do Vyškova, dále pak do Olomouce po D46, z Olomouce do Lipníka nad Bečvou po D35, poté přes Ostravu a Bohumín po hranici s Polskem po D1, dále po státní hranici s Polskem a Slovenskem až na hraniční přechod Lanžhot a dále zpět po dálnici D2 do Brna. V této oblasti, s výjimkou okresu Zlín, je nově možné pro intenzivní lov divočáků používat zdroje umělého osvětlení či zaměřovače umožňující noční vidění. Na území se povoluje také odlov na pozemcích, kde probíhá sklizeň zemědělských plodin či střílení divočáků v odchytových zařízeních. Lovci budou muset odevzdávat vzorek z každého uloveného divočáka k laboratornímu vyšetření na africký mor prasat.

Ministerstvo zemědělství spolu se SVS zvažuje v této oblasti zavedení zástřelného za ulovení prasete divokého bez ohledu na věk a pohlaví ve výši 1 000 korun za kus.

Domácí chovy prasat v zamořené oblasti (okres Zlín)

Je zakázáno chovat v zamořené oblasti prasata určená k domácí porážce, pokud chovatelé nezajistí bezpečné a spolehlivé vyloučení jakýchkoliv kontaktů s divokými prasaty. Není možné chovat prasata ve výbězích, krmit je zelenou pící a podestýlat slámou. Pokud chovatelé nesplní popsané podmínky, ať už proto, že nebudou chtít, nebo to nebude v jejich konkrétním chovu možné, nařizuje SVS, aby do 31. 7. 2017 porazili všechna domácí prasata určená k domácí porážce. Veškeré suroviny z domácí porážky budou muset být spotřebovány v domácnosti chovatele.

Za porušení všech těchto nařízení hrozí fyzickým osobám pokuta až 50 tisíc korun, právnickým osobám až dva miliony.

Africký mor prasat se již několik let vyskytuje v některých zemích bývalého Sovětského svazu, v Pobaltí i v sousedním Polsku, v poslední době také na Ukrajině. Nákazou mohou onemocnět všechny věkové kategorie prasete domácího i divokého. Není však přenosná na člověka ani další živočišné druhy. Petr Vorlíček, tiskový mluvčí Státní veterinární správy

NEDĚLE NEJNAVŠTĚVOVANĚJŠÍ NA CYKLOSTEZKÁCH VYSOČINY

Počet automatických sčítačů pohybu turistů i cyklistů se na Vysočině ještě letos zdvojnásobí. Čtveřicí současných sledovaných lokalit na Žďársku, Třebíčsku a na Bystřicku ve sledovaném období jednoho roku prošlo nebo projelo více než 356 tisíc lidí. Kraj Vysočina požádal ministerstvo pro místní rozvoj o dotaci na pořízení dalších čtyř sčítačů z Národního programu podpory cestovního ruchu v regionech. „Postupně tak získáme další data o využívání páteřních regionálních cyklotras, budeme mít přehled o provozu na nich v různých ročních obdobích i v jednotlivých dnech.

Předpokládáme, že data využijeme i při plánování podpory do infrastruktury, obnovy a výstavby komunikací nebo odpočívek,“ říká Jana Fischerová, náměstkyně hejtmana Kraje Vysočina pro oblast kultury, památkové péče, cestovního ruchu a zahraničních vztahů.

Kraj Vysočina má aktuálně k dispozici data z historicky prvního sčítání pořízeného automatickými sčítači od července 2016 do června 2017. Během nich pošlo nebo projelo sledovanými lokalitami 356 199 lidí. Nejfrekventovanějším místem byla podle očekávání lokalita u Pilské nádrže ve Žďáře nad Sázavou. Přes sčítač zde během roku prošlo/projelo 171 181 lidí, v období turistické sezony od začátku dubna do konce září to znamená měsíčně průměrně téměř 25 tisíc uživatelů. „Vysoká čísla ze Žďáru dokládají využití infrastruktury v atraktivní lokalitě. Využití ovlivňuje mnoho faktorů, nejen samotná infrastruktura tedy vybudovaná cyklostezka a současně zajímavá lokalita, ale i doprovodná infrastruktura nebo služby a z pohledu cykloturistiky i vedení cyklotrasy a její propagace včetně tvorby komplexních turistických produktů“ vyjmenovává Petr Stejskal, krajský cyklokoordinátor.

Zhruba sto tisíc záznamů vykázal sčítač pohybu v lokalita Poušov v Třebíči, o něco méně záznamů bylo pořízeno ve druhé třebíčské lokalitě Slavice. Necelých třináct tisíc průjezdů vykázal sčítač v Domaníně u Bystřice nad Pernštejnem.

Z pořízené statistiky vyplývá, že nejčastěji lidé usedají na kola v letních měsících květen až září. Nejfrekventovanějším dnem na cyklotrasách je pak neděle. „Prvenství, pokud jde o denní maximum průjezdů, drží cyklostezka ve Žďáře nad Sázavou, kterou v úterý 5. července loňského roku navštívilo 2779 lidí, z toho 1944 cyklistů“ prozradil Petr Stejskal.

Na rozšíření počtu sčítačů, které zaznamenávají přehled o provozu 24 hodin denně, o další čtyři kusy by rád Kraj Vysočina získal dotaci Ministerstva pro místní rozvoj ČR. To by mělo pomoci s 50 % pořizovacích nákladů nejen na samotnou techniku, ale také na její instalaci a vytvoření portálu pro zpracování a analýzu pořízených dat. Náklady na druhou etapu se přepokládají ve výši 660 tisíc korun. Ve druhé etapě k již sledovaným lokalitám přibydou Luka nad Jihlavou a Moravské Budějovice ležící na cyklotrase č. 26, Přibyslav na cyklotrase č. 19 a Nové Město na Moravě na cyklotrase Euro Velo č. 4.

V Kraji Vysočina je celkem téměř 2500 kilometrů značených cyklotras. Kraj Vysočina na údržbu jejich značení ročně poskytuje 100 tisíc korun Klubu českých turistů, další čtyři milióny korun letos postupně uvolňuje prostřednictvím rozvojového programu Fond Vysočiny. Ing. Eva Neuwirthová