iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Nová zbraň, vrazi útočí v Británii kyselinou

Bezprecedentní série pěti útoků proběhla ve čtvrtek mezi 22:30 a 23:37, leptavou látku tu na řidiče mopedů cákali dva mladíci na mopedu - jak se po jejich zadržení ukázalo, ve věku 15 a 16 let. Londýn byl ve čtvrtek večer na nohou, dva zlosyni tu přepadli pět řidičů mopedů, kterým do tváře chrstali kyselinu. Policie již zná identitu obou útočníků, sdělila, že jde o chlapce ve věku 15 a 16 let. Jeden byl propuštěn na kauci, druhého čeká v pondělí soud.

Britská policie o jejich identitě mlčí z důvodu nezletilosti, každopádně mladší z výtečníků byl propuštěn na kauci, druhého čeká v pondělí soud pro mladistvé v Stratfordu. Rovněž v pondělí by měli poslanci dolní komory parlamentu jednat o zpřísnění trestů za podobné útoky, uvedl zpravodajský server BBC News.

Připomeňme si, jak incidenty chronologicky probíhaly. První, koho mladiství útočníci napadli, byl dvaactřicetiletý řidič jiného mopedu, jemuž vlili do tváře žíravinu a poté jeho stroj ukradli. Vše se odehrálo na křižovatce Hackney Road a Queensbridge Road. O 20 minut později kolem 22.50 byla další oběť postříkána na křižovatce Upper Street s Highbury Corner v Islingtonu. Oběť byla odvezena do nemocnice v severním Londýně.

Poté se kolem 23:05 se rychle pohybující útočníci vrhli na muže v Shoreditch High Street a cákli mu kyselinu do obličeje. Jeho zranění nebyla život ohrožující. Během 15 minut znovu udeřili, tentokrát vmetli kyselinu na muže u Cazenove Road a způsobili mu závažná zranění. Poslední útok byl hlášen policii ve 23:37, když byl konfrontován muž, sedící na svém mopedu na Chatsworth Road.

DO NĚMECKA DALŠÍCH 300 TISÍC UPRCHLÍKŮ?

Přibližně tři sta tisíc Syřanů a Iráčanů může v Německu výhledově získat povolení k pobytu na základě zákona o slučování rodin. Pokud už v zemi mají alespoň jednoho příbuzného, kterému tu byl udělen azyl nebo takzvaná doplňková ochrana, mohou si zažádat o německé vízum a přestěhovat se za nimi.

Po masivním náporu ve druhé polovině roku 2015, kdy do země přišlo podle oficiálních a upřesněných údajů 890 tisíc žadatelů o azyl, Berlín začátkem dalšího roku přijal novelu azylového zákona. Ta mimo jiné na dva roky dočasně pozastavila možnost přestěhovat se do Německa za příbuznými, kteří tu dostali jen doplňkovou ochranu. Avšak rodiny uznaných azylantů mohou přijíždět i nadále.

Dvouleté omezení pro příbuzné běženců z méně rizikových oblastí, kteří nesplňovali podmínky pro udělení statusu uprchlíka, vyprší příští rok v březnu. Právě poté lze očekávat nárůst dalších přesunů. Ministerstvo zahraničí v odhadech počtu lidí, kteří by se poté chtěli dostat do Německa, vychází z toho, kolik víz pro slučování rodin už německé úřady udělily, společně s předpokladem, kolik osob ještě této možnosti může využít.

Počty ministerstvo zveřejnilo v odpovědi na dotaz listu Welt am Sonntag. Podle interní zprávy německé vlády z letošního dubna má na přesun do Německa nárok například přes 267 tisíc Syřanů.

Spolu s nimi však stále přicházejí také běženci. Ministerstvo vnitra počítá pro tento rok s tím, že do Německa přijde přibližně 180 tisíc uprchlíků a migrantů, kteří tu podají žádost o azyl. Tento počet je před letošními parlamentními volbami v září příhodně stanoven tak, aby nepřesáhl hranici dvou set tisíc osob, které bez platného povolení přijdou do země. Zavedení takzvané horní hranice dlouhodobě prosazuje Horst Seehofer, předseda bavorské CSU, která v Unii spolupracuje s křesťanskými demokraty (CDU) kancléřky Angely Merkelové.

Podle ministerstva vnitra přijaly německé úřady v první polovině letošního roku 90 389 žádostí o azyl. Počty přicházejících jsou od začátku letošního roku relativně stabilní: každý měsíc se jedná o zhruba 15 tisíc lidí, kteří v Německu požádají o azyl. Úřady však vyřídily během prvních tří měsíců letošního roku přes 222 tisíc žádostí, v celkovém počtu totiž byly zahrnuty i žádosti podané loni. Více než polovinu z nich, celkem 54 procent, pak zamítly jako nedůvodné.

Ti, kdo přijeli nebo v blízké budoucnosti přijedou na německé vízum v rámci slučování rodin, se do těchto statistik počítat nebudou. Úřady je ani nepovedou v záznamech jako běžence. Rodinní příslušníci těch, kteří dostali azyl, už nemusí procházet azylovým řízením, a jejich počet se proto v souhrnných statistikách neprojeví. Kolik uznaných azylantů a dalších lidí s nižším stupněm ochrany včetně jejich příbuzných v zemi nyní je, to však německé úřady v souhrnných číslech zatím nezveřejnily.

Bez ohledu na dočasné pozastavení slučování rodin v případě běženců s nižším stupněm ochrany mohou jejich příbuzní i nadále žádat o víza, čekací doba se pohybuje od tři čtvrtě roku po celý rok. Německá zahraniční zastoupení zejména v blízkovýchodních státech sousedících se Sýrií jsou proto přetížená. Migrační nápor z podzimu roku 2015 totiž způsobil i masový nárůst žádostí o víza rodinných příslušníky těch, kdo už v Německu jsou.

I proto německé ministerstvo zahraničí plánuje, že do konce letošního roku pošle na svá blízkovýchodní zastoupení posily, které by se věnovaly výhradně vyřizování žádostí o sloučení rodin. V roce 2015 úřady udělily 25 tisíc víz tohoto typu, v roce 2016 jich bylo už dvakrát tolik. Za první měsíce letošního roku jich vydaly 17 tisíc.

TRUMP UZAVŘE DOHODU O KLIMATU?

Francouzský prezident Emmanuel Macron doufá, že se jeho americký protějšek Donald Trump nakonec rozhodne zůstat u pařížské dohody o klimatu. Řekl to v rozhovoru s listem Le Journal du Dimanche. Trump se podle Macrona pokusí najít v příštích měsících řešení. Klimatická dohoda byla jedním z témat čtvrteční schůzky Macrona s Trumpem v Paříži. „Mluvili jsme podrobně o věcech, které by ho mohly přimět vrátit se k pařížské dohodě,“ uvedl v interview s listem Le Journal du Dimanche francouzský prezident.

„Donald Trump mi naslouchal a pochopil smysl mých slov, včetně spojitosti mezi globálním oteplováním a terorismem,“ prohlásil Macron. „Myslím si, že také viděl mobilizaci (amerických) měst, států a firem, aby Spojené státy zůstaly zapojeny do boje proti oteplování klimatu,“ dodal.

Pařížská dohoda o ochraně klimatu, kterou v roce 2015 podepsalo 195 zemí, si za hlavní cíl klade prostřednictvím omezení emisí skleníkových plynů udržet zvyšování teploty výrazně pod dvěma stupni Celsia v porovnání s teplotou v předindustriálním období. Podle Trumpa za to USA platí nespravedlivě vysokou cenu oproti dalším zemím, jakou jsou například Čína či Indie.

Počátkem června americký prezident oznámil, že Spojené státy od pařížské dohody odstupují, což vyvolalo takřka bezvýhradně kritické reakce po celém světě. „Dohoda je handicapem pro ekonomiku USA. Nechceme, aby se nám ostatní lídři smáli. Už to dělat nebudou,“ uvedl tehdy Trump./r/