iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Topolánek, Dalík domy ve Špindlu, dluhy Pilipa
in

Topolánek s manželkou Lucií Talmanovou koupili v květnu od firmy s neznámými vlastníky a sídlem v USA za 17,5 milionu korun byt v někdejší horské chatě Sněženka ve Špindlerově Mlýně. Tajemný vlastník Sněženku předtím za miliony zrekonstruoval v luxusní sídlo s výhledem do údolí. A ve stejném domě mají byty i lidé kolem Dalíka.

Zdálo se, že se expremiér Mirek Topolánek s Markem Dalíkem vážně rozkmotřil. U soudu, který Dalíka za podvod při nákupu transportérů Pandur poslal na čtyři roky do vězení, se Topolánek od svého pobočníka distancoval. Lobbistu pustil až Nejvyšší soud a případ vrátil k odvolacímu soudu. Topolánek s Dalíkem však podle zjištění MF DNES mají k sobě znovu blízko.

Na dotazy, jaký vztah ke Sněžence má, Dalík neodpověděl. A podobně mlčí i Topolánek. Sousedé potvrdili MF DNES, že tam Topolánek i Dalík jezdí. Viděli ho i po dubnovém propuštění z věznice. Sousedící pozemky v únoru od stejné firmy za pouhých 70 tisíc získala společnost Bramley, na kterou z pozice šéfa dozorčí rady dohlíží Dalíkův strýc Zdeněk Pánek. „Vůbec nevím, co chcete a o co se jedná. Nebudu vám odpovídat,“ reagoval Pánek.

Podivuhodně levně k dalšímu podílu v sídle přišla i společnost patřící otci Dalíkovy někdejší partnerky. Apartmán za 10,7 milionu koupila firma Impera v březnu za milion. Přičemž zbytek, podle kupní smlouvy, si předplácela už od roku 2013.

Majiteli Impery, která v Brně obchoduje s nemovitostmi, Dalík loni na podzim prodal i svůj byt poblíž Pražského hradu, který si pořídil před šesti lety. Zajímavé však je, že exkluzivní adresu dvoupatrového bytu s terasou Dalík pořád využívá. Je uvedena i na živnostenském listu, který si nechal bývalý lobbista v květnu vystavit. Může se díky němu živit jako realitní agent.

DLUHY EXPOLITIKA PILIPA

Vůči Ivanu Pilipovi a jeho manželce bylo na začátku července zahájeno insolvenční řízení. Informaci potvrdil Moravský peněžní ústav (MPÚ). Pilip byl v 90. letech jedním z nejvýznamějších českých politiků, působil jako ministr ve třech vládách. Podle webu E15.cz jsou příčinou insolvence podnikatelské aktivity související se zámkem Trnová. Podle vyjádření MPÚ nicméně Pilipovi neplní své závazky dlouhodobě. V minulosti byla proti nim dokonce vedena exekuční řízení.

„Byli jsme nuceni se připojit k insolvenčním návrhům a jsme připraveni poskytnout insolvenčnímu soudu veškerou požadovanou součinnost. V současné chvíli nevnímáme jako přínosné kauzu manželů Pilipových dále komentovat,“ říká ředitel oddělení marketingu Moravského peněžního ústavu Pavel Čihák.

„Pro podané insolvenční návrhy nemám racionální vysvětlení, které by bylo ku prospěchu družstevníků záložny MPÚ. Mělo by být jasně řečeno, jak by byl výtěžek z insolvence dělen mezi takovéto firmy s nejasným akcionářem a nejasnou vazbou na MPÚ, a mezi družstevníky této záložny,“ řekl Pilip pro E15.cz.

Pilipovi si v roce 2006 koupili zámek Trnová a do roku 2008 jej kompletně zrekonstruovali. V minulosti byl nabízen a pronajímán na komerční akce, například svatby a rauty. Bývalý politik dále zrekonstruoval luxusní byty v Praze na Janáčkově nábřeží a jeho manželka obchodovala s nemovitostmi ve Španělsku. Podnikání obou však nakonec zkončilo nezdarem, v roce 2012 Pilip ohlásil úpadek své firmy. Ivan Pilip byl v letech 1994–1997 ministrem školství ve vládě Václava Klause a v letech 1997 až 1998 ministrem financí ve vládě Josefa Tošovského. Pracoval také jako viceguvernér Evropské investiční banky.

DOFINANCOVÁNÍ SLUŽEB

Plzeňský kraj pošle prostředky do sociálních zařízení na zvýšení platů a mezd zaměstnanců v sociálních službách během září. Poskytovatelé sociálních služeb budou muset do té doby zajistit finance na zvýšení platů ze svých zdrojů. Částka, kterou Ministerstvo práce a sociálních věcí kraji poskytlo, ale zdaleka nebude postačovat na pokrytí navýšení odměňování zaměstnanců v sociálních službách o 23 %, které odsouhlasila vláda v červnu a platí od 1. července 2017.

O přidělení částky 55 890 tisíc korun se Plzeňský kraj dozvěděl v druhé polovině června. Vedení kraje proto neprodleně svolalo mimořádné jednání Rady Plzeňského kraje dne 3. července 2017, která rozhodla o odsouhlasení potřebných dokumentů a vyhlášení mimořádného kola dotačního řízení pro poskytovatele sociálních služeb.

Vzhledem k tomu, že se jedná o mimořádné dotační řízení, musí být v souladu se zákonem 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, vyhlášení dotačního řízení 30 dní uveřejněno na úřední desce, až poté lze zahájit sběr žádostí. Tato zákonná povinnost bohužel způsobí velkou časovou prodlevu, která se odrazí v čase, kdy budou moci být finanční prostředky zaslány žadatelům.

Sběr žádostí se uskuteční od 3. do 13. srpna 2017. Poté bude možné žádosti zpracovat, vyhodnotit a spočítat návrhy konkrétních dotací. Rozdělení dotací bude předloženo na jednání Zastupitelstva Plzeňského kraje dne 11. září 2017.

„S ohledem na to, že se jedná o takto výrazně skokové navýšení platů, se kterým nemohli poskytovatelé sociálních služeb v říjnu 2016, kdy zpracovávali žádosti o dotaci na rok 2017, počítat, bylo nutné vyhlásit samostatné dotační řízení. Plzeňský kraj chce umožnit poskytovatelům sociálních služeb, aby mohli upravit své původní požadavky o dotaci na rok 2017 tak, aby odpovídaly této změně. Pokud by to neumožnil, mohlo by se stát, že by někteří poskytovatelé nemohli obdržet finanční prostředky jen proto, že by byl naplněn jejich původní požadavek. A nelze nikomu poskytnout vyšší dotaci, než o jakou si požádal,“ vysvětluje náměstek pro oblast sociálních věcí Zdeněk Honz.

Nařízení Vlády ČR se týká jen platových tabulek příspěvkových organizací kraje a obcí, PK plánuje ovšem v rámci rovného přístupu ke všem poskytovatelům sociálních služeb bez ohledu na jejich právní formu či zřizovatele umožnit i navýšení odměňování i v mzdové sféře (týká se to např. neziskových organizací nebo soukromých zařízení poskytující sociální služby).

„Částka, kterou poskytlo ministerstvo Plzeňskému kraji, by mohla být dostačující, pokud by se mělo jednat jen o navýšení platů v organizacích, které své zaměstnance odměňují platy, nikoliv mzdami. Ale s ohledem na to, že je třeba upravit odměňování i v mzdové oblasti, aby nedocházelo k odlivu zaměstnanců z těchto organizací, není suma 55 890 tisíc korun zdaleka dostačující,“ říká náměstek Zdeněk Honz a doplňuje, že přesné požadavky bude kraj znát až po sběru žádostí, ale již nyní z kvalifikovaných odhadů je zřejmé, že budou minimálně dvojnásobné. Mgr. Alena Marešová, tisková mluvčí