iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Plán USA a Ruska, příměří v jihozápadní Sýrii

Spojené státy a Rusko chtějí oznámit, že jsou připraveny vyhlásit v jihozápadní Sýrii příměří, které začne platit od neděle. S odvoláním na nejmenované americké představitele to napsala agentura AP. Později informaci potvrdili ministři zahraničí USA Rex Tillerson a Ruska Sergej Lavrov na tiskové konferenci po jednání obou prezidentů.

Informaci agentura získala v době, kdy se spolu vůbec poprvé k osobnímu jednání sešli prezident Ruska a USA Vladimir Putin a Donald Trump (psali jsme zde). Ke schůzce využili summitu G20 v Hamburku, kterého se oba účastní. Lavrov poté na tiskové konferenci řekl, že na dodržování klidu zbraní bude dohlížet ruská vojenská policie. Příměří podpořilo Jordánsko.

Pokud Washington s Moskvou skutečně příměří vyhlásí, bude to podle AP znamenat novou úroveň zapojení USA do konfliktu v Sýrii. Spojené státy v bojích proti radikálnímu hnutí Islámský stát podporují rebely, kteří povstali proti režimu syrského autoritářského prezidenta Bašára Asada. Naopak Rusko je Asadovým klíčovým spojencem.

Během jednání hovořili Putin s Trumpem podle Tillersona o možnosti příměří rozšířit i na další oblasti, kde je podle nich zastavení bojů možné. Šéf americké diplomacie dodal, že Washington s Moskvou mají stejný zájem na tom, aby se v Sýrii obnovila stabilita.

Obě země také souhlasí s tím, že o budoucí vládě blízkovýchodního státu je třeba diskutovat a že jakákoli změna musí být vyústěním politického procesu. USA ale podle Tillersona žádnou dlouhodobou roli nynějšího syrského prezidenta Bašára Asada a jeho rodiny pro budoucnost Sýrie nevidí, o způsobu předání moci ovšem musí být teprve rozhodnuto. V některých syrských regionech platí klid zbraní, který dojednaly Rusko, Turecko a Írán, nikoli však USA. Toto příměří je ale porušováno.

V HAMBURKU ZRANĚNO 159 POLICISTŮ, 45 LIDÍ VE VAZBĚ

V Hamburku probíhalo dvoudenní summit zemí G20. Během něj se poprvé setkali americký prezident Donald Trump se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Společné jednání mají v plánu od 16 hodin. Summit provází protesty v ulicích a policie už musela požádat o posily z dalších německých zemí. Zraněno bylo dosud 159 policistů, 45 lidí skončilo ve vazbě.

Summit největších světových ekonomik provázela demonstrace. Hamburská policie požádala o posily z dalších německých zemí. Na místě už je přitom nyní zhruba 20 000 policistů z celého Německa. Do severoněmeckého města by tak mělo dorazit 240 policistů z Meklenburska-Předního Pomořanska a po dvou stovkách strážců zákona z Bádenska-Württemberska, Bavorska a Šlesvicka-Holštýnska.

Při střetech s demonstranty, které se rozhořely už ve čtvrtek před 20:00 SELČ, bylo zraněno 159 policistů, většinou lehce.. Na některé demonstranti zaútočili i molotovovými koktejly nebo praky, uvedla policie. Na straně protestujících je také hlášena řada zraněných, jejich přesný počet ale není znám. Zadrženo bylo zatím 45 protestujících.

Ve čtvrti Altona od rána shořelo několik aut, včetně těch policejních. Fotograf agentury DPA uvedl, že ve zdejší ulici Elbchaussee viděl 25 až 30 vyhořelých aut. Policisté hlásí i na dalších místech střety s demonstranty, kteří se dopoledne snažili blokovat cestu delegací do místa jednání G20. Nad městem se v některých místech vznáší černý dým.

Situace se začala zklidňovat až po začátku summitu, na který nakonec všechny delegace dorazily v pořádku, i když některé s menším zpožděním. Protestující přesto svou akci považují za úspěch, protože například kolona s Trumpem na místo jednání nejela nejkratší cestou, ale zvolila takovou, aby se vyhnula protestům. Manželka Trumpa Melania kvůli demonstrantům nestíhala oficiální program pro rodiny státníků (více čtěte zde).

Hamburská policie, která zaznamenala také útok světelnou raketou na vrtulník, očekává, že se odpoledne může situace zase vyhrotit. K drobnějším střetům dochází prakticky neustále. Na televizních záběrech byly vidět skupiny lidí, které zahájily blokády vsedě. Policie upozornila, že žádná shromáždění v koridoru, kudy budou projíždět kolony s politiky, nebude trpět. Po neúspěšných výzvách se pak za pomoci vodních děl a těžkooděnců, kteří odváděli a odnášeli jednotlivé

protestující, rozhodla ukončit protest zhruba stovky lidí na ulici Schwanenwik, která je blízko místa, kde je ubytován americký prezident Donald Trump. Kvůli napjaté bezpečnostní situaci německý ministr financí Wolfgang Schäuble odřekl diskusi se studenty, která se měla uskutečnit v centru města. Ministr spravedlnosti Heiko Maas odsoudil násilné demonstranty. Prokazují podle něj medvědí službu těm, kteří chtějí protestovat v klidu.

Německá kancléřka Angela Merkelová začala vítat první účastníky summitu G20 v 10:00 v přísně střeženém areálu hamburských veletrhů, které jsou kousek od centra, ale také - jak s oblibou říkají aktivisté - co by kamenem dohodil od čtvrti Sternschanze proslulé levicovým radikalismem.

TRUMP POPRVÉ JEDNAL S PUTINEM

V Hamburku se poprvé sešli Donald Trump a Vladimir Putin. Jednání začalo v 16 hodin. Americký prezident uvedl, že svého ruského protějška rád osobně poznává a doufá, že jejich společné setkání přinese výsledky. Putin to kvitoval a prohlásil, že telefonní rozhovory nestačí.

Zástupci dvou supervelmocí se sešli během summitu G20 v Hamburku (vše o summitu čtěte zde). Na tiskové konferenci před začátkem schůzky padl i dotaz na vměšování Rusů do amerických prezidentských voleb. Jak píše agentura Reuters, Trump nechal tento dotaz, který některý z reportérů vykřikl, bez reakce. První osobní schůzka Trumpa s Putinem se oproti očekávání výrazně protáhla. Oba prezidenti podle ministerstva zahraničí USA jednali dvě a půl hodiny.

Kromě Putina se Trump na okraj summitu G20 vůbec poprvé osobně sešel také s mexickým prezidentem Nietem. Ten Trumpa kritizuje za pohraniční zeď. Trump ale Nietu před novináři za svého přítele, napsala agentura AP.

Nieto měl původně navštívit Trumpa v Bílém domě krátce po jeho lednové inauguraci, ale cestu do USA zrušil kvůli sporu o zeď na americko-mexické hranici. Trump v předvolební kampani tuto zeď slíbil postavit, aby zabránil nelegálnímu překračování hranice a pašování drog. Americký prezident také chce, aby vybudování bariéry zaplatilo Mexiko.

Nieto stavbu zdi opakovaně odsoudil a kategoricky vyloučil, že by se Mexiko jakkoli podílelo na jejím financování. Trump k tomu tehdy na twitteru napsal, že pokud Mexiko zeď nezaplatí, neměl by Nieto do Washingtonu jezdit.

Bílý dům ke schůzce uvedl, že oba prezidenti jednali o tom, jak zlepšit situaci dělníků v obou zemích v rámci upravené Severoamerické dohody o volném obchodu (NAFTA). Podmínky této dohody chce Trump změnit, neboť tvrdí, že ty stávající jsou pro USA nespravedlivé. Úřad mexického prezidenta poznamenal, že oba státníci od úpravy úmluvy NAFTA očekávají zlepšení ekonomické i sociální situace v regionu.

Mezi další témata diskuze patřily problematika pašování drog, nelegální přistěhovalectví a současná krize ve Venezuele. Zda Trump hovořil o pohraniční zdi, z prohlášení Bílého domu není jasné.

Jednání zástupců největších světových ekonomik začalo v Hamburku v pátek dopoledne (psali jsme zde). První tématem byl terorismus, odpoledne pak měli státníci na programu ochranu klimatu a volný obchod. Summit 19 zemí a Evropské unie bude pokračovat ještě v sobotu.

TRUMPOVÁ UVÍZLA VE VILE

Manželka amerického prezidenta Trumpa Melania, která se nyní měla účastnit doprovodného programu během summitu G20, zatím kvůli demonstrantům nemůže opustit vilu v Hamburku, v níž přebývá. „Od policie jsme zatím nedostali bezpečnostní povolení k opuštění domu,“ řekla agentuře DPA mluvčí americké první dámy. K ostatním se podle ní Trumpová připojí, jakmile to bude možné.

Melania Trumpová bydlí spolu se svým manželem ve vile, který hamburská radnice využívá pro hosty. Dům leží nedaleko centra přístavního města a je od čtvrtečního příletu Trumpa do Hamburku cílem zvědavců. Demonstranti se už ráno snažili zablokovat cestu, kterou měl Trump směřovat na dopolední jednání. Zatímco u něj se jim to nepodařilo, Trumpovou přinejmenším zdrželi.

Součástí doprovodného programu pro partnery a partnerky státníků byla mimo jiné projížďka lodí hamburským přístavem, o kterou už Trumpová přišla. Mohla by ale stihnout návštěvu německého klimatického centra, kterou do programu zařadil manžel německé kancléřky Angely Merkelové. Podle pozorovatelů je jeho volba reakcí na Trumpovo červnové rozhodnutí odstoupit od pařížské dohody o ochraně klimatu.

NATO ZKOUŠÍ LOV PONOREK U ISLANDU

Ve vodách v okolí Islandu vrcholí speciální cvičení NATO zaměřené na protiponorkový boj. Bojové lodě a průzkumné letouny nacvičují vyhledávání podmořských plavidel, jejich sledování i útoky na ně. Spojenci během manévrů "Dynamic Mongoose" zároveň testují i nové technologie v podobě bezpilotních podmořských i hladinových plavidel.

Do desetidenního cvičení „Dynamic Mongoose“ na severu Atlantiku se zapojilo 2 tisíce námořníků a letců z desítky zemí - Dánska, Islandu, Kanady, Francie, Německa, Norska, Nizozemska, Británie, Polska a Spojených států. Island pro cvičení vyčlenil přístav v Reykjavíku a leteckou základnu Keflavík.

Celkem 11 hladinových plavidel doplňuje 5 ponorek a 8 námořních hlídkových a protiponorkových letounů. Od minulého týdne „Cvičení zvyšuje naši schopnost provádět pokročilé hladinové a podmořské protiponorkové operace v realistickém a náročném prostředí v okolí Islandu,“ uvedl velitel první Stálé námořní skupiny NATO Ole Morten Sandquist.

Cvičné operace budou zaměřeny na vyhledávaní, sledování a simulované útoky na ponorky. Ty mají za úkol dostat se nepozorovaně z jednoho místa na druhé. Poté se role obrátí a podmořská plavidla dostanou povel „lovit“ ta hladinová. Jde v pořadí o páté protiponorkové cvičení v oblasti severního Atlantiku za posledních pět let.

„Přítomnost NATO ve vodách jižně od Islandu je znamením zvýšené pozornosti v severním Atlantiku,“ konstatoval Arnór Sigurjónsson, šéf bezpečnosti a obrany na ministerstvu zahraničí ostrovního Islandu.

Do cvičení se letos zapojila rovněž speciální výzkumná loď Alliance z centra NATO pro námořní výzkum a experimenty (CMRE) se sídlem v italském La Spezia. Vědci během cvičných operací testují bezpilotní systémy pro protiponorkový boj. Konkrétně jde autonomní podmořská plavidla (OEX Explorer AUV) a hladinová bezpilotní plavidla (Wave-Glider USV).

V prvním případě jde jakési průzkumné miniponorky bez posádky, schopné strávit pod vodou na jedno nabití baterií až 34 hodin, díky sonarům a dalším senzorům pročesávat oceán a informace přenášet na operačního střediska. Autonomní systém pak umožňuje v případě zachycení neznámé pohybující se ponorky ji sledovat. Pokud se neznámý objekt nepohybuje či se zastaví, průzkumná miniponorka automaticky krouží kolem něj.

V případě hladinových zařízení jde o speciální plováky vybavené solárními články a pod vodou zavěšenými senzory pro detekci ponorek, ale také pro komunikaci či navigaci. Aliance v posledních letech přikládá protiponorkovému boji velmi důležitou roli. Podle šéfa NATO Jense Stoltenberga je rozvoj takových schopností klíčový, už jen z toho důvodu, že voda pokrývá 70 procent povrchu země a až 90 procent světového obchodu zajišťuje námořní přeprava.

Oblast kolem Islandu, především ze severu Norské moře, je považováno za strategickou oblast. Tvoří totiž přímé spojení z ruských přístavů Murmansk, Archangelsk a Kandalakša se severním Atlantikem a tedy i s USA. V dobách takzvané studené války zde nepřetržitě hlídkovaly velké flotily Sovětského svazu a NATO.

V osmdesátých letech 20. století bylo Norské moře prakticky přední linií případného střetu. Pro Sověty představovalo životně důležité teritorium pro vedení operací a pro Alianci zase klíčový opěrný bod pro údery na sovětské přístavy v Barentsově moři.

ISLAMISTÉ V MOSULU VYTLAČILI IRÁCKÉ VOJÁKY

Radikálové z organizace Islámský stát (IS) zahájili v pátek protiofenzivu na severním okraji mosulského starého města. Podle armádních zdrojů se jim podařilo zatlačit postupující iráckou armádu zpět o desítky metrů. Vojsko bojuje o Mosul od loňského podzimu a zbývá mu osvobodit historické centrum, které je v západní polovině města.

Podle armádních zdrojů citovaných agenturou AP zahájilo 50 až 100 členů IS krátce po poledni protiúder na severním okraji starého města. Jeden z lékařů řekl, že do ošetřovny bylo převezeno přes deset zraněných iráckých vojáků. IS, který Mosul zabral v roce 2014, podle AP nyní ve městě drží poslední kilometr čtvereční území. Armáda odhaduje, že na místě zůstalo jenom několik set členů IS, hlavně zahraničních bojovníků. V jedné vesnici jižně od Mosulu členové IS podle irácké televize zabili dva místní novináře.

Televizní zpráva neuvádí, kdy se incident stal. Členům IS se podařilo dostat do již osvobozené vesnice Imám Gharbí tento týden a vojáci se je snaží podle televize znovu vytlačit. Z města, které mívalo až dva miliony obyvatel, od začátku bojů uprchly statisíce lidí, v centru jich je nyní podle odhadů na 100 tisíc.

Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) v pátek oznámila, že kvůli zhoršené bezpečnostní situaci pozastavila operace ve dvou uprchlických táborech poblíž Mosulu. Je v nich 80 000 lidí. Podle IOM v táborech Kajára a Hadž Alí panuje násilí a ozývá se sporadická střelba. Mluvčí Joel Millman řekl, že organizace své místní zaměstnance vyzvala, aby do táborů nevstupovali. Irácké úřady v nich vyhlásily zákaz vycházení a omezily pohyb osob.

Do Hadž Alí nemohlo vjet ani šest cisteren s vodou, které tam vyslalo ministerstvo pro migraci, a to za situace, kdy teploty dosahují až 50 stupňů Celsia. Humanitární organizace, které působí v táborech kolem Mosulu, své operace pozastavily v minulosti už několikrát, ale do několika dní byly schopné práci obnovit.

PO LIJÁCÍCH V KJÚŠU SE SESULA PŮDA, 11 MRTVÝCH

Nejméně 11 obětí si kvůli prudkým dešťům vyžádaly sesuvy půdy na japonském ostrově Kjúšú, 14 osob je nezvěstných a další stovky jsou odříznuty od okolního světa. Informovala o tom v pátek agentura Reuters. Japonské úřady nařídily evakuaci více než 140 000 osob a varují před dalšími sesuvy.

Sesuvy odřízly od okolního světa více než 1100 lidí, 522 lidí bylo zachráněno do čtvrtečního večera, dalších 15 v průběhu dneška. „Nejprve pršelo jen trochu,“ uvedl jeden z obyvatel města Asakura. „Potom začali mluvit o rekordním dešti a začalo pršet hodně, pak začali uzavírat silnice.

Dívali jsme se ven a silnice vypadaly jako řeky,“ dodal. Nejhůře zasažené oblasti, sousedící prefektury Fukuoka a Óita, jsou převážně venkovského charakteru, ale déšť ohrozil také město Kitakjúšú. V několika čtvrtích toho takřka milionového města byla nařízena evakuace. /r/