iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

23 milionů do příspěvkových organizací ve školství

Sedm investičních záměrů a veřejných zakázek příspěvkových organizací v oblasti školství za téměř 23 milionů korun schválila 15. června 2017 Rada Jihomoravského kraje. V budově Vyšší odborné školy ekonomické a zdravotnické a Střední školy v Boskovicích bude odstraněn havarijní stav stropu tělocvičny včetně nevyhovující elektroinstalace za 1,2 milionu korun. Částka 5,7 milionu korun zamíří do Základní školy, Praktické školy a Dětského domova Brno, Vídeňská na zateplení fasády a výměny oken.

Rada rovněž schválila investiční záměr Gymnázia Brno, Křenová na opravu havarijního stavu střechy školní jídelny. Zde se náklady předpokládají ve výši 2,4 milionu korun. „Považujeme za nezbytně nutné se zaměřit na budovy našich školských zařízení a investovat do jejich oprav. Potřebných a plánovaných investice je ještě celá řada, proto postupně budeme podle finančních možností kraje i nadále do těchto zařízení a budov investovat,“ řekla náměstkyně hejtmana Taťána Malá.

Zelenou dostala výměna technologie v kotelně Gymnázia a Střední odborné školy v Mikulově s předpokládanými náklady 3,5 milionu korun. Na Gymnáziu Dr. Karla Polesného ve Znojmě dojde k výměně střešní krytiny a opravě zateplení střechy. Schválený investiční záměr předpokládá náklady ve výši 6,6 milionu korun. Dalším schváleným investičním záměrem ve Znojmě je rekonstrukce cvičné kuchyně v prostorách Střední odborné školy ve Dvořákově ulici za 1,3 milionu korun. Rekonstrukcí projde kotelna ve Střední odborné škole a středním odborném učilišti v Hustopečích - celková výměna technologie včetně kotlů, rozvodů topné vody, instalace nového systému regulace a měření s možností dálkového ovládání a signalizace má přijít na rovné 2 miliony korun.

10 MILIONŮ DO ZDRAVOTNICTVÍ

Investiční záměry ve výši 7,9 milionů korun pro Nemocnici Břeclav na nákup nových zařízení schválila Rada Jihomoravského kraje ve čtvrtek 15. června 2017. Další 1 milion korun poputuje na rekonstrukci půdního prostoru v Dětském centru Znojmo a 530 tisíc na svolávací systém Zdravotnické záchranné služby Jihomoravského kraje.

„Jednotlivá zařízení v nemocnicích jsou vystavena každodennímu intenzivnímu užívání. Nároky na jejich funkčnost a především spolehlivost proto musí být vysoké. Některá z původních zařízení jsou stará více než dvacet let. Je to tedy důležitá investice do kvality zdravotnické péče v Jihomoravském kraji,“ uvedla Taťána Malá, náměstkyně hejtmana.

Konkrétně bylo schváleno zakoupení mikroskopů pro cytologickou, biochemickou a mikrobiologickou laboratoř za 800 tisíc korun, dále 4 přístrojů EKG pro interní oddělení v hodnotě 400 tisíc korun. Do břeclavské nemocnice budou pořízeny také dvě laparoskopické operační věže určené pro chirurgické a gynekologické oddělení v hodnotě 4,4 milionu korun a jeden kardiologický ultrazvuk pro dětské a interní zařízení za 2,3 miliony korun.

Rada také schválila pořízení Svolávacího systému určeného pro Zdravotnickou záchrannou službu Jihomoravského kraje v hodnotě 530 tisíc korun. „Jedná se o systém, který slouží k rychlé aktivaci a informovanosti zaměstnanců a krizových štábů. Při mimořádných situacích tak bude zajištěna rychlejší a efektivnější kooperace při řešení takových situací,“ upřesnila Taťána Malá.

Zelenou má také investiční záměr ve výši 2,3 milionů korun pro Dětské centrum Znojmo. „Díky těmto financím bude zrekonstruován půdní prostor, ze kterého tak vzniknou dva nové pokoje se sociálním zařízením, kuchyňka i cvičební místnost. Bude možné tak uspokojit vysoký počet zájemců o rehabilitační pobyty v tomto centrum,“ uzavřela Taťána Malá.

OPRAVY SILNIC

Tři projekty rekonstrukcí silnic dohromady za více než 27 milionů korun schválili na svém dnešním (15. června) zasedání radní Jihomoravského kraje. Silničáři tak začnou vybírat, kdo opraví vozovku mezi Lednicí a Nejdekem, most přes Litavu na silnici z Blučiny do Měnína a průtah Želeticemi na Hodonínsku. Ve všech třech případech odstartují stavební práce v srpnu a skončit by měly letos v listopadu.

„Mezi Lednicí a místní částí Nejdek opravíme necelý kilometr vozovky. Na počátečním úseku přímo v Lednici pouze natáhneme nový koberec. Na zbytku silnice bude provedena kompletní výměna všech konstrukčních vrstev silnice,“ komentoval náměstek hejtmana Jihomoravského kraje pro oblast dopravy Roman Hanák s tím, že náklady kraj odhaduje na přibližně 11 milionů korun.

Na opravený most se mohou těšit řidiči, kteří jezdí po silnici mezi Měnínem a Blučinou. „Most přes Litavu dostane novou betonovou spádovou desku a izolaci s třívrstvou vozovkou. Zrekonstruujeme také nosnou konstrukci, chodníky a římsy,“ popsal Hanák. Náklady na celou akci podle silničářů přesáhnou 8 milionů korun.

V srpnu začnou dělníci opravovat i silnici III. třídy, která vede přes obec Želetice. „Rekonstrukce se týká úseku od křižovatky s místní komunikací po konec hřbitova. Celkem půjde o necelých 270 metrů silnice. Předpokládáme, že stavba vyjde na přibližně 8 milionů korun,“ uzavřel Hanák.

VÍCE KOMERČNÍCH SPOJŮ?

Místo nejistých dvou, tří i čtyř hodin na přeplněné a rozkopané dálnici cesta po kolejích. To je trend, který může při dopravě mezi Brnem a Prahou využít stále více cestujících. Od konce letošního roku může navíc dojít k navýšení kapacity komerčních spojů. Má to však i svou odvrácenou stranu. Dálkové vlaky provozované soukromými společnostmi narušují pracně budované návaznosti mezi regionálními vlaky Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje. Cestující kvůli nim přicházejí o pohodlné přestupy bez dlouhého čekání.

„Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje je jedním z nejkomplexnějších, a to nejen v rámci České republiky, ale i Evropy. Jeho páteř přitom tvoří železniční doprava. Kvůli rostoucímu zájmu cestujících bylo v minulých letech nutné přidávat další doplňkové vlaky. Mezi spoji na páteřních linkách S2 a S3 jsme se v okolí Brna dostali ve špičce až na 15 minut,“ přiblížil vývoj poslední doby náměstek hejtmana Jihomoravského kraje pro oblast dopravy Roman Hanák.

Některé potřebné vlaky přitom podle Hanáka v jízdních řádech pořád chybí, protože dráha jednoduše nemá dostatečnou kapacitu. A teď musí navíc regionální železniční doprava ustupovat té dálkové v režii soukromých firem. Dopady pociťují cestující už dnes. Tak například lidé zvyklí o víkendech přestupovat v Brně-Židenicích na přípoj mezi linkami S2 a S3 teď musí kvůli vlaku společnosti RegioJet čekat necelou hodinu na další spoj nebo hledat jiné, pomalejší alternativy.

„Pro příští jízdní řád Jihomoravský kraj zaznamenal zájem o navýšení počtu dálkových vlaků společnosti RegioJet, které by měly jezdit v trase Břeclav – Brno – Praha v intervalu 1 až 2 hodin. Přidání těchto vlaků omezí rychlost regionální dopravy a znehodnotí dlouhodobě budované přestupní vazby v některých částech kraje,“ upozornil Hanák.

Vlaky jezdící v rámci IDS JMK mají přednost před soukromými ve chvíli, kdy se objednává kapacita dráhy. V okamžiku, kdy správci infrastruktury najdou trasu i pro komerční dálkovou dopravu, však tím začne ta regionální strádat. Na samotných kolejích se totiž vše odehrává v opačném gardu a přednost mají komerční rychlíky. A to i ve stanicích. Pokud se navíc opozdí, regionální spoje musí počkat, než projedou, a samy tak nabírají drahocenné minuty.

„Pravidelně dojíždějícím cestujícím do škol či zaměstnání tak téměř denně vznikají zbytečné časové ztráty a stávají se obětmi snahy zajistit přednostní průjezd zpožděnému dálkovému vlaku. Přitom občasní cestující dálkových vlaků jsou krátké zpoždění ochotni akceptovat a zdrží je jen minimálně,“ uzavřel Hanák.

740 TISÍC NA DĚTSKÉ TÁBORY

Jihomoravský kraj v současnosti proplácí náklady na pobyt pro 231 dětí z rodin v nepříznivé finanční situaci, a to prostřednictvím 14 organizátorů pobytových i příměstských táborů.

„Prostřednictvím sociálních odborů městských úřadů v rámci kraje byly vytipovány rodiny, které se ne vlastní vinou ocitly v nepříznivé sociální situaci a snaží se ji dle svých možností aktivně řešit. Jejich dětem pak Jihomoravský kraj nabídl bezplatnou účast na pobytovém nebo příměstském táboře, kde spolu s ostatními dětmi mohou bezstarostně prožít alespoň část prázdnin,“ uvedl náměstek hejtmana Marek Šlapal.

Prázdninové tábory se v rámci rodinné politiky pořádají od roku 2009 ve spolupráci s příspěvkovou organizací kraje Lužánky – střediskem volného času Brno. Pro rozšíření místní nabídky byli do akce postupně zapojeni také další regionální organizátoři prázdninových táborů. „Již tradičně také finančně podpoříme osobní asistenty pro 20 dětí se speciálními vzdělávacími potřebami nebo tělesným či smyslovým handicapem, které se tak budou moci spolu s dalšími dětmi zúčastnit příměstských táborů, které pořádá SVČ Lužánky,“ uvedl Marek Šlapal. Od roku 2009 Jihomoravský kraj přispěl na prázdninové tábory celkovou částkou 4,25 milionu korun více než 1400 dětem.

ZELENÁ FILMOVÉMU FONDU

Motivace pro filmové a televizní štáby z celého světa v našem regionu, s tím související podpora místní ekonomiky i možnost ukázat zajímavá místa v Brně a Jihomoravském kraji – to jsou cíle Regionálního filmového fondu. Záměr k jeho založení schválila krajská rada na svém jednání ve čtvrtek 15. června 2017.

„Jde o celosvětový trend, který v České republice podporují především městské a krajské destinační agentury. Jsou si vědomy velkého propagačního dopadu filmových a televizních děl na jejich lokalitu. Fond si klade za cíl propagovat Brno a Jihomoravský kraj jako atraktivní filmovou a televizní destinaci,“ uvedl radní Petr Hýbler. Jak dodal, v ostatních krajích jsou Regionální audiovizuální fondy buď již zřízeny (Praha, Olomoucký a Pardubický kraj) nebo se jejich zřízení připravuje (Zlínský a Moravskoslezský kraj).

Záměr zřízení Regionálního filmového fondu schválila také Rada města Brna (23. května 2017). Tento audiovizuální fond má sdružovat finanční prostředky města Brna a Jihomoravského kraje. Předpokládaný rozpočet se odhaduje na 10 milionů korun ročně a vychází z pražského vzoru založení Nadačního fondu Praha ve filmu Prague Film Fund. Přesné rozdělení finančních podílů města a kraje bude předmětem dalšího jednání. Monika Brindzáková, tisková mluvčí

INOVAČNÍ CENTRUM V OSTRAVĚ

Začínajícím podnikatelům i fungujícím firmám v regionu poskytne účinnější podporu Moravskoslezské inovační centrum (MSIC), které by mělo přivést do regionu více rostoucích a exportujících firem, investic do inovací, průmyslového výzkumu a vývoje i zajistit intenzivnější propojení podnikatelského prostředí s akademickou sférou. MSIC vznikne k 1. 7. 2017 transformací stávajícího Vědecko-technologického parku Ostrava, který město Ostrava založilo v roce 1997. To, co se Ostravě nepodařilo dohodnout v minulých letech, se stává skuteční.

O kapitálovém vstupu do společnosti dnes rozhodli krajští zastupitelé. Základní kapitál společnosti se navýšil celkově o 9,6 milionů korun. Na tomto navýšení bude participovat kraj částkou 5,9 milionů korun a město 3,7 miliony. Oba subjekty, kraj i město budou mít ve společnosti stejný 45% podíl, zbývajících 10 % připadá na Vysokou školu báňskou – Technickou univerzitu Ostrava, Slezskou univerzitu a Ostravskou univerzitu.

Inspiraci pro zřízení MSIC našli hejtmanství i magistrát v Jihomoravském kraji a jeho samotný vznik považuje hejtman Ivo Vondrák za klíčovou věc pro budoucí prosperitu celého Moravskoslezského kraje. „Intenzivně a systematicky podpořit nejen začínající firmy, ale pomáhat také firmám už fungujícím. Prostřednictvím MSIC můžeme koordinovat uplatnění v proexportní politice a zasadit se o rozvoj nového průmyslu a nových technologií v našem regionu,“ říká Ivo Vondrák, hejtman MSK.

Moravskoslezský kraj letos uzavřel s městem Ostravou Memorandum o spolupráci v oblasti podpory podnikání a inovací, ve kterém obě strany deklarovaly společný zájem na koordinaci inovačního prostředí v Moravskoslezském kraji. To se nyní děje prostřednictvím zvýšení finančního podílu ve VTP a jeho transformaci. „Chceme, aby akcionáři VTPO zůstaly i univerzity, protože jsou důležitým katalyzačním prvkem fungování celého tohoto podniku," doplňuje hejtman Ivo Vondrák.

Transformaci VTPO a zřízení MSIC považuje primátor Ostravy Tomáš Macura za naplnění jednoho ze strategických cílů města. „Na rozšíření aktivit stávajícího vědecko-technologického parku (VTPO) jsme se s novým vedením krajem shodli jednoznačně. Ostrava s parkem začínala v roce 1997. Za tu dobu park podpořil vznik a vývoj řady společností, jejichž aktivity narostly natolik, že se z kapacitních důvodů přestěhovaly jinam. Jedná se například o Tieto Czech, které je v Ostravě jednou z nejúspěšnějších zahraničních IT společností s cca 2000 zaměstnanci. Cítili jsme ale, že park v posledních letech fungoval spíše jako realitní agentura, než jako podporovatel inovací a start-upů. Věřím, že úzká spolupráce města, kraje a univerzit s využitím know-how z jiných úspěšných inovačních center přinese požadovanou změnu,“ uvedl primátor Tomáš Macura.

„Chceme nabídnout firmám přesně to, co potřebují. Budujeme silný tým odborníků, který je připraven velice flexibilně reagovat na konkrétní požadavky firem, ať už se jedná o start-upy (začínající firmy) se smělými nápady a náročnými technologickými řešeními nebo zralé malé a střední firmy se silnými růstovými a inovačními ambicemi. V zásadě lze říct, že našimi aktivitami stimulujeme rozvoj podnikatelského a inovačního ekosystému v našem kraji,“ vysvětluje ředitel Moravskoslezského inovačního centra Pavel Csank. Dodává, že v současné době probíhají přípravné práce na velkém setkání, které by mělo proběhnout na podzim letošního roku. V rámci něho budou partnerům i široké veřejnosti blíže představeny vize a služby MSIC.“

Společnosti VTPO byla založena již v roce 1997 z důvodu existence potřeby podpořit intenzitu, kvalitu, rychlost šíření inovací a transferu technologií do hospodářské praxe regionu, s důrazem na progresivní (hi-tech) technologie. Posláním VTPO bylo vybudovat a provozovat vědecko-technologický park, který poskytne prostor pro vědecký a technologický výzkum, inovaci výrobků a rozvoj podnikání.

Dne 7. 3. 2017 bylo mezi krajem a statutárním městem Ostrava uzavřeno Memorandum o spolupráci v oblasti podpory podnikání a inovací. Obsahem memoranda je zejména vyjádření společného zájmu smluvních stran na koordinaci inovačního prostředí v Moravskoslezském kraji a zajištění nabídky kvalitních služeb podporujících regionální subjekty v jejich inovačních aktivitách, a to vytvořením nové koncepce podpory. Základem této nové koncepce má být rozvoj služeb Moravskoslezského inovačního centra při stávajícím Vědeckotechnologickém parku Ostrava, a. s.

Od roku 2015, kdy město z Evropských fondů zprovoznilo další dvě multifunkční budovy VTPO, tvoří technické a kancelářské zázemí areálu VTPO multifunkční budovy PIANO, TANDEM, TRIDENT a VIVA s pronajímatelnými plochami o rozloze cca 10 700 m2. K dispozici jsou nejen kancelářské prostory, ale i přednáškové sály, jednací prostory. V areálu jsou dále umístěny navíc i komerční objekty společností Ingeteam a.s., ELCOM, a.s. a VAE Prosys s.r.o. Bc. Petra Špornová, tisková mluvčí

SPECIÁLNÍ VLAKY CYKLO OHŘE

Letní prázdniny se blíží a Karlovarský kraj i v letošním roce očekává příliv českých i zahraničních návštěvníků. Na ty, kteří se chystají putovat po našem regionu na kole a přitom chtějí využít i železnici, čeká novinka v podobě speciálních vlaků CYKLO OHŘE. „Cyklisté a cykloturisté si náš kraj velmi oblíbili a poptávka po možnosti aspoň částečně přepravit kolo vlakem či autobusem stále stoupá.

Proto Karlovarský kraj objednal pro letošní sezónu u Českých drah speciální vlaky "CYKLO OHŘE", které budou po dobu prázdnin, tedy od 1. července do 3. září letošního roku vždy v sobotu a neděli, vyjíždět mezi Chebem a Karlovými Vary. Vlaky budou zastavovat ve stanicích ležících přímo u cyklostezky Ohře, například v Sokolově, Dasnicích, Kynšperku či v Nebanicích, takže si třeba rodiny s dětmi mohou naplánovat různé varianty výletů,“ uvedl náměstek hejtmanky Karlovarského kraje Martin Hurajčík. Jde o dva vlaky, z nichž jeden bude z Chebu odjíždět v 8 hodin ráno a druhý z Karlových Varů v 9:15.

„Vyzkoušeli jsme si provoz tohoto speciálního vlaku už 10. června během krajského Dne Cyklostezky Ohře a velmi se osvědčil. Vlak má běžnou kapacitu až 50 přepravených kol, ale v případě, že se předem nahlásí početnější skupina cyklistů, můžeme ještě kapacitu navýšit,“ uvedl Vladimír Omelka, obchodní ředitel Regionálního centra Českých drah v Karlových Varech. Zajímavým typem na nenáročný výlet pro pěší i cykloturisty je podle něj i využití sezónního spoje z Karlových Varů do Horního Slavkova - Kounice.

Turisté zde mohou navštívit vyhlídkovou věž kostela, naučnou stezku s názvem „Uranová Golgota“ nebo v nedalekém Krásně vystoupat na známou rozhlednu, případně zavítat do hornického muzea. Na kole pak pohodlně sjedou do Lokte a po cyklostezce se vrátí do Karlových Varů.

Karlovarský kraj finančně přispívá také na projekt cyklo půjčoven. Českých drah, které jsou otevřeny v celkem devíti stanicích na území našeho regionu. O tom, že se jedná o oblíbený produkt, svědčí každoročně stoupající počet výpůjček. K dispozici jsou nejen klasická kola v dámské i pánské verzi, elektro kola, ale i dětská kola, přívěsné vozíky za kola a koloběžky. Přepravu kol mohou v našem kraji lidé využít ve všech vlacích Českých drah jak v regionální, tak i v dálkové dopravě. Mgr. Jana Pavlíková, tisková mluvčí Krajský úřad Karlovarského kraje