iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Královna dala souhlas Mayové k sestavení vlády

Královna dala souhlas Mayové k sestavení vlády

„Vyjednávání o Brexitu začnou za 10 dní. Zajistí naší zemi bezpečnost. Pro tuto vládu bude nejdůležitější spravedlnost a příležitost," oznámila premiérka po jednání s jejím veličenstvem. Mayová uvedla, že novou vládu sestaví její strana. „Protože konzervativní strana získala nejvíce mandátů ve volbách, má právo sestavit vládu." Severoirskou stranu označila za své přátele.

Britská premiérka Theresa Mayová se sešla v Buckinghamském paláci s královnou Alžbětou II., kterou požádala o pověření sestavit vládu. Konzervativce v postavení nového kabinetu podpoří severoirská Demokratická unionistická strana (DUP), která získala deset křesel. Společně budou mít těsnou většinu 328 křesel z 650.

Vládnoucí konzervativci získali jen 318 křesel. Pro to, aby měli v parlamentu většinu, je zapotřebí získat 326 z 650 mandátů. Oslabila i Skotská národní strana (SNS), která přišla dokonce o 21 křesel. DUP získali 10 mandárů, labouristé 261, k ničemu jim to ale nepomohlo. Předvolební boj pokračuje bitvou o koalici. Britská média píši o velké prohře toryů. Ti budou ve vyjednávání o brexitu oslabeni doma, i v zahraničí. Britská média spekulují o tom, že do dalších voleb si tábor konzervativců zvolí jiného lídra.

"Co se týká komise, my jsme připraveni zahájit jednání zítra ráno v půl desáté. Takže očekáváme návštěvu z Londýna," uvedl Juncker na tiskové konferenci v Praze, kde se účastnil diskuse o budoucnosti společné obrany EU. "Věřím, že se nedočkáme dalšího zdržení," doplnil. "Doufám, že výsledky voleb nebudou mít žádný zásadní dopad na jednání, na která tak zoufale čekáme," poznamenal. Výsledek je pro mnoho Britů zklamáním a řada odborníků na britskou politiku se domnívá, že Mayová nevydrží ani v čele vlády, ani jako předsedkyně Konzervativní strany. Kromě toho vládne přesvědčení, že neuspokojivý a nepřesvědčivý výsledek předčasných voleb může vést v brzké době k novému hlasování.

Mlhavá jsou také jednání ohledně brexitu. Bývalý státní tajemník pro Evropu Tomáš Prouza je přesvědčen, že výsledek britských voleb znamená konec vyjednávání o brexitu. „Když Mayová nedokázala vyjednat nic s většinou 17 hlasů, teď už se jí to nepovede. Budou probíhat rozhovory s Bruselem, zasekne se to na postavení lidí pracujících v Británii a za rok dojdeme k závěru, že dohoda není možná. Velká Británie pak unii opustí nadivoko. Druhou variantou je, že na podzim budou v Británii další volby, protože situace si vynutí mít vládu se silným mandátem," řekl Deníku Tomáš Prouza.

Do parlamentu se dostali Konzervativci - 318 křesel, oslabení o 12, Labouristé - 261 křesel, posílení o 29, SNP - 35 křesel, oslabení o 21, Liberálně demokratická strana - 12 křesel, posílení o 4, Demokratická unionistická strana (DUP) - 10 křesel, posílení o 2, Ostatní – 13.

KOMISE EU PŘIPRAVENA JEDNAT O BREXITU

Evropská komise je připravena pokračovat v jednání o brexitu okamžitě, řekl dnes novinářům šéf komise Jean-Claude Juncker. Věří tomu, že výsledky voleb nebudou jednání o odchodu Británie z EU zdržovat. V předčasných parlamentních volbách zvítězili konzervativci vedení premiérkou Theresou Mayovou. Ztratili však většinu v parlamentu, což by mohlo komplikovat jednání o brexitu.

"Co se týká komise, my jsme připraveni zahájit jednání zítra ráno v půl desáté. Takže očekáváme návštěvu z Londýna," uvedl Juncker na tiskové konferenci v Praze, kde se účastnil diskuse o budoucnosti společné obrany EU. "Věřím, že se nedočkáme dalšího zdržení," doplnil. "Doufám, že výsledky voleb nebudou mít žádný zásadní dopad na jednání, na která tak zoufale čekáme," poznamenal.

Juncker připomněl, že jednání s Londýnem se povedou ve dvou fázích. Nejprve je nutné se domluvit na podmínkách odchodu. Až následně budou EU a Británie řešit budoucí uspořádání vztahů. K výsledkům voleb v Británii se vyjádřil také předseda české vlády Bohuslav Sobotka (ČSSD). Ani on si nepřeje další zdržení rozhovorů. Podle premiéra by se nemělo mluvit o prodlužování dvouleté lhůty pro vyjednávání o britském odchodu z unie. EU je podle něj připravena k jednání a je třeba, aby co nejrychleji byli připraveni i Britové.

"Za chvíli to bude už rok, kdy Britové rozhodli, že odcházejí z Evropy. A během toho roku Velká Británie či její vláda nebyla schopna prakticky zahájit jednání s Evropskou unií. Na straně Evropy je, myslím, větší připravenost. Jak jednotlivé členské země mají definovánu svou pozici, tak i Evropská unie má už dneska definován mandát. My jsme si dnes s panem předsedou Evropské komise Junckerem potvrdili, že Evropská unie je připravena začít ihned vyjednávat," řekl Sobotka.

O potřebě rychlého vyřešení povolebního uspořádání v Británii a zahájení rozhovorů Londýna se zbývající evropskou sedmadvacítkou mluvili na konferenci i čeští minstři zahraničí a obrany Lubomír Zaorálek (ČSSD) a Martin Stropnický (ANO). "Rád bych popřál paní Therese Mayové, aby se jí podařilo sestavit co nejdřív kabinet, protože jednak to potřebuje Británie samotná, aby konsolidovala situaci po volbách, a pak to potřebujeme my jako Evropská unie, protože tikají hodiny a my potřebujeme partnera - jednoznačného, jasného, s mandátem. To poslední, co potřebujeme, je, kdyby byla v Británii situace nečitelná nebo byly další volby," řekl Zaorálek.

"Jakákoli rozkolísanost, váhavost, prohlubování mezidobí je špatně. Je to špatně pro Británii, pro Evropu a taky pro Českou republiku," řekl Stropnický s poukazem na tradičně dobré česko-britské vztahy. "Určitě popřejeme Velké Británii, aby se z té turbulence dostala. Už jen kvůli tomu, aby ta jednání o brexitu proběhla korektně a k oboustrannému prospěchu," dodal.

MĚKČÍ BREXIT?

Výsledky britských voleb zkomplikovaly podle politologů premiérce Therese Mayové postavení před jednáním s EU o podmínkách odchodu Británie z unie. Ztráta parlamentní většiny bude možná znamenat změkčení podmínek, se kterými ostrovní země jde do jednání, shodli se politologové. Kabinet Mayové dosud dával najevo, že je zastáncem takzvaného tvrdého brexitu, tedy rezolutního zpřetrhání vazeb s EU.

Mayová si sice dojednala podporu Demokratické unionistické strany (DUP), která získala deset křesel. Jedním z volebních bodů kampaně této strany ale bylo, aby Severní Irsko mělo zajištěno specifické postavení v jednáních o brexitu, což příliš nekoresponduje s tvrdým brexitem," řekla politoložka Zuzana Kasáková z Fakulty sociálních věd Karlovy univerzity.

Změkčení postoje by podle ní bylo dobré, protože volby prokázaly, že voliči si nepřejí tak tvrdý brexit, jak Mayová navrhla. Naopak voliči dali najevo, že některé vazby na EU chtějí zachovat. Pokud Mayová dostane v příštím týdnu podporu, nic podle Kasákové nebrání tomu zahájit jednání s unií 19. června, jak bylo plánováno. Podle kolegy Kasákové z fakulty Kamila Švece po volbách hrozí, že jednání o brexitu se budou o další měsíce protahovat. "Vzhledem k lhůtám, které Británie nastavila, se ten čas nebezpečně moc zkracuje, aby s tím bylo možné efektivně něco dělat," míní.

Není podle něj jasné, jak dlouho bude nová vláda vznikat a zda vůbec bude schopna s tématem brexitu nakládat, protože strany, které ve volbách posílily, byly na rozdíl od konzervativců pro takzvaný měkký brexit. Při něm by britská strana přistupovala k rozchodu s EU vstřícně, výměnou za ponechání alespoň částečného přístupu na jednotný vnitřní trh. "Mají založeno na velký problém, aby to nějak v té lhůtě dali dohromady a aby v tom vyjednávání nějak neztratili, protože proti Británii teď stojí celá Evropská unie," míní Švec.

Mayové se podle Kasákové vypsání voleb, kterými chtěla posílit svoji pozici ve vyjednáváních, nevyplatilo. Sice volby vyhrála, ale nepodařilo se jí získat většinu. "V době vyhlášení voleb se zdálo, že je to chytrý tah, konzervativci měli vysokou podporu. Pokud by se jim ji podařilo proměnit v mandáty, tak by si Mayová zajistila dalších pět let čas na vyjednávání. Volby by nebyly těsně po dvou letech, které jsou vymezením pro jednání o brexitu," popsala Kasáková strategii Mayové. Premiérka si podle ní chtěla vytvořit prostor pro to, aby jednání s EU dovedla ke zdárnému konci, což je za pět let reálnější než za dva roky.

V kampani ale Mayová zcela propadla, nedokázala dobře své jednotlivé politiky vysvětlovat, omezila se pouze na opakování několika frází, nedokázala vystupovat jako silný lídr, míní expertka na britskou politiku. Velkou roli podle ní hrála i nedůvěra v Mayovou, která nejdříve slibovala, že volby nevyhlásí.

"Chyběla jí autenticita, která byla vlastní Jeremymu Corbynovi," míní. Šéf labouristů podle ní naopak dokázal dobře využít přešlapů konzervativců, vedl konzistentní a uvěřitelnou kampaň. "On se drží své rétoriky a radikálně levicových idejí. Ty dokázal prosadit, byť se mu podařilo tu radikálnost zmírnit a některá vyjádření byla i populistického charakteru, kdy labouristy stylizoval do strany, která zastupuje zájmy lidu," shrnula průběh kampaně Kasáková.

BRITOVÉ HLASOIVALI PROTI BREXITU

Theresa Mayová si chtěla mimořádnými volbami posílit pozici při vyjednávání podmínek pro odchod Velké Británie z Evropské unie. Ve skutečnosti ale prohrála. První reakce z Německa toto přesvědčení posilují. Špičky německé politické scény navíc tvrdí, že voliči dali britské vládě najevo, že by rádi v EU zůstali. Německý ministr zahraničí Sigmar Gabriel se nechal slyšet, že výsledky britských voleb jsou odrazem nespokojenosti se strategií, se kterou šla do brexitu Theresa Mayová. Podle Gabriela nesedla občanům Spojeného království silná slova o „tvrdém brexitu" a mělo by dojít k jejímu přehodnocení.

„Poselství z tohoto hlasování je – rovnoprávné jednání a rozhovory s EU a znovu se zamyslet, jestli je pro Velkou Británii dobré, aby opouštěla EU právě tímto způsobem," řekl novinářům německý ministr zahraničí. Dodal, že doufá v brzké sestavení vlády, která může vést odpovědná jednání o brexitu.

Také němečtí europoslanci varují, že se Britům krátí čas k zahájení rozhovorů. Mayová sice dnes ujistila veřejnost, že jednání začnou za deset dní, v Evropském parlamentu však takový optimismus nevládne. Manfred Weber, šéf Evropské lidové strany v EP napsal na Twitteru, že Spojené království potřebuje vládu co nejdříve, „protože čas pro brexit se krátí". A je toho názoru, že termín, kdy jednání začnou, je nyní nejasný. Stejně tak Reinhard Bütikofer, šéf Strany zelených v Evropském parlamentu, vyjádřil své obavy ohledně dopadů britských mimořádných voleb na jednání o brexitu. „Čas pro rozumné vyjednávání britského odchodu z EU bude omezen kvůli nejasné situaci, kdo jednání povede," uvedl.

Německý komisař Günther Oettinger řekl zpravodaji Deutschlandfunk, že začátek rozhovorů je ohrožený a vyzval Brity k co nejrychlejšímu sestavení funkční vlády. „Slabý partner představuje riziko, že jednání bude problematické pro obě strany." Na rozdíl od svých kolegů si nemyslí, že výsledky voleb souvisejí s nesouhlasem proti brexitu. „Spíše šlo o sociální spravedlnost a bezpečnost."

Stephan Mayer, poslanec Bundestagu za CSU připomněl, že on sám nevěří, že by Mayová měla dost sil pokračovat v práci. Ani jako premiérka a ani jako předsedkyně konzervativců. Konstantin von Notz, vlivný člen Strany zelených v německém parlamentu, uvedl, že se mu nelíbilo, když Mayová v souvislosti s atentáty v Manchesteru a v Londýně volala po omezení lidských práv. „Omezit lidská práva ?! Ten, kdo to říká, ten zcela zradil základní hodnoty ,"napsal na internetu.

BRITOVÉ USILUJÍ O OBČANSTVÍ ŠVÉDSKA

V roce 2015 obdržely švédské imigrační úřady od Britů 441 žádostí o švédské občanství. V roce 2016 to bylo více než třikrát tolik – 1521. Letos se očekává rekord. Důvody, že bude zdolána další hranice v žádostech o švédský pas, jsou více než pádné. Během jara požádalo o možnost stát se občanem Švédského království už 959 Britů.

Hlavním důvodem je přirozeně chystaný odchod Velké Británie z Evropské unie. Ale ne každý chce být Švédem proto, že jeho vlast uteče z EU. Bývalý britský důstojník Robert Whelan, který pracuje ve Švédsku v online marketingové společnosti, říká, že jeho žádost nemá s brexitem nic společného. „Mije žena je Švédka a naše dítě má tak dvojí občanství. O švédský pas jsem si zažádal už před referendem o brexitu."

Myslí si, že ti z krajanů, kteří učinili podobný krok, to dělají z ryze praktických důvodů, anebo jako preventivní opatření. Třeba i kvůli volnému pohybu po Evropské unii. „Když budou mít britské i švédské občanství, budou jednou nohou doma v Británii a jednou v Evropě, což jim dá lepší možnosti čelit případné horší budoucnosti," uvádí bývalý britský voják. /r/