iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Vyloučit všechny soudce senátu NS

Případ MUDr. Ratha by mohl spravedlivě rozhodovat jiný senát NS. Soudci Nejvyššího soudu Vladimír Veselý, Jan Engelmann a Ivo Kouřil se mohou nadále zabývat zákonností odposlechů v korupční kauze kolem bývalého středočeského hejtmana Davida Ratha. Senát nevyhověl námitce podjatosti, kterou v úterý Rath podal. Někdejší politik námitku zdůvodnil obavou, že senát by pod tlakem prezidenta a ministra spravedlnosti nemusel rozhodovat nezávisle a svobodně. Rathova obhajoba chce dále bojovat, plánuje stížnost k Ústavnímu soudu.

NS po vyřešení námitky podjatosti během necelé půlhodiny vyslechl závěrečné návrhy a odročil projednávání na 7. června. Lze očekávat verdikt, přestože ještě není rozhodnuto o některých důkazních návrzích obhajoby. Rathův advokát Roman Jelínek také požádal soudce, aby projednávání přerušili a obrátili se na Ústavní soud s návrhem na přezkoumání ústavnosti části trestního řádu. Jelínek kritizuje právní úpravu stížnosti pro porušení zákona. Smí ji podat jenom ministr, který se v projednávané kauze přiklonil k argumentům obžaloby.

„Tady je rozpor s ústavním pořádkem, který říká, že v trestním řízení obě dvě strany mají mít stejné příležitosti, mluví se o rovnosti zbraní,“ řekl ČTK Jelínek. Zdůraznil, že kauza je dosud živá, znovu má rozhodovat krajský soud, stížnost pro porušení zákona spolu s očekávaným rozhodnutím NS může výrazně ovlivnit další vývoj.

NS začal stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO), řešit v úterý. Očekávalo se, že jednání zabere čtyři dny. Ministr nesouhlasí s tím, že Vrchní soud v Praze kvůli výhradám k odůvodnění odposlechů zrušil verdikt nad Rathem a dalšími deseti lidmi. Nikdo z obžalovaných se dnešního jednání neúčastnil, nepřišel ani Rath.

Předseda senátu Vladimír Veselý k otázce možné podjatosti uvedl, že součástí soudcovské profese je schopnost odolávat tlakům. Nelze prý pouhým odkazem na vyjadřování kohokoliv z politické sféry dovozovat, že je nutné vyloučit celý senát z projednávání konkrétní kauzy. Podobnou logikou by mohli být vyloučeni všichni soudci v Česku, konstatoval Veselý.

Opravný prostředek proti rozhodnutí o podjatosti u NS v podstatě neexistuje, přesto Rathova obhajoba chystá další kroky. Jelínek poukázal například na to, že trestní senát při námitce podjatosti rozhoduje sám o své nestrannosti. Obhájce podá stížnost, očekává při tom její odmítnutí, následně se chce obrátit na Ústavní soud.

Advokát Tomáš Sokol, jenž hájí Petra a Kateřinu Kottovy, se k námitce podjatosti nepřipojil, ale rozumí jí. „Pan prezident svými řekl bych infantilními výroky si o to přímo koleduje,“ uvedl Sokol. NS také vyhlásil rozhodnutí, že neprovede jako důkaz nahrávku a listiny dokumentující vyjádření prezidenta Miloše Zemana ke kauze. Důkazní návrh podala Rathova obhajoba. Zeman v minulosti uvedl, že zvažuje podání kárné žaloby na soudce, který u vrchního soudu v Rathově případě rozhodoval.

Středočeský krajský soud Ratha v červenci 2015 uznal vinným z přijímání úplatků v souvislosti s krajskými zakázkami a nepravomocně mu uložil 8,5 roku vězení. Spojil ho s činností manželů Petra a Kateřiny Kottových, kteří dostali tresty o rok nižší. Odvolací senát ale rozsudek loni zrušil kvůli použitým odposlechům. Podle něj byly stěžejní důkazy obžaloby pořízeny nezákonně, a v hlavním líčení je proto nelze použít.

NESPOKOJENOST ŠÉFKY ERU VITÁSKOVÉ S ÚS

Ústavní soud odmítl stížnost předsedkyně Energetického regulačního úřadu Aleny Vitáskové, nepravomocně odsouzené na 8,5 roku vězení. Vadilo jí to, že státní zástupci nedopřáli sluchu jejím pochybnostem a výhradám k určení senátu a přísedících Krajského soudu v Brně. Vrchní státní zastupitelství v Olomouci její podnět takzvaně založilo, nezjistilo totiž podezření z trestného činu. Usnesení ÚS je dostupné v jeho databázi.

Vitásková v podnětu určeném žalobcům naznačila možnost manipulace s rozvrhem práce. Že státní zastupitelství podnět dostatečně neprověřilo, je podle ní porušením práva na účinné vyšetřování. Ústavní soudci ovšem stížnost označili za zjevně neopodstatněnou. Vitásková podle nich může své výhrady uplatňovat přímo v dosud živé trestní kauze, která čeká na rozhodnutí odvolacího Vrchního soudu v Olomouci.

„Pokud je stěžovatelka přesvědčena, že v jejím případě došlo k určení soudce v rozporu s rozvrhem práce (…), může se navzdory závěrům státních zástupců domáhat svých práv rovněž přímo v řízení týkajícím se její trestní věci, v níž mělo k manipulaci dojít, případně posléze proti tomuto brojit před Ústavním soudem,“ stojí v usnesení.

Krajský soud loni čelil kritice za domněle netransparentní způsob rozdělování přísedících. Ústavní soud už loni praxi poměrně detailně zkoumal, systém přidělování podle nálezu nebyl nahodilý ani účelový. Tehdy se ale soudci nijak nezabývali kauzou kolem Vitáskové, šlo o případ Zdeňka Smejkala odsouzeného za podvod.

Krajský soud v Brně uložil předsedkyni ERÚ nepodmíněný trest vězení za to, že dvě solární elektrárny na Chomutovsku získaly v roce 2010 neoprávněně licenci na provoz. Vitásková vinu popírá a celý případ považuje za vykonstruovaný. V kauze bylo deset obžalovaných, kromě Vitáskové sedmi dalším udělil soud tresty v rozmezí 5,5 až 8,5 roku vězení, a také vysoké pokuty.

K vrchnímu soudu se odvolali nejen odsouzení, ale také státní zástupce Radek Mezlík, a to v neprospěch šestice lidí. Pro Vitáskovou navrhuje i peněžitý trest 2,5 milionu korun a zákaz výkonu rozhodování jako úřední osoby ve správních řízeních na dobu 10 let.

Podle rozsudku krajského soudu z loňského února elektrárny Saša-sun a Zdeněk-sun v Chomutově obdržely licence neoprávněně, a to na základě falešných revizních zpráv. Vitásková pak zastavila jednání o obnově správního řízení o udělení licencí, v němž mohli majitelé elektráren, synové miliardáře a podnikatele ve strojírenském průmyslu Zdeňka Zemka, o tato povolení přijít. Podle policie vznikla státu vysoká škoda. /r/