iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Zemanova cesta do USA se odkládá

Hynek Kmoníček poznamenal, že návštěva Zemana je v současné době na stole Národní bezpečnostní rady (NSC), za kterou v pondělí mluvil s generálem Keithem Kelloggem. NSC podle Kmoníčka v současné době "zápasí s tím, že do programu (Trumpa) dává v zásadě jenom to, na čem je napsáno velkými písmeny KLDR". "Prostě severokorejská krize tu zcela převzala program a plánování programu prezidenta Trumpa," dodal nový český velvyslanec s tím, že to samozřejmě ovlivní celý program a nejen ČR.

V jakém měsíci se cesta uskuteční, Kmoníček komentovat nechtěl. Jedná o návštěvě v tomto roce, řekl. Příležitost pro setkání budou mít oba prezidenti na květnovém summitu NATO v Bruselu, kam Trump míří. Zeman na něm povede českou delegaci.

Návštěvu prezidenta Miloše Zemana u amerického prezidenta Donalda Trumpa odsouvá řešení severokorejské krize. Dál se jedná o návštěvě v tomto roce. České televizi to dnes řekl nový český velvyslanec v USA Hynek Kmoníček, který Trumpovi v pondělí předal pověřovací listiny a stal se tak českým velvyslancem ve Spojených státech. Zároveň řekl, že Trump poděkoval za pomoc české diplomacie při propuštění amerického občana v Sýrii.

Kmoníček řekl, že setkání s Trumpem bylo velmi krátké, protože během hodiny americký prezident přijal 11 velvyslanců. Během schůzky mu připomněl slíbenou návštěvu Zemana v USA. Na ni podle Pražského hradu Trump českého prezidenta pozval při telefonickém rozhovoru. Uskutečnit se měla v dubnu. Hrad poslední dobou čelil spekulacím, že se setkání nakonec konat vůbec nemusí. Zemanovi spolupracovníci to odmítají.

Od Trumpa dostal Kmoníček písemné vyjádření, které se týkalo témat, na která při schůzce neměli čas. Podle Kmoníčka jsou v něm "velmi hezká slova o České republice z pohledu USA" a také minimálně jedno velmi konkrétní poděkování za pomoc Česka Spojeným státům v Sýrii. Podrobnější být nechtěl. Poznamenal, že se jedná o informaci, kterou česká diplomacie nikdy nezveřejnila.

Souvisí s tím, že Česká republika v Sýrii zastupuje i konzulární záležitosti USA včetně "ochrany, případně záchrany amerických občanů". "Šlo o poděkování za všechno, co jsme udělali ohledně jednoho amerického občana, který byl před nějakým časem propuštěn v Sýrii. Nebylo to ani v tomto roce," řekl. Kmoníčka překvapil důraz Trumpova písemného vyjádření na roli ČR v Sýrii. Obsahuje také poděkování za české vojenské angažování v Afghánistánu a v Iráku a připomíná cestu české společnosti od totality k demokracii.

MASAKR ARMÉNŮ NEJOHRŠÍ

Prezident Miloš Zeman pokládá masakr Arménů Osmanskou říší z roku 1915 za jedno z nejhorších zvěrstev moderní doby. Připomněl, že tehdejší události opakovaně označil za genocidu. Zeman to uvedl v dopise, který zaslal arménskému duchovnímu představiteli v ČR Barseghovi Pilavčjanovi. Český prezident naposledy události, které se staly před více než 100 lety, pojmenoval genocidou při loňské návštěvě Arménie. ČTK o dopise informoval Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček.

"Dnes si připomínáme 102 let od doby, kdy na území Arménie došlo k masovým vraždám arménského obyvatelstva," napsal Zeman. Dodal, že je při několika příležitostech označil za genocidu, naposledy při loňské návštěvě Arménie. "Domnívám se, že ony události probíhající v celkově pohnuté době představují jedno z nejhorších zvěrstev, kterého bylo lidstvo v moderní době svědkem," uvedl. Vraždy Arménů začali v roce 1915. Události jsou označovány za první cílenou snahu o likvidaci jiného etnika ve 20. století.

Český prezident souhlasí s tím, že historii by neměli interpretovat politici, protože dějiny často používají k politickým zájmům. "Zároveň se však domnívám, že si nelze nepřipomínat události, které stály život 1,5 milionu nevinných lidí a které představují tragickou kapitolu dějin nejen arménského národa, ale i celého civilizovaného světa," uvedl. Na závěr dopisu vyjádřil arménské menšině v ČR a arménskému národu upřímnou soustrast.

K tématu se dnes vyjádřila i Poslanecká sněmovna, když odsoudila genocidu Arménů stejně jako nacistické zločiny proti lidskosti na židovském, slovanském a romském obyvatelstvu. Česko se k zemím uznávajícím události za genocidu nepřidalo. Tehdejší dění odsuzuje, ale záležitost by podle něj měla zůstat v rukou historiků. Turecko jako nástupce Osmanské říše odmítá interpretovat tehdejší události jako genocidu. Tvrdí, že údaj o 1,5 milionu mrtvých Arménů je nadsazený a že mrtví byli oběti občanské války, nikoli genocidy. Jakékoli přirovnání ke genocidě nese nelibě./r/