iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Dlužníci na Ostravsku, konec trafik?

Nejvíc dlužníků na severu Moravy. Průměrná výše dluhu se v roce 2016 meziročně opět mírně snížila. Zatímco v roce 2015 činila průměrně 27 tisíc, loni klesla na 25,7 tisíce korun. Údaje vycházejí z pravidelných analýz společnosti KRUK ČR a SR, která se zaměřuje na správu pohledávek finančních ústavů a korporátních zákazníků.„Nejvíce dlužníků pochází z Moravskoslezského a Ústeckého kraje, kde je současně nejvyšší míra nezaměstnanosti," uvedla Markéta Kolářová, mluvčí společnosti KRUK.

Mezi zadluženými je hodně důchodců. Zatímco muži mají nejvyšší průměrný dluh (33,2 tisíce korun) ve věku mezi 45 a 54 lety, ženy dosahují maximální výše dluhu až později ve věku 55 až 64 let. Zadluženi jsou rovněž lidé v postproduktivním věku 65 a více let s průměrným dluhem 27 tisíc korun. Dlužníci v nejvyšší věkové kategorii opět pocházejí především z Moravskoslezského a Ústeckého kraje.

„Zadluženost lidí ve věku nad 65 let je velký problém, protože z průměrného důchodu ve výši kolem 11,5 tisíce korun se dluhy splácejí velmi těžko. Z našich zkušeností navíc víme, že si lidé v pokročilém věku velmi často berou úvěry místo svých rodinných příslušníků, kteří by z různých důvodů úvěr sami nedostali a zpravidla ani nejsou schopni tyto závazky sami splácet," vysvětlila Markéta Kolářová ze společnosti KRUK Česká a Slovenská republika.

Jde o lidi, co si půjčí „jen" několik tisíc korun. Sankce za nesplácení půjčky však tento dluh rychle navýšila na statisíce. Na počátku dluží pár stovek, na konci to dopadá špatně. Do problémů s placením svých závazků se podle vedoucí ostravské pobočky Poradny při finanční tísni Zdeňky Svobodové lidé nejčastěji dostávají proto, že si neumějí vytvořit žádné finanční rezervy a také se zadlužují zbytečně. Například si půjčí na nákup elektroniky.

„Do potíží se splácením se může dostat člověk ale i tehdy, když se mu nečekaně sníží příjem. Třeba proto, že je na nemocenské. Vypadá to skoro až banálně. Ten člověk má prodlení se zaplacením pár tisíc korun. Pro řadu dlužníků jde ale o neřešitelný problém, protože bez finančních rezerv nemají dluh jak doplatit. A dostávají se do nekonečného kolotoče půjček, ze kterých hradí své předchozí závazky a zadlužení se jen prohlubuje," vysvětluje vedoucí ostravské Poradny při finanční tísni.

Častým důvodem předlužení podle ní bývají případy, kdy lidé ručí za půjčky třetí osobě. Pokud totiž dlužník přestane platit, obrátí se věřitel na ručitele. „A když ten nepočítá s variantou, že bude muset tento dluh sám platit, dostává se často sám do platební neschopnosti," upozorňuje Zdeňka Svobodová. Podle ní někdy stačí posezení s klientem a hledání úspor v jeho rodinném rozpočtu. U drobného dluhu si dlužník může pomoci i prodejem movitého majetku.

„V situaci, kdy dlužník ještě není v prodlení, ale je zřejmé, že dlouhodobě nebude schopen všechny své závazky plnit, může být řešením konsolidace půjček. Pokud už klient nemá vůbec žádný majetek, příjem ani nikoho, kdo by mu pomohl, není samozřejmě možné už jeho situaci zcela vyřešit tak, aby dluhy neměl. Pak se naše činnost zaměřuje zejména na konkrétní problémy v exekucích. Někteří exekutoři totiž nepostupují tak, jak by podle zákona měli. Naší prací je pak zákonnými cestami docílit toho, aby exekuce probíhala tak, jak ze zákona má," popisuje Zdeňka Svobodová ty horší situace, do kterých se ale dlužníci mohou dostat celkem rychle.

„Lidé si často myslí, že ti, kteří v exekuci dluží statisíce, tyto peníze prohýřili. Ve skutečnosti je výše původního dluhu většinou řádově nižší a většinu dluhu tvoří sankce," říká Svobodová. „Není výjimkou, že má spotřebitel povinnost hradit smluvní pokutu ve výši 300 procent z dlužné částky denně, což je skoro nepředstavitelné. Znamená to, že pokud například dluží deset tisíc, každý den mu tento dluh naroste o třicet tisíc korun. Na jedné straně samozřejmě platí, že si tento člověk měl důkladně prostudovat smlouvu.

Na druhé straně se skoro ani nechce věřit tomu, jak dlouho takové jednání věřitelů zákonodárci umožňovali. Zákony bohužel na problematiku predátorského úvěrování reagují jen velmi pomalu, takže větší ochrana pro spotřebitele přišla teprve v prosinci 2016 s novým zákonem o spotřebitelském úvěru. Lidé, kteří uzavřeli výrazně nevýhodné smlouvy v minulosti, však mají smůlu, neboť na ně se tento zákon nevztahuje."

ULICE BEZ TRAFIK?

Pouliční trafika zmizela třeba ze znojemského sídliště při Pražské ulici, z brněnské Zvonařky nebo taky blanenského sídliště Písečná. Cigarety si ve stánku u Zvonařky kupoval i Brňan Marek Konečný. „Je to škoda. Trafika byla na dobrém místě, pěkně při cestě. Teď si musím najít novou prodejnu," povzdechl si. Podle Slavíka stát trafiky nejen nepodporuje, ale dokonce jim škodí. „Nařizuje nám ceny u čtyř pětin sortimentu, navíc nám snižuje marže a krátí nám tak zisk," upozornil.

Zátěž je také elektronická evidence tržeb. „Od spousty kolegů už jsem slyšel, že kvůli ní skončí. Je to nekonečná papírová zátěž. Nevadí mi, že nás chtějí kontrolovat a naznačují, že krademe. Ale to, že na mě úředníci převedli veškerý kontrolní mechanismus," postěžoval si Slavík. Upozornil také na nehospodárnost účtenek, které končí v koši většinou ihned po vytištění.

Elektronická evidence tržeb naopak není problém pro Libora Řikovského, který již více než pětadvacet let provozuje trafiku v Brně v Kotlářské ulici. „Pokladnu jsem musel mít i před tím, pokud někdo provozuje trafiku a počítá účetnictví na kalkulačce, tak je blázen. Pro mne se toho tedy moc nezměnilo, jen musím opravdu každému vytisknout účtenku. I lidem, kteří si třeba přišli jen pro jízdenku," vysvětlil Řikovský. Větší problém jsou pro něj fixní ceny u většiny zboží, které v trafice nabízí. „Nejsem obchodník, ale výběrčí daní, protože cenu cigaret či novin prostě nemohu upravit. Ani zvýšit, ale dokonce ani snížit. To by se přitom dalo snadno vyřešit třeba úpravou výběru daní," vysvětlil Řikovský.

Na rozdíl od malých soukromých trafik, z nichž některé zavírají, se daří otevírat další prodejny některým větším firmám. Například síť trafik společnosti Geco loni zaměstnávala 1660 lidí, což je o padesát více než v roce 2015 a dokonce o téměř osmdesát více než v roce 2014. „Máme vytvořenou určitou strategii, která je úspěšná. Například si vybíráme provozovny v obchodních centrech, kde nabízíme široký sortiment dalších služeb, například služby sázkových terminálů," uvedl místopředseda dozorčí rady společnosti Geco Dušan Vajda.

Právě nadstandardní služby lákají do trafik nejvíce zákazníků. „Lidé si v našich provozovnách často dobíjí třeba kredit do mobilních telefonů. Navíc máme i věrnostní program pro zákazníky. Jsou to služby, které naopak malí soukromníci třeba nemohou jednoduše nabízet," komentoval nové možnosti trafikantů Vajda. /r/