iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Dr. Z. Koudelka: Pelikán a zneužívání moci

Ministr spravedlnosti Robert Pelikán odmítl změny zákonů v oblasti trestního práva, o které vládu požádala Poslanecká sněmovna za účelem boje se zneužíváním moci v trestním řízení. Pelikánův krok hodnotím tak, že chrání zneužívání státní moci. Nejvýznamnější požadavek je zabránění systémové podjatosti při dozoru státních zástupců nad vyšetřováním zločinů jiných státních zástupců a zabránění zametání kauz zneužívání moci v trestním řízení pod koberec.

Odložení trestního oznámení vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny Vrchním státním zastupitelstvím v Praze na ředitele odboru Vrchního státního zastupitelství v Olomouci Petra Šeredu za předání služebních informací nepovolaným osobám v únoru 2017 je toho příkladem. Předávání informací z trestního řízení může být spojeno s korupcí policisty či státního zástupce – vzpomeňme únik fotografií mrtvého skladatele Karla Svobody. Je důvodné požadovat účinné vyšetření i u Šeredy. Protože však státní zástupci porušující právo mohou spoléhat na ochranu svých nadřízených i na to, že za ministra Pelikána se účinné vyšetřování zločinů státních zástupců za zneužívání moci konat nebude, ve státním zastupitelství zůstanou, proto v něm zůstanou i jejich protiprávní postupy.

Vrchní státní zastupitelství v Olomouci okrádalo lidi o jejich právo na zákonného soudce, když dávalo návrhy na vazbu, odposlechy a domovní prohlídky nepříslušným soudům, zřejmě se podílelo na protiprávním pokusu vydat našeho občana do Íránu a jeho státní zástupce dozoroval trestní řízení, v němž byl zároveň poškozeným, a když již byla situace neúnosná, jen věc předal svému kolegovi a dobrému známému z vedlejší kanceláře. Toto státní zastupitelství bylo činné při nezákonném odposlechu hovorů obhájců s obviněným. Pořízené záznamy nezničilo, což je v rozporu s ústavou i zákony. Tyto věci hodnotím jako zneužívání moci, ale jsem přesvědčen, že za ministra Pelikána a současného vedení státního zastupitelství jejich účinné vyšetřování nebude. Je však nadějí, že poslanci připraví změnu trestního práva jako poslanecký návrh, který znemožní zneužívání moci v trestním řízení, byť by tuto činnost krylo vedení státního zastupitelství.

V úřední činnosti státu je snaha vyloučit subjektivní okolnosti, které mohou ovlivnit rozhodnutí veřejné moci. To se projevuje v rámci podjatosti, která má formu individuální, kdy je na případu zainteresován jedinec, i podjatosti systémové, kdy připadá v úvahu zainteresovanost celého orgánu. Systémová podjatost má mnoho podob a jednu charakterizuje rčení – vrána vráně oči nevyklube. Tedy, že v určité skupině jsou vazby soudržnosti bez nutnosti osobní známosti. Poslanecká sněmovna proto požádala vládu, aby dozor nad zachováním zákonnosti v trestním řízení při vyšetřování trestných činů státních zástupců nevykonávali státní zástupci. Tento přístup, motivovaný snahou omezit systémovou podjatost státních zástupců, je významný zvláště při vyšetřování úředních zločinů státních zástupců. Je logické, že naplnění skutkové podstaty zneužití pravomoci úřední osoby budou mít státní zástupci tendenci zamést pod koberec, zvláště jsou-li do věci zapojeni lidé z vedení státního zastupitelství.

Nejnebezpečnější protistátní zločiny jsou zločiny držitelů moci, kteří jsou schopni ovládnout trestní řízení a zamezit, aby se jejich trestné činy stíhaly. Po pádu totalitních režimů v Evropě i v Latinské Americe byla přijata zásada, že do promlčecí doby se nezapočítává doba, kdy nebylo možné stíhat zločiny lidí, kteří měli moc zabránit trestnímu stíhání. Proto Poslanecká sněmovna požádala vládu, aby promlčecí doba neběžela, když zločin spáchá vedoucí státní zástupce nebo jeho náměstek, po dobu držení této mocenské funkce, z které mohou efektivně mařit zahájení trestního řízení proti sobě. JUDr. Zdeněk Koudelka, ceskajustice.cz