iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Srbský premiér Vučič u Putina v Moskvě

"Víme, že zanedlouho budou v Srbsku prezidentské volby. Přejeme úspěch stávající vládě," řekl Putin podle listu Kommersant po jednání s premiérem, který je kandidátem své strany na šéfa státu. Putin také ocenil růst vzájemného obchodu o 40 procent v uplynulém roce, i když sami srbští novináři si podle Kommersantu stěžovali na stagnující ekonomiku a chabé ruské investice.

Ruský prezident Vladimir Putin v pondělí v Moskvě přijal srbského premiéra Aleksandara Vučiče, kterého také jednoznačně podpořil jako kandidáta na prezidenta. Novou hlavu státu budou Srbové volit 2. dubna. Kommersant poznamenal, že žádný z kandidátů na srbského prezidenta není protiruský, avšak jen jeden z nich mohl přijet do Moskvy pro podporu, kterou Putin vůbec nemusel vyslovit, a to tím spíše, že Vučić nedávno opět označil anektovaný Krym za součást Ukrajiny.

"Nezbývá než doufat v obdobnou laskavost, tedy že i nový režim v Srbsku po dubnových volbách podpoří Vladimira Putina při nadcházejících prezidentských volbách v Rusku," poznamenal s patrnou ironií Kommersant. "Koukejte, v Kremlu teď schvalují budoucí prezidenty - a dokonce i (německá kancléřka) Angela Merkelová se zapsala na květen," zažertoval populární ruský list Komsomolskaja pravda ohledně návalu prezidentských kandidátů u Putina. Vždyť po pohlavárovi neuznávané Jižní Osetie Leonidu Tibilovovi a vůdkyni francouzské krajní pravice Marine Le Penové je Vučić v posledních dnech už třetí zahraniční vůdce, který do Moskvy zavítal v předvečer voleb ve své zemi.

ŽALOBCI POŽADUJÍ PRO TERORISTU CARLOSE DOŽIVOTÍ

Další trest doživotního vězení požaduje francouzský státní zástupce pro venezuelského teroristu Iliche Ramíreze Sáncheze známého pod přezdívkami Carlos či Šakal. Tentokát ho žalují za zabití dvou lidí a zranění dalších 34 osob při atentátu v centru Paříže v roce 1974. Carlos už v minulosti dva doživotní tresty dostal. Odpykává si je ve francouzském vězení.

Prokurátor Rémi Crosson du Cormier vyzval podle agentury AFP soud, aby Carlosovi udělil za teroristický útok doživotí, nejvyšší možný trest, který může francouzská justice uložit. Rozsudek by měl soud vynést už v úterý. Carlos odmítá, že by byl terorista, a označuje se za "revolucionáře z povolání". Čelí obžalobě, že 15. září 1974 hodil odjištěný granát v nákupním centru na rohu třídy Saint-Germain a ulice Rennes. Podle obžaloby se tak snažil tlačit na francouzskou vládu, aby osvobodila jednoho zadrženého levicového radikála podezřelého z terorismu. Vláda po útoku granátem v centru Paříže podle AFP ustoupila a zatčeného propustila.

Terorista se v roce 1979 v rozhovoru v arabských médiích přiznal, že granát hodil, po dopadení v roce 1994 ale čin popřel. K doživotí byl nyní sedmašedesátiletý Carlos odsouzen už dvakrát. Jednou za vraždu tří mužů, včetně dvou policistů, z roku 1975, podruhé za čtyři pumové atentáty, které si v letech 1982 a 1983 vyžádaly 11 mrtvých a na 150 zraněných v Paříži, v Marseille a ve dvou vlacích.

Carlos byl téměř 20 let nejhledanějším teroristou světa. V 70. a 80. letech se skrýval mimo jiné v řadě tehdejších komunistických zemí a několikrát přicestoval i do Československa. Jeho teroristickou kariéru ukončila v srpnu 1994 v Súdánu banální operace, údajně liposukce, po níž ho ještě pod vlivem anestetik súdánská policie předala Francii. Francouzský soud pak na Štědrý den 1997 Carlose poprvé odsoudil k doživotnímu vězení.

LONDÝN ČEKÁ NA NOVOU VLÁDU SEVERNÍHO IRSKA

V Severním Irsku se Demokratické unionistické straně (DUP) a separatistické republikánské straně Sinn Féin nepodařilo sestavit novou vládu. Obě jednající strany se navzájem obviňují z neúspěchu. Britský ministr pro Severní Irsko James Brokenshire krátce po vypršení lhůty pro sestavení společné vlády dal oběma stranám na jednání ještě několik týdnů.

Dodal, že obyvatelé Severního Irska podle něj nemají chuť jít opět k volbám. "Věřím, že u politických stran i veřejnosti převládá přání mít silnou a stabilní místní vládu," řekl v narážce na možnost, že v případě neúspěchu rozhovorů by se britská provincie mohla ocitnout zpět pod přímou správou Londýna. Probritská DUP severoirských protestantů a nacionalistická Sinn Féin místních katolíků dostaly na začátku března nejvíc hlasů v předčasných volbách do regionálního parlamentu. Rozhovory o sestavení vlády ale skončily patem.

Podle nedělního prohlášení šéfky Sinn Féin Michelle O'Neillové nedosáhly strany výraznějšího pokroku v žádné z klíčových otázek způsobujících zablokování politické situace. To podle agentury Reuters potvrdila i šéfka DUP Arlene Fosterová. "Ač je to politováníhodné, skutečnost je taková, že nebylo dosaženo dostatečného pokroku během doby, která byla k dispozici pro vytvoření nové vlády," řekla Fosterová. Sinn Féin neměla skutečný zájem na dohodě, dodala.

"Mezi oběma stranami přetrvávají podstatné rozpory týkající se kultury a identity," uvedl Brokenshire. Boje mezi protestanty a katolíky, které trvaly 30 let a vyžádaly si více než 3000 mrtvých, ukončily dohody v roce 1998. Na jejich základě se obě strany musejí bez ohledu na své rozdílné cíle dělit o moc. Vztahy mezi DUP a Sinn Féin, které dosud vládly v koalici, se však velmi zhoršily. Situaci komplikuje také loňské rozhodnutí Britů odejít z Evropské unie. Sinn Féin zesílila svou snahu přičlenit Severní Irsko k Irsku, protože v loňském referendu se většina obyvatel provincie (56 procent) vyjádřila pro setrvání v EU. DUP vedla naopak kampaň za vystoupení z unie.

KOSOVŠTÍ SRBOVÉ KONČÍ S BOJKOTEM

Kosovští Srbové se rozhodli ukončit bojkot místní vlády a parlamentu, který trval půl roku. Rozhodnutí zdůvodnili nezbytností chránit zájmy menšiny. Srbští poslanci se zúčastnili dnešního jednání kosovského parlamentu. Rozhodnutí přichází v okamžiku, kdy se zdá, že opadává napětí mezi Bělehradem a Prištinou, které bylo v posledních měsících velice silné, poznamenala agentura AFP.

"Vracíme se do institucí a míst, kde můžeme dosáhnout vytvoření sdružení srbských obcí a zabránit vytvoření kosovské armády," prohlásil před novináři jeden z předáků kosovských Srbů Slavko Simić. Opětovná integrace do kosovských institucí má podle něj také zabránit izolaci místních Srbů. Srbové usilují o vytvoření sdružení obcí jako institucionální organizace, ale to Priština dosud odmítá povolit.

Simić také dal najevo, že se poslanci kosovských Srbů hodlají zúčastnit hlasování o sporné dohodě o hranicích s Černou Horou, jejíž schválení se zdá podmínkou pro liberalizaci vízového režimu s Evropskou unií. Srbové disponují deseti ze 120 míst v kosovském parlamentu jako zástupci menšiny, čítající přibližně 120.000 lidí z celkových 1,8 milionu obyvatel. Bez jejich souhlasu není možná žádná změna ústavy. Ve vládě mají tři ministry a vicepremiéra.

Z vlády a parlamentu kosovští Srbové odešli loni v říjnu na protest proti rozhodnutí Prištiny přeměnit hutní a důlní konglomerát Trepča v Kosovské Mitrovici ve veřejnou obchodní společnost kontrolovanou kosovským státem. Bělehrad toto rozhodnutí neuznává, podobně jako celou nezávislost Kosova. Srbsko poukazuje na své investice v Trepči a navíc nadále trvá na tom, že Kosovo je stále jeho součástí.

Před vytvořením pravidelné kosovské armády tento měsíc varoval i generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg. Ten v rozhovoru s kosovskými představiteli vyjádřil znepokojení nad návrhem zákona, jehož schválením bez změny ústavy by se dosavadní lehce vyzbrojené Kosovské bezpečnostní síly (KSF) přeměnily v pravidelnou armádu. K odmítavé reakci se podle médií přidalo i velvyslanectví Spojených států v Prištině.

Návrh zákona předložil parlamentu kosovský prezident Hashim Thaçi. Transformace KSF v armádu je podle něj normální krok svrchovaného a nezávislého státu. KSF mají nyní zhruba 4000 příslušníků a dalších 2500 záložníků. Podle Thaçiho plánu by se početní stav pravidelných ozbrojených sil měl zvýšit na 5000 příslušníků a 3000 záložníků.

KREML ODMÍTÁ VÝTKY ZA POSTIH PROTESTŮ

Při masových protestech proti korupci vládních úředníků, které se konaly v Moskvě o víkendu, bylo zadrženo přes 1000 lidí. Informovala o tom dnes ruská nevládní organizace OVD-info, která monitoruje dodržování lidských práv v Rusku a zásahy státní moci proti opozici. Podle Kremlu se policie chovala korektně a profesionálně, na výzvy Západu k propuštění zatčených Moskva nepovažuje za nutné reagovat. Ruská média uvedla, že policie o víkendu zadržela dvakrát více lidí než při masových protestech na Blatném náměstí v Moskvě v roce 2012, které vyvolalo znovuzvolení prezidenta Vladimira Putina. Organizace OVD-info uvedla, že část demonstrantů byla prakticky ihned propuštěna.

Podle dnešního prohlášení kremelského mluvčího Dmitrije Peskova byla činnost policie "absolutně korektní a profesionální". V Moskvě podle něj protestní akce nebyly povolené, bránily dopravě a ohrožovaly bezpečnost lidí. Tvrzení organizátorů, že akce byla povolená, je podle mluvčího "vědomá lež a provokace".

Organizátor nedělního protestu Alexej Navalnyj tvrdí, že chystanou demonstraci řádně ohlásil. Radnice nesouhlasila s místem konání, ale v zákonné lhůtě podle opozičního vůdce nenavrhla jiný prostor. Proto se demonstrace konala podle původního plánu na Tverské třídě v centru metropole. Na výzvy USA a Evropské unie k propuštění zatčených, k nimž se dnes připojila i česká diplomacie, Kreml podle Peskova nepovažuje za nezbytné reagovat. "S touto výzvou nemůžeme souhlasit. V tomto případě nemůžeme výzvu vzít na vědomí. Závazky z Rady Evropy neznamenají nezbytnost porušovat vlastní zákony," konstatoval mluvčí Vladimira Putina.

Peskov připustil, že stížnosti a návrhy, které se objevily na povolených nedělních demonstracích, vláda prostuduje. "V některých městech byly mítinky povolené a konaly se v přísném souladu se zákonem," řekl mluvčí. "V těchto případech budou nepochybně hesla a návrhy, i kritika, která zazněla, brány v úvahu," konstatoval. Demonstrace, které uspořádala ruská opozice, se většinou uskutečnily navzdory policejnímu zákazu. Protesty se konaly v asi 80 ruských městech, jen ve 20 z nich je úřady povolily.

V GUYANĚ FRANCIE PROTESTY

Demonstrace ve Francouzské Guyaně přerostly v zahájení generální stávky. Už minulý týden ochromily tento francouzský zámořský departement na severním pobřeží Jižní Ameriky demonstrace a silniční blokády, kvůli nimž musel být odložen start rakety Ariane 5 z kosmodromu u Kourou. Region opustili už i členové některých zahraničních zastoupení. Lidé protestují kvůli vysoké kriminalitě a vysoké nezaměstnanosti "Paříž se zajímá jen o místní vesmírné středisko…, ale náš vzkaz je jasný: Ariane neodstartuje, dokud to my (lid) nedovolíme," řekl jeden z vůdců protestů Gauthier Horth. Dodal, že cílem protestů je více peněz od francouzské vlády na bezpečnost, zdravotnictví a školství.

Generální stávku organizuje ve Francouzské Guyaně, která má asi 245.000 obyvatel, skupina nazvaná 500 bratří. Podle AFP ji podporuje 37 odborových organizací. Členové této skupiny, kteří se oblékají celí do černého a nosí černé kukly, popírají, že by jejich organizace byla domobranou. Kritizují ale zejména vysokou zločinnost. Loni bylo v departementu zaznamenáno 42 vražd.

Protesty v tomto regionu, jen o málo větším než Česká republika, vyvrcholily minulý týden zablokováním startu rakety Ariane 5, která měla na oběžnou dráhu vynést brazilský a korejský satelit. Už v polovině března ale demonstranti narušili průběh mezinárodní ekologické konference, jíž se účastnila i francouzská ministryně životního prostředí Ségolene Royalová. Ta pak svou návštěvu předčasně ukončila - zrušila účast na inauguraci mostu spojujícího Francouzskou Guyanu s Brazílií.

Koncem února předložily dvě skupiny, jež stojí v čele těchto protestů, místnímu parlamentu své požadavky. Mezi nimi bylo i vyhlášení výjimečného stavu, který platí ve Francii od teroristických útoků z listopadu 2015. Dalšími požadavky v seznamu jsou vyhoštění odsouzených cizinců do země jejich původu a kontrola hranic se Surinamem a Brazílií. Francouzská vláda, která je ve Francouzské Guyaně zastoupena prefektem, minulý týden navrhla jednání o tamní situaci. Zástupci demonstrantů ale odmítli jednat s vládní delegací, pokud nebude na ministerské úrovni. Francouzský premiér Bernard Cazeneuve už podle serveru Euronews přislíbil poslat koncem tohoto týdne do Guyany ministerský tým.

Z MUZEA V BERLÍNĚ UKRADLI 100 KILOVOU ZLATOU MINCI

Neznámí pachatelé se v noci na dnešek vloupali do Bodeho muzea na Muzejním ostrově v centru Berlína a odnesli stokilogramovou zlatou minci v nominální hodnotě milion dolarů (24,8 milionu korun). Zloději se do budovy muzea, které schraňuje jednu z největších numismatických sbírek na světě, vloupali kolem 3:30 místního času, uvedla policie na twitteru. Ukradli pamětní minci Big Maple Leaf s portrétem britské královny Alžběty II. na jedné a javorovým listem na druhé straně. S lupem se jim podařilo uniknout před příjezdem policie, která už nalezla jen žebřík na kolejích městské dráhy, jež vedou v těsném sousedství muzea.

Podle policie má mince průměr 53 centimetrů a tloušťku tři centimetry. Ačkoli má nominální hodnotu milion dolarů, podle listu Die Welt by se její cena na trhu mohla jen na základě hmotnosti zlata pohybovat v přepočtu kolem sta milionů Kč. Pět zlatých mincí Big Maple Leaf odlitých ze zlata o ryzosti 99,999 procenta obsahu zlata v kovu vyrazila Kanadská královská mincovna v roce 2007. Jednu z mincí vlastní britská královna, jedna byla v září 2009 krátce vystavena v Obecním domě v Praze v rámci turné po evropských městech. Bodeho muzeum v Berlíně vystavovalo minci Big Maple Leaf od roku 2010. /r/