iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Policie varovala před vrahem Amrim

Bild am Sonntag uvedl, že zemský kriminální úřad v Severním Porýní-Vestfálsku, kde Amri určitý čas žil, před možností útoku varoval tamní ministerstvo vnitra. Uvedl také, že na základě dosavadních poznatků je možné předpovídat, že od Amriho vychází nebezpečí teroristického útoku ve formě (sebevražedného) atentátu. Jako důkaz pro podezření kriminalistům, kteří navrhli, aby byl Amri vypovězen do Tuniska, sloužila mimo jiné Amriho chatová komunikace.

Kriminalisté v Severním Porýní-Vestfálsku už loni v březnu varovali, že by Tunisan Anis Amri mohl plánovat teroristický útok. Napsal to dnes list Bild am Sonntag. Amriho sledovaly německé úřady opakovaně, loni v prosinci ale stejně spáchal útok na vánoční trh v Berlíně, při kterém zahynulo 12 lidí a desítky utrpěly zranění. Ministerstvo vnitra Severního Porýní-Vestfálska, jehož šéf Ralf Jäger (SPD) je kvůli případu terčem kritiky, dnes uvedlo, že podle přesvědčení zemských i spolkových úřadů nebylo tehdy možné Amriho vyhostit.

Situaci komplikovalo i to, že Tunisko dlouho odmítalo vydat Amrimu náhradní dokumenty. Mladý Tunisan se v Německu zdržoval od roku 2015 převážně v Berlíně a Severním Porýní-Vestfálsku. Do spolkové republiky přišel z Itálie, kde předtím strávil několik let. Právě v Itálii ho několik dní po prosincovém útoku dostihli policisté. Když na ně zaútočil, zastřelili ho.

TURECKO ZAVOLALO VELVYSLANCE ŠVÝCARSKA

Protestem, který se v sobotu ve švýcarské metropoli Bernu konal proti tureckému prezidentovi Recepu Tayyipu Erdoganovi, se bude zabývat diplomacie. Podle zdrojů agentury Reuters byl dnes na turecké ministerstvo zahraničí předvolán švýcarský velvyslanec Walter Haffner. Ankara si přeje, aby organizátoři protestu byli zadrženi a aby se taková událost již neopakovala.

V sobotu byl podobně předvolán náměstek švýcarského velvyslance, neboť Haffner byl mimo Ankaru. Turecké úřady tak učinili poté, co v Bernu pochodovalo přes 5000 lidí. Vyjadřovali nesouhlas s politikou prezidenta Erdogana a volali po odmítnutí rozšíření prezidentských pravomocí v nadcházejícím referendu. Protest se obešel bez incidentů, přestože k oficiální akci se krátce před shromážděním přidal nepovolený pochod asi 200 příznivců krajní levice. Mezi demonstranty byli i Kurdové.

Ankara označila za organizátory protestu Stranu kurdských pracujících (PKK), kterou Turecko, Evropská unie i Spojené státy považují za teroristickou organizaci. Podle Turecka byla akce otevřenou podporou terorismu a násilí, žádá proto okamžité prošetření. "Walter Haffner byl předvolán na naše ministerstvo (zahraničních věcí), kde jsme mu tlumočili naši nespokojenost. Panu velvyslanci bylo sděleno, že viníci musejí okamžitě přejít do rukou spravedlnosti," řekl pod podmínkou zachování anonymity zdroj agentury AFP.

Po diplomatických přestřelkách Turecka s Německem a Nizozemskem jde o další eskalaci napětí mezi Ankarou a EU. Turecký prezident Erdogan má za to, že evropské země vedou ve svých médiích kampaň za neúspěch dubnového referenda. "Švýcarsko to posunulo ještě o krok dál. Tamní levice a teroristé se spojili a zorganizovali pochod. U švýcarského parlamentu vyvěsili můj obraz s pistolí u hlavy a švýcarský parlament se k tomu nevyjadřuje," prohlásil dnes Erdogan během projevu v Istanbulu.

Odkazoval tím na transparent ze sobotní demonstrace s nápisem "Kill Erdogan" (smrt Erdoganovi). Vztahy mezi Ankarou a Evropou jsou nyní vyhrocené. Turečtí politici se před nadcházejícím dubnovým referendem pokoušeli oslovit tureckou menšinu žijící v Evropě, ale Nizozemsko a Německo takové mítinky na svém území zakázaly. Erdogan toto počínání označil za nacistické metody, za což si od Německa a stejně tak od unijních představitelů vysloužil kritiku.

V BULHARSKU VYHRÁLA STRANA PRO EU

Předčasné parlamentní volby v Bulharsku vyhrála podle odhadů středopravá strana Občané za evropský rozvoj Bulharska (GERB) expremiéra Bojka Borisova. Získala přes 32 procent hlasů, druhé je uskupení levicových stran pod vedením socialistů s 28 procenty. Vyplývá to z průzkumů mezi voliči při odchodu z volebních místností. Podle sondáže se do parlamentu dostali rovněž nacionalisté a strana hájící zájmy turecké menšiny, uvedla agentura DPA.

Borisovovo proevropské hnutí dosud vyhrálo všechny parlamentní volby od roku 2009, kdy se v zemi naposledy konalo hlasování v řádném termínu. Nedělní volby byly od roku 2009 v pořadí třetí předčasné. Strana GERB je výrazně prozápadní a podporuje sankce proti Rusku, které s Bulharskem spojují historické vazby. Socialisté vedení Kornelijí Ninovovou naopak se sankcemi nesouhlasí a slibují, že v případě vítězství zlepší vztahy s Moskvou.

VOLBY V SÁRSKU, VYHRÁLA MERKELOVÁ

Zemské volby v západoněmeckém Sársku vyhrála podle odhadu veřejnoprávní televize ARD překvapivě jasně Křesťanskodemokratická unie (CDU) kancléřky Angely Merkelové před sociální demokracií (SPD). Obě strany dělí více než deset procentních bodů. Do zemského sněmu se dostane i Levice a také Alternativa pro Německo (AfD). Hlasování v Sársku bylo důležitým testem na začátku volebního roku, který vyvrcholí zářijovými parlamentními volbami.

Sociální demokraté, povzbuzeni nominací Martina Schulze na kancléře, se sice v posledních týdnech v průzkumech veřejného mínění na CDU dotahovali, nakonec ale ani takzvaný Schulzův efekt, jak mu přezdívají média, nestačil. CDU v Sársku podle odhadů získala 40,4 procenta hlasů, SPD 30,1 procenta. Do zemského sněmu jde ještě Levice s 12,9 procenta a AfD s 5,9 procenta. Vypadnou z něj naopak Zelení (4,2 procenta) a Piráti (0,7 procenta).

Proti volbám před pěti lety si CDU polepšila o více než pět procentních bodů, SPD naopak o půl bodu přišla. Levice ztratila více než tři body. AfD se do zemského sněmu v Sársku dostane vůbec poprvé, a bude tak zastoupena už v celkem 11 zemských parlamentech. Ve zhruba milionovém Sársku, které je co do počtu obyvatel druhou nejmenší spolkovou zemí, ale nebodovala tato strana ani zdaleka tolik jako loni v částech bývalého východního Německa.

Pokud konečné výsledky potvrdí dosavadní odhady, bude to znamenat, že v zemském sněmu nebude většina pro vytvoření vlády SPD a Levice, o které se uvažovalo. Nejpravděpodobnější je tak pokračování velké koalice pod vedením populární šéfky sárské vlády Annegret Krampové-Karrenbauerové (CDU). Křesťanští demokraté by si nyní v 51členném sněmu přišli na 24 křesel, SPD na 17, Levice na sedm a AfD na tři.

Dobrý start do volebního roku byl podle pozorovatelů důležitý zejména pro CDU kancléřky Merkelové, která loni v pěti zemských volbách výrazně oslabila. Na celostátní úrovni se navíc na konzervativní unii CDU/CSU v průzkumech prakticky dotáhli sociální demokraté, kteří tak i v Sársku věřili ve větší úspěch. Další dvojice měření sil přijde v květnu, kdy Německo čekají zemské volby ve Šlesvicku-Holštýnsku a především v nejlidnatější spolkové zemi Severním Porýní-Vestfálsku.

SANKCE ÍRÁNU NA 15 FIREM USA

Írán zavedl sankce proti 15 americkým společnostem za jejich údajnou podporu Izraele a "teroristických akcí tohoto režimu". S odvoláním na prohlášení íránského ministerstva zahraničí o tom dnes informovala státní agentura Irna. V prohlášení je stanoveno, že s dotčenými firmami se "zakazují jakékoliv obchodní transakce, jejich majetek se zabavuje a jejich současným i bývalým vedoucím pracovníkům nebudou vydána víza pro vstup do Íránu".

Rozhodnutí Teheránu je v podstatě symbolické, protože dotčené americké firmy s Íránem neobchodují, poznamenaly agentury AFP a Reuters. Poukazují i na skutečnost, že Teherán oznámil tento sankční krok dva dny poté, co Spojené státy zavedly sankce proti 30 společnostem a jednotlivcům z deseti zemí za údajnou spolupráci s íránským zbrojním programem.

Nejmenovaný významný íránský zákonodárce kromě toho agentuře Reuters řekl, že Írán zváží přijetí zákona řadícího americkou armádu a Ústřední zpravodajskou službu (CIA) mezi teroristické organizace, jestliže americký Kongres schválí návrh na zařazení íránských revolučních gard mezi teroristické organizace. Sankce ohlášené Teheránem se mimo jiné vztahují na společnosti Bent Tal, United Technologies Products, ITT, Raytheon, Re/Max Real Estate, Magnum Research, Oshkosh, Kahr Arms a Elbit Systems.

Teherán je obviňuje z dodávek výzbroje nebo zbraní Izraeli, aby byly "použity proti Palestincům". Společnost Re/Max Real Estate viní z nákupu a prodeje bytů v osadách na okupovaných palestinských územích. Teherán a Washington nemají mezi sebou diplomatické vztahy od roku 1979, kdy íránští militantní studenti zaútočili na americkou ambasádu v Teheránu a drželi tam po 444 dní jako rukojmí 52 Američanů.

V KAMIONU Z ČR V BRITÁNII TŘI IMIGRANTI

Policie v Británii našla v nákladním autě přijíždějícího z České republiky trojici Eritrejců, kteří do Spojeného království vstoupili nelegálně. Policii přivolal řidič, který si povšiml podezřelých zvuků v nákladní prostoru. Informoval o tom dnes server deníku Daily Mail. Incident se stal v sobotu nedaleko města Peterborough severně od Londýna.

Policie k případu neposkytla žádné podrobnosti. Ze zprávy není ani patrné, zda migranti přicestovali v nákladním voze z pevninské Evropy, nebo se v něm ukryli až na území Spojeného království. Zveřejněna nebyla ani národnost řidiče. Migranti se běžně snaží dostat do Británie v nákladním prostoru kamionů, které se naloďují na trajekty. Za hlavní tranzitní zemi je považována Francie, kde se tisíce přistěhovalců zaměřily hlavně na oblast severofrancouzského přístavu Calais.

V HONGKONGU V ČELE LAMOVÁ

Novou vůdkyní Hongkongu se stala někdejší vysoká představitelka hongkongské vlády Carrie Lamová. Zvolila ji 1194členná komise, v níž převažují přívrženci čínské vlády v Pekingu. Informovala o tom agentura Reuters. Zvolení Lamové, která byla donedávna druhou nejvyšší činitelkou Hongkongu, se očekávalo. Podle médií se totiž těšila největší přízni centrální vlády v Pekingu.

Prodemokratičtí aktivisté hlasování kritizovali jako nesvobodné. Již v sobotu demonstrovalo proti "vměšování" Pekingu do voleb několik stovek lidí. Jiní prodemokratičtí aktivisté umístili na skálu nad městem obří transparent s nápisem "Žádám všeobecné volební právo". V neděli se před místem konání volby sešli na demonstracích prodemokratičtí aktivisté a stoupenci Pekingu. Stovky policistů je držely od sebe, aby nedošlo ke střetům, napsala agentura AP.

Mnozí lidé se obávají, že Carrie Lamová bude pokračovat v tvrdé politice silně pročínského dosavadního správce Leung Čchun-jinga. Leung již dříve oznámil, že nebude kandidovat na další volební období, údajně z rodinných důvodů. Podle analytiků citovaných agenturou AP je pravděpodobné, že ho čínská vláda vyzvala, aby odstoupil a uvolnil tak místo oblíbenějšímu politikovi. Leung v roce 2014 nařídil zásah slzným plynem proti účastníkům demonstrací, kteří v počtu desítek tisíc zaplavili ulice a požadovali zcela svobodné volby správce.

Protikandidátem Lamové byl podstatně oblíbenější bývalý ministr financí John Tsang, který patří rovněž k propekingským politikům, ale podle analytiků není tak těsně napojen na Peking jako Lamová. Třetím uchazečem byl někdejší soudce Woo Kwok Hing. Od té doby, co se bývalá britská kolonie Hongkong vrátila v roce 1997 pod správu Číny, Peking postupně posiluje kontrolu nad tímto územím, ačkoli slíbil zachovat jeho svobody a vysokou míru autonomie.

V RUSKU DEMONSTROVALI PROTI KORUPCI

Rusko zažilo největší protesty za poslední roky! Lidé v desítkách ruských měst demonstrovali proti korupci. Podle ministerstva vnitra se do protestního pochodu v centru Moskvy zapojilo 8000 lidí. Novináři nestátních médií odhadli počet demonstrantů dokonce na několik desítek tisíc. Zadržena byla asi stovka demonstrantů, mezi nimi rovněž organizátor akce Alexej Navalnyj.

Zatýkání v Moskvě začalo ještě před zahájením pochodu. Prakticky všechny ulice okolo trasy průvodu obsadila policie, stejně jako východy z metra. Policejní autobusy a hlídkové vozy stály na každé křižovatce podél Tverské třídy. Jednotky policistů byly připraveny k zásahu v okolí Kremlu, Rudého náměstí a Velkého divadla. Nad městem kroužily vrtulníky, nasazena byla tajná policie FSB a příslušníci národní gardy.

Opoziční vůdce Navalnyj byl podle ruských novinářů po zadržení dopraven na místní oddělení policie k sepsání protokolu o přestupku. Hrozí mu trest obecně prospěšných prací, pokuta nebo několikadenní vězení. Policie popřela, že by proti demonstrantům použila obušky a pepřový sprej, podle svědků ale neuniformované osoby proti demonstrantům zasáhly slzným plynem. Kanceláře Navalného Fondu boje s korupcí obsadila policie. Budova byla evakuována, údajně kvůli anonymní hrozbě pumovým atentátem.

Moskevský protest byl součástí koordinované vlny demonstrací, největší od přelomu let 2011-2012, kdy se v Moskvě v protestu proti znovuzvolení Vladimira Putina prezidentem shromáždily desetitisíce lidí. K vlně protestů vyzval nedávno Navalnyj po zveřejnění videa obviňujícího premiéra Dmitrije Medveděva ze zneužití úřadu a obohacování na úkor státu.

DEMONSTRACE V PETROHRADĚ

Protesty zasáhly až 80 ruských měst, jen ve 20 z nich byly demonstrace povoleny. V Petrohradě podle stanice Echo Moskvy do ulic vyšlo až 20 tisíc lidí. V Novosibirsku radnice shromáždění zakázala, ale soud zákaz zrušil. V centru města se sešlo podle policie 1500, podle organizátorů 4000 lidí.

V uralském Jekatěrinburgu podpořil protest starosta Jevgenij Rojzman, opoziční politik a člen vedení strany Občanská platforma. Protesty byly hlášeny z Vladivostoku, Tomsku, Pskova, Barnaulu a mnoha dalších měst. Organizátoři demonstrací byli zatýkáni kromě Moskvy i v Petrohradu, Samaře nebo Tambově. Kreml na protesty zatím nereagoval, během týdne ale připravované akce označil za nezákonnou provokaci.

Místopředseda branného výboru horní komory ruského parlamentu Franc Klincevič dnes v rozhovoru s novináři řekl, že Rusko je svobodná země, kde má každý právo vyslovit svůj názor. "V prohlášeních (demonstrantů) je hodně spravedlivých stížností na adresu vlády. Tak to vždy bylo a bude, měli bychom to hodnotit klidně," řekl senátor. Zároveň upozornil, že v Rusku už fakticky začal volební boj před prezidentskými volbami, které se budou konat příští rok. Navalnyj oznámil, že hodlá kandidovat.

USA A EU ŽÁDAJÍ MINSK, ABY PROPUSTILI DEMONSTRANTY

Spojené státy vyzvaly běloruský režim, aby osvobodil všechny zadržené účastníky sobotních demonstrací a zaručil občanům svobodu shromažďování a svobodu slova. V prohlášení velvyslanectví USA v Minsku se uvádí, že rozsáhlé zatýkání demonstrantů, obránců lidských práv a novinářů odporuje základním demokratickým zásadám. Washington bude vývoj v Bělorusku "dál pozorně sledovat".

Běloruská policie v sobotu zablokovala pochod stovek demonstrantů, kteří v centru Minska protestovali proti hospodářské a sociální politice režimu. Zadrženo bylo více než 400 lidí. Už před zahájením pochodu policie vtrhla do minského sídla organizace Vjasna, nejaktivnějšího místního sdružení obránců lidských práv. V Brestu na jihozápadě země byl zatčen jeden z hlavních opozičních vůdců Uladzimir Njakljajev.

Proti masovému zatýkání v Minsku protestovala rovněž Evropská unie. Podle Bruselu postup běloruských úřadů odporuje mezinárodním závazkům země. "Navzdory výzvám mezinárodní veřejnosti ke zdrženlivosti byl postup běloruských bezpečnostních služeb nepřijatelný. Velké množství běloruských občanů bylo zatčeno bez jakéhokoli důvodu," uvádí se v prohlášení.

Napětí v Minsku panovalo i dnes. Podle opozičních médií se v centru města shromáždili lidé protestující proti sobotnímu zatýkání. "Propusťte naše děti," skandoval zhruba stočlenný dav. Policie stejně jako při sobotní demonstraci nasadila těžkooděnce, kteří podle organizace Vjasna zadrželi kolem 30 lidí. "Bělorusko se změnilo ve vězení. Jaký je rozdíl mezi tím, zde sedíte v cele, anebo doma?" řekla účastnice dnešní demonstrace Alena Hančarová, kterou policie podle agentury AP rovněž zadržela. /r/