iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Sobotkova vláda ničí zemědělcům dobytek

„Krávy jsou zvyklé půl roku na určitou hodinu a pak přijde náhlá změna. Snášejí to špatně jako lidé. Když přijdeme do stáje o hodinu dříve, ještě odpočívají a musíme je burcovat," řekla Dana Růžičková. Dojnice jsou citlivé na jakoukoliv změnu. Na časový posun reagují poklesem užitkovosti. V průměru nadojí denně krávy z celé stáje o sto padesát až dvě stě litrů mléka méně, což znamená pro chovatele ztrátu.

Pokles užitkovosti trvá nejméně týden. Tak tři týdny dojnicím trvá, než si na posun času zvyknou. Stejnou dobu si na změnu zvykají i lidé. Na podzim se situace opakuje. „Lepší by bylo, kdyby se čas neměnil. Je jedno, zda by zůstal středoevropský nebo letní," zkonstatovala Dana Růžičková, která pracuje jako dojička v Družstvu vlastníků Agro Malinová na Rakovnicku. Aby stihla krávy včas podojit kvůli časnému svozu mléka, na ranní směnu vstává ve dvě hodiny ráno. O hodiny dříve musejí při změně čas vstávat také pracovníci průmyslových podniků, kteří pracují na směny, stavaři, personál hotelů a restaurací, nemocnic, lékaři a sestry poliklinik, dopraváci, pracovníci obchodů, žáci a studenti škol, učitelé, lidé z úřadů, řemeslníci, vojáci, policisté, soudci, žalobci a mnoho jiných lidí. Většině změna času vadí, neprospívá. Přesto Sobotkova vláda mohla změnu čas zrušit, ale neudělala to.

Už je to více než 15 let, co pekař Stanislav Pecka ze Sobětuch na Chrudimsku začal usilovat o to, aby se neměnil čas na letní a zimní, protože to psychicky i fyzicky deptá nejen děti, ale i dospělé lidi, pracovníky zemědělství, průmyslu, obchodníky, ale určitě i samotné lékaře a další odborníky. Za celou tuto dobu nebyli schopni politici, vlády ČR, ale i soudci a žalobci rozhodnout ve prospěch lidí, aby se čas neměnil, protože nepřináší žádné ekonomické úspory, jak bylo zjištěno, ale spíš ničí zdravotní stavy lidí.

Do poloviny devadesátých let trval v Česku letní čas půl roku. Od roku 1996 se republika připojila ke zvyklostem Evropské unie a časový posun trvá sedm měsíců. Loni na podzim schválila česká vláda nařízení, podle kterého se bude letní čas zavádět nejméně do roku 2021. Původní motivací pro střídání zimního a letního času byly energetické úspory během světových válek. Podle výpočtů analytika České spořitelny Michala Skořepy jsou ale tyto úspory v současnosti zanedbatelné. Roční úspora elektřiny podle Skořepových výpočtů vychází na zhruba 30 milionů korun. To představuje ani ne tisícinu procenta hrubého domácího produktu země.

Střídání letního a zimního času ve společnosti vyvolává diskuse o vlivu na lidské zdraví. Lékaři a psychologové se shodují na tom, že na změnu času si zejména starší lidé a děti zvykají asi týden. Horší je to v březnu při změně na letní čas, kdy musí fakticky vstávat o hodinu dřív. Evropská komise připustila, že podle některých studií byl zjištěn určitý vliv na spánek a přirozený biorytmus člověka během čtyř dnů po změně času. Z těchto studií prý ale nelze vyvodit závěry pro celou populaci.

Prezident Miloš Zeman před začátkem školního roku prosazoval, že by školáci měli chodit do školy až od 9 hodin, místo od 8 hodin. Dětem i dospělým ke zdraví prospívá, když se dobře vyspí. V Itálii, Španělsku i jinde život začíná až kolem 9 hodiny. A tak by tomu mělo být i v ČR. Určitě by zde bylo rovněž méně nemocných. Je třeba se řídit návrhy pekaře Stanislava Pecky ze Sobětuch na Chrudimsku, který určitě dobře věděl, proč to dělá. Protože to sám měl vyzkoušené na svém organismu. A myslel pak i na ostatní občany ČR i dalších zemí Evropy. /r/