iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Nové EU chybějí de Gaulle, Tito, Churchill

„Kdyby šli Putin a Trump na pivo, aby vyřešili Sýrii, kdo by tam s nimi seděl za Evropu?" ptal se ministr Babiš na besedě se studenty. A sám si odpověděl, že Evropa v současné době nemá osobnosti typu Charlese de Gaulla nebo Winstona Churchilla. Ale patří k nim i maršál Josip Broz Tito, který je uznávaným světovým politikem. Úspěšně se podílel na osvobození Jugoslávie a Evropy od nacistů a vytvoření jednotné Jugoslávie. Měl značnou autoritu u mnoha obyvatel.

Po Titovi bylo pojmenováno několik měst. Podle médií hlavní třída v Sarajevu dodnes nese název Maršala Tita. Druhý nejvyšší vrchol Makedonie dodnes nese název Titov Vrh. Téměř každé město, či obec v Jugoslávii pojmenovalo nějakou z ulic po jugoslávském prezidentovi. Jugoslávský režim Tita velice vysoko vyzdvihoval a na rozdíl od politiků, kteří jej ve funkci hlavy státu vystřídali, měl Josip Broz skutečně vysokou autoritu mezi obyvateli Jugoslávie. Také ve volné krajině byly například na skalách k vidění velké nápisy TITO.

Nejen EU, ale samotná Francie by dnes potřebovala nového generála Charlese de Gaulle. který byl významný francouzský státník a voják. Jako důstojník z povolání sloužil v první světové válce, v meziválečném období se stal velitelem tankové divize a propagátorem mobilních obrněných sil. Po kapitulaci Francie založil a následně vedl hnutí Svobodné Francie, které pokračovalo v boji na straně Spojenců. Byl také hlavním představitelem francouzské exilové vlády. Po osvobození v roce 1944 se stal hlavou Provizorní vlády Francouzské republiky, již o dva roky později na tuto funkci rezignoval. Zůstal politicky aktivním a založil stranu Rassemblement du Peuple Français, kterou také vedl. De Gaulle byl zvolen jako 18. prezident Francie. Ve své funkci prosadil udělení nezávislosti Alžírsku a následně i dalším francouzským koloniím. Snažil se posílit mezinárodní postavení a nezávislost Francie, například vystoupením z NATO a zahájením vlastního jaderného programu. Za dobu, kdy vykonával úřad, se stal terčem 30 pokusů o atentát. De Gaulle byl snadným terčem útoků i díky své výšce (měřil 196 cm). Tyto útoky se staly námětem pro knihu Den pro Šakala z roku 1971 a film Šakal z roku 1973. Určitě i dnes by si poradil s novou EU.

EU a Británii by dnes prospěl Winston Churchill, který byl britský politik, premiér Spojeného království v letech 1940–1945 a 1951–1955. Také spisovatel (Nobelova cena za literaturu 1953), historik, žurnalista, voják a zákonodárce. Je považován za jednoho z nejvýznamnějších státníků 20. století. Anglie v současné době neví, co bude dál.

DEMONSTRACE V LONDÝNĚ

Tisíce lidí v sobotu v Londýně demonstrovalo proti chystanému odchodu Spojeného království z Evropské unie, podle britských médií se v metropoli sešlo přes 25 tisíc nespokojenců s výsledkem loňského referenda o budoucnosti Británie v EU. Demonstrace proti odchodu Británie či manifestace za EU se konaly na řadě míst Evropy, a to včetně Říma, kde dnes představitelé 27 členských zemí bez Británie podepsali u příležitosti 60. výročí podpisu římských smluv, které se staly základem evropské integrace.

Protest v Londýně, který souběžně doprovázela demonstrace ve skotském hlavním městě Edinburghu, byl svolán před oficiálním zahájením výstupové procedury, kterou premiérka Theresa Mayová spustí příští týden ve středu. Demonstranti pod heslem Unite for Europe (Sjednoťme se za Evropu) pochodovali z londýnského Hyde Parku přes Trafalgarské náměstí k sídlu britského parlamentu. Tam pak minutou ticha uctili oběti středečního teroristického útoku, při kterém zahynuli čtyři lidé. Zabit byl rovněž útočník.

"V neděli se hodiny posunou o jednu hodinu vpřed, ve středu o 40 let zpět," udával s odkazem na přechod na letní čas jeden ze sloganů nesouhlas s odchodem Británie z EU. Organizátoři protestu uvedli, že chtějí, aby Británie zůstala členem společného unijního trhu a aby si země uchovala všechny členské výhody. "Chceme záruky, že občané unie, kteří zde již pobývají, budou mít právo zůstat," dodali.

PROTESTY V MADRIDU, VARŠAVĚ

Demonstrace se zúčastnila i dvaatřicetiletá Francouzka Bérénice Guyotová-Réchardová, která na londýnské univerzitě King's College učí historii. "Je důležité ukázat, že EU je projekt, ze kterého Evropa těží," řekla. Dodala, že z budoucího vývoje vztahů mezi Spojeným královstvím a unií má obavy. Bývalý předseda liberálních demokratů Nick Clegg ke shromážděnému davu prohlásil, že výsledek loňského červnového referenda ho stejně jako jiné zaplnil smutkem, který nyní vystřídal neustálý hněv na to, co nyní Mayová a její vláda činí.

Protest proti brexitu, jak se britské rozluce s Bruselem říká, se konal také v Madridu. Zúčastnili se ho i Britové, kteří ve Španělsku žijí a kteří se obávají ztráty výhod, které jim členství v unii přináší. Do ulic polského hlavního města Varšavy dnes za doprovodu Ódy na radost, tedy unijní hymny, vyšly tisíce lidí, aby vyjádřily sounáležitost s Evropskou unií. Jednou z příčin zorganizování akce je nynější vyhrocený postoj polské vlády k Bruselu, premiérka Beata Szydlová dokonce pohrozila, že unijní deklaraci v Římě nepodepíše. Nakonec svůj podpis pod text připojila s tím, že podmínky Varšavy byly splněny. Manifestace za budoucnost unie se konaly také v Berlíně, v západoněmeckém Düsseldorfu, v Bruselu či Římě. Do italské metropole se ale sjeli i odpůrci EU.

EVROPA BUDOUCNOST?

Odhodlání pokračovat v Evropě společně i po odchodu Velké Británie v Římě potvrdili vrcholní představitelé 27 členských států Evropské unie. V den 60. výročí podpisu římských smluv, které se staly základem evropské integrace, se lídři sedmadvacítky podpisem prohlášení přihlásili k myšlence, že EU musí být jednotná a nedělitelná. Musí se ale také změnit tak, aby byla bezpečná, prosperující, konkurenceschopná, sociálně odpovědná a dokázala hrát ve světě klíčovou roli.

"Evropa jako politická entita bude buď jednotná, nebo nebude vůbec," řekl šéfům států a vlád zemí bloku předseda jejich pravidelných schůzek Donald Tusk. "Evropa je naší společnou budoucností," podepsalo krátce poté 27 premiérů a prezidentů unijních zemí. Prohlášení shrnující společnou vizi pro budoucnost EU odsouhlasili představitelé bloku ve stejném sále paláce na římském Kapitolu, kde byly před 60 lety uzavřeny římské smlouvy. Text připomíná, že první instituce, na kterých dnes EU stojí, významně přispěly k obnově kontinentu zničeného dvěma světovými válkami.

O samotné podobě právně nezávazného dokumentu se tvrdě vyjednávalo do posledních dní před dnešním slavnostním setkáním, na kterém po sérii projevů politici postupně deklaraci podepsali. Členské státy v textu prohlašují, že chtějí společně čelit globálním výzvám, jakými jsou regionální konflikty, terorismus, sílící migrační tlaky, protekcionismus a sociální a ekonomické nerovnosti.

Silnější a odolnější unie bude podle lídrů "prostřednictvím ještě větší jednoty a vzájemné solidarity" a dodržováním společných pravidel. "Jednota je nezbytností i naší svobodnou volbou," stojí v textu. Ten rovněž zmiňuje, že jednotlivé země postupují sice za jedním cílem, ale v případě potřeby různým tempem a s různou intenzitou.

V roce 1957, jak v pátek večer připomněl prezidentům a premiérům papež František, byly evropské země po hrůzách druhé světové války odhodlány strhnout bariéry a začít intenzivně spolupracovat. Často opakované heslo o "stále těsnější unii" ale o šest desítek let později v situaci nadcházejícího brexitu a sílící skepse evropské veřejnosti vůči současné podobě unijního projektu nahrazují úvahy o vícerychlostní Evropě, tedy různé rychlosti spolupráce unijních zemí.

Právě otazníky kolem významu sousloví "vícerychlostní Evropa" byly tématem intenzivních zákulisních jednání ve dnech před římskou schůzkou. Země ze středu a východu Evropy se obávají odsunu na okraj EU, faktického krachu jednotného trhu a možného vyřazení z důležitých rozhodování. Polská premiérka Beata Szydlová dokonce v jednu chvíli varovala, že s dokumentem souhlasit nebude.

TUSK POUKÁZAL NA MINULOST

Podle českého premiéra Bohuslava Sobotky, který prohlášení podepsal za Českou republiku, se nakonec podařilo prosadit pro Česko přijatelné formulace. "My ho takto nevnímáme, vnímat ho takto nebudeme," řekl už před setkáním novinářům v odpovědi na otázku, zda bude text z Říma možné chápat právě jako podporu vícerychlostní Evropy.

Před šesti desetiletími "otcové zakladatelé" ze šesti západoevropských zemí při podpisu římských smluv neřešili otázky vícerychlostní Evropy ani odchodu z unie, upozornil dnes někdejší polský premiér Tusk. V osobně laděném projevu, v němž mluvil také o pocitech člověka s kořeny v komunistickém východním bloku, Tusk zdůraznil, že pouze jednotná Evropa může být vzhledem ke zbytku světa suverénní a garantovat nezávislost členským státům a svobodu občanům.

Pro miliony občanů evropských států není podle něj EU "o sloganech, procedurách a regulacích", ale je garantem, že svoboda, důstojnost, demokracie a nezávislost nejsou jen snem, ale každodenní realitou. Politici, kteří se v Římě sešli před 60 lety, se podle Tuska přes všechny tragické okolnosti nedávné historie rozhodli plně věřit v jednotu Evropy.

BEZ BRITÁNIE A S PROTESTY

"Měli Kolumbovu odvahu vplout do neznámých vod a objevit nový svět. Tak mi řekněte, proč bychom měli nyní ztrácet víru ve smysl jednoty? Jen proto, že se stala realitou, že nás začala nudit a unavovat?" zeptal se přítomných předseda vrcholných unijních jednání v sále paláce Palazzo dei Conservatori, kde v březnu 1957 tehdejší západní Německo, Francie, Itálie, Nizozemsko, Belgie a Lucembursko podepsaly takzvané římské smlouvy, tedy dohody o vytvoření Evropského hospodářského společenství (EHS) a Evropského společenství pro atomovou energii (Euratom).

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker před podpisem řekl, že Evropa by si měla více připomínat své úspěchy. "Měli bychom být na Evropu více hrdí, dokázali jsme přinést tomuto kontinentu trvající mír, dali jsme mu společnou měnu, čemuž jsme ani my sami nevěřili, vytvořili jsme největší společný trh na světě," uvedl Juncker. Podpis prohlášení je podle něj důvodem k optimismu. Schůzka v Římě se konala bez účasti Británie, která ve středu zahájí proces vystoupení z EU. Juncker loňské rozhodnutí Britů z bloku odejít dnes v Římě označil za tragédii. Setkání provázela přísná bezpečnostní opatření, ve městě se dnes konalo několik protestních akcí.

PLACENÉ DÁLNICE V EU?

Eurokomisařka pro dopravu Violeta Bulcová vyzvala k zavedení celounijního systému placených dálnic, který by umožňoval motoristům volně projíždět schengenským prostorem. Placené dálnice jsou běžnou praxí v řadě zemí Evropské unie, ale poplatky se liší a systém je omezen národními hranicemi. V rozhovoru v sobotním vydání listu Welt am Sonntag Bulcová řekla, že svůj návrh předloží na půdě Evropské komise letos v květnu. Každá země má podle ní právo rozhodnout, zda své dálnice zpoplatní.

Ty státy, které tento systém mají, by se ale měly spojit prostřednictvím standardizované elektronické sítě. Dálniční poplatky by se podle europoslankyně mohly hradit buď dlouhodobými platbami předem, anebo měsíčně. Výnosy by se příslušným poměrem dělily mezi zúčastněné státy. Bulcová německému listu řekla, že systém by mohl vstoupit v platnost v roce 2019.

11 LIDÍ V LONDÝNĚ PROPUŠTĚNO

Již jen dva z 11 lidí, kteří byli zadrženi v souvislosti se středečním teroristickým útokem u britského parlamentu v Londýně, zůstávají ve vazbě. Policie v pátek propustila osm zadržených bez obvinění. Další zatčená žena byla propuštěna již ve čtvrtek na kauci. Informovala o tom dnes agentura AFP. Ve vazbě setrvávají dva muži ve věku 58 a 27 let, kteří byli zadrženi při raziích v Birminghamu, kde útočník Khalid Masood v poslední době žil. Všech 11 osob, které byly po atentátu zatčeny v Birminghamu, Manchesteru a Londýně, čelilo podezření z přípravy teroristického útoku.

Policie se snaží zjistit, jak se Masood radikalizoval a co ho vedlo k útoku, při němž ve středu zabil čtyři lidi. Masood, který nejprve najel do kolemjdoucích autem a poté zaútočil nožem, byl později zastřelen policií. "Snažíme se zjistit, jestli jednal sám, pod vlivem teroristické propagandy, nebo ho někdo řídil a poskytoval mu podporu," uvedl šéf protiteroristického policejního útvaru Mark Rowley.

DEMONSTRACE V MINSKU

Běloruská policie v sobotu odpoledne zablokovala pochod stovek demonstrantů v centru Minska, cestu jim přehradila policejní vozidla. Podle očitých svědků byly zatčeny desítky lidí, jsou mezi nimi údajně i novináři včetně místních zpravodajů stanice BBC. Do protestního protivládního pochodu, který minská radnice nepovolila, se podle agentury AP zapojilo kolem 700 lidí.

Už před zahájením pochodu policie vtrhla do minského sídla organizace Vjasna, nejaktivnějšího místního sdružení obránců lidských práv. Zadrženo bylo 57 lidí včetně několika novinářů. V Brestu na jihozápadě země byl v noci na dnešek zatčen Uladzimir Njakljajev, jeden z hlavních opozičních vůdců a kandidát na prezidenta ve volbách plánovaných na rok 2010.

Opozice v sobotu po celé zemi pořádala mítinky a pochody, které byly protestem proti hospodářské a sociální politice režimu prezidenta Alexandra Lukašenka. Byly rovněž připomínkou 99. výročí vzniku Běloruské lidové republiky (BNR), které opozice každoročně oslavuje jako svátek prvního samostatného státního útvaru. Režim se k tradicím BNR nehlásí.

V Minsku se dnešní protestní akce uskutečnila pod názvem Pochod rozhořčených Bělorusů. "Demonstranty bijí, násilím je vytahují z davu, ženy vlečou za vlasy do přistavených autobusů," popsal západním novinářům dramatické střety v centru města demonstrant Aljaksandr Panamarjav. Dav skandoval "Dost" a "Hanba". Podle opozičního serveru Charta 97 a rozhlasové stanice Rádio Svoboda jdou počty zatčených do stovek.

Demonstrace proti Lukašenkově politice se už dopoledne konaly ve městech Brest, Mohylov, Hrodna a Vicebsk. Na všech těchto místech byly úředně povoleny a zúčastnily se jich stovky demonstrantů.

Laureátka Nobelovy ceny za literaturu Světlana Alexijevičová v rozhovoru s novináři označila politiku Lukašenkova režimu za sebevražednou. "Lidé chtějí změny, místo nich je ale zatýkají. Státní moc ukazuje sílu a chce lidi zastrašit. Její tvrdost je nebezpečná a povede k výbuchu," řekla běloruská spisovatelka. Lukašenko v minulých dnech obvinil z organizování demonstrací západní tajné služby, které prý opozici financují přes Polsko a Litvu. Běloruská policie už údajně zadržela několik desítek ozbrojených provokatérů vycvičených v táborech v Bělorusku a na Ukrajině./r