iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Restaurace Eska v Michelinském průvodci

"Díky nové generaci mladých kuchařů, kteří prokazují schopnost vařit na vysoké úrovni, nebyl nikdy takový výběr skvělých restaurací jako dnes, často ve velmi uvolněné a pohodové atmosféře," řekl ředitel prestižního průvodce Michael Ellis.Nový Michelinský průvodce evropskými restauracemi zařadil do svého výběru v Česku stejné provozy jako loni a nově restauraci Eska v pražském Karlíně.

Gastronomická příručka pro rok 2017 doporučuje restaurace ve 44 městech v celkem 20 evropských zemích. Informovala o tom dnes obchodní skupina Ambiente. Gastronomické ocenění michelinskou hvězdičkou obhájily pražské restaurace La Degustation Bohême Bourgeoise, Alcron i Field. Novinkou je ocenění Bib Gourmand pro karlínskou restauraci Eska. Biba uděluje Michelin restauracím, které nabízejí "výjimečné jídlo za rozumnou cenu". Takových restaurací je v Praze sedm - kromě Esky také Maso a Kobliha, Aureole, Divinis, Na Kopci, Sansho a SaSaZu.

"Je to skvělé, mám z toho obrovskou radost a děkuju všem v kuchyni," komentoval ocenění šéfkuchař Esky Martin Štangl. Podnik, který sídlí v bývalé výrobní hale v pražském Karlíně, používá k přípravě jídel i méně obvyklé přírodní suroviny a snaží se znovu objevovat zapomenuté recepty předků. V jídlech tak hosté najdou například sušené moruše, kvašenou červenou pšenici nebo smrkový olej. Restaurace má i vlastní pekárnu, kde se připravuje chléb pečený na bukovém dřevě.

Na dvě michelinské hvězdy se letos nově dostalo 12 evropských restaurací, celkově jich je v průvodci už 91. V této kategorii vyzdvihuje Michelin hlavně vídeňskou restauraci Amador. Chválí její osobitý interiér s vinnými sudy a talent mladého, ale zkušeného šéfkuchaře. Tři hvězdičky obdržela dvacítka restaurací, nováčkem v této kategorii je Lasarte v Barceloně.

ÚSPĚŠNÁ SPOLEČNOST TATRY MOUNTAIN RESORTS

Společnost Tatry Mountain Resorts, a. s., (TMR), provozovatel horských středisek a poskytovatel služeb turistického ruchu v Nízkých a Vysokých Tatrách, Krkonoších a Slezských Beskydech, vykázala za finanční rok 2015/16 více než čtrnáctiprocentní nárůst celkových výnosů, a to v celkovém objemu 81,2 milionů eur. „Faktem je, že zima 2015/16 nepřinesla příznivé mrazivé teploty umožňující zasněžování již na začátku sezóny a nedá se říci, že by bylo dostatek přírodního sněhu, zvláště v první polovině zimní sezóny. Přesto jsme byli schopni nabídnout našim klientům nejvíce kilometrů sjezdovek a dobré podmínky pro zimní sporty, čímž jsme dosáhli i nárůstu návštěvnosti.

Naše hotely byly již tradičně plně obsazené během vrcholových termínů jako Silvestr a "zlatý týden", ale i během jarních prázdnin. Sezóna byla relativně dlouhá, se silnými velikonočními svátky a trvala až do konce dubna. V minulé sezoně jsme spustili mobilní aplikaci Gopass, která přispěla k více než 20% růstu online prodeje skipasů.

Léto v Tatrách bylo rekordní, co se návštěvnosti týče, a to i díky nepříznivé bezpečnostní situaci v zahraničních prázdninových destinacích a faktu, že rezervace letních dovolených začaly dříve než v předchozím roce. K pozitivnímu výsledku také pomohly naše doplňkové služby v obchodech, půjčovnách a gastronomii, orientované na kvalitu, dále zvýšený prodej sezónních lístků i díky výhodnému předprodeji tzv. Šikovné sezónky nebo efektivnímu marketingu prostřednictvím programu Gopass.

Kromě toho nárůstu pomohly i atrakce a eventy organizované v našich střediscích jako Ledový dóm a Medvědí dny na Hrebienku nebo mimořádně úspěšný Světový pohár žen, který se po 32 letech podařilo zorganizovat v Jasně, " komentoval výsledky Bohuš Hlavatý, CEO a předseda představenstva TMR.

Tatry mountain resorts (TMR) podniká v oblasti cestovního ruchu ve střední a východní Evropě. Vlastní a provozuje horská střediska a hotely v Nízkých a Vysokých Tatrách. TMR též vlastní 19 % podíl ve společnosti Melida, a. s., která provozuje středisko Špindlerův Mlýn v České republice. V Polsku TMR vlastní středisko Szczyrk. TMR také vlastní a pronajímá třetím stranám hotely Slovakia, Kosodrevina, Liptov, Ski & Fun Záhradky a Bungalovy. Do konce roku 2014 se proinvestovalo do rozvoje a modernizace středisek TMR téměř 200 milionů eur. Akcie TMR jsou obchodovány na třech evropských burzách v Bratislavě, Praze a Varšavě.

EK SCHVÁLILA DOTACE ČR DO ROKU 2020

Evropská komise schválila český režim podpory pro zařízení kombinované výroby elektřiny a tepla (KVET) uvedených do provozu v období od ledna 2016 do prosince 2020. Celkový rozpočet podpory takzvaných kogenerací činí přes 11,3 miliardy Kč (420 milionů eur). Opatření je podle Komise v souladu s unijními energetickými a klimatickými cíli a nenarušuje hospodářskou soutěž.

Už na konci loňského roku naopak vypsal český Energetický regulační úřad (ERÚ) podporu pro letošní rok zdrojům KVET spuštěným do konce roku 2012. Předsedkyně ERÚ Alena Vitásková tehdy uvedla, že jde až o 95 procent zdrojů KVET v České republice. Podle ní bylo dohodnuto, že u těchto zdrojů Česko nebude komisi o notifikaci žádat. Podle dat Operátora trhu s elektřinou (OTE) činila například předloni podpora KVET v Česku asi 1,9 miliardy Kč.

Provozovatelé zařízení KVET v rámci výše zmíněné podpory obdrží fixní příplatek k tržní ceně elektřiny. Jeho výše se každoročně mění ve vztahu k hlavním nákladovým položkám tak, aby se náklady státu udržely na minimu. Celkový rozpočet přes 11,3 miliardy korun je financován jednak z příplatku vybíraného od spotřebitelů elektřiny, jednak z příspěvků ze státního rozpočtu.

"Vysoce účinná kombinovaná výroba elektřiny a tepla napomáhá zvyšovat energetickou účinnost, snižovat emise CO2 a vede k vyšší úrovni ochrany životního prostředí," poznamenala dnes Evropská komise. Podpořit výrobu elektřiny z kogeneračních zařízení umožňují členským zemím za určitých podmínek pokyny komise z roku 2014. Unijní exekutiva nedávno přijala řadu dalších režimů české podpory v energetické oblasti, které jsou zaměřeny na vyšší ochranu životního prostředí. Šlo o podporu výroby energie z obnovitelných zdrojů, podpory pro vodní elektrárny či malé bioplynové stanice.

EET RUŠÍ KOMISNÍ PRODEJ

Některé místní potraviny, publikace spolků a další drobné zajímavosti, které dosud kupovali turisté v informačních centrech či na pokladnách památek mizí z pultů. Výrobci a tvůrci je totiž nabízeli do prodeje v takzvané komisi. Na komisní prodej se nyní vztahuje EET. Provozovny spadající pod města jinak EET používat nemusí a prodej v komisi proto ruší.

Například ve Velkých Pavlovicích si už lidé nekoupí mandle z mandloňových sadů v Hustopečích. „Bohužel si prodejce musí najít jiný prodejní kanál. Komisní prodej pro nás tvořil jen zlomek tržeb, dál o něm proto neuvažujeme," řekla tajemnice Jitka Krátká. S prodejem v komisi končí i znojemské Jihomoravské muzeum. „Věci, které se prodávají, nakoupíme a budeme prodávat dál, tam, kde je velmi malý odbyt zboží vracíme a dál je nabízet nebudeme," uvedla ředitelka muzea Vladimíra Durajková.

Komisní prodejTuristická informační centra některé zboží, u kterého nebylo zřejmé, jak půjde na odbyt, dávala takzvaně do komise. Neplatila dodavatelům hned, ale z toho, co prodala. Komise nyní podléhají EET, která se na centra spadající pod obce jinak povinně nevztahuje. Drobné místní zboží mizí z infocenter obecně. „Naprostá většina infocenter zřizovaných obcemi tento prodej ruší, aby nemusela zavádět EET. Z nabídky tak mizí výrobky či publikace zcela lokální povahy od velmi malých výrobců, zůstanou samozřejmě třeba turistické známky a další sběratelské předměty, které jsou v prodeji v celé republice," řekl president asociace informačních center Pavel Hlaváč.

Na dopad na nejmenší podnikatele poukázal i ekonom Michal Plaček. „Každé takové administrativní opatření znamená dodatečné náklady a povinnosti, které nejvíce pocítí ti nejdrobnější. Zda a jak významné to bude mít dopady, bude ale možné posoudit až s odstupem času, " řekl Plaček. Změnu už pocítil například znojemský Okrašlovací spolek. „Z muzea už nám volali, že nám vrací naše publikace. Sami nyní zjišťujeme, jak se věci přesně mají pro nás jako spolek, zda a v čem se nás má EET týkat. V zákonu je mnoho nejasností," řekl předseda Okrašlovacího spolku Otto Bouda.

Omezení možností prodávat spolkové publikace ho zlobí. „Je to jen jedna z našich aktivit a například naše mapy bude muzeum prodávat dál, ale jde tu především o to, že stát zbytečně hází klacky pod nohy lidem, kteří se ve spolcích snaží ve volném čase něco užitečného dělat," dodal Bouda. Prodej v komisi zrušilo také hodonínské infocentrum.

Ve Znojmě čeká Znojemská Beseda, která městská infocentra provozuje, na výklad zákona. „Čekáme na odpověď ministerstva financí. Jednoznačnou odpověď dosud nemáme, ačkoliv jsme se informace snažili získat již opakovaně. Až budeme přesně vědět, na čem jsme, rozhodneme o dalším postupu," řekl šéf Besedy František Koudela. Některá infocentra, například v Mikulově či Brně, se naopak rozhodla do systému EET vstoupit.

MALÉ PRODEJNY POTRAVIN SE ZAVÍRAJÍ

Pokles počtu prodejen s potravinami a smíšeným zbožím v ČR dále pokračuje. Obchodů s plochou menší než 400 m2 v loňském roce ubylo meziročně o 1,5 procenta na 13 437, přičemž mizejí hlavně ty nejmenší. Vedoucí a prodavačka v jedné osobě Václava Hlaváčková za pultem prodejny v Dlažkově na Klatovsku, kterou provozuje tamní obecní úřad, aby si zejména starší lidé měli kde nakoupit.Foto: DENÍK/Milan Kilián

Polovina nezávislých prodejen v průzkumu firmy Nielsen vyjádřila nespokojenost s podmínkami podnikání. Mezi hlavní potenciální důvody pro uzavření prodejny uvedli obchodníci nejčastěji konkurenci velkých řetězců a zavedení EET. Malých prodejen "tradičního" obchodu ubylo od roku 2005 do loňska celkem zhruba tři tisíce. Obchodů s prodejních plochou nad 400 m2 naopak přibylo z 1 320 na 1 692.

Pod nejvýraznější ztráty se podepsaly nejmenší prodejny s plochou do 50 m2, které aktuálním počtem 6 223 tvoří nejpočetnější část tradičních obchodů a meziročně zaznamenaly úbytek o šest procent. Ke konci roku 2016 podnikalo v oblasti maloobchodu s potravinami zhruba 3 750 firem, před osmi lety jich bylo o tisíc víc."Bohužel díky vysidlování některých venkovských oblastí a různým druhům regulatorních opatření ale i zvyšováním minimální mzdy se ocitají maloobchodní prodejny na venkově na hranici rentability a dochází k jejich masívnímu úbytku," uvedl viceprezident Svazu obchodu Michal Ševera.

Maloobchodní prodejny na venkově proto hledají cesty, jak tento proces zastavit. Zkoušejí mj. změnu sortimentního zaměření, pro spotřebitele vstřícnější provozní dobu nebo se propojují různými formami se silnějšími maloobchodníky nebo s velkoobchody. Kombinují také maloobchodní prodej se stravováním či hledají podporu u komunálních struktur například slevami na nájmu apod.

Ministerstvo zemědělství připravuje návrh na podporu maloobchodníků na vesnicích. "Připravujeme principy, jak by takováto systémová podpora mohla fungovat," řekl v neděli České televizi ministr Marian Jurečka (KDU-ČSL).

"Jsme svědky zániku stovek venkovských prodejen v přímém přenosu. Podpora je nezbytná, chceme-li udržet život na venkově," řekl předseda Asociace českého tradičního obchodu Zdeněk Juračka. Proto asociace navrhuje soubor opatření přímé i nepřímé podpory, který by pomohl zachovat obchodní obslužnost na venkově, zejména pak v obcích do 1 000 obyvatel.

Finanční podpora by podle jejich návrhu měla dosahovat 750 milionů korun ročně. Dále má jít o refundaci nákladů na pořízení vybavení pro EET, daňové slevy a bonusy. Podle Juračky je na zvážení také převzetí zahraničních modelů na podporu nezávislého obchodu, například osvobozením od DPH těch obchodníků, kteří budou mít obrat nižší než stanovená mez. "Příkladem může být Německo, kde jsou podniky s ročním obratem nižším než 50 000 eur vyloučeny z platby DPH, nebo i Velká Británie, kde existují výjimky na daň z nemovitosti pro malé podnikatele," dodal Juračka.

Názory provozovatelů nezávislých prodejen zjišťoval v lednu průzkum společnosti Nielsen. "Výzkum ukázal, že významnými důvody pro nespokojenost s podmínkami podnikání, kterou vyjádřila zhruba polovina majitelů oslovených prodejen, je vzrůstající administrativa a stálé změny, celkově nestabilita podmínek pro podnikání," uvedla Markéta Charvátová ze společnosti Nielsen. Nejsilnějším potenciálním důvodem pro uzavření prodejny bylo, hned po konkurenci velkých řetězců, zavedení elektronické evidence tržeb. Téměř polovina prodejen vyjádřila zejména obavy ze zvýšení nákladů, majitelé očekávali technické problémy v běžném denním provozu.

PLÁNY mBANK

mBank a poradenská společnost Broker Consulting plánují do dvou let rozšířit síť společných franšízových poboček OK POINT ze současných 14 na zhruba 70. Dvě pobočky jsou těsně před otevřením, do konce roku jich má být až 35. Součástí konceptu poboček OK POINT je vybudování sítě vkladomatů. V horizontu dvou let je v plánu jejich umístění na všech pobočkách a vybraných pobočkách mBank, dodal obchodní ředitel mBank Robert Christof. K využití vkladomatu klient podle něho potřebuje debetní kartu k účtu, na který chce vkládat peníze. Vkladový bankomat však akceptuje pouze bankovky české měny, české mince nebo bankovky jiných měn vkládat nelze.

Broker Consulting je jednou z největších finančně poradenských společností na českém i slovenském trhu. V Česku má více než 500 000 klientů. Tržby z hlavní činnosti v ČR a na Slovensku jí loni stouply meziročně o 11 procent na zhruba jednu miliardu korun. mBank v Česku působí jako zahraniční pobočka polské mBank S.A., která je členem skupiny Commerzbank. Ke konci září měla v ČR přes 617 000 klientů. Výsledky za minulý rok zatím nezveřejnila./r/