iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Trump napadl média, šíří falešné zprávy

Podle agentury AP mítink připomínal Trumpova shromáždění před loňskými prezidentskými volbami. Prezident na něm zopakoval svůj předvolební slib, že zruší Obamovu zdravotnickou reformu. Znovu také zdůraznil, že za jeho vlády se stanou USA bezpečnou zemí, k čemuž má přispět "obnova silných hranic", včetně výstavby zdi na americko-mexickém pomezí, a "naprosté zničení" teroristické organizace Islámský stát.

Trump také slíbil, že vytvoří více pracovních míst a zredukuje byrokracii. Americký prezident Donald Trump na shromáždění svých stoupenců na Floridě znovu ostře zaútočil na média, která kritizoval jako "šiřitele falešných zpráv a součást zkorumpovaného systému". Informovala o tom dnes agentura AP, podle níž bylo shromáždění konané v sobotu odpoledne místního času (v noci na dnešek SEČ) začátkem kampaně ke zvýšení Trumpovy popularity po jeho lednovém nástupu do úřadu.

V hangáru na letišti ve městě Melbourne na Floridě Trump řekl tisícovkám aplaudujících stoupenců, že s nimi chce mluvit bez filtru "falešných zpráv". Prohlásil, že "nepoctivá média" nemají zájem informovat pravdivě a publikují jednu falešnou zprávu za druhou.

Agentura AP uvedla, že prezident si očividně užíval své chvíle návratu před příznivce a připomínku svého překvapivého vítězství nad demokratickou kandidátkou Hillary Clintonovou. Předvolební kampaň evokovala i hudba, včetně písně You Can't Always Get What You Want od Rolling Stones, a řada rekvizit jako čepice s nápisem Vrátíme Americe její velikost, napsala agentura AP.

Jak poznamenal zpravodajský server BBC News, je krajně neobvyklé, aby prezident pořádal mítink ve stylu připomínajícím jeho předvolební akce. V souvislosti se shromážděním se objevily spekulace, že hlava státu se už nyní připravuje na znovuzvolení ve volbách v roce 2020. Na dotaz novinářů, zda není na kampaň příliš brzy, Trump odpověděl, že "život je kampaň" a naplňování hesla Vrátíme Americe její velikost je kampaň. "Není to však jednoduché, zvlášť když bojujeme rovněž proti médiím," dodal.

NATO ZDROJEM NAPĚTÍ

Severoatlantická aliance je stále institucí studené války a rozšiřování NATO bylo v posledních třiceti letech zdrojem bezprecedentního napětí v Evropě. Na mezinárodní bezpečnostní konferenci v Mnichově to řekl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. "NATO je pořád institucí studené války, a to jak v myslích, tak v srdcích," řekl Lavrov s tím, že organizace na způsob elitního klubu států vládnoucích světu nemůže dlouhodobě fungovat.

Lavrov zároveň ve svém projevu vyzval NATO k obnovení spolupráce s Ruskem. Pragmatické vztahy založené na vzájemném respektu chce mít Moskva také se Spojenými státy, dodal ministr. "Je v našem společném zájmu, aby byly americko-ruské vztahy silnější," řekl Lavrov. "My jsme připraveni, pokud budou připraveny i Spojené státy," dodal.

Ruský ministr hovořil také o ukrajinské krizi, v této souvislosti vyzval ukrajinskou vládu i proruské povstalce k dialogu. Šéf ruské diplomacie se rovněž ohradil proti těm, kteří obviňují Moskvu ze snahy podkopat světový liberální pořádek. Odmítl i nařčení, že Rusko stojí za útokem hackerů na servery Demokratické strany před americkými prezidentskými volbami.

DEMONSTRACE V MNICHOVĚ

Německý Mnichov zažil demonstrace. Protestanti se zde sešli, aby vyjádřili svůj názor proti konání bezpečnostní konference, na kterou kromě německé kancléřky Angely Merkelové zavítal i americký viceprezident Mike Pence. Německá kancléřka Angela Merkelová na své první schůzce s americkým viceprezidentem Mikem Pencem dnes také jednala o vztazích obou zemí a také o situaci na Ukrajině, Sýrii, v Afghánistánu či Libyi. S odvoláním na mluvčího Merkelové Steffena Seiberta o tom informují německá média.

Mluvčí příliš bližších podrobností o schůzce na okraj bezpečnostní konference v Mnichově neposkytl. Poznamenal jen, že vztahy obou zemí jsou blízké a přátelské. Demonstranti protestující před místem setkání pak vyzývali k odchodu ze Severoatlantické aliance. Šlo tak zřejmě i o reakci právě na Pencova slova, jenž na konferenci pronesl, že pro většinu spojenců z NATO přišel čas dělat víc pro společnou obranu. Podle jeho slov je nutné, aby spojenci nesli spravedlivý díl zodpovědnosti, neboť jinak alianci podkopávají.

Vystoupení Pence, s nímž se dnes poprvé setkala šéfka německé vlády Merkelová, je považováno za svým způsobem vrchol třídenní bezpečnostní konference. Vedle Pence do bavorské metropole zamířila i početná delegace amerického Kongresu, ministr vnitřní bezpečnosti John Kelly nebo ministr obrany James Mattis. Ten se už v pátek přihlásil k transatlantickému spojenectví, zároveň ale evropské spojence z NATO rovněž vyzval, aby nesli větší část zodpovědnosti.

AUKCE TELEFONU HITLERA

Ve Spojených státech jde do aukce telefon nacistického vůdce Adolfa Hitlera, který aparát využíval během druhé světové války. Vyvolávací cena činí 100.000 dolarů (přes 2,5 milionu Kč), očekává se ale, že dražba může vynést až 300.000 dolarů (7,6 milionu Kč), upozornil zpravodajský server BBC. Aukce bude v neděli. Telefonní přístroj, který nese typové označení W38, vyrobila společnost Siemens. Původně byl černý, ale následně byl přebarven na červeno a byly na něj vyryty hákový kříž a Hitlerovo jméno.

Vůdce ho podle aukčního domu Alexander Historical Auctions, který předmět draží, dostal darem od wehrmachtu. Aukční dům Alexander Historical Auctions v této souvislosti poznamenal, že prodávaný telefon lze považovat za zbraň masového ničení, neboť skrze něj byly poslány miliony lidí na smrt. Přístroj několik dní po pádu Berlína věnovali sovětští důstojníci britskému brigádnímu generálovi Ralphu Raynerovi, který město tehdy navštívil. Rayner, jehož rodina aparát prodává, byl jedním z prvních britských důstojníků, kteří dobytý Hitlerův berlínský bunkr navštívili.

MALAJSIE CHCE DNA BRATRA VŮDCE KLDR

Malajsie nevydá tělo bratra severokorejského vůdce Kim Čong-una, dokud Severní Korea neposkytne vzorky DNA příbuzných. Informovaly o tom malajsijské úřady. Pchjongjang už o tělo Kim Čong-nama požádal. Bratr severokorejského vůdce byl zavražděn v pondělí na letišti v Kuala Lumpuru. Malajsijští lékaři se snaží osvětlit pondělní vraždu, kterou podle Soulu spáchali agenti najatí Severní Koreou. Dnes odebrali vzorky z těla mrtvého, aby určili toxickou látku použitou k vraždě.

Severokorejští diplomaté jsou podle malajsijských zdrojů proti provedení pitvy. Úřady v Kuala Lumpuru ale trvají na tom, že tělo nebude vydáno, dokud nebudou všechny požadované testy dokončeny. "Dosud nepřijel tělo identifikovat nikdo z příbuzných ani blízkých. Potřebujeme vzorek DNA nějakého člena rodiny, abychom určili mrtvého. Severní Korea poslala žádost o vydání, ale než vyhovíme, musíme tělo identifikovat," sdělil policejní velitel státu Selangor Abdal Samah Mat. Pod Selangor spadá kualalumpurské letiště.

Policie vyslechla dvě podezřelé ženy, z nichž jedna měla u sebe vietnamský pas a druhá indonéský, a dále také malajsijského přítele jedné z nich. Na Kim Čong-nama v pondělí zaútočily dvě ženy, které mu v letištní hale nastříkaly na obličej tekutinu. Kim Čong-nam se chystal odletět do Macaa, kde žil. Zemřel při převozu do nemocnice. Severní Korea k vraždě nevydala žádné prohlášení, ve čtvrtek pořádala bez jakékoli zmínky o Kimově smrti oslavy narození Kim Čong-ila, což je otec obou bratrů Kimů.

Kim Čong-nam byl bratrem současného severokorejského vůdce Kim Čong-una a zároveň nejstarším synem bývalého vůdce Kim Čong-ila, za jehož nástupce byl několik let považován. Kim Čong-il ho zplodil se svou druhou ženou Song Hje-rim, která zemřela v roce 2002. Matkou Kim Čong-una byla bývalá tanečnice Ko Jong-hui, čtvrtá partnerka Kim Čong-ila, která zemřela v roce 2004.

Kim Čong-nam, který měl pověst playboye, hráče v kasinech a povaleče, byl dlouhodobě pro severokorejskou vládu trnem v oku. V roce 2001 byl zadržen při pokusu vstoupit na území Japonska s falešným pasem, přičemž tvrdil, že chce navštívit tokijský Disneyland. Veřejně také kritizoval svého bratra Kim Čong-una a prohlašoval, že stávající stalinistický režim v jeho vlasti již dlouho nevydrží.

ŠPANĚL VYBÍRAL DŮCHOD ZA MRTVOU BABIĆKU

Španělská policie zadržela 47letého muže pobírajícího podvodně důchod za svou babičku, která zemřela již před téměř 20 lety. Neoprávněně za tu dobu získal kolem 200 000 eur (5,4 milionu korun). Vnuk vyzvedával peníze prostřednictvím bankomatu z babiččina konta, ke kterému měl přístup už za jejího života, kdy účet zakládal a kdy žili ve společné domácnosti. Místní správě sociálního zabezpečení to ale začalo být podezřelé a záležitost předala policii. Ta zjistila, že důchodkyně zemřela již v roce 1998, ale že důchod je z účtu nadále čerpán. Následně dopadla podvodníka. /r/