iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Vláda se vrátí k návrhu na odkup OKD

Ministři se v pondělí vrátí k návrhu ministerstva průmyslu a obchodu, aby černouhelnou společnost OKD, která je v úpadku, koupil státní podnik Diamo. Tento týden vláda jednání o návrhu přerušila. K podání nabídky k odkupu OKD vyzvali v úterý kabinet odboráři těžební společnosti. Ministr financí Andrej Babiš (ANO) jim ale odpověděl, že prodej OKD je určen primárně pro soukromé investory a vstup státu by prodej poškodil.

Také ministr průmyslu Jan Mládek (ČSSD) už dříve uvedl, že by si nejvíce přál, aby OKD koupil soukromý investor. Návrh svého úřadu ale považuje za důležitý ve chvíli, kdy by podobná nabídka nepřišla. OKD se loni dostalo do insolvence. Věřitelé firmě povolili reorganizaci, její úspěch ale závisí na tom, zda se podaří najít strategického partnera. Ten má zajistit provozování dolů a také jejich útlum poté, co se v šachtách postupně přestane těžit uhlí. V Dole Paskov na Frýdecko-Místecku skončí těžba letos 31. března.

Loni počátkem listopadu oslovilo OKD více než 200 potenciálních partnerů s nabídkou prodeje. Cílem je nalézt zájemce, který převezme celý závod a zajistí pokračování těžby a související útlum dolů v budoucnu. Za stát podal nezávaznou nabídku státní podnik Diamo. OKD chce koupit za korunu.

MPO navrhuje, aby závazná nabídka na odkup OKD obsahovala tzv. rozvazovací podmínku. Podle ní by závazná nabídka pozbyla účinnosti, pokud vláda nejpozději do 31. března transakci odmítne. Navrhovaný postup je podle ministerstva motivován především tím, že stát by se nakonec musel postarat o bezpečný a řádný útlum dolů a propuštěné zaměstnance, pokud svoji povinnost nesplní těžařská společnost.

"Na rozdíl od soukromého investora se stát této odpovědnosti zbavit nemůže a nesmí. Není cílem vměšovat se do procesu výběru investora, který zajišťuje OKD a jeho poradci pod dohledem insolvenčního správce, věřitelského výboru, schůze věřitelů a soudu," dodalo MPO.

Babiš na konci ledna uvedl, že předloží vládě návrh jak spravovat OKD v případě, že se investor neobjeví do konce února. Podle dřívějšího vyjádření Mládka chce Babiš zřejmě svěřit OKD státnímu podniku Prisko, kde vykonává akcionářská práva ministerstvo financí. Akcionářská práva v Diamu vykonává ministerstvo průmyslu. V OKD se dál těží uhlí. I se zaměstnanci dodavatelských firem tam nyní pracuje zhruba 11.000 lidí.

ZEMAN S CHVOJKOU O LEGISLATIVNÍ RADĚ

Ministr pro lidská práva a legislativu Jan Chvojka (ČSSD) v sobotu s prezidentem Milošem Zemanem a jeho poradci diskutoval o postavení Legislativní rady vlády, které od prosince předsedá. Dlouze debatovali také o zákonu o sociálním podnikání. Chvojka řekl po setkání v Lánech novinářům, že se s hlavou státu "shodl v podstatě na všem".

"Probírali jsme spoustu témat. Asi nejdelší dobu jsme věnovali zákonu o sociálním podnikání. Potom jsme se dotkli postavení Legislativní rady vlády, probírali jsme Ústavu a její možné změny. Potom jsme řešili docela dlouhou dobu zákon o lobbingu a poslední věc byla ochrana oznamovatele," popsal ministr. "Pan prezident velmi fandí tomu, aby zde vznikl speciální typ podniků, který by mohl zaměstnávat sociálně znevýhodněné nebo zdravotně postižené osoby a za to by mohl dostávat určité benefity od státu, například daňové úlevy," řekl Chvojka k zákonu o sociálním podnikání, který by měla vláda projednat na jaře.

Velmi důležitou součástí setkání prý bylo postavení Legislativní rady vlády. "Pan prezident je toho názoru, že Legislativní rada vlády je velmi důležitý orgán, který by měl dbát na čistotu zákonů," řekl Chvojka. S prezidentem se dostali i k tématu případných změn Ústavy a ke kulatým stolům, které ministr pořádá s experty na ústavní právo. Zeman si prý stejně jako Chvojka myslí, že změny Ústavy by se měly provádět komplexně a po hluboké diskusi odborníků.

Na řadu přišel i chystaný zákon o sociálním bydlení. Zeman prý stejně jako ČSSD podporuje úpravu, která by bydlení poskytovala i matkám samoživitelkám, těm, kteří odejdou z dětského domova, či obětem domácího násilí. "Pan prezident Zeman by chtěl, aby pod ten zákon spadal širší okruh lidí, než chce například hnutí ANO," poznamenal ministr.

Se Zemanem se dále bavili také o regulaci lobbingu a o historii projednávání souvisejícího zákona. "Je toho názoru, že je velmi krátká doba tento zákon prosadit, a v tom má pravdu," podotkl Chvojka. Prezident si prý navíc myslí, že snahy dostat lobbing pod kontrolu opět ztroskotají. Krátce se věnovali i takzvanému lex Babiš, který omezuje podnikání členů vlády a který Zeman napadl u Ústavního soudu. "Já si myslím, že úspěšný nebude," řekl k tomu spoluautor zákona Chvojka.

´Jen velmi rámcově´ se pak prý s prezidentem dotkli konce kampaně HateFree Culture. "Určitě bych nechtěl tuto agendu opustit, nějaká část peněz ze státního rozpočtu by na to měla jít vždycky, ale otázka je, jestli projekt HateFree byl projekt, který byl správný," uvedl ministr s tím, že na kampaně proti rasismu a nenávisti vynakládaly prostředky i předchozí vlády včetně Zemanova kabinetu.

Ze schůzky s prezidentem Chvojka odcházel spokojený, po debatě za účasti poradců s ním strávil další půlhodinu jen mezi čtyřma očima. "Pan prezident dal najevo svůj názor, že ta změna na postu ministra pro lidská práva byla dobrá, a říkal, že mě uvidí velmi rád někdy příště," řekl ministr, který už dopoledne při příjezdu do Lán zmínil, že jeho předchůdce Jiřího Dienstbiera (ČSSD) Zeman na zámek nezval. Setkání s ministry a svými poradci v Lánech pořádá prezident zhruba jednou za měsíc. Poslední se odehrálo v polovině ledna na téma zahraniční politiky se šéfem české diplomacie Lubomírem Zaorálkem (ČSSD).

PREZDENT PRO PŘÍCHOD UKRAJINCŮ A BĚLORUSŮ

Prezident Miloš Zeman je pro příchod pracovníků z Ukrajiny, Běloruska, Ruska či Srbska do českých podniků, kde by zaplnili volná místa. Vláda podle něj příchod pracovníků z Ukrajiny brzdí. Využití cizinců je podle prezidenta krátkodobým řešení nedostatku pracovních sil v Česku, dlouhodobým je větší robotizace ve výrobních podnicích. Zeman to dnes řekl na tiskové konferenci na závěr třídenní návštěvy Královéhradeckého kraje.

"Pokládám, za chybu, jestliže naše vláda velmi výrazně brzdí právě z Ukrajiny, a nejenom z Ukrajiny, přísun těchto lidí. Dovedu si představit tento přísun z Běloruska, z Ruska, ze Srbska a z některých dalších zemí, kde není výrazná jazyková bariéra," řekl. Připomněl nepoměr, že pro Ukrajince má být vydáno asi 3800 pracovních víz, zatímco v Česku je 150.000 volných pracovních míst. Česko by podle prezidenta mělo posílit konzuláty ve Lvově a Kyjevě. "Uvolněme tento prostor pro pracovní víza, protože Ukrajinci umějí pracovat a nechtějí tady žít na sociálních dávkách", naléhal Zeman.

Vláda 8. února rozhodla, že personálně posílí generální konzulát ve Lvově a původně určenou kvótu zaměstnanců z Ukrajiny bude možné překročit. Dosud měsíční kvóta činila 400 zaměstnanců, po posílení konzulátu by mohla stoupnout na 800. Rozhodnutí vlády uvítala Hospodářská komora ČR. Podle Konfederace podnikatelských a zaměstnavatelských svazů firmy potřebují obsadit kolem 140.000 volných pozic jakýmikoli pracovníky. Největší poptávka je po obráběčích, svářečích, montážních dělnících, skladnících, obsluhách vysokozdvižných vozíků nebo řidičích nákladních vozidel. České firmy ale postrádají i švadleny, pekaře, pěstitele nebo tiskaře.

MLÁDEK REZIGNOVAT?

Tři dny. To je čas, který dal v pátek premiér Bohuslav Sobotka Janu Mládkovi na rozmyšlenou ohledně rezignace na post ministra průmyslu a obchodu. Podle informací Deníku ho sám odvolat nechce, ale nabídnutou demisi by neodmítl. Příčinou je mediální bramboračka, kterou s pomocí svého narychlo jmenovaného náměstka Bokštefla a již odvolaného šéfa komunikace Proroka Jan Mládek celý týden míchal.

Vše se točilo kolem cen mobilních dat, které jsou v Česku nehorázně vysoké. Bohulibé zákonodárné iniciativy v minulosti skončily v koši, protože operátorská lobby je jednou z nejzdatnějších. Nejde o spekulace. Poslanec hnutí ANO Stanislav Pfléger bezelstně přiznal, že pozměňovací návrh, který omezoval práva zákazníků, opsal od asociace mobilních operátorů. Horlivě ho ovšem podpořil vyhlášený přítel všemožných nátlakových skupin Milan Urban z ČSSD. Není divu, že před třemi roky ministr Mládek nenašel odvahu k protlačení původní předlohy.

Spočítal si, že spojené síly ANO a části ČSSD by ho převálcovaly. Po intermezzu s podnětem Aleny Dernerové, jíž do nápravy digitální džungle hodili vidle senátní kolegové z ČSSD, ministr nebyl s to danou problematiku uchopit jako příležitost. Soustředil se na spotřebitelsky nepříliš vnadné agendy typu krachujících dolů na Ostravsku, budoucnosti jaderné energetiky, permanentního souboje s šéfkou energetického regulátora Vitáskovou či čerpání evropských peněz.

A když se mu nabízelo grand finále v podobě novely zákona o elektronických komunikacích, začal na ministerstvu řádit sebedestrukční bacil. Mládek se nejprve rozpovídal o elitářském roamingu, jeho náměstek Bokštefl to podtrhl radou, aby se lidé za levnějšími daty odstěhovali do Polska, a vše završil ministr nevysvětleným dodatkem ohledně fixní ceny za volání a internet.

SEMTEX U VLTAVY

Před volbami jde o třaskavou směs. Bohuslav Sobotka potřebuje odjet na sjezd ČSSD do Brna jako lídr úspěšné a vítězství schopné sestavy. Proto po prohraných krajských volbách urychleně odvolal dva nejkritizovanější ministry bez valných výsledků – Jiřího Dienstbiera a Svatopluka Němečka. Jenže Jan Mládek není tento případ. Propadlíka v oblasti PR uznávají jako brilantního a vzdělaného ekonoma i zarytí opozičníci. Málokdo ve světě otevírá dveře českým firmám tak usilovně jako ministr průmyslu.

Bohuslav Sobotka by neměl ustrašeně čekat, jestli Mládka zmůže únava a vzdá to, ale dát jasně najevo, zda je s výsledky jeho práce spokojen. Mimochodem posledně propíraný návrh obsahuje vše, co ČSSD už léta srdnatě hlásá, tedy ochranu spotřebitelů a rovné podmínky na trhu. Není náhodou Babišova EET tímtéž v jiném segmentu? Nebo snad někdo myslí vážně, že ideální cestou k levnějšímu volání a internetu je smlouvání jako na bazaru v Marakéši?

ČISTÉ VÍNO

Výměna ministra osm měsíců před volbami je záležitost čistě kosmetická. Poslední zákonné předlohy s šancí na schválení musejí sněmovnou projít v březnu. Pak už nastane hon na voliče. Chce-li předseda ČSSD do tohoto období jít s mediálně zdatným chlapíkem, neměl by mlžit, Mládka odvolat a instalovat do křesla ministra průmyslu a obchodu Tomáše Prouzu. Pokud ale bude jednat férově, za Mládka se postaví a jeho návrh na narovnání vztahů mezi spotřebiteli a poskytovateli telekomunikačních služeb podpoří plnou vahou své funkce.

PENÍZE NA DLUHOPISY AGROFERTU Z ÚČTU BABIŠE

Andrej Babiš přiznal, že transakce s korunovými dluhopisy byla výhodná pro něj i Agrofert. Cenné papíry své firmy nakoupil z peněz, které vydělal. A do Agrofertu je poslal ze svého účtu v UniCredit Bank. Deník má potvrzení banky k dispozici. Vyplývá z něj, že Andrej Babiš nakoupil cenné papíry v nominální hodnotě 1 482 269 996 za 1 556 468 332 korun.

„Tehdy jsem byl podnikatel, pracoval jsem ve prospěch své firmy, mých zaměstnanců a ve svůj vlastní. Politici měli pracovat ve prospěch státu, což neudělali," řekl Andrej Babiš Deníku. V rozhovoru popřel, že touto transakcí chtěl ošidit stát, jak mu vyčetl premiér Bohuslav Sobotka. „Vždy jsem podnikal podle zákonů. Agrofert věděl, že bude mít velké investice v Německu a na Slovensku. Moje bývalá firma (Babiš Agrofert převedl letos v únoru do svěřenského fondu – pozn. red.) měla tehdy 22 miliard korun úvěrů, dnes má 37, takže potřeba finančních prostředků je evidentní. Desetileté peníze za šest procent je korektní sazba, existuje na to i posudek," uvedl.

Sobotka se v dopise, který adresoval svému ministru financí, ptá, jak hodnotí situaci, kdy firma vydá korunové dluhopisy a jako jediný je nakoupí její majitel: „Nejedná se o podezřelé jednání s cílem obejít placení daně?" Na Facebooku se ovšem premiér vyjádřil daleko razantněji: „Korunové dluhopisy byla cesta, kterou využil miliardář A. Babiš k tomu, aby důkladně ojebal český stát."

Sobotka hlasoval pro Babiše

Šéf hnutí ANO mu ale vrací úder: „Při projednávání zákona o investičních pobídkách 21. března 2012 padl pozměňovací návrh hospodářského výboru, který měl vést ke zdanění korunových dluhopisů od 1. ledna 2013. Zatímco poslanci ODS byli pro, všichni členové ČSSD hlasovali proti. Pan poslanec Sobotka se zdržel, takže byl vlastně proti. Kalousek se také zdržel. Krátce řečeno, hlasovali pro to, aby Babiš nezdaňoval. A dneska mi to vyčítají a říkají, že to byl trik? Vždyť tomu mohli zabránit. Pan Sobotka nejenže nechtěl dodanit dluhopisy z roku 2012, ale dokonce se zdržel i u návrhu na jejich zdanění od ledna 2013."

Andrej Babiš přišel s návrhem na zdanění korunových dluhopisů od příštího roku, což mu unisono všichni politici vyčetli. Podle nich by na to doplatilo 73 tisíc občanů, kteří v dobré víře spořící dluhopisy nakoupili. Podle Miroslava Kalouska či Petra Fialy náprava naopak vede přes Finanční správu, která by měla individuálně posoudit postup emitentů firemních dluhopisů a eventuálně je dodanit. Podobně jako Agrofert se zachoval také Synot podnikatele a senátora Ivo Valenty. Ten jen v roce 2015 na úrocích z korunových dluhopisů vydělal 300 milionů.

Daňově optimalizovali

Bohuslav Sobotka se ve svém dopise opírá i o výrok někdejší Babišovy náměstkyně Simony Hornochové, která v HN uvedla, že „emise korunových dluhopisů byla běžným způsobem, jak se vyhnout zdanění dividend". Babiš Deníku ukázal zápis z porady vedení ministerstva financí z 3. července 2014, kde Hornochová dostala úkol do týdne předložit informaci ke zdaňování výnosů korunových spořících dluhopisů.

„Z hlediska rozpočtových dopadů lze konstatovat, že nežádoucí daňová optimalizace znamenala určitý rozpočtový dopad pouze v případě fyzických osob. Vzhledem k tomu, že bankovní a korporátní dluhopisy dominantně nakupují právnické osoby, byly rozpočtové dopady v roce 2012 predikovány na méně než stamiliony," napsala Hornochová.

Na dotaz, zda tím tedy potvrdila, že se nákupem dluhopisů své firmy dopustil nežádoucí daňové optimalizace, ministr financí odpověděl: „V mém případě šlo o to, že Agrofert potřeboval dlouhé peníze a využil k tomu korunové dluhopisy, z nichž se neplatila daň. Ano, bylo to výhodné, ale to není problém majitele, nýbrž státu. Jako ministr financí dělám zákony ve prospěch státu." /r/